Co dělat s vystudovaným učitelstvím?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Jsem taky vystudovaná učitelka, ale naštěstí mám jako SŠ obchodku, takže se po rodičáku chci věnovat spíše tomu ekonomickému směru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Korporáty všeho druhu jsou plné učitelů všeho druhu, je to snad nejobvyklejší škola tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Buď ten korporát. Moje bývalá kolegyně na dva roky odešla ze školství. Udělala si kurz, aby mohla dělat pedikuru. Jezdila ty dva roky po klientech. Do školství se vrátila. Ale chce mít maximálně 1/2 nebo 3/4 úvazek. Dál dělá i pedikuru. Objednává si lidi, aby to vyhovovalo časově.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@smile_xxx neumím jazyky. Dělala jsem každou chvíli nějaký jiný a ve výsledku neumím žádný.
- Citovat
- Upravit
Ucitelu mimo skoly je vsude plno. Kdysi jsem mela tez mysky, pak prisly deti a bylo fajn moci skloubit praci s peci o ne a nakonec me to zacalo bavit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@matkabagristy píše: Více
Mně to bavilo a baví pořád, ale děti už jsou velké, tak raději odejdu včas, než pak tam být vyhořená.
- Citovat
- Upravit
@matkabagristy píše: Více
Myslím vyhořelá. Obávám se, že mám solidně našlápnuto, aktuálně mám šílené nechutenství, hubnu, nic mě nebaví, nic se mi nechce.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
A ake mas tie napady, o ktorych si pisala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Doporučila bych ti návštěvu psychologa.
A to z jednoho prostého důvodu…
Hodně učitelů má tyhle tendence sdělovat světu, jak je to negativní obor, jak je to strašně baví, ale jak už jsou strašně vyhořelí…
Já vám všem s čistým svědomím radím, jděte to vyzkouse do soukromého sektoru a ještě rádi se budete k učitelství vracet a rychle najdete novou motivaci.
Naučte se efektivně využívat volna, které máte, to nikdo jiný nemá a maká často na směny a ani nemá nad takovým pojmem čas přemýšlet a prostě musí makat.
Restrikce v rámci covidu byly šílené, ale tam se krásně v celé své parádě ukázaly schopnosti, dovednosti, smysl pro spolupráci, komunikaci a dohodu v tomhle odboru.
To byla taková katastrofa, že jsem se vůbec nebála o to, že skončí svět, ale o to, kdo to učí naše děti ten svět vnímat a poznávat.
Já se nebála o svou práci nebo komunikaci v rámci práce, ale o to aby z těch psychicky a dovednostne labilních učitelů neskončila v blázinci celá rodina.
Nerikam, že takoví jsou všichni, ale znovu se mi to začíná potvrzovat v rámci přijímacích zkoušek - někoho něco naučit a nachystat, že opravdu nesdilim ty dojmy, jak strašné jsou ty negativa, když si vlastně společnost musí platit doučování aby se jim děti dostaly na školy.
Takže mi to neměj za zlé, ale nějak si neumím představit, jak vyhořet v tomhle oboru, když se odpovědětnost v té nejdůležitější chvíli hodí na rodiče.
To já už jsem vyhořelá z vás…
Pokud máš potíže, které popisuješ, tak se jedná spíše o depresi, tak to snad víš, že když nebudeš řešit, tak opravdu můžeš dopadnout blbě.
Nebo klidně můžeš být nemocná.
Tak to je asi tolik, co mě napadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
A to je to přesně to co mi vadí. Po deckach se dupe, vyžaduje všestrannost, píše se s nima někdy i pět pisemek, páč každý vnímá to své, jako to nejdůležitější s nikým se nedá domluvit, ale kdyby to měl předvést učitel, tak je v háji… protože neumí pro ten současný svět to nejdůležitější - jazyky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem vystudovaná učitelka, ale poslední dobou cítím, že mě to úplně nenaplňuje. Baví mě to pořád, nemyslím, že bych byla špatná, ale těch negativ z mého pohledu přibývá a stále víc se bojím vyhoření. Přemýšlím, kam se vrtnout, kdyby došlo na lámání chleba. Těch možností je víc, nějaké nápady mám, ale třeba mi tu někdo poradí něco, co by mě nenapadlo.