Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Pce píše:
Shodou okolností manžela zakladatelky znám a bohužel si myslím že by to spíše uvítal a vyřešil by to „relaxem“ s klukama. Každá volná chvilka dobrá.
tak to udělat několikrát za sebou. Mi neříkej, že když jezdí 1×za 14dnů a udělala by to třikrát, čtyřikrát, že by se prakticky vůbec neviděli 2 měsíce, že by mu to nezačlo být divný, že je furt v trapu. A popravdě, pokud by mu to ani po těch 2měsících nevadilo, tak se naskýtá otázka, proč tam vůbec jezdí a zda s takovým člověkem ztrácet mládí…
@Gladys píše:
tak to udělat několikrát za sebou. Mi neříkej, že když jezdí 1×za 14dnů a udělala by to třikrát, čtyřikrát, že by se prakticky vůbec neviděli 2 měsíce, že by mu to nezačlo být divný, že je furt v trapu. A popravdě, pokud by mu to ani po těch 2měsících nevadilo, tak se naskýtá otázka, proč tam vůbec jezdí a zda s takovým člověkem ztrácet mládí…
Gladys, nevím zda by mu to došlo… Ale světě div se, i když jsem někdy vyřízená z nich obou a z manži dost, tak nějak pořád za celou dobu co jsme spolu, dalo mi dost sil „předělat“ ho tak aby fungoval alespoň tak jak dneska, tak ho mám pořád ráda, i když se někdy sama sobě divím
( ale to by bylo na jinou diskuzi) tak chci být o víkendu s ním, když přijede a ne před nim pořád někam „zdrhat“. vidím ho 4 krát do měsíce a chci být volné chvíle s ním i kvůli malýmu(protože on ho zbožňuje, může se poprdět blahem, když táta dorazí) anavíc člověk ani neví, zda by to pomohlo. Spíš nechápu, že nechce být s náma. Třeba jsem divná já, když si myslím, že by rodina měla být spolu a když máš někoho rád, chceš s ním být co nejvíc. No asi mě blbě vychovali ![]()
@Anchelina spousta chlapů začne žehrat až ve chvíli, kdy o to, co jim pak chybí, přijdou. Zkrátka si neváží toho, co mají, ale pak si můžou nožičky ušoupat, když o to přijdou.
Mi to přijde od něj opravdu hodně hnusné, že tohle dělá a hodně by se mi to osobně dotýkalo a fakt bych neměla chuť se poníženě doprošovat toho maličko času, co na vás zbývá. Když k tomu přidám osobní zkušenost, kdy chodil „s kamarády“ a nakonec se ukázalo, že k těm kamarádům patřila i jeho milenka, tak už bych tohle chlapovi nikdy netolerovala, zkrátka primárně má trávit čas se svojí rodinou a co zbude, tak s kamarády.
A když o tom přemýšlím, tak dítě bych mu taky frkla a šla si vylejt mozek já a druhý den bych vyspávala opičku, ať se chvíli snaží, udělal si dítě, tak se o něj musí být schopen postarat
Já si teda neumím představit, že bych byla na vše sama. Už takle mám pocit, že je toho moc - úplně se třesu na manželův příchod z práce, až mu budu moct prcka na chvíli svěřit a aspoň se v klidu najíst a osprchovat. Máš můj obdiv, že to vůbec nějak zvládáš!
Každopádně chování tvého muže není úplně OK. Je to dítě vás obou, tak by se měl snažit také. Určitě bych si s ním promluvila a pokusila se dohodnout nějaká pravidla, abys měla aspoň chvíli pro sebe. Třeba ho vyšli s malým ven, to by mohl zvládnout, a chvíli relaxuj. Taky si určitě zkus najít nějaké přátele - určitě je někde poblíž nějaké mateřské centrum, ne? Třeba tam narazíš na maminu, s níž byste si mohly občas vypomoci hlídáním, nebo bys aspoň měla někoho, s kým pokecat a ulevit si…
Sarkaso: u mě máš obdiv, že máš dvě děti:) I když po 11 letech a žít na vesnici, kde promiň nic není, to bych se zbláznila o to víc, my přeci jen někam vypadnem, do herny nebo jen tak cournout po městě. tak snad puberťačka brzo dospěje aby Ti pomáhala:) a kdyby náhodou držím místo v Bohnicích:)
@krokodylek drápky stříhám, holit ho nebudu páč má krásný vlásky:) Snažim se ho ignorovat, jenže jsem z těch, kterým to nejde:( Dělám, že neslyším, ale on má fakt výdrž! A když jdu někam jinam nebo jeho zavřu jinam, „bulí“ ještě víc, páč se bojí. ale když to ječení slyšíš pořád několikrát za den a jak ty říkáš nemám komu říct, jdi tam já nemůžu, tak mám fakt někdy pocit, že mi vyletí mozek z hlavy. Asi se ne půl dne zavřít na balkon a počkat až to samo přejde
I když vím, že většina chyb je jen ve mněm já jsem ho naučila a on odkoukal skoro všechno co umí
A nebo jestl je to obdobím věku, takhle to má prý skoro každý dítě, ale kdy to přejde?
