Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Bouchnutí o hračku do hlavičky
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.9.19 20:32
@ka2ka já už měla první torpédo, takže jsem připravená… snad…
No nic, jestli to bylo pro zakladatelku první bouchnutí, tak chápu vyděšení, ale fakt takových může být ještě mnoho, a horších. A na ty pohádky bych se taky vykašlala, v tomhle věku to nemá žádný přínos, jen je to barevné, hlučné a hýbe se to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 20:59
@ugluk píše:
@ka2ka ano ano, živě si to vybavuju. Těch pár dní, než dítku došlo, že je mnohem lepší si ze stoje kecnout na zadek, a padalo jak prkno dozadu, až hlavička duněla… Na čele permanentně jednu až dvě modřiny. No, velmi brzo mě to čeká podruhé, trnu už teď.
ja prvnich par mesicu, co zacala chodit, behala nonstop za ni a pripravena chytat. Doslova.
Nikdy mi dozadu jako prkno nespadla. Strasne jsem se toho bala, furt jsem ji jistila a ono nic. Vseobecne jako bych mela nejaky 6. smysl a 99% padu jsem odchytila. Manzel byl laxnejsi, tomu obcas spadla, protoze prej z modreho nebe, jak to mel cekat? No normalne, kdyby si stal u ni, tak bys ji chytil v letu. Ale kdyz se na ni divas z 3m vzdalenosti, tak to se ti nedivim. A nejlepe vubec je si sednou mistnosti zady a nedivat se, co batole dela. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 21:09
@warita píše:
ja prvnich par mesicu, co zacala chodit, behala nonstop za ni a pripravena chytat. Doslova.Nikdy mi dozadu jako prkno nespadla. Strasne jsem se toho bala, furt jsem ji jistila a ono nic. Vseobecne jako bych mela nejaky 6. smysl a 99% padu jsem odchytila. Manzel byl laxnejsi, tomu obcas spadla, protoze prej z modreho nebe, jak to mel cekat? No normalne, kdyby si stal u ni, tak bys ji chytil v letu. Ale kdyz se na ni divas z 3m vzdalenosti, tak to se ti nedivim. A nejlepe vubec je si sednou mistnosti zady a nedivat se, co batole dela.
Ty jo, to uz mi prijde jako nejaka uzkost..Mne prijde normalni, balole samozrejme hlidat, ale byt neustale tesne za nim? Prijde mi i normalni koukat na nej ze tri metru. Ale mozna jsem vadna ja 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 21:25
@Eemii píše:
Ty jo, to uz mi prijde jako nejaka uzkost..Mne prijde normalni, balole samozrejme hlidat, ale byt neustale tesne za nim? Prijde mi i normalni koukat na nej ze tri metru. Ale mozna jsem vadna ja
ale jo, jsem neuroticka. Ale prezilo se to, mala mi nikdy nespadla ani pozadu na hlavu, ani z prebalovaku, ani z prolezacky ci nikde jinde. Nevim, citila jsem to jako svou povinnost ji chranit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 21:27
@warita píše:
ale jo, jsem neuroticka. Ale prezilo se to, mala mi nikdy nespadla ani pozadu na hlavu, ani z prebalovaku, ani z prolezacky ci nikde jinde. Nevim, citila jsem to jako svou povinnost ji chranit.
Muselo to byt narocne. Pro tebe a pro tvého muze tez 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 21:31
@Eemii píše:
pro mne ano. Byvala jsem vecer vyflusnuta jako zvykacka. Ale to nebylo jenom kvuli tomu behani za ni. Ona byla jako mala dost narocna. Muz se ji venoval povetsinou jenom kdyz se vratil z prace a ne vzdy bylo treba za ni chodit. Kdyz spolu blbli na dece, nechytal. Kdyz ji cetl knizku, taky nebylo treba chytat. Kdyz obchazela nabytek, tak se povetsinou pridrzovala, to taky nebylo treba chytat. Ale jinak jo, bylo to narocne obdobi. Obcas vzpominam a rikam si, jake to je blaho, ze je na skoro 3 letech tak samostatna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 22:17
@warita mně takhle dítě párkrát spadlo. Naštěstí se většinou stavělo přes konferenční stolek, takže jsem za něj dala koberec, ale dunělo to stejně. Na druhou stranu - zkusilo to několikrát a velmi rychle mu došlo, že tudy cesta nevede. Myslím, že kdybych furt chytala, netrvalo by to dny, ale týdny. Období mezi tím, co se dítě postavilo, a co začalo samostatně chodit, trvalo víc jak půl roku.
Jo, jsou děti, co jdou dolů přes zadek hned. A jsou děti, co si na to musí přijít.
A jo, měli jsme sice malý byt, ale prostě jsem normálně fungovala, uklízela, vařila, takže jsem půl metru od dítěte neustále nebyla. A teď s druhým? Bez šance
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.19 22:42
@ugluk píše:
@warita mně takhle dítě párkrát spadlo. Naštěstí se většinou stavělo přes konferenční stolek, takže jsem za něj dala koberec, ale dunělo to stejně. Na druhou stranu - zkusilo to několikrát a velmi rychle mu došlo, že tudy cesta nevede. Myslím, že kdybych furt chytala, netrvalo by to dny, ale týdny. Období mezi tím, co se dítě postavilo, a co začalo samostatně chodit, trvalo víc jak půl roku.
Jo, jsou děti, co jdou dolů přes zadek hned. A jsou děti, co si na to musí přijít.
