Bydlení s dědou

Napsat příspěvek
Velikost písma:
5418
2.6.14 16:51

@Gerberka tak já se ráda o něj postarám, ikdyž k tomu mám malého syna, tak je to občas opravdu těžké, ale čas od času by člověk od něj potřeboval slyšet alespoň děkuju, ne že to bude brát vše jako samozřejmost. U nás má velmi rád, když se o něho někdo postará, ale někdy je to opravdu náročné a je potřeba aby si ten pečující člověk na chvilku odpočinul, mnohdy stačí vypadnout na jeden den, bohužel u nás je to těžké, jelikož si to ostatní vnučky neuvědomují a pořád to berou jako samozřejmost :zed:, že je u nás a my s postaráme.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2112
2.6.14 16:55
@Gerberka píše:
@Ráďa81ano, naprosto přesně…je vlastně div a zázrak, když se lidé dožíjí věku 80+, ale zase na druhé straně…ono je to vlastně těžké pro příbuzné a pro okolí než pro toho dotyčného, protože příbuzní jako my pořád tak nějak cítíme za povinnost se o něho starat - a on prostě NECHCE. nikoho nepotřebuje. ani vyprat prádlo, prostě NIC. Můj otec ovdověl taky v 85ti a u něho je během těch 2 let propastný rozdíl v té komunikaci, že on NE-komunikuje…což byly náznaky i dříve a po celý život, ale teď to jen vyvrcholilo… :nevim:

Jo to je typické. Všechno zvládnou sami, všechno vydrží a běda, když si myslíme opak. Po operaci oka jsem se zeptala, jestli si nepotřebuje jít lehnout. Prý ať si trhnu. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3788
2.6.14 16:55

@Bábrdl

jo, měl mě ve svých 45.
Ale věk u něho nehraje roli - on byl víceméně takový odvždycky a rodinu držela maminka. On mě ani nechtěl, chtěl jenom bráchu - jako pokračovatele rodu. maminka ho musela doslova „znásilnit“, protože byla sama jedináček a tím svým jedináčkovstvím tak trpěla, že chtěla za každou cenu 2 děti. Já jsem tu vlastně úplným nedopatřením. Otec mě opravdu nechtěl, ani mě pokřtít dát nechtěl. Kdyby si aspoň uvědomil, že nakonec jsem to já, která je ochotná se o něho starat…- v rámci možnosti…chodím samozřejmě na plný úvazek do práce. Brácha bydlí 300 kiláků pryč, ten se sem dostane velice sporadicky a s nějakou pravidelnou pomocí se u něho počítat nemůže…

věk je sice neúprosný - pro každého, ale můj manžel měl našeho mladšího synka v čerstvých 51 letech ;) - a je stále jako mladík a v aktivitě a vymýšlení plánů předčí mě, která jsem o 17 let mladší a taková „usedlá“…fakt tohle o věku není…člověk je tak nějak víceméně „stejný“ pořád, ale na stáří se to právě prohlubuje…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
82
2.6.14 17:11

@Gerberka tak to je presne, protoze to memu dedovi jsem dobra az kdyz uz nikoho nema a vsichni ostatni se na nej diky tem jeho naladam vykaslaly..tak to jsem mu dobra..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3788
2.6.14 17:14

@Pulpy

hele, já jsem se osmělila a koukla jsem s dovolením na tvůj profil a na tebou založená témata ;)…a ono to asi nebude zas jenom tak všechno o dědovi, viď?? ;)

Co partner a otec holčičky? Už je váš vztah lepší?? Myslím od té doby, co bydlíte s dědou? Odkdy tam vlastně bydlíte? Od května?

Ono to vždycky není všechno tak úplně jednoduché, že…možná potřebuješ hlavně uspořádat svůj život - s partnerem atd…nebo jste si vše vyjasnili a táhnete za jeden provaz?? Že v tom dědově domku to máte jinak uspořádané??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4009
2.6.14 17:19

Po kom jsi ten dum zdedila?

