Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Navštívit odborníka…hodně rychle. Normální to není a nevidím důvod, proč by si škola něco takového vymýšlela, takže se tak asi chová. Kdyby „jen“ pošťuchoval, vyrušoval…ok…ale vyhrožovat, že si vypíchne oko, když bla, bla…mít záchvaty, když není po jeho…NE, to není normální…řeš to! A mít takové dítě ve třídě dalších cc 20-25 dětí a muset to zvládat a všechny něco u toho naučit? Smekám před paní učitelkou, je chudák…
Děti se opravdu choavjí jinak než v domácím prostředí…
Pro tvůj klid bych opravdu požádala o pomoc děts. psychologa, už jen proto, že po prázdninách v tom může pokračovat.
Tohle není ani na psychologa ale na psychiatra, měli jsme kdysi na základce podobný exemplář a hrůza, ani se neptej co z něho vyrostlo a to do něho cpali od školky prášky…
„Tak prý sebedestruktivní chování, které se stupňuje, a to jen proto, že ho paní učitelka pouze za něco napomene. Okamžitě dostane záchvat vzteku, chtěl roztrhnout učebnici, vyhrožoval že si vypíchne oko nebo že skočí z okna, že ho život nebaví atp. “
jednoznacne detsky psychiatr.
typicky sikanovane dite. Ucitele nad tim mhouri oci a hazi to na obet, ze si za to muze sama.
„Tvrdil nám, že se pouze bránil, protože se mu holky posmívaly, ale později jsme se od paní učitelky dozvěděli, že je štípal a pokoušel bezdůvodně. “
A ja mu absolutne verim!! Vsadim se, ze se mu posmivaly a on se branil, jenze pancelka to hodi na nej.
Byla jsem svedkem tehoz, v me tride, ten kluk se nakonec zabil.
Nechci te strasit, ale taky trochu chci - NEBER TO NA LEHKOU VAHU. Ver mi, ze vim, o cem mluvim a moc te prosim, VER MU, co ti rika, ver me, ze ho sikanuji a ze to neni jeho chyba, a vezmi ho za psychiatrem a zmen skolu. Fakt mi ver a klidne mi napis zpravu. Jestli jsi z Prahy, muzu i poradit, kam zajit…
V kontextu čtu, že neadekvátní projevy mívá i doma, že tu a tam něco zaslechne od tebe, že máš tendenci je zlehčovat a přehlížet. To maminky dělají běžně, na tom není nic divného. Doporučuji též řešit urychleně situaci s odborníkem a důsledně dodržovat všechny případné pokyny. I když tobě synovo chování nenormální nepřijde, zcela jistě je.
@Anonymní píše:
Tohle není ani na psychologa ale na psychiatra, měli jsme kdysi na základce podobný exemplář a hrůza, ani se neptej co z něho vyrostlo a to do něho cpali od školky prášky…
Nejsem zastánce chození k psychologovi s každým vyrušením v hodině, ale ve vašem případě bych šla, co nejdřív! Normální to rozhodně není.
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě velmi citlivé a osobní téma.Mám osmiletého syna, který letos chodí do první třídy zš. Nikdy jsme s ním žádné probkémy s chováním neměli, prožili jsme klasický dětský vzdor, špatně mluvil takže jsme docházeli na logopedii a byla mu diagnostikována vývojová dysfázie, nyní už je všechno v pořádku. Ve školce byl vždycky tak trochu pokušitel, pokoušel hlavně holky, ale vždycky jsem měla pocit, že je kamarádský, v kolektivu nemá problém… Pouze v době, kdy ještě hodně špatně mluvil, se mu některé děti posmívaly, ale později se oklepal a i dle paní učitelky v mš bylo vše v pořádku.
A najednou, na základní škole, problémy, které jsem nečekala. Začalo to poznámkou v žákovské, že prý fyzicky ubližuje spolužačkám. Tvrdil nám, že se pouze bránil, protože se mu holky posmívaly, ale později jsme se od paní učitelky dozvěděli, že je štípal a pokoušel bezdůvodně. Samozřejmě, že jsme si s ním promluvili, ale brala jsem to tak, že je to prostě kluk, i rodina a přátelé mě uklidňovali, že to kluci dělají. No a dnes pro něj manžel přišel do družiny a byl pozván do sborovny, že s ním chce paní učitelka mluvit. Tomu, co mi vyprávěl, jsem nechtěla věřit, a tak jsem pro jistotu volala paní učitelce, ať to slyším přímo od ní. Tak prý sebedestruktivní chování, které se stupňuje, a to jen proto, že ho paní učitelka pouze za něco napomene. Okamžitě dostane záchvat vzteku, chtěl roztrhnout učebnici, vyhrožoval že si vypíchne oko nebo že skočí z okna, že ho život nebaví atp.
