Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,potřebuju poradit a tady jste tak šikovné ![]()
Chci dceři napsat do památníku nějaké pěkné věnování,ale na netu nemůžu najít nic co by se mi líbilo.Nemáte nějaký nápad,co napsat?
Dceři je 8 let.
Všem moc děkuji ![]()
jé památníky, to ještě existuje.
Moje maminka mi kdysi napsala do památníku báseň - asi 2 sloky od nějakého klasika (myslím to bylo od Nerudy). Bylo to moc pěkné.
Správně, nehledej na netu a napiš něco od srdce!
Mně do památníčku kdysi napsala babička s dědou:
„Milá vnučko,vždy, když tyto řádky budeš číst, vzpoměň si na babičku a na dědečka, se kterými sis tak často hrála na vlka a na kůzlátka a při tom ses šťastně smála“
A já mám od babičky mám tento (vím, jsi mamča
:
„Pomněnečka u potůčka našla si tam místečko,
až ji budeš jednou trhat, vzpomeň na mne maličko.“ ![]()
Mě mamka kdysi napsala a dodnes si to pamatuju ![]()
Pomněnka a konvalinka jsou dvě kvítka nevinná. Jedna volá:„nezapomeň“, druhá: " Buď vždy upřímná".
Táta mi napsal: Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumnějí.
„Nejkrásnější na světě nejsou věci, nýbrž chvíle, okamžiky, vteřiny…“ (Karel Čapek)
Moje sestřenice mi kdysi napsala: Život plyne sta řeka dravá, mládí, láska a škola drahá, vše plyne sta nějaký sen, zůstanou na to vzpomínky jen … (Beisel) Moc se mi to líbilo ![]()
„Andělíček nese klíček, odemkni si památníček. Až památník otevřeš, tak si na mě vzpomeneš…“
„Všechny trable v živote se dají překonat, budeš-li vůli mít a chuť bojovat…“
Počítej svou zahradu na květiny, nikdy na padající listy.
Počítej své dny podle příjemných hodin a zapomeň na mraky.
Počítej své noci na hvězdy a ne na stíny.
Počítej věk podle přátel a ne let.
Počítej svůj život na úsměvy a ne na slzy.
Ať tě radost provází celým životem.
Ja jedno kdysi vymyslela: porad tu jsou a porad tu byly
Jsou v nasich srdcich schovany
Jsou tu jen pro nas a pro nas jen zily
Vzpominky nase
Vzpomen si:)
Mě kdysi učitelka napsala do památníku toto- Nejztracenější den našeho života je ten, kdy jsme se nezasmáli.
Pak tady mám ještě- Tajemství zachovat si veselou mysl je v umění neznepokojovat se hloupostmi a vážit si i malinkatých náhodných radostí.
Přítel je ten, který přichází když všichni odešli.
Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.
Věř tomu kdo tě nezklamal a nezklam toho kdo ti věří.
Hledej co miluješ a miluj co jsi našel!
Neříkej vždycky co víš,ale snaž se vědět co říkáš.
Směj se a celý svět se bude smát s tebou.
Mněň své radovánky,ale nikdy ne své přátele!
Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech.
Tak to je výčet z toho co jsem našla v památnících. Jinak hodně citátů je i zde- http://www.citaty.cz/ tak snad si něco vybereš.
@makisekk píše:
„Andělíček nese klíček, odemkni si památníček. Až památník otevřeš, tak si na mě vzpomeneš…“