Ďábel jako pomocník

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
1170
4.12.16 15:09

ďábel jako pomocník

Slyšela jsem historku, že se muži zjevoval ďábel. Léčebny a léky nepomáhaly. Zjistil, že se mu zjevuje, když chce udělat důležitý krok (např. přestat s pitím). Přemohl se, ten krok udělal, a ďábel zmizel. Viděl ho po 30 letech znovu v pracovně, bylo mu 80. Zrekapituloval si život, co má za problém a nic nenašel. Řekl ďáblovi: „Už Tě nepotřebuju.“ Ďábel se prý usmál hezkým úsměvem, nešklebil se, uklonil se a navždy zmizel.

Co když ďábel je pomocník? Díky němu a jeho našeptávání svým způsobem nacházíme odvahu udělat to čeho se bojíme? Že je to vlastně pozitivní postava. Pokud věříme, že existuje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
15408
4.12.16 15:18

A tenhle příspěvek, to ti taky našeptal ďábel nebo to máš z vlastní hlavy?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1875
4.12.16 15:20

A já zas slyšela že bude levnější chleba :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
4.12.16 15:22

-

Příspěvek upraven 24.03.19 v 17:46

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1170
4.12.16 15:35

@ivašot. Já jen bourám stereotypy :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21311
4.12.16 16:00

A proč bys měla věřit něčemu takovému?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1170
4.12.16 16:11

Není lepší se dívat na věci pozitivně, než se strachem?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21311
4.12.16 16:14

@Dana066 tak jsem to nemyslela - spis mi šlo o to, ze historek člověk slyší mraky. Tak proč zrovna tahle? Jinak ja jsem nevěřící, takže podobné věci řadím do žánru pohádek. Lidem není třeba naseptavat, stačí, když zapojí svou vlastní hlavu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4.12.16 16:16

No toho je plná literatura, pomáhá rád… za duši a tu bych nikomu nedala ani za nic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36556
4.12.16 16:21
@Pipilota Citrónie píše:
No toho je plná literatura, pomáhá rád… za duši a tu bych nikomu nedala ani za nic.

Na tom něco je…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1170
4.12.16 16:24

Mě ta historka zaujala, že to byl jiný pohled na něj. Nic víc :nevim:. Tak jsem chtěla vědět názory jiných lidí. Jinak podle mě ďábel je odraz naší mysli, je vyprojektovaný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33315
4.12.16 16:36

@Dana066 pokud je to jen výplod naší mysli, tak nechápu tento jiný pohled na svět. To by dotyčný mohl klidně mluvit i s anděly apod. Ďábla bych nebrala na lehkou váhu. Jak píše někdo výš, za duši ti určitě dodá cokoliv. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3200
4.12.16 17:15

Píšete o duši, ale tím teda předpokládám, že věříte v něco po životě, kam duše putuje? Pokud se tedy člověk spolčí s ďáblem, tak ta duše tím pádem ztratí možnost pokračovat? Mě tyhle věci docela baví, baví mě se v tom pitvat. Nebaví mě, že člověk stejně nikdy nezjistí, jak to je :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9306
4.12.16 17:24

Konečně moje téma. :-) Miluju tohle faustovský - jungovský (či jaký ještě) debatění. Samozřejmě je to hnusný v životě pomocník. Dobré a zlé tvoří jednotu. Když se podíváš na symbol jing-jang, tak můžeš vidět, že všechno dobrý má v sobě zárodek hnusnýho a všechno hnusný není ještě tak ztraceno, protože má v sobě zárodek dobrýho. A všechno plyne hezky kol dokola, z jednoho se postupně stává druhý, z jednoho protipólu to hezky spějeje k druhýmu. Když je něco moc dobrý, tak to uhnívá, proto potřebujeme kousek toho zla ;-). Protože vizuálně (nebo uměním) to pochopíš tyhle věci líp, tak na východě mají symbol jing-jang a my máme jako tradici toho ďábla. Lidi s uměleckým nadáním (nebo cvoci, ale to je to samý ;-)) mají tak velkou fantazii, že tyhle věci umí „vidět“ tak proto někdo vidí toho ďábla, pomáhá to člověka nakopnout. Jenže bacha, když neví, že jsou to jeho fantazie, vizualizace, a bere to jako skutečný svět, tak to zavání schizofrenií.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13331
4.12.16 17:54
@Takyjedna píše:
Konečně moje téma. :-) Miluju tohle faustovský - jungovský (či jaký ještě) debatění. Samozřejmě je to hnusný v životě pomocník. Dobré a zlé tvoří jednotu. Když se podíváš na symbol jing-jang, tak můžeš vidět, že všechno dobrý má v sobě zárodek hnusnýho a všechno hnusný není ještě tak ztraceno, protože má v sobě zárodek dobrýho. A všechno plyne hezky kol dokola, z jednoho se postupně stává druhý, z jednoho protipólu to hezky spějeje k druhýmu. Když je něco moc dobrý, tak to uhnívá, proto potřebujeme kousek toho zla ;-). Protože vizuálně (nebo uměním) to pochopíš tyhle věci líp, tak na východě mají symbol jing-jang a my máme jako tradici toho ďábla. Lidi s uměleckým nadáním (nebo cvoci, ale to je to samý ;-)) mají tak velkou fantazii, že tyhle věci umí „vidět“ tak proto někdo vidí toho ďábla, pomáhá to člověka nakopnout. Jenže bacha, když neví, že jsou to jeho fantazie, vizualizace, a bere to jako skutečný svět, tak to zavání schizofrenií.

Já se tím hodně s přítelem zabýváme. Ale nemyslím si, že tohle téma patří sem, kde tomu druhé holky vůbec nerozumějí a mají z toho srandu :think: Je to dost složitá náboženská věda, vyžadující určité znalosti a respekt.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová