Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Bábrdl píše:
Mám úplně jinou zkušenost.
Vidím to i ve svém okolí. Starší se o mladší často hezky stará, i proto, že si užili to možnost mít mámu a tátu sami pro sebe.V tom dětství je ten vztah jiný, to je fakt. Ale v dospělosti se to dorovnává a nejsou v něm často ty křivdy (tebe naši vždycky.. tys nikdy nemusel…).
to si ted užívám u těch prostředních, kde je rozestup 5 a 3 roky. Páták mi vyčítá, když beru ségru po obědě - že prý jeho jsme tolik nebrali
Já už si tohle vůbec nepamatuju, ale moc se mi to nezdá. A ta šestiletá zase, že si mladší sestru berem v noci do postele (má divoké spaní) a ji jsme nebrali. A že malé vařím lepší jídla, než má ona ve školce. Obojí kecá, ale ty děcka si vždycky nějakou křivdu vyhrabou.
Všem moc díky za rady a zkušenosti, a hlavně za pochopení
. Jsem ráda, že v tom nejsu sama! Já mám asi tu smůlu, že mám kolem sebe rodiny, kde jsou ty děti mezi sebou celkem v pohodě. A musím furt poslouchat řeči typu: „A ti vaši kluci se furt takhle mlátěj?“ „A oni si spolu nehrajou?“ „A proč mu ten starší furt ubližuje?“ Člověk už si občas připadá jako mimoň ![]()