Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@JayLee naše malá chodí spát tak půl hoďky před tou starší. Pak vím, ze mimino nevzbudime. To má celkem tuhý spánek. A v noci když se náhodou probudí, tak starší to vůbec nevnima. Spi jak špalek. A malou jsme odstěhovali z ložnice v roce a něco. Porad se budila a chtěla byt u nás. Takže jsme nespali nikdo… Kopani, rotace a zvatlani každou noc
Zahul no, ale po přestěhování jako když utne. Ted čekám ctvrte a zřejmě uděláme pokoj mimiskum a až budeme obě tak nějak připravené, tak mimco půjde vedle…akorat kojení bude asi narocnejsi…
U nás taky buzení neprobíhalo a stále neprobíhá. Ale to asi záleží na dítěte, starší nikdy nevyžadoval úplný ticho. Já s miminem dál spát nemohla, budil mě každej druhej nádech ![]()
@mamina1982 píše:
@brko tak já bych zase nenechala male mimco spát v posteli s rodiči. Nikdy nevis co se muze stát. Má kamarádka mela mimco v pokojíku od narození. Samozřejmě s monitorem dechu a chuvickou a v pohodě. My tedy měli malou v ložnici v postýlce, ale jak píše zakladatelka, tak mají málo místa…a stehovat k vůli tomu syna z pokojíku se mi nezdá fer vůči klukovi… No nevím, co člověk to nazor
Nikdo by kluka z pokojiku nestehoval. Co by se melo stat? Jestli rodice nejsou alkoholici, narkomani, tak vazne nic nehrozi. A i pripadny pad z postele lze eliminovat zmekcenim podlahy pomoci polstaru a perin. Kdyz se mala zacala v noci vice mlet, tak nase loznice vypadala jak oblezene vojenske uzemi
. Ja separovani miminek neschvaluji take z duvodu kojeni, tvorby prolaktinu. O vlivu kontaktu na psychiku miminka nemluve. Ale at si to kazdy dela jak chce. Jen mi proste prijde posahane oddelit od sebe dite, ktere ve mne 9 m rostlo,20 cm tlustou zdi.
![]()
@Tamtama píše:
staršího syna ten mladší nikdy nevzbudil, ani když mu rostly zuby, ani když mi ho ex zacpával kaší a on se nemohl vykadit
Tak u nás zas starší vzbudilo i to, když jsem se ho snažila v noci přikrýt… takže on spal v pokojíčku a mimino v ložnici.
Nám se mimino vlezlo do postele(2mx2m, ruční práce přitele)…nebo bych poslala manžela do obýváku, nebo k malýmu, nebo spát v obýváku oba a z ložnice druhej pokojíček…
@brko píše:
Jen mi proste prijde posahane oddelit od sebe dite, ktere ve mne 9 m rostlo,20 cm tlustou zdi.![]()
A mě zas přijde úsměvné tvrdit, jak když spí mimino v ložnici není od maminky odděleno, když ona chodí spát třeba o 5 hodin později…
U nás je věkový rozdíl sice už větší 7 let, ale dcera zatím spí sama v pokojíčku a syn rok s nama v ložnici, má tam postlýlku, zatím jsme spokojení všichni, ale za pár dní ho chci stěhovat. Jestli kojíš tak bych určitě nechala v ložnici aby spal s vámi v posteli nebo bych to vyřešila jak. Syna bych nestěhovala určitě z pokojíčku, je to jeho území.
Zrovna na dnesek mala usnula na sibr a zrovna na manzelove pulce. Dokoukali jsme na Gomoru, manzel laskyplne koukl na " vterku" na sve pulce dal ji pusu a sel spat na gauc. ![]()
Do pěti měsíců byl s námi v obýváku ve své postýlce (kde spíme páč máme 2kk) a pak šel k ségře do pokojíku. Já osobně jsem proti spát s novorozenětem v posteli. Ale jen můj názor.
@j.a.n.i1 píše:
A mě zas přijde úsměvné tvrdit, jak když spí mimino v ložnici není od maminky odděleno, když ona chodí spát třeba o 5 hodin později…
Neco na tom je, ale samotny usinani probiha vetsinou u matky a zrovna tak celonocni spanek. Takze vyhody stale prevazuji. Krom toho miminko stale citi " pritomnost" matky ( jeji vuni…).
@brko nerikam, ze jsou rodiče alkoholici apod. Ale nikdy nevis co se stane. Tak když usnes tvrde, tak sotva vnimas co se kolem tebe děje a staci jen par minut…
@j.a.n.i1 no asi tak
a nemluvě o tom, ze když už jsem si zalezla, tak se mala automaticky probudila… Asi prave proto, ze me cítila.
@mamina1982 píše:
@brko nerikam, ze jsou rodiče alkoholici apod. Ale nikdy nevis co se stane. Tak když usnes tvrde, tak sotva vnimas co se kolem tebe děje a staci jen par minut…
Kdyz myslis…
![]()
@darkblack
taky bych se bála spát s miminkem v posteli. I na kojení jsem si sedala, abych neusnula ![]()
@brko No, netvrdila bych automaticky, že výhody převažují… můžu porovnávat u svých dvou dětí, obě jsem zpočátku měla v ložnici - s postýlce se sundanou bočnicí přiraženou k mé posteli jednomu to vyhovovalo s spalo tak rádo a dobře, druhému ne, moje přítomnost ho budila a celkem brzo jsme ho odstěhovali do jeho pokoje a bylo vidět, že mu to tak vyhovuje víc, dokonce i když byl nemocný a chtěla jsem si ho vzít do postele, tak byl tak protivný, že jsem ho musela dát zpět.