Máte s tímto někdo zkušenost a nevíte jak to řešit?Nevím, jestli to říká pouze v afektu (já taky v afektu občas řeknu blbost), ale prý to nemáme brát na lehkou váhu a máme se radši poradit s odborníkem. On tohle ale doma nedělá. Je pravda, že je tak trošku vznětlivý i kvůli úplným kravinám, ale až takhle? Jako matka ho prostě znám a tohle jsem od něj ještě nikdy neslyšela. No a že prostě pořád otravuje a pokouší spolužáky. Smál se spolužačce, že má pupínek na zadku (přitom její zadek neviděl, jen si to vymyslel), stahoval spolužákovi kalhoty (prý aby viděl jeho trenky) a když se ho paní učitelka zeptá, proč to dělá, začne se výše popsaným způsobem vztekat. Prý žije ve svém světě a těžko si hledá kamarády, tak se na sebe asi snaží upozorňovat. Doma taky rád pokouší sourozence, taky se občas snadno rozčílí, ale nikdy by mě nenapadlo hned z toho dělat nějaké drama, radit se s odborníkem atp., prostě mi to přijde normální, všichni mi naopak říkají že je hrozně hodný, každý má své chyby, ale nenormální mi jeho chování nepřijde, a to, co mi paní učitelka řekla, mě prostě překvapilo.
Tohle ho sakra rychle odnaučte nebo za pár let nějakou holku znásilní, proboha!
@Anonymní píše: je to prostě kluk, i rodina a přátelé mě uklidňovali, že to kluci dělají.
Tohle jsem musela z citace vytáhnout, protože už dlouho mě nic takhle nenadzvedlo ze židle. NENÍ TO NORMÁLNÍ!!! TO, ŽE MÁ PENIS, HO NEOMLOUVÁ, ABY NĚKOMU UBLIŽOVAL! Dneska se furt řeší, co znásilněná holka měla na sobě, s kým a jak se bavila, ale přitom by se měli malí kluci učit, že BÝT KLUK NEZNAMENÁ, ŽE JSOU NĚCO VÍC! Bože! Mají lidi, kteří tady ten nesmysl „je to prostě kluk“ šíří vůbec mozek??? MÁ PENIS, ALE TO NEZNAMENÁ, ŽE BUDE MOCI NĚKOHO TRÁPIT. Víte, že kolikrát „výmluvy“ chlapů, kteří někoho znásilnili, jsou typu „Já jsem jenom muž a mám své pudy.“ NE! Je to člověk, ne zvířátko! Naučte ho proboha, jak se chovat a hlavně jak se nechovat, než zabije nebo znásilní nějakou spolužačku a pak budou všichni brečet, jak „se to nedalo vůbec čekat“!
Zakročte, dokud můžete! Přečtěte si, jak začínali někteří (většina) sérioví vrazi, kteří znásilňovali své oběti - většinou to byli chlapi, kteří brečeli, že oni přece za nic nemůžou, že se jim ty holky posmívaly, takže všechny holky jsou vlastně zlé a zaslouží si to!
![]()
Příspěvek upraven 27.06.16 v 17:53
Objednej se klidně na víc míst…PPP (tam taky s tímhle poradí) nebo dětský psycholog. Od školy si nech vypracovat na dítě posudek…ať tam VŠE vypíšou…kdy a jak se choval, co kdy udělal, co tomu předcházelo atd. Odborník to potřebuje přímo od zdroje…dělá to doma? Ne? Tak to musí popsat ten, u koho to dělá…tedy škola/učitelé. Třeba se jen předvádí, provokuje…a třeba ne. To posoudí odborník, ani ty ani učitelka nejste odborníci na takové chování.
