Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Lizzi ty křížové jsem měla u všech 3 porodu auauau, třetí porod byl rychlý, ale NEJBOLESTIVĚJŠÍ.
@maminka201 já rodila přirozeně jen druhého a měla jsem je v kuse šest hodin. Nevím, jestli jeto normál, ale po pěti hodinách jsem musela dostat oxytocin, nebo bych měla akutního císaře, děloha už nemohla. Navíc celý devátý měsíc každý večer poslíčci a jak jinak, než do kříže. Naštěstí mozek zafungoval a fakt si to nepamatuju ![]()
@LennaZS tak to jsem zvědavá kolik bude vážit moje 4té dítko
.Týjo skoro 5kg
, mě se teda 4,5kg holky rodily dobře, ale skoro 5
![]()
No me kamarádky tvrdily, ze tlaceni uz vubec necitily, ze bolely jen kontrakce. Když tedy pak došlo na samotné tlaceni, hrozne me ta bolest prekvapila a zaskocila, na to jsem vubec nebyla pripravena! Málem jsem to tam vzdala, uz jsem byla po vic jak 48h hrozne unavena a najednou silena paliva bolest, jak kdyby me to melo roztrhat, jeste, ze to bylo asi jen uz 15min. Takže doporucuji nespolehat se na rady, ze bolí jen kontrakce, at nejsi taky tak zaskocena. Jinak vrele doporucuji epidural, hlavne v případě dlouhého porodu, ja jsem si diky tomu odpocinula od bolesti, psychicky se srovnala a porod se začal konečně vic rozbihat. A jeste nakonec doporučil, připravit se na bolest po porodu, ja jsem naštěstí nebyla tak sita, ale moje sousedky nemohly vubec chodit, u me byl pak hroznej 3. Tyden, kdy se mi začaly vstrebavat stehy a rána se otevřela, to uz jsem vubec nedávala a nadávala jakej de* tohle vymyslel, ze se mas o dite starat v takovejch bolestech. No pomohlo 6× dene oplachovat odvarem z dubové kůry, mazat dubovou kurou a cipky 3× denně.
Doporučuji ti zajít na nějaký předporodní kurz, kde ti řeknou přesně jak porod probíhá a jak pracovat s bolestí a vlastním tělem. Mi to určitě hodně pomohlo, protože jsem věděla co a jak bude následovat a pak když mě říkala PA co mám dělat tak jsem přesně věděla co po mě chce. Jinak pro odlehčení, když už jsem začala tlačit tak jsem téda zařvala šílené. PA říká nene nekricte unavite se. Soustřeďte se ná tlačení. Pak mě někam pichla prst a říká, paní D a teď jak tam mam ten prst tak tam tlačte, ano paní D a teď jakože kakame, vyyyyyborneeee kakame a kakame a malá byla venku
(mmch klystýr je před porodem super, a vůbec neboli. Mi se po něm hodně ulevilo i když jsem myslela že v sobě už moc nemam)
Já tohle, co tu holky píšete číst jako prvorodička, jdu se asi zastřelit a nikdy neporodím. Proboha nestrašte, vždyt´jsme každá porodila a na bolest jsme brzo zapoměly. Vždyt´všechny víme, že je jiná, je to porod a vůle porodit. Holky neblbněte.