A jo, měli jsme sice malý byt, ale prostě jsem normálně fungovala, uklízela, vařila, takže jsem půl metru od dítěte neustále nebyla. A teď s druhým? Bez šance
no ja jsem prave zvedava, jak to bude s druhatkem. Za 3m rodim. Ono se rika, ze s druhym to uz matka trochu sidi, protoze neni zbyti. Ja se obavam, ze se svoji mirou perfekcionizmu a neurotizmu mi nejake sizeni druhatka nehrozi. Spis kolaps z toho, jak se to budu snazit i tak zvladnout.
Jo a taky jsem vsechno vykladala kobercem. Kolem nabytku, kde dcera nejradsi obchazela nabytek jsme meli natazenou takovou tenkou matracku. Kdyz nebyla na ni, tak jsem za ni chodila, hlidala. Varila a uklizela jsem, kdyz dcera spala, nebo jsem ji dala do ohradky. A venku jsem ji drzela za kapucu, kdyz zacala padat, tak jsem ji pomoci ty kapuce natahla zpatky do stoje. hehehe.
Jinak k tematu, zakladatelko, synkovi se nic nestalo. Muzes byt klidna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.19 00:20
@warita no vidíš, mně dítě nespalo A to jako že fakt nespalo, do roka a půl ještě tak v kočárku (ale musel jezdit!), od roka a půl vůbec Na druhou stranu, ono kolikrát ty věci, na které si děti přijdou samy metodou pokus-omyl, jim v těch hlavičkách uvíznou nejlíp. Stokrát jim můžu říkat, ať něco nedělají, protože jinak si natlučou, ale teprve ve chvíli, kdy si fakt natlučou, jim to docvakne hned. Takže já k tomu přistupuju tak, že eliminuju možnosti vážného úrazu, dávám z dosahu fakt nebezpečné věci, no a na zbytek si, miláčku, přijď sám. I za cenu nějaké té modřiny.
Paradoxně první vážnější úraz se stal ve školce pod přímým dohledem dvou učitelek při hře tak nevinné, že mi to lidi odmítaj věřit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.19 00:20
@warita no vidíš, mně dítě nespalo A to jako že fakt nespalo, do roka a půl ještě tak v kočárku (ale musel jezdit!), od roka a půl vůbec Na druhou stranu, ono kolikrát ty věci, na které si děti přijdou samy metodou pokus-omyl, jim v těch hlavičkách uvíznou nejlíp. Stokrát jim můžu říkat, ať něco nedělají, protože jinak si natlučou, ale teprve ve chvíli, kdy si fakt natlučou, jim to docvakne hned. Takže já k tomu přistupuju tak, že eliminuju možnosti vážného úrazu, dávám z dosahu fakt nebezpečné věci, no a na zbytek si, miláčku, přijď sám. I za cenu nějaké té modřiny.
Paradoxně první vážnější úraz se stal ve školce pod přímým dohledem dvou učitelek při hře tak nevinné, že mi to lidi odmítaj věřit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.19 08:59
@warita take jsem kroutila hlavou, jak muze tem matkam spadnout dite. U prvniho. U druheho jsem uz pokorne mlcela, i mne dite spadlo. S perfekcionalismem se ti se dvema detma bude zit tezko. Zvlast az uvidis, ze druhemu nezvladas davat tu super peci, co prvnimu. Opravdu si poradne promysli pristup k obema detem. Nemas je jeste tak daleko od sebe a prvni mas doma. Bud „odstrihnes“ od aktivit prvni dite a uprednostnis druhe a nebo z druheho udelas „balik“ a potahnes ho vsude s prvnim. Ja jsem zvolila druhy pristup, pokud to jen trochu slo, prednost melo prvni dítě. Ted je druhemu rok a samozřejmě maji jiz stejne postaveni, ale ze začátku to tak kvuli „ochrane“ prvniho nebylo. Ano, casto me tizi svedomi, ze druhe nema takovou peci. Umocnuje to i to, ze prvni nastavilo latku sikovnosti velmi vysoko. Ale zase se maji deti pomerne radi, nekona se vyrazna zarlivost, nemam problem je nechat spolu samotne a jit treba varit. Pokud jsi opravdu perfekcionista, tak to budes mit jeste tezsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.19 15:31
@Cuddy no je to tak. Já mám sice mezi dětma mnohem větší rozdíl a starší je už samostatná jednotka, navíc ho na půl dne „odložím“ do školy, ale furt se režim musí přizpůsobovat tomu do školy na konkrétní hodinu vodit a vyzvedávat, do toho nějaké kroužky… Plus vnímám, že starší už z toho má mnohem víc rozumu, takže mu sdělit, že teď se všecko musí přizpůsobit mimču, prostě moc nechci. To samé dovolené - s prvním miminkem to bylo klidně drncat s kočárkem, plácnout sebou na deku, atd. Starší by se unudilo. Takže na jednu stranu ano, slýchá - teď nemůžu - kojím/krmím/přebaluju. Na druhou když se jde na výlet, šátek je mým nejvěrnějším přítelem a chodíme na zámky, na rozhledny, na houby s mrnětem na zádech… mimčo ve vleku. A pokud si chce starší hrát a potřebuje mě k tomu (zdaleka ne vždy), tak se prostě mimčo plácá vedle nás na koberci a sleduju ho jedním očkem. V tomto ohledu naštěstí perfekcionismus nebyl nikdy mou silnou stránkou, takže jsem v tomto ohledu mnohem víc v klidu. A pak holt neřeším nějaké ty pády a bouchnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Reklamace faktury za telefon
- 20.02.20
- Anonymní
