Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@jizvíková Reagovala jsem na to, že mít jedno dítě nemusí vždycky znamenat luxus.
@jizvíková
Uf, takhle mi vždcky reaguje tchýně - já a moje dvojčata.
Ono i když je dítko jen jedno, ale 16 hodin denně prokřičí a zbytek prokojí a uklidní se pouze v šátku při pohybu a k tomu matka třeba po císaři…
Někdy je lepší si reakci odpustit.
Také mám podobné pocity, ale říkám si, že už pomalu další chci. Teď už nebudu poslouchat hloupé rady ‚zkušených‘, které moje dítě prostě nemůžou znát, zapřáhnu manžela a tchýni s jejíma kecama pošlu do… Pořídím si šátek i nosítko, bundu na nošení ven, hacku(teď se nebudu ohlížet na peníze, ale na svoje pohodlí), spát budu s miminkem, večerní koliky si protrpí tatínek a já půjdu se starším spát, takže aspoň do půlnoci se vyspím. Budu si chodit na jídlo, protože skrz řádnou pravidelnou stravu mám víc energie, vyhodím kočárek, budu kojit na veřejnosti a tisíc dalších věcí.
Ale třeba další dítě bude spavé a kočárkové a nebudou mne vytáčet řeči typu - mimino 16 hodin denně prospí ![]()
Můj první půlrok byl také strašný, k tomu podzim a já byla zralá na sebevraždu. Malý spí přes noc teprve měsíc a já jsem konečně vyspalá. Také jím jinak (podle Radost ze zdravćh dětí) a té energie co mám. To se pak o dalším prckovi hned uvažuje snáz.
Nejdřív se dej do kup sama a pak začni řešit druhé dítě. Pokud se tolik bojíš, tak co mít jen jedináčka?
Já jsem měla druhou dcerku zlatíčko, od narození spinkala v postýlce, položila jsem ji a ona spinkala. V noci se vzbudila na kojo, vrátila jsem ji do její a spala. Nikdy jsem ji nemusela uspávat na ruce, ležet s ní, byla úplně zlatíčko. Po jejím narození nás opustil manžel a Eliška byla takové miminko za odměnu.
Teď třetí holčička je trošku víc náročná, je uplakanější, ale dá se to zvládnout.
Já chtěla mít více dětí vždy, uvažujeme ještě o jednom.
Na pilu netlač, zkusila bych tomu nechat volný průběh. Malý Ti snad půjde do školky, tak budeš mít na další miminko víc času a nebudeš uvázaná doma se dvěma
Taky si říkám, že bych chtěla děti aspon dvě…ale při vzpomínce na porod, šestinedělí, deprese, bezmocnost a krize v partnerství…no…uvidíme. Dokonce i z finančních důvodů si nejsem jistá, zda do toho půjdu.
Já chtěla vždycky 2 děti. Předtím, než nám řekli, že budeme mít holčičku jsem si přála strašně moc chlapečka. Dnes jsem strašně ráda za holčičku
ale ten druhý pokus ve mě prostě dřímá.. Ta touha po synovi tam prostě je
ale jak píše @Sfaticata při vzpomínce.. Nevím, nevím. Porod, šestinedělí, jak se změnil partner.. I když on o druhém dítěti mluví už od porodu.. Bojím se, že až bude chtít, že couvnu.. Nevím jestli bych to zvládla znovu.
