Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chtěli byste genderově neutrální školky v Česku?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.5.18 11:29
@Hoa Mai píše:
@stock Já nic nezesměšňuju a to co jsi psala, jsem četla a četla jsem i ten článek. Ale komunikace je jedna věc a způsob, jakým komunikuješ, je druhá věc. A můj názor je ten, že způsob komunikace, jaký paní navrhuje, je nesmyslný. Doslova je v článku věta, která končí dotazem „je to tak v pořádku?“ Ale na tohle dítě, i malinké, může odpovědět (verbálně, neverbálně) „ne“. Tím, že mu položíš (řečnickou) otázku, jestli je to v pořádku, mu smysl dané činnosti neobjasníš. A to, co dítěti usnadní činnosti, které dělá nerado, je postupné pochopení, proč se to dělá. To je taky komunikace, ale založená na vysvětlení a ne na zjišťování názoru, u kterého je pak diskutabilní, jestli ho lze respektovat.
Rozumim, ale ve svedstine to neni v teto situaci mysleno"je to tak vporadku",ale „je to tak dobry“,myšleno funguje to? Možná v tom pro nesveda rozdíl není slyšet, ale rozdíl to je. Tady jde skutečně jenom o komunikaci/co se děje, bude dit a ne o svolení či zamítnuti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.18 11:33
@lucenka píše:
a ty si myslíš, že tohle rodiče v ČR nedělají a je to jen nějaká švédská specialita?
Ne, já ten článek nepsala a ani nepřekládala. Četla jsi poradne můj prispevek?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.18 13:48
@Annne No čistě kvůli penězům do práce nejdou, to je jasné. Spíš to bylo myšleno jako že je asi „nutí“ společnost, to, co je zvykem. Mě samotnou dost překvapilo, jak často jsem od nich v tomto kontextu slyšela větu „on est obligées“. Měla jsem za to, že jim to tak vyhovuje.
Ale na druhou stranu, být ve Francii jen doma s dítětem byl pro mě děs běs (a to umím velmi dobře francouzsky, takže nemám problém s komunikací). Do té doby jsem ve Francii byla jako student, au pair, a pracovník na služebce, pokaždé jsem měla čilý společenský život. A jako matka na rodičovské? Furt sama. Venku od rána do cca páté odpolední za dobrého počasí jen důchodci se psy, semo tamo arabské, černošské a jiné chůvy mluvící mezi sebou svými jazyky (ev. francouzské chůvy ve věku 60+) a bez zájmu za sebou vláčející francouzské děti. Za horšího počasí ani noha. Školky a jesle nechodily mimo své areály prakticky vůbec. Kdyby v naší čtvrti neměli jezero s vodními ptáky a jízdárnu s koňmi, tak mě asi klepne pepka. Abych se tam neunudila k smrti, chodila jsem úplně na všechny kroužky, které byly dostupné a i tam jsem se seznamovala spíš se zahraničními maminkami, protože ty francouzské se přihasily z práce, odcvičily/odplavaly/odzpívaly s dítětem aktivitu, u vchodu už na ně čekala babička/chůva s kočárkem a ony zase odhasily do práce. Návrat do ČR byl pro mě doslova vysvobozením, i když kdybychom zůstali ve Francii, byli bychom na tom čistě z finančního hlediska určitě líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.18 16:44
V dobách, kdy nebyla konfekce, se šijícím mužům říkalo krejčí. Frajeřina není ani v tom říkat, že si někdo nemůže vážit ženy, pokud nemá ručky jak z alabastru, neobšívá domácnost atd. Jak píšeš, je to o volbě. A tu se tímhle přístupem snaží dětem dát. Aby si kluk nepřipadal blbě, když ho baví šití, a mladé slečny, když jim opraví šicí stroj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
