Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bydlíme stejně, pětiletá dcera chodí nahoru tak obdrn, nijak to nereguluju - když tchyně nemůže, pošle ji po chvíli zas dolů. Tchyně se tu většinou staví na chvilku cestou z práce, ale taky ne každej den. Vyhovuje nám to tak myslím všem. Je to o domluvě.
A kdyz budes bydlet sama, budes si stezovat, ze si nikdo dite nevezme, ze nemas cas na sebe. Nic neni cernobile.
Ano, malý je, kde chce. Tchyně je v pohodě. K nám do bytu vůbec nechodí. Se vším nám pomáhá.
@Anonymní píše:
Ahoj, holky kdo bydlí s tchýní? Jsme v rodinném domě, my dole ona nahoře. A je to děs. Vůbec nechápe,, soukromí,, a rodinný život,, mladé rodiny,, každý den se dvouletý syn sebere a běží za babičkou nahoru. A když náhodou nejde, tak babička před obědem přiběhne dolů jakto že jsi broučku nepřišel? Chtěla bych být aspoň jednou jen se svojí rodinou. Se synem a s přítelem. Ale to tady nikdo nechápe.
Tak proč tam bydlíte? Syn chodí ke tchyni taky každý den, nevidím v tom problém ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, holky kdo bydlí s tchýní? Jsme v rodinném domě, my dole ona nahoře. A je to děs. Vůbec nechápe,, soukromí,, a rodinný život,, mladé rodiny,, každý den se dvouletý syn sebere a běží za babičkou nahoru. A když náhodou nejde, tak babička před obědem přiběhne dolů jakto že jsi broučku nepřišel? Chtěla bych být aspoň jednou jen se svojí rodinou. Se synem a s přítelem. Ale to tady nikdo nechápe.
Však buď, zarid si své bydlení.
@kavenka píše:
Tak proč tam bydlíte? Syn chodí ke tchyni taky každý den, nevidím v tom problém
Přesně, ta bezpodmínečná láska babičky je pro děti nejvíc.
Tchyňka má klíče, vidíme se denně. Bydli blízko. Syn tam tak často nechodí, spíš mu musíme říct, běž to ukázat babi, pojď, doneseme jí koláč…
Já jsem se nastěhovala k přítelovi. Když je tchyne nemocná, jsem ráda, že mam od ní týden klid, než ji rymicka zmizí. Problém je v tom, že ona mu hodne dovolí. Rozmazluje. Prosila jsem ji, ať mu nekdy i řekne ne, to nemůžeš dělat… Ale ne, je to babička a on přece malý dítě. Ale chci aby se nejak vychovaval
@Anonymní píše:
Já jsem se nastěhovala k přítelovi. Když je tchyne nemocná, jsem ráda, že mam od ní týden klid, než ji rymicka zmizí. Problém je v tom, že ona mu hodne dovolí. Rozmazluje. Prosila jsem ji, ať mu nekdy i řekne ne, to nemůžeš dělat… Ale ne, je to babička a on přece malý dítě. Ale chci aby se nejak vychovaval
Tak si budete muset pořídit nové bydlení, když vám to stávající nevyhovuje.
@Anonymní píše:
Já jsem se nastěhovala k přítelovi. Když je tchyne nemocná, jsem ráda, že mam od ní týden klid, než ji rymicka zmizí. Problém je v tom, že ona mu hodne dovolí. Rozmazluje. Prosila jsem ji, ať mu nekdy i řekne ne, to nemůžeš dělat… Ale ne, je to babička a on přece malý dítě. Ale chci aby se nejak vychovaval
Výchova je na rodiči. Babi rozmazluje. Ale ta naše zas až tak ne. Koupí mu dobrotu, ale poslouchat u ní musí. On to moc dobře ví ![]()
My tak bydlíme 5 let našima a je to to stejný. Dokud nebyli děti tak sme o sobě nevěděli. Ale zase pohlidaji když je potreba. Za chvíli se stěhujeme do vlastního a už bych nikdy s nikým nebydlela.
Ale ségra bydlí s tchýni a ta zase naopak nemá vůbec zájem a nepohlida jak je rok dlouhý.
Ahoj, holky kdo bydlí s tchýní? Jsme v rodinném domě, my dole ona nahoře. A je to děs. Vůbec nechápe,, soukromí,, a rodinný život,, mladé rodiny,, každý den se dvouletý syn sebere a běží za babičkou nahoru. A když náhodou nejde, tak babička před obědem přiběhne dolů jakto že jsi broučku nepřišel? Chtěla bych být aspoň jednou jen se svojí rodinou. Se synem a s přítelem. Ale to tady nikdo nechápe.