Ahoj, mam to podobne. Kdyz jsem cekala dcerku, chtela jsem si druhe ditko poridit co nejdrive, at deti mezi sebou nemaji velky vekovy rozdil. Po porodu se vse zmenilo, ziot se mi otocil o 360 stupnu, sestinedeli bylo silene, pripadala jsem si jako v komatu. Ted ma dcera 17 mesicu, zboznuju ji a jsem za ni fakt vdecna, ale mit druhe…ona rozhodne nepatri mezi nejhodnejsi deti a ted mam navic nejakou depku, kdy mam takove pocity, ze se mi chce kazdy den brecet a lituju, ze jsem si dite poridila
Doufam, ze je to jen prechodne.Taky mi nepridava, ze manzel pro tohle nema pochopeni a nas vztah je na bodu mrazu.Na druhou stranu, nejsem uplne srovnana s predstavou, ze by dcera zustala bez sourozence, ale poridit si druhe dite za takovych okolnosti mi nepripada spravne, ani zodpovedne. Manzel druhe chce, ale kdyz mu reknu, ok, bude, ale ty budes delat to a to, abych to ja zuvladla, tak to uz nesouhlasi
První dítě bylo prevteleny Satanas, byly chvíle, kdy jsem ho normálně nenavidela. No ale po roce se uklidnil a když mu bylo 20 měsíců, plánovaně jsem otehotnela. Strach byl, narodilo se průměrné dítě a dobrý. ![]()
@Mistessa píše:
Kdyžtak písni SZ jestli chceš, můžeme povykládat, byla bych ráda sama to s někým probrat…kromě krachu manželství (to fungovalo a funguje ťuky ťuk…to mám stejné a mám i stejně staré dítě jako ty…úvahy též
jsem ve stejné situaci ![]()
Ahoj no já mám taky podobnou zkušenost, akorát malej bude mít ted dva a pul. Mám strach, že to jaksi nezvládnu nejde o finance spíš psychiku, bojím se že to nezvládnem, malej byl a je prostě čert, od miminka taky vubec nespává, a když si vzpomenu na porod cícařem, no taky to zrovna procházka ružovým sadem nebyla. Je to prostě na každé, hop nebo trop, ale zvládli to i horší ne?? Když to vidím kolem sebe.
Ahoj, taky mám strach mít druhé, ale na druhou stranu si říkám, jestli to není chyba, kvůli malé..Mám s přítelem dceru 3roky, on sám je rozvedeny a má z předchozího vztahu 2děti 8holka a 18kluk.. Na to abychom měli malou, mě přítel ukecal a byl to boj..Moje tehu prislo mesic po vysazeni prasku, coz jsme ani jeden necekali a pritel to absolutne nezvladl..Stejne tak pul roku rvouci mimino, to jsme se malem dvakrát rozesli, ale nas vztah si, myslim, upevnili a ted mame skvělou, samostatnou a sikovnou 3-letou dceru, která je hodna, miluje deti, ale je dost tvrdohlavy beran, takze jeji vychova je narocnejsi, ale ma srdce na pravem miste.. A ted se s přítelem uz rok dohadujeme, jestli mit nebo nemit druhé dite.. On uz další nechce, ale chape, ze ja mam jen jedno, takze by do toho sel, ale moc by mi nepeomohl.. To nedela ani ted..A ja resim sebe a malou, vim, ze by na mladšího sourozence byla hodna atd, a taky si myslim ze, by ji to pomohlo v budoucnu, když umreme, kdo ji tu zbyde? Pritel argumentuje hlavou, peníze, studia, dovolene, pohodlnost a ja srdcem, vztahy(pokud budou mezi sourozenci dobre, to bych si prala, ale nezarucim), mit příbuzného krome rodice se v dospelosti urcite taky hodi, mit si s kym hrat v detstvi..Tak, jak vyresit nas spor? Nakonec jsme to nechali na prirode a počkáme rok a uvidíme…
@Althya píše:
Ahoj, mam to podobne. Kdyz jsem cekala dcerku, chtela jsem si druhe ditko poridit co nejdrive, at deti mezi sebou nemaji velky vekovy rozdil. Po porodu se vse zmenilo, ziot se mi otocil o 360 stupnu, sestinedeli bylo silene, pripadala jsem si jako v komatu. Ted ma dcera 17 mesicu, zboznuju ji a jsem za ni fakt vdecna, ale mit druhe…ona rozhodne nepatri mezi nejhodnejsi deti a ted mam navic nejakou depku, kdy mam takove pocity, ze se mi chce kazdy den brecet a lituju, ze jsem si dite poridilaDoufam, ze je to jen prechodne.Taky mi nepridava, ze manzel pro tohle nema pochopeni a nas vztah je na bodu mrazu.Na druhou stranu, nejsem uplne srovnana s predstavou, ze by dcera zustala bez sourozence, ale poridit si druhe dite za takovych okolnosti mi nepripada spravne, ani zodpovedne. Manzel druhe chce, ale kdyz mu reknu, ok, bude, ale ty budes delat to a to, abych to ja zuvladla, tak to uz nesouhlasi
