Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím Vás,
máte nějaký recept, čím se pořádně nakopnout, když Vám připadá, že nic, co děláte nemá smysl a že to nemůže zvládnout? Připadá mi, že jsem naprosto vyhořela a nějak neumím povstat z popela
Chtěla bych toho tolik udělat
a nejsem schopná dokončit skoro nic. Tak nějak se mi ten můj mini svět, co jsem si vytvořila bortí jako balíček z karet. Nemám dořešené bydlení, studia, peníze, dluhy (jo, byla jsem blbá a zamilovaná!) o vztahu ani nemluvím - na něj nemyslím už tak rok… prostě je to moc oblastí najednou a já nevím, co s tím už delší dobu.. a plácám se v tom, a jakmile trochu pozvednu jedno, druhý jde ke dnu. Připadám si vážně jako topící se ryba na souši a doufám, že mi někdo poradí/nějak namotivuje/kopne mě do rybí hlavy a shodí zpět do vody
![]()
dělám si srandu. Hele to je těžký, začni něco dělat, cokoliv a uvidíš, že to ostatní se nabalí. Já byla na rodičáku, bydlela u našich, bez vyhlídky na práci, chudá, opuštěná.. Začala jsem běhat, připojila se ke skupině na FB, byl tam inzerát na práci, vzali mě, baví mě to, našla jsem se v tom, najednou jsem na sebe tak pyšná, vím co chci dál dělat, jsem užitečná, vydělávám… Ještě před půl rokem bych tomu nevěřila.
Mě pomáhá klást si malé cíle. Teď mám nové hobby. Sebekoucink. Třeba by se ti zalíbil
no hele energeťák a cígo a je to tam! To jsou nyní moje drogy a ne a ne přestat. Je to k zbláznění, taky to leze do peněz! I když to tedy zase tolik nepřeháním.
A co děláš za práci? Já právě také začala pracovat, ale zase stále mám před očima ty nedokončené věci a takto se k nim nedostanu. (Ale musim říct, že za celý měsíce nic nedělání na ně přišlo také jen zkrátka.. ale snažila jsem se dodělat rozdělané věci alespoň nějaké). Hrozně bych se chtěla pustit do něčeho nového, ale prostě moje fronta s nevyřízenými starými záležitostmi je snad nekonečná a je tak těžký se do toho pustit, když člověk ví, že je to na dlouhou dobu…
Ale spíš přemýšlím, jestli jsem schopná studovat a do toho se i živit + splácet. Prostě mi v mém věku přijde neadekvátní vracet se k rodičům a to nemluvím o tom, že bych měla pro sebe tak metr čtvereční
Tak nevím, zda je to z mé strany pohodlí nebo hrdost nakonec. Ale tak to bude asi záležet, zda mi na tom studiu bude záležet víc než na samostatnosti. Nevím - jak se rozhodnou, vážně o tom všem uvažuji dlouhé měsíce… a moc se neposouvám. Úspory se tenčí, termíny ubíhají… ![]()
@zrzana2
Já si také sepisuji cíle a seznamy, ale moc to nikam nevede.. jen, že jednou za čas můžu něco málo škrtnout, ale jsou to dost obsáhlé položky.. myslím to tak, že jejich splnění netrvá hodinu, ale třeba 2 dny dohromady…
Jinak už jsem motivačních a podobných knih přečetla snad celou knihovnu a nejsem si jistá, zda mi to kromě záliby něco dalo, protože realizovat je jiné než číst. ![]()
@zrzana2 to je zajímajé sebekoučink je to na nějaká literatura
@Veronika1990 no právě, že jsem začala dělat ve fitku a až našetřím, tak si chci udělat oficiální trenérské kurzy. Je to něco úplně jiného než co jsem studovala nebo co jsem kdy v minulosti dělala, ale hrozně mě to baví.
Tak sebekoucink není jen o seznamech. Mohlo by ti to pomoct najit to, co děláš blbě. Co tě okrádá o čas. Správnými otázkami můžeš sama sebe namotivovat. Hezky je to na braintools. Jinak na energetaku jedu taky ![]()
Web se jmenuje braintools. Literaturu neznám. Koucink teď hodně používají u nas v práci. Tak jsem hledala sebekoucink a našla no.
Co psycholog? Ten by ti určitě poradil jak na to. Není třeba čekat, až se složíš a pak být na antidepresivech…
Hoří ti toho asi dost, tak bych si vybrala prozatím jen jeden problém a ten bych začala řešit až do konce. A pak postupně další…Když budeš hasit každej ohníček trošku, tak neuhasíš nic, dojde ti voda a plamínky se zase pořádně rozhoří…prostě postupně a až do konce… ![]()
@Sibyla0 píše:dělám si srandu. Hele to je těžký, začni něco dělat, cokoliv a uvidíš, že to ostatní se nabalí. Já byla na rodičáku, bydlela u našich, bez vyhlídky na práci, chudá, opuštěná.. Začala jsem běhat, připojila se ke skupině na FB, byl tam inzerát na práci, vzali mě, baví mě to, našla jsem se v tom, najednou jsem na sebe tak pyšná, vím co chci dál dělat, jsem užitečná, vydělávám… Ještě před půl rokem bych tomu nevěřila.
@Malaga píše:
Hoří ti toho asi dost, tak bych si vybrala prozatím jen jeden problém a ten bych začala řešit až do konce. A pak postupně další…Když budeš hasit každej ohníček trošku, tak neuhasíš nic, dojde ti voda a plamínky se zase pořádně rozhoří…prostě postupně a až do konce…