Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
kolik je mu let?
jasně - chápu…u vás je trochu jiná situace v tom, že vám bydlení v jeho domě sám navrhnul…Tohle otec nikdy neudělal, že by řekl - pojďte bydlet ke mně, máte to tam pro ty kluky malý apod…já bych se tam zpátky vracet stejně nechtěla. Nikdy se ani slůvkem nezmínil, co s tím majetkem hodlá udělat/naložit, je to celé komplet psané na něj…vůbec nechápu, jak takto může být nějak spokojený…když ani svoje vnuky nesnese, když za ním přijedou…
ale k tobě:
hele, fakt asi nic jiného neporadíme, než aspoň se POKUSIT o nějakou domluvu s ním, že byste měli samostatně ASPOŇ tu kuchyň…
s tím úklidem - naprosto chápu. Taky by se mi nelíbil 3 roky nevysátý koberec. U otce jsem ze začátku se snažila uklízet já, ale je to šíleně veliké a nikdy jsem to celé nezvládla sama…tak jsem to vzdala…od té doby (je to cca 1 a půl roku) tam na pořádný úklid nikdo nesáhnul. Pro jistotu se tam ani moc nerozhlížím, ale pavučin je tam šíleně…otec měl i zkoušel sehnat nějakou firmu na úklid (měl x-nabídek od různých známých), ale když to tam ta jedna firma viděla, tak se mu pak neozvala (prostě do toho nešli…- asi pochopili, že by se s ním museli dohadovat)…takže uklizeno pořádně tam nebylo asi rok a půl… ![]()
Jako je pravda, že přibývajícími léty to bude asi jenom horší…to je fakt. ![]()
Udělala bych si nahoře alespoň kuchyň, ideálně i wc a koupelnu, nejlépe se samostatným vchodem. Jinak bude k hádkám docházet stále.
@Pulpy píše:
Ahoj, potrebuju se ze vseho vyrikat, jenze nevim komu a tak pisu sem. Zaroven bych chtela poprosit o nejake rady co byste delali na mem miste. Prestehovali jsme se do baraku, kde bydli muj deda. My mame pokoje nahore, deda spi dole, kde je zaroven i kuchyne a koupelna, wc. mysleli jsme, ze to bude fajn, ale s dedou se to neda vydrzet. do vseho keca, vsechno vi nejlip, a to jak se ma cokoliv delat, jak se mam starat o dceru, jak mam delat to a to..kdyz jsme nahore, tak ok, ale kdyz jdu dolu varit, tak si pripadam jako ve vezeni, jsem pod neustalym dohledem, co delam, jak to delam, proc to delam,. vsechno mu vadi, vse chce podle sebe.. kdyz se sousede na neco ptaji ohledne plotu atd.,jestli nam to nebude vadit atd.,tak o vsem rozhoduje, pritom to my tam budeme zit dalsich 60let. neustale me poucuje jak se mam starat o malou atd.,pritom o deckach nic nevi. 3 roky tam zil sam a ted si stezuje, ze je vell spotreba plynu a vody, jelikoz ja kazdy den varim, hodne peru a ze se sprchujeme kazdy den. muj uz to vzdal, ten je cele dny v praci, ale ja to tam s nim trpim. jsem z nej uz na prasky, nejradej bych se odstehovala pryc.jsem dospela a neminim se mu prece neurtale zpovidat z kazdeho sveho kroku. vecer jde spat o pul 10,takze v kuchyni uz nic delat nesmim, muj ten uz jde taky spat, jelikoz rano vstava a tak mi nezbyva nez jit taky spat. rano vstavam v 6h ale deda az v 8 a tak do 8h trcim nahore a cekam az vstane, pritom za ty 2h bych mohla mit klidne navareny obed. a kdyz mu neco vytknu nebo reknu co mi vadi, tak se hned urazi a pak to stejne dela dal. je to jako mluvit do zdi…
Mám něco podobného v bleděmodrém
Hlavně to s tou kuchyní to je přesný. V okamžiku, kdy se odhodlám vařit, tak hned jde za mnou a kouká, vyptává se, překáží, radí, prostě všechno
Beru to jako snahu o to být ve společnosti, ale leze mi to na mozek. Nejradši vařím v klidu. Taky musí asistovat u nandavání prádla do pračky (a taky prý peru moc často - jedna pračka týdně, až se kvůli mně pračka rozbije, tak budu muset kupovat novou).
@Bábrdl jooo tak to by bylo nejlepsi..bohuzel ted to ale nepujde.. deda ma 78
jo, tak s tou pračkou…tohle taky byl důvod, proč k otci jezdím 1× za 3 týdny. Já nejdřív půl roku jezdila každý týden - nelíbilo se mu to, překáželi jsme mu, zdržovali ho…pak 1× za 14 dnů a to jsem dala vždycky pračku = výsledek byl ten, že se mu nelíbilo, když 1× za 14 dní jede 1 jediná pračka s jeho prádlem - podotýkám, že peru jenom JEHO prádlo. On sám pračku zapnout neumí, tak proto to dělám já. Zase se mu to nelíbilo. Tak proto jsem došla k uspořádání návštěv 1× za 3 týdny, protože to mu ta 1 pračka nevadí. Fakt hrůza
Kolikrát taky mám chuť s tím praštit, ale pak je mi ho líto, že by si sám nevypral, tak tam jedu - v podstatě hlavně kvůli tomu vyprání + vyžehlení
Příspěvek upraven 02.06.14 v 16:32
ano, hůř než teď, když píšeš, že děda má 78…to už je „věk“.
