Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojda, já byla tak vykulená
, že jdu na císaře, že jsem ani žádnou injekci necítila. Akorát bylo vtipné, že než mi ji píchli do páteře(musí se trefit mezi obratle), tak jsem se měla zkoulet do klubíčka, což je v 9.měsíci fakt dost nereálné
, nakonec mi pomohl zřízenec. Ani né do 5 min jsem už nic necítila.
Po převezení na pokoj jsem byla ještě stále v poho, pak to začlo přicházet k sobě a to začli muka!!!
Sice ti hned po operaci dají něco na bolest, ale stejně to bolí!!!
Jelikož malá měla 4,1 a já měla břicho dost vysoko, musel se na mě dr dost vyřádit
, než ji dostal ven. Taky když mi gratuloval k malé, byl pěkně orosený, říkal, že tohle ještě nezažil.
Nevěděla jsem o čem mluví, do té doby než mi břicho začlo přicházet k sobě. Ano, jizva bolí, hodně bolí!!
Ale mě mnohem víc bolelo to břicho, jak „vymačkával“ malou ven. Myslela jsem, že tu bolest vydržím, nejsem přece žádný béčko
, ale asi po 4 hod už jsem brečela bolestí a myslela, že chcípnu.
Sestřička mi dala něco silnější na bolest a bylo po bolesti.
Takže si nehraj na hrdinku jako já a nestyď se říct si o něco na bolest. Den po porodu jsem měla nafouklé břicho(otoky), jak když vůbec nemám po porodu a modřiny, jak kdyby mě přejel nakláďák!!!
Takže fakt šílený, doktor mi říkal, že jsem zvláštní případ, tak mě byl za noc asi 3krát zkontrolovat. Vstávala jsem druhý den, musela jsem, oni tě moc dlouho nenechají ležet, chtějí aby si to co nejdřív rozchodila. Poprvé se zvednout byl fakt mazec, ale zvládla jsem to. Musíš se osprchovat z těch sraček(krev, pot,atd…).Byla to ohromná úleva, jak kdyby ze mě spadlo 100kilo.
Malou měla na novorozeneckým a nosili mi ji vždy na krmení. Ono po císaři seš ráda, že chodíš, sedíš a snasíš se nějak sama fungovat. Takže na mimi fakt nemáš sílu. Třetí den po operaci už jsem měla malou u sebe. Pustili nás 5tý den. Kdyby tě ještě něco zajímalo, písni. Držím palečky!!!
Vronia…napřed jsem si říkala, že nebudu nic psát, protože již bylo vše řečeno, ale po příspěvku Natule bych Tě ráda uklidnila ![]()
Já byla na plánovaném císaři minulý pátek…zvolila jsem lokální anestezii, vpich do páteře nebyl příjemný, jako kdyby Ti tam dělal někdo modráka, ale nebylo to nic hrozného…taky dali plachtu, nikdo mi nic nepopisoval (primář se bavil s doktorkou o její nastávající svatbě
), malej byl za pět minut venku. Hned jsem to poznala, jak kdyby Ti sundal kámen z břicha
a pak řev
omyli ho a ukázali, jen na chvíli…venku čekal tatínek a ten si ho hned vzal. Mě ještě tak půl hodiny šili. Mám nízký tlak, takže se mi docela navalovalo, je to zlváštní pocit, když se Ti někdo šťourá v břiše
nakonec jsem dostala trochu kyslíku a bylo mi fajne…odvezli mě na pooperační, kam teda v té nemocnici kde jsem ležela já se nikdo nepouští. Tatínka s malým jsem viděla až asi za pět hodin…když to přichází k sobě mravenčí Ti nohy, radím pokrčit je, jakmile to půjde, aby si tak nenatahovala svaly na bříšku…a opravdu si řekni o injekci na bolest, mají ji nachystanou!!! Mně donutili jít ještě ten den na záchod. Byl to boj, poprvé se postavit na nohy, ale pak je to už jen lepší a lepší…v noci už jsem šla sama, sice shrbená, ale šlo to. Mě mimino nechali na pokoji přes noc druhý den a spíš jsem ho měla nechat ještě sestřičkám, je to velký nápor na jizvu a si zbytečně sedřená. Protože mimi řve a musíš k němu vstávat a to je na tom to nejhorší, vstát z postele. Nakonec nás pustili už čtvrtý den, protože se mi hojilo bříško moc dobře a malýho jsem plně kojila. Včera první velice pomalá procházka
hlavně se neboj zeptat, jak to bude probíhat, v každé nemocnici to je trochu jiné a je dobré vědět, jak ten den bude vypadat. Zeptej se třeba nějaké sestřičky…přeji, ať Ti vše dobře dopadne a Ty a mimi jste v pořádku!!!
![]()
Holky moc děkuji za rady, pomalu se mi to blíží, tak začínám být nervoznější a nervoznějši. Ale myslim si, že to zvládnu.
Já to mam trošku komplikovanější, mam těhu cukrovku s inzulinem, a docházim na infuze se železem, navíc mi ted na předoperační vyšetření vyšel né moc dobře krevní obraz. Mam málo bílích krvinek a na hraně mam i destičky. Do toho to železo zase kleslo. Jsem zvědavá jak se tam semnou poperou. Já budu rodit v Hradci, tak snad to bude v pohodě.
Na mrnouska se už moc těšim, každou noc se budim a tak dvě hodky nemůžu usnout jak mi to v hlavě šrotuje a snažim si to všechno představit. Pak jsem ráno jak zmlácená.
Hodně mi pomáhá, když mi píšete jaké jste to měli a jak to probíhalo. Opravdu moc děkuju ![]()
Ahojky. Já měla celkovou narkozu, takže sem nic necítila ani nevnímala. Jen mi bylo líto že sem malýho viděla až v 7 večer ikdyž se narodil v 16:43. Malýho mi daly jen ukázat a přiložit k prsu a pak si ho hned vzaly. Já rodila v Brandýse a je to super nemocnice. Já po operaci mco bolesti neměla jen mě to tam jakoby tahalo tak mi daly sestřičky nějakou injekci do prdele a bylo to
Nejhorší bylo ráno když sem měla vstát to byla bolest. Děsný chodíla jsem jak stará bába v předklonu a po centimetrech
ale další den to bylo lepší a lepší.
tak se nebojte holčiny je to trochu bolestivější než normální porod ale dá se to
držím palce
vronia určitě to zvládneš, v Hradci jsou profíci!!! není čeho se bát!!! ![]()
Zdravim vás, dříve jsem nestihla reagovat. Tak už mam po všem, všechno proběhlo naprosto v pořádku a bez komplikací.Měla jsem tu lokálku,ale umrtvení mi nezabralo na 100 %, ale to se zjistilo až když bylo pozdě.Nakonec jsem to ale vydržela a Šimonek se narodil 9.8. v 7.57 hod a 3350 g. Po operaci jsem byla 6 hodin na Jipce, kam za mnou přišel přítel a pak donesli ukázat i malého, měli jsme ho tam asi půl hodiny a pak si ho zase odnesli. Kolem 15 hodiny mě převezli na šestinedělí a tam jsem ležela až do rána, v 6hodin vytáhli cevku a šlo se pod sprchu. Hrozně to bolelo, ale dalo se to. Sprcha mi hrozně pomohla a ulevilo se mi. Malého mi nosili každé 3 hodiny na krmení, do úplné péče jsem ho dostala až další den ráno, abych si pořádně odpočinula a natrénovala vylézání z posltele, protože to bylo asi to nejhorší. DOmu jsme šli v sobotu 13.8. pátý den.
Vronia: tak moc blahopřeji
já to vím jak to šíleně bolelo vstávání a chození. Já sem malýho mělo uplně až třetí den. Chtěli mi ho dát už druhý den na noc ale na to sem se ještě necítila pač mě to šíleně bolelo.. Ale každým dnem to bylo lepší a lepší. Malej naštětstí byl andílek takže sem neměla až takový utrpení
na to teď je to raubíř
Tak ještě jednou blahopřeji a přeji hodně štěstíčka a hlavně zdravíčka ![]()
Já jsem měla taky spinálku. Doktor mi nic neřikal a je to takovej zvláštní pocit, když ho vyndavaj. Ale doktor řikal, že to je nešetrnější anestezie pro mě i pro malýho. Manžel tam mohl být celou dobu se mnou, takže když malýho omyli, zvážili a změřili, tak mi ho hrdej tatínek celou dobu držel u hlavy
… Pak mě převezli na pooperační a tam malýho donesli do půl hodinky a hned mi ho přiložili k prsu. První vstávání je očistec, ale dá se to. Pak už je to jen lepší a lepší… A jestli můžu poradit neboj se si říct o léky na bolest. Já pořád otálela, pořád jsem si řikala to se dá vydžet a pak mi trvalo dlouho než mi ty léky zabraly. Domu nás pustili čtvrtý den (den porodu se nepočítá). Teď je to 15 dní a tu bolest si už ani neumim vybavit
. Jo a ještě sestřenka byla v celkový narkoze a měla z toho nějak odřenej krk a pořád jí to nutilo ke kašli a to fakt neni po císaři příjemný
. Šla bych znova do spinálky..
Ráda bych se zeptala jak to máte s jizvama po císařskym řezu protože já jsem teprve krátce po zákroku ale zvědavost je zvědavost a tak by mě zajímalo co mě čeká ohledně jizvy
Mám jí ještě zarudlou což je teda po krátký době normální ale mám to okolo jizvy tvrdý a tak jestli to máte taky a jestli to postupem času zmizí? Mazali jste jizvu? A vybledne hodně a nebo bude tak hodně pořád narudlá a vyditelná? A hlavně co mě zajímá jak jste to měli s citlivostí podbříška, bříška kolem jizvy a boků? Já třeba tak napůl necejtim podbříško je to hrozně divný pocit když si šáhnu na podbříško…jako kdyby šahal někdo jiný…někde jsem četla že je to tim že se přeříznou ty nervy a že postupem času břicho bude cítit ale že se může stát že i nemusí tak bych ráda věděla jak jste na tom vy?
![]()
@markovape Já mám 8 týdnů po porodu - taky ještě v některých místech bříško necítím, ale lepší se to. Zatvrdlá místa jsem taky měla, ale taktéž se to pomalu rozchází. Nemazala jsem ničím, tři týdny jsem se bála i podívat a myla jsem velmi opatrně, v porodnici sušila papírovou utěrkou. Teď je sice samozřejmě vidět, ale pocitově už o ní vůbec nevím.
16 měsíců po císaři - jizva je světlejší než byla, ale hodně viditelná a bohužel i dost vystouplá. Mazala jsem sádlem. Podbříško cítím, ale pořád to není ono. A asi už ani úplně nebude ![]()
Tak to já mám jizvu hrůza, jelikož se mi dělají jizvy keloidní
Mazala mazala, ale stejně nezabránila. Ovšem né každý je má, tak se neboj, já jsem zrovna jen ten typ
Co se týče citlivosti, tak je to o moc lepší, než na začátku (jsem po císaři už rok)..trošku necitlivé to mám v těsné blízkosti jizvy..
@Lishaa píše:
16 měsíců po císaři - jizva je světlejší než byla, ale hodně viditelná a bohužel i dost vystouplá. Mazala jsem sádlem. Podbříško cítím, ale pořád to není ono. A asi už ani úplně nebude
vítej do klubu keloidů
![]()
Ahojky, tak u mě mohl být muž při císaři
taky jsem měla lokální anestezii a musím říct, že to bylo fakt super
Měla jsem z toho obrovský strach a nakonec pohoda ![]()
7 tydnu po zakroku, tenoucka cervena linka, neni vystoupla, zatvrdliny jen lehce na stranach u konce jizvy, zmensuji se. Mazu od vyndani stehu kremem z lekarny na jizvy Contratubex