Deda se nezmeni a cim bude starsi, tim to bude horsi. Kdyz by me nekdo v takovemto pozehnanem veku zadal at jdu bydlet k nemu, v postate bych pocitala s tim, ze zada o pecovatelku. Urcite jste si to dobre rozmysleli, proc jdete k nemu bydlet, asi jste mu chteli pomoci a na stari se o nej starat, tak to holt musite zkousnout i jeho navyky a nalady.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7257
2.6.14 17:22
@evill píše:
Po kom jsi ten dum zdedila?Deda se nezmeni a cim bude starsi, tim to bude horsi. Kdyz by me nekdo v takovemto pozehnanem veku zadal at jdu bydlet k nemu, v postate bych pocitala s tim, ze zada o pecovatelku. Urcite jste si to dobre rozmysleli, proc jdete k nemu bydlet, asi jste mu chteli pomoci a na stari se o nej starat, tak to holt musite zkousnout i jeho navyky a nalady.

To jsem se taky ptala..
Zakladatelka píše, že dům byl dříve dědy a ona ho zdědila..Ale na ní ho nepřepsal.. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
82
2.6.14 17:25

@jannina1 ten dum prepsal na meho tatu, ktery zemrel a ja ho zdedila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
362
2.6.14 17:26
@Pulpy píše:
@NELOUS hur nez ted??..

ANO. Bydlim u prarodicu, uz 10 let a jeto ocistec!
Nekdo rekne, tak at jdeme pryc…sla bych, ale uz jsme sem nastrkali mraky penez, zvykli si na to misto :-(
Mam oba i dedka 87 a babe bude ted 87(nemuzu napsat dedecek a babicka).
Snazime se jim pomahat, kupovat nakupy, vozit k lekari, holici atd…vse jim je malo.
Baba umi, jen pomlouvat, delat problemy a vyhrozovat.
Zrovna vcera jsme predelavali bazen, tak to zase resili a vecer jsem slysela babu, jak rika…to jsem zase bude jezdit pakaz a privandrovalci a ty kurvy(asi moje kamaradky),se tady budou valet!
No je toho vic, ale kdo nezazil NEPOCHOPI.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
82
2.6.14 17:28

@Gerberka no tak puvodne jsme to chteli brat jako novy zacatek..je pravda, ze s partnerem to idealni nebylo, ale bylo to taky jeho praci-o svou puvodni prisel a mel jen takovou aby aspon neco bylo..vim ze to nebylo idealni, ale my jsme ted v pohode, ma praci co ho bavi a tak nejak se vse urovnalo..ted jen ten deda…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4399
2.6.14 17:35

Takoví někteří staří lidi jsou a nezmění se to. Spíš to bude horší. Smiř se s tím, nepomůžou domluvy,nic.My měli něco podobného v rodině, ale protože jsme ho milovali a pamatovali si, jaký byl skvělý člověk, když byl mladý a plný síly, tak…jsme to neřešili. Ono to tak občas bývá, že se ze starého člověka stane zlý, zapšklý, nešťastný člověk žijící ve svých sterotypech a zvycích, zakořeněných názorech atd.Ale ten člověk za to většinou nemůže, to je život.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36556
2.6.14 21:12
@Gerberka píše:
@Bábrdl

jo, měl mě ve svých 45.
Ale věk u něho nehraje roli - on byl víceméně takový odvždycky a rodinu držela maminka. On mě ani nechtěl, chtěl jenom bráchu - jako pokračovatele rodu. maminka ho musela doslova „znásilnit“, protože byla sama jedináček a tím svým jedináčkovstvím tak trpěla, že chtěla za každou cenu 2 děti. Já jsem tu vlastně úplným nedopatřením. Otec mě opravdu nechtěl, ani mě pokřtít dát nechtěl. Kdyby si aspoň uvědomil, že nakonec jsem to já, která je ochotná se o něho starat…- v rámci možnosti…chodím samozřejmě na plný úvazek do práce. Brácha bydlí 300 kiláků pryč, ten se sem dostane velice sporadicky a s nějakou pravidelnou pomocí se u něho počítat nemůže…

věk je sice neúprosný - pro každého, ale můj manžel měl našeho mladšího synka v čerstvých 51 letech ;) - a je stále jako mladík a v aktivitě a vymýšlení plánů předčí mě, která jsem o 17 let mladší a taková „usedlá“…fakt tohle o věku není…člověk je tak nějak víceméně „stejný“ pořád, ale na stáří se to právě prohlubuje…

to je klasika, privilegovaní synové na rodiče pak kašlou, odmítané dcery se starají :evil:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová