Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syndrom nechtěného dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
brko
24.2.16 19:12
- Citovat
- Upravit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
teckaa
teckaa
24.2.16 19:27
Mohlo by se jednat o o syndrom CAN.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
24.2.16 19:28
Myslimze slecna vi, ze je nnechtene dite, at uz z ust sve matky nebo to poznala intuitivne. Muj odhad, co se tyce projevu, je ten, ze takovy clovek ma mozna sebedestruktivni sklony ( alkoholismus, narkomanie,…),sklony k depresi, agresivite(???)
Zadala jsem si ten vyraz do googlu a nic moc teda to nenaslo, snad jediny pouzitelny je clanek na Zena-in ( asi 4. odkaz),bohuzel neumim vlozit, jsem na mobilu.
- Citovat
- Upravit
Kattynka000
24.2.16 19:28
@Pff… píše:
Tak to úplně nevim. Nevim kdo ji to řekl nebo diagnostikoval. Jen mi řekla s velkým přemáháním a slzami v očích to, že je nechtěná a má ten syndrom.
Typovala bych ze trpi pocitem méněcennosti, nemá žádné sebevědomí, strach z opuštění a dalšího nechtění, strachem z ublížení ať už psychického či fyzického, nedůvěrou vůči projevenym pozitivním citům vůči její osobě… 
ale jen,,logické vysvětlení", v životě jsem o tomhle syndromu neslyšela…
- Citovat
- Upravit
Kattynka000
24.2.16 19:34
@Pff… možná že i sklony k sebepoškozování..? Vážně nevím, o tomhle syndromu jsem neslyšela, ale asi bych si z toho vydedukovala tohle… 
Asi se od nějaké dobré duše kdysi dozvěděla, že je nechtěna a že na tomhle světě vítána nebyla a ona si to v hlavě nějak,,zablokovala" a přijde si díky tomu zbytečná,?
- Citovat
- Upravit
24.2.16 19:41
Syndrom něchtěného dítěte je většinou spojen s tím, že daný člověk má v hlavě zajeté, že je nechtěný, od rodičů slýchává: „Kvůli tobě jsem musela obětovat…“ atp. Často je velice úzce spojen s komplexem méněcennosti. Často souvisí také s tzv. CAN syndromem, neboli syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.16 19:42
@teckaa píše:
A nema to neco spolecneho s neplanovanym ditetem?
Mohlo by mít, ALE neplánované dítě nemusí být netně nechtěné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.16 19:53
Jedna vec je byt nechtene dite, druha vec je, jak se k ni rodice chovali - ta skala muze byt velmi siroka - od odmitani po tyrani i odlozeni… teprve na zaklade identifikace chovani jejich rodicu a jeji reakce na toto chovani lze rozpoznat, kde se to u ni projevuje…
Ja byla taky nechtena, dlouho jsem to resila, ale srovnala jsem si to… me nasi netyrali, ale mama byla chladna, protoze jsem byla „problem“… o 15 let starsi sestre jsem „vzala detstvi“ a podobne…
Pokud je to mladounka holcina, ptej se ji a mluv s ni o tom… pac jak bude starnout, uz to sebeurceni na tomhle svete nebude od jejich rodicu, ale z ni samotne… kdyz se ji podari treba za pomoci psychologa najit odpusteni vuci rodicum, najde zase silu usmivat se a bude se radovat ze zivota… ten je strasne kratkej na to, aby se dlouho trapila nad tim, co mela dostat a nedostala… muze najit v sobe velikou silu, kdyz se ji podari prekonat tuhle prekazku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.16 20:12
@Pff… píše:
Jediné co vím je to, že byla v pěstounské péči. Teď mi to řekla ségra. Třeba ji trápí tohle. Proč ji to ale trápí když rodinu má? Tu pěstounskou
To máš těžký, pěstounská rodina ne vždy (bohužel), úplně nahradí biologickou rodinu…ale samozřejmě to není pravidlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.16 20:17
@Pff… zalezi jak se to cele dovedela… jaci byli pestouni… uz ten pocit „rodice a hlavne matka se me vzdali“ muze byt tezke prijmout… pokud ani pestouni v nedokazali vzbudit pocit, ze nekam patri, muze to byt problem… taky muze byt obecne precitlivela…
Takhle na dalku tezko rict…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.16 20:29
Já znám skvělou ženskou, která podle svých slov byla také nechtěná. Její rodiče byli oba profesně vytížení, matka údajně nestihla umělý potrat… Nicméně ji vychovali, ale přesto si tu nechtěnost v sobě tak nějak nese celý život. Má za sebou dva pokusy o sebevraždu (ještě z doby, kdy neměla svou rodinu). Sama má teď čtyři už dospělé děti, umí perfektně italsky a je to oprvdu fajn ženská. Zkrátka je dobře, že je na světě, ale jak jsem psala, něco z té počáteční nechtěnosti v ní zůstalo.
Mimochodem velmi smutné téma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.2.16 20:43
Já jsem taky nechtěné dítě, 1× mě matka odložila do kojeňáku, pak si mě vzala, pak do děcáku, pak si mě vzal otec a vychovával mě on. Takže tvrdá chlapská výchova bez ženského vzoru. Celý život se s tím snažím vypořádat, že mě nechtěla a je to těžké. Už jsem byla přesvědčená, že jsem odpustila, ale ted jak čekám dítě, tak se mi ty křivdy opět vrací. Je to smutné být nechtěné dítě, ale krásně to popsala @marturka že to s sebou nese i dary jako laskavost, vlídnost, empatie. Snažím se celý život přijít na způsob, jak doopravdy odpustit a nevím jak..
- Citovat
- Upravit
24.2.16 20:53
Anonymní: Někdy to asi nejde. Odpusť si, že zatím nedokážeš úplně odpustit. Tohle je moc těžký a kdo to nezažil, ten to zřejmě úplně pochopit nedokáže. Moje páté dítě bylo odmítnuto a je odmítáno jistým členem rodiny. Já se snažím na to nemyslet, že bych mu chtěla odpustit, to by o to musel sakra stát… A občas si představuji, že mu něco hnusnýho řeknu… (ve skutečnosti to neudělám a zachovám decorum, ale představovat si to můžu).
Ono je totiž těžký odpustit někomu, kdo o nás a o naše odpuštění nestojí. Pak je asi nejlepší, když dokážeme toho člověka pustit z hlavy, být vůči němu lhostejní…Ale i to je někdy těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Tusim podle nazvu, ale fuj zni to desive