@lear píše:![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Ty jsi byla jedna z tech, co ho sikanovala?
ne to on všechny šikanoval, takové děti nemají být mezi ostatními a jestli moje dítě bude mít něco takového ve třídě tak to budu hodně řešit, předpokládám, že se ozvou i ostatní rodiče… ten můj ex spolužák je teď ve vězení, nepomohl ani ústav
@Anonymní píše:
ne to on všechny šikanoval, takové děti nemají být mezi ostatními a jestli moje dítě bude mít něco takového ve třídě tak to budu hodně řešit, předpokládám, že se ozvou i ostatní rodiče… ten můj ex spolužák je teď ve vězení, nepomohl ani ústav
@lear Nezlob se, ale tvůj náhled na věc je zkreslený až patologicky tvým prožitkem, který je omílán už v kolikáté diskuzi. Uvědom si, že ne všechny děti, které zlobí, musí být šikanovanými chudáčky, kteří nemají žádnou vinu na tom, jak se chovají. Sám se také spolužačce posmíval za pupínek - takže také šikanuje spolužačku? Tvoje vidění problému je nebezpečně černobílé - dítě je šikanovaný chudák, ostatní se mu posmívají a učitelé lžou. Opravdu si s někým promluv, ty to v sobě máš a nejsi s tím prožitkem vyrovnaná.
@lear píše:![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Ty jsi byla jedna z tech, co ho sikanovala?
Neprotacej tady oci.To,ze jsi neco zazila, nemuzes pausalizovat na kazdy podobny pribeh.Ty jsi napsala svou zkusenost, anonymni zase svou. Mozna to tak je, mozna taky ne. Vesteckou kouli nemas.
Kazdopadne odbornik je na miste, beze sporu.
@lear Byla jsem svedkem tehoz, v me tride, ten kluk se nakonec zabil.
A jak jsi pomohla Ty touto větou? ![]()
Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě velmi citlivé a osobní téma.
Mám osmiletého syna, který letos chodí do první třídy zš. Nikdy jsme s ním žádné probkémy s chováním neměli, prožili jsme klasický dětský vzdor, špatně mluvil takže jsme docházeli na logopedii a byla mu diagnostikována vývojová dysfázie, nyní už je všechno v pořádku. Ve školce byl vždycky tak trochu pokušitel, pokoušel hlavně holky, ale vždycky jsem měla pocit, že je kamarádský, v kolektivu nemá problém… Pouze v době, kdy ještě hodně špatně mluvil, se mu některé děti posmívaly, ale později se oklepal a i dle paní učitelky v mš bylo vše v pořádku.
A najednou, na základní škole, problémy, které jsem nečekala. Začalo to poznámkou v žákovské, že prý fyzicky ubližuje spolužačkám. Tvrdil nám, že se pouze bránil, protože se mu holky posmívaly, ale později jsme se od paní učitelky dozvěděli, že je štípal a pokoušel bezdůvodně. Samozřejmě, že jsme si s ním promluvili, ale brala jsem to tak, že je to prostě kluk, i rodina a přátelé mě uklidňovali, že to kluci dělají. No a dnes pro něj manžel přišel do družiny a byl pozván do sborovny, že s ním chce paní učitelka mluvit. Tomu, co mi vyprávěl, jsem nechtěla věřit, a tak jsem pro jistotu volala paní učitelce, ať to slyším přímo od ní. Tak prý sebedestruktivní chování, které se stupňuje, a to jen proto, že ho paní učitelka pouze za něco napomene. Okamžitě dostane záchvat vzteku, chtěl roztrhnout učebnici, vyhrožoval že si vypíchne oko nebo že skočí z okna, že ho život nebaví atp.
Nevím, jestli to říká pouze v afektu (já taky v afektu občas řeknu blbost), ale prý to nemáme brát na lehkou váhu a máme se radši poradit s odborníkem. On tohle ale doma nedělá. Je pravda, že je tak trošku vznětlivý i kvůli úplným kravinám, ale až takhle? Jako matka ho prostě znám a tohle jsem od něj ještě nikdy neslyšela. No a že prostě pořád otravuje a pokouší spolužáky. Smál se spolužačce, že má pupínek na zadku (přitom její zadek neviděl, jen si to vymyslel), stahoval spolužákovi kalhoty (prý aby viděl jeho trenky) a když se ho paní učitelka zeptá, proč to dělá, začne se výše popsaným způsobem vztekat. Prý žije ve svém světě a těžko si hledá kamarády, tak se na sebe asi snaží upozorňovat. Doma taky rád pokouší sourozence, taky se občas snadno rozčílí, ale nikdy by mě nenapadlo hned z toho dělat nějaké drama, radit se s odborníkem atp., prostě mi to přijde normální, všichni mi naopak říkají že je hrozně hodný, každý má své chyby, ale nenormální mi jeho chování nepřijde, a to, co mi paní učitelka řekla, mě prostě překvapilo.
Máte s tímto někdo zkušenost a nevíte jak to řešit?