mam s přítelem ten stejny problém, a kdzy chlap nepomaha a nejsou ani babicky, je to sakra znat..a do toho ti chodi deti z předchozího vztahu každých 14dni o vik a ty musíš chlapovi rikat, to a to udelej a pomoz mi..na palicu..a do toho mit mimino? je to fer? je to sobecke ode me? mela by nase mala mit sourozence???? ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, taky mám strach mít druhé, ale na druhou stranu si říkám, jestli to není chyba, kvůli malé..Mám s přítelem dceru 3roky, on sám je rozvedeny a má z předchozího vztahu 2děti 8holka a 18kluk.. Na to abychom měli malou, mě přítel ukecal a byl to boj..Moje tehu prislo mesic po vysazeni prasku, coz jsme ani jeden necekali a pritel to absolutne nezvladl..Stejne tak pul roku rvouci mimino, to jsme se malem dvakrát rozesli, ale nas vztah si, myslim, upevnili a ted mame skvělou, samostatnou a sikovnou 3-letou dceru, která je hodna, miluje deti, ale je dost tvrdohlavy beran, takze jeji vychova je narocnejsi, ale ma srdce na pravem miste.. A ted se s přítelem uz rok dohadujeme, jestli mit nebo nemit druhé dite.. On uz další nechce, ale chape, ze ja mam jen jedno, takze by do toho sel, ale moc by mi nepeomohl.. To nedela ani ted..A ja resim sebe a malou, vim, ze by na mladšího sourozence byla hodna atd, a taky si myslim ze, by ji to pomohlo v budoucnu, když umreme, kdo ji tu zbyde? Pritel argumentuje hlavou, peníze, studia, dovolene, pohodlnost a ja srdcem, vztahy(pokud budou mezi sourozenci dobre, to bych si prala, ale nezarucim), mit příbuzného krome rodice se v dospelosti urcite taky hodi, mit si s kym hrat v detstvi..Tak, jak vyresit nas spor? Nakonec jsme to nechali na prirode a počkáme rok a uvidíme…
chápu, že ty ještě chceš a chápu, že on už nechce. nechápu ale ty řeči chlapů: dobře, udělám ti dítě, protože ho chceš, ale nebudu ti pomáhat, protože jsi ho chtěla ty.
kdyby mi tohle řekl můj přítel, tak by to druhé raději asi neměla. asi bych potom měla pocit, že jsem si to dítě vydupala a on ho nechtěl a nějak mu tam zavazí nebo co ![]()
ALE na druhou stranu. naši malou jsem taky strašně chtěla hlavně já a přítel sice chtěl a těšil se, ale pořád si nebyl jistej, jestli to zvládne a jestli se mu to bude líbit a tak. a teď je z ní naprosto odvařenej a chce dalších 150 dětí ![]()
@Adduše píše:
chápu, že ty ještě chceš a chápu, že on už nechce. nechápu ale ty řeči chlapů: dobře, udělám ti dítě, protože ho chceš, ale nebudu ti pomáhat, protože jsi ho chtěla ty.kdyby mi tohle řekl můj přítel, tak by to druhé raději asi neměla. asi bych potom měla pocit, že jsem si to dítě vydupala a on ho nechtěl a nějak mu tam zavazí nebo co
ALE na druhou stranu. naši malou jsem taky strašně chtěla hlavně já a přítel sice chtěl a těšil se, ale pořád si nebyl jistej, jestli to zvládne a jestli se mu to bude líbit a tak. a teď je z ní naprosto odvařenej a chce dalších 150 dětí
jo, uplne ty stejny reci ma ten muj..prijde mi to smutny a urco to není fer, mozna az trochu sobecky..budes se starat sama, ja ti nepomůžu..pac si chci uzit svůj život..jeho by to bylo 4te dite, moje druhé, coz si myslim, ze je normal..me bylo 30let a jemu 37let..chce chodit na ryby a mit klid.. ![]()
Tak u nas je to uz mnohem lepsi, hlidani mame, dcerka je 3 dny v tydnu ve skolce, s muzem se to taky srovnalo, tak zaciname pracovat na druhem:-) Dcerka nam i tak dava hodne zabrat, ale deti ma rada a jako starsi sestra by myslim byla skvela. A ja sama si druhe opravdu preji a jsem na to pripravena a vim, ze „ted nebo nikdy“, v dalsich letech to uz proste lepsi nebude, takze neni nac cekat. Zazemi mame, tak snad se to brzo povede. Jinak, pokud by mi chlap rekl, ze druhe on uz nechce, ze si chce uzivat, tak bych to asi hodne zvazovala a druhe bych si i pres to poridila jen v pripade, kdyz bych si byla jista, ze to zvladnu i bez neho