@Gladys To jsem taky zažila, kolikrát já balila kufry ať už jako těhu( protože těhu s ním byl docela děs běs) nebo pak už i s malým. Jeli jsme k našim, on prosil sliboval a já podlehla a pořád jsem tady v Pardubkách… Doufám, že milenku nemá, i když nevím, ale říkam si, že je tak na mol, že by se na nic nezmohl
. A u tebe je mi to líto:(, ale jestli jsem pochopila správně, tak už s ním nejsi.
Já taky občas někam jdu sama s kámoškama jenže mě nějaká ožíračka neba a to jsem o 7 let mladší než on, takže já ve svých 25 mám ještě nárok
A taky jak už jsem říkala ( asi jsem fakt magor) já chci být s ním, když přijede domů. jasně nejsem z těch, co by chlapa nikam nepustily, ale my se hold vidíme tak málo, že si myslím, že by měl bejt s náma( s klukama jít může, ale rozumně), jenže on má milión kamarádů, který sice mají taky rodiny a dělají to stejně a on si přece musí ulevit po takový těžký dřine v práci. ![]()
No ale teď psal, že slibuje, že bude s náma až dorazí a že už to jinak nechce, páč si to uvědomil, no tak třeba překvapí ![]()
Blbý je, že všechno to odnáší malý a pes
@janeee2
taky hypnotizuju hodiny, když se blíží příjezd:)Ale jinak s manžou asi nic neudělám. on na povídání a nějaký velký porozumnění moc není.
No, já se v duchu opajim myšlenkou, kterak mi jednoho krasneho dne hrabne a já prchnu do lesu, naha, rozcuchana, s silenym chechotem v hrdle. Zatím si misto toho vyrobím ceduli jako kráva s napisem: MAS COS CHTĚLA! ![]()
Měla jsem syna ve dvaceti, na vše sama, jeho otec byl s námi, ale jakoby nebyl. Potom přítel co byl o 100 procent lepší a nakonec můj muž. Známe se 15 let a kdybych tušila jaký dokáže být člověk, manžel a otec, tak jsem s ním od začátku. žena stále hledá a někdy hodně, hodně dlouho a najde, ale některá co dělá chyby stále-najde, ale jen na mikrochvíli a neváží si toho celou dobu.
Anchelina - a k cemu je ti vlastne ten tvuj muz dobry? na popovidani neni na porozumeni jak pises take ne, na to aby byl o vikendu s vami kdyz uz je doma taky ne, tak k cemu je ti dobry? jsi pretazena, unavena a pak to odnasi maly, moc dobre to znam.
@Anchelina
Ahoj,
zcela chápu jak ti je, já prožívala něco podobného. Vůbec tě neodsuzuji, ale vše, co popisuješ, je z toho, že jsi totálně přetažená a na vše sama!
Máš blbé dvě věci.
Co se týče manžela, ho budeš muset donutit, když je doma, aby ti s malým pomohl. Rypáky nerypáky - tak je dělej taky!!! (vím, že je to hnusný, ale nedá se nic dělat). Já to začala dělat od určité doby tak, že když manžel chtěl jít s kamarádama, tak jsem mu kluky dala. V tom nejhorším věku, kdy děti rádi zdrhají cca 1 rok? Získala jsem z toho dvě věci ta první je, že jsem měla klid a ta druhá to, že manžel si neposeděl v pohodlíčku.
Toto jde ale pouze v létě. V zimě bych ho požádala o hlídání a sešušnila návod, a dala své telefonní číslo, na kterém mě zastihne, protože bych mu řekla, že já půjdu třeba za kamarádkou a on půjde večer s chlapama. Garantuju ti, že po tom hlídání bude vyřízenej.
Z toho zase získáš dvě věci: ty vypadneš do světa a „vyčistíš“ si hlavu a odrovnáš manžela a je šance, že si uvědomí, že mateřská dovolená není pobyt na Kanárských ostrovech!
Pokud vyřešíš todle, vyřeší se i napětí v kterém neustále žiješ, budeš se na malého i více těšit atd. Takže budeš i více v klidu a budeš toho notně využívat. Já měla chlastací kamarádku, ale i dneska, pokud cítím, že kluky nemůžu ani vidět a jsouu adepti na polepšovnu, beru klíče a odcházím. V obličeji výraz vsteklého grizzliho, manžel ví, která bije. Dále si myslím, že manžel na tebe „háže“ povinnosti, že se neumí postarat. Myslím si že ze sebe dělá blbečka (ten můj to dělal taky). Ne, byla bych fakt nekompromisní. Ty mu taky přece nevoláš do práce, co máš dělat, ne? Tak ať si taky hošan poradí!
Co ti píši, je asi pro tebe dost hnusný, a věřím, že mne tu odsoudí, ale já žila v tom stejném. I když chlap, co ti kazí východu, i když je každý den doma, výhra rozhodně není!
Jinak držím palce, kdyby něco napiš SZ, neboj se, podržím tě, vím jak ti je! Bude dobře, uvidíš! A za pokus to podle opravdu stojí.
Ale bude to boj a nervy, nebude to nic příjemného. Myslím si, že s tvým mužem udělat tuto změnu bude hodně těžké! Snad jsem aspon trošičku pomohla. A ještě jednou: klidně napiš! ![]()