Můj otec má o 9 let víc, ovdověl před 2 lety, když mu tedy bylo 85…
Časem se to nebude lepšit, spíš zhoršovat.
Vidím na otci propastný rozdíl i těch 2 let - ve VŠEM. Nejvíc v komunikaci s okolím, on v podstatě NE-komunikuje.
@Pulpy samozřejmě bude hůř než je teď, počkej až nebude soběstačný a bude potřebovat pomoc, staří lidé byť byli dřív zlatí, tak pak když sami něco nezvládají dokážou být hodně zlí.
@Pulpy přesně jak píše @Gerberka během krátké doby se vše může rapidně zhoršit, mám dědečka, kterému je 88, před třemi lety ovdověl nějaký čas byl v pohodě, ale přestěhoval se k nám a je vidět, že jde hodně dolů, v našem případě po zdr. stránce hlavně fyzicky, ještě do srpna 2013 zvládl přejíždět tady po vesnici autem, ale od září to vzalo takový obrat, že občas mám pocit, že z něj co nevidět bude ležák.
@Gerberka píše:
@enyfjo, tak s tou pračkou…tohle taky byl důvod, proč k otci jezdím 1× za 3 týdny. Já nejdřív půl roku jezdila každý týden - nelíbilo se mu to, překáželi jsme mu, zdržovali ho…pak 1× za 14 dnů a to jsem dala vždycky pračku = výsledek byl ten, že se mu nelíbilo, když 1× za 14 dní jede 1 jediná pračka s jeho prádlem - podotýkám, že peru jenom JEHO prádlo. On sám pračku zapnout neumí, tak proto to dělám já. Zase se mu to nelíbilo. Tak proto jsem došla k uspořádání návštěv 1× za 3 týdny, protože to mu ta 1 pračka nevadí. Fakt hrůza
Příspěvek upraven 02.06.14 v 16:32Kolikrát taky mám chuť s tím praštit, ale pak je mi ho líto, že by si sám nevypral, tak tam jedu - v podstatě hlavně kvůli tomu vyprání + vyžehlení
Jsi dobrá dcera a jednou se ti to vrátí na čistém svědomí, to je k nezaplacení ![]()
ano, naprosto přesně…je vlastně div a zázrak, když se lidé dožíjí věku 80+, ale zase na druhé straně…ono je to vlastně těžké pro příbuzné a pro okolí než pro toho dotyčného, protože příbuzní jako my pořád tak nějak cítíme za povinnost se o něho starat - a on prostě NECHCE. nikoho nepotřebuje. ani vyprat prádlo, prostě NIC. Můj otec ovdověl taky v 85ti a u něho je během těch 2 let propastný rozdíl v té komunikaci, že on NE-komunikuje…což byly náznaky i dříve a po celý život, ale teď to jen vyvrcholilo… ![]()
@Pulpy píše:
@Bábrdl jooo tak to by bylo nejlepsi..bohuzel ted to ale nepujde.. deda ma píše: Více
No, ale stejně. Děda tady může být ještě deset let. Mně by ta investice za klid stála. Pak byste mohli chodit k dědovi „na návštěvu“ a bylo by to klidnější.
to jako myslíš já?? že jsem ta hodná dcera?? ![]()
ale jo - svědomí mám jakž takž čistý, jenom jestli to vydrží moje nervy…to nevím.. ![]()
a hrozně je mi líto malého synka, kterému dal otec na poslední návštěvě tak najevo, že ho obtěžuje, že synek prohlásil, že „za dědou už jezdit nechce“. Já se mu nedivím. A taky už má 7 let a svůj rozoumek taky, že jo…proto zavedu pátky večer a sama.
@Gerberka píše:
@Bábrdlto jako myslíš já?? že jsem ta hodná dcera??
ale jo - svědomí mám jakž takž čistý, jenom jestli to vydrží moje nervy…to nevím..
a hrozně je mi líto malého synka, kterému dal otec na poslední návštěvě tak najevo, že ho obtěžuje, že synek prohlásil, že „za dědou už jezdit nechce“. Já se mu nedivím. A taky už má 7 let a svůj rozoumek taky, že jo…proto zavedu pátky večer a sama.
Nojo, život před nás klade různé překážky. Když budeš dělat, co můžeš, aby ses nezbláznila, myslím, že svědomí budeš mít čisté.
Synovi bych po pravdě vysvětlila, že staří lidé někdy začnou trpět nemocí, která způsobuje, že jsou protivní. ![]()
Tvůj táta tě měl v nějak vysokém věku? ![]()