@emamka89 Jj souhlasím s tím, že na poporodní problémy mě též nikdo neupozornil. Fakt jsem nečekala, že si několik dní nebudu moct pořádně sednout nebo si dojít na záchod, pro mě možná horší než samotný porod byly dny po porodu. Vše jsem zvládla jen díky jsem manželovi, který byl s náma doma a budil mě jen na kojení, jinak bych to minimálně první dva dny fakt nedala ![]()
@berry4 Já si myslím, že tu nikdo nic strašného nenapsal
Jinak já teda nevím, ale mám už víc jak 3roky po porodu, ale že bych na tu bolest zapomněla se fakt říct nedá…to je jen fráze
Me tlaceni bolelo. Citila jsem obrovskej tlak (pocit, ze se tam roztrhnu) a paleni a stipani. Pri tlaceni jsem i zakricela. Kontrakce pred tlacenim byly hrozny, ale takovy ty uplne strasny jsem mela jen hodinu
jinak taky jsem sla tlacit s tim, ze to uz pry neboli a byla jsem prekvapena, ze to az zas takova pravda neni ![]()
@katerina.Tr nečetla jsem celou diskuzi, ale tlačení hlavičky, cítíš opravdu spíš ten tlak.. kontrakce jsou opravdu mnohem horší, zvlášť na konci. Ale zvládneš to, neboj. A uvidíš, že v tu chvíli - až budeš rodit, ti bude všechno úplně jedno, ohledně tvé stydlivosti
Hubená jsi, já byla při prvním těhotenství taky, před těhotenství, výška jako ty a 50 kg, čekala jsem dvojčátka, rodila je přirozeně a zvládla jsem to.. ono opravdu nezáleží ani tak moc jak jsi hubená nebo jakou máš šířku boků.. ty sice já mám, ale zase ne nijak úplně obrovské a například jedna známá má opravdu velké boky a u porodu jí to nijak nepomohlo. Tim chci říct, nedělej si starosti, že jsi hubená. Bude to ok ![]()
Jo a byla jsem sita, nastrih me ale nebolel (mysleno po porodu), normalne jsem si sedla, jak kdybych sita ani nebyla.
A jináááč, bolest hnedka přejde, jak je mimi venku
Pak najednou už nebolí nic a už jsi jen tou nejšťastnější ženskou pod Sluncem ![]()
Ja jsem rozhodne nechtěla nijak strašit, na porod mam hezké vzpomínky, jo bolel, ale proste se to dalo zvládnout. Jen jsem byla strasne navztekana i potom, ze mi každý cpal, ze tlaceni neboli, ja vyřízena a najednou taková bolest, kdybych věděla, ze jo ted už jen zatlacim, sice to bolí, ale pak už bude miminko, tak je to pro me lepsi. A třeba bude mít zakladatelka štěstí a nebude ji tlaceni bolet:)
@katerina.Tr Při prvním porodu, mě šíleně bolely kontrakce, tlačení už bylo vysvobození a žádnou bolest jsem nevnímala. Druhý porod byl jiný, kontrakce se daly přežít, ale tlačit mi vůbec nešlo, když se mi konečně podařilo pořádně zatlačit a malá šla ven, měla jsem pocit, že se rozpůlim, řvala jsem u toho jak lev
Porod není, žádná sranda, ale uvidíš, že toho čeho se bojíš nejvíc, nakonec nebude tak hrozný a výsledek stojí za to
![]()
@katerina.Tr Hele, porod je prostě o bolesti. Každá ji ale vnímáme jinak a hlavně, každý porod je úplně jiný. Navíc pokud budeš u porodu správně naladěná a mozek Ti naskočí tak jak u porodu má a alfa vlny, tak porodní bolest zapomeneš. To je veliká evoluční bomba, bez které bychom už dávno vyhynuli
Já měla např. křížové bolesti, takže jediná bolest, kterou jsem cítila, byla v zádech v bedrech. Stát se může cokoli, ale v naprosté většině případů se nestane nic. Ta miminka jsou tak nadopovaná adrenalinem, že se derou na svět opravdu hlava nehlava a navíc nemají ještě tvrdé kosti. Porod si řídí dítě samo, měla bys co nejvíc naslouchat svému tělu a důvěřovat dítěti, že to spolu zvládnete
Přijde mi, že jsi docela úzkostlivá, z příspěvků výše napsaných, ale tím se můžeš jen zablokovat. Porod se dá taky zablokovat psychikou, tak se vyprdni na čtení smutných příběhů a těš se a mysli pozitivně. 