Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nepíšeš, kolik ti je..ale pokud přítel dítě chce, tak bych si ho určitě nechala
@slavuska1 píše:
Nepíšeš, kolik ti je..ale pokud přítel dítě chce, tak bych si ho určitě nechala
27, pritel je o 3 roky mladsi. ![]()
Miminko bych si nechala za každou cenu. Tvůj přítel je rozumný, a pokud dítě chce jděte do toho ![]()
Miminko bych si nechala, nemůže za to, že to bylo „omylem“. Přítel miminko chce, chce se o vás postarat, určitě to zvládnete.
@Anonymní píše:
27, pritel je o 3 roky mladsi.
tak to ještě teoreticky na další děti máš času hromadu..ale na druhou stranu, dkyž už je na cestě, a přítel se chce starat, jděte do toho ![]()
No nevím, já bych zas tak 100% hrr do toho nebyla. Věty typu „to počaté dítě za tu nehodu nemůže“ ho, v případě špatného konce vztahu, nenasytí. Ale je to zcela na tobě, ty znáš svého partnera, ne my. Asi bych si to být tebou hooodně rozmyslela. Přeju štěstí, ať se rozhodneš jakkoli ![]()
Sama jsi použila obrat „Mimi si nás našlo“. Co tedy řešíš? Když už k tomu přistupuješ takhle, nechápu pochybnosti.Nebo bys to „mimi“ chtěla vědomě zlikvidovat?
Myslím tedy, že přítel je dost mladý…24…už měl nějaké vztahy před tebou? Osobně bych se do toho nehrnula, potřebovala bych mít jistotu, že v případě, že mne opustí, se o sebe a děti dokážu postarat.
Já bych se rozhodla podle povahy partnera. Pokud je to vyloženě rodinný typ a chce být otcem, chce se starat tak bych neřešila jestli za rok nebo hned. Popravdě snad jsem neznala ani neznám, žádnýho 24 letýho, co by se hrnul hned do otcovství. Nedivím se, že máš strach a pochyby. Neumím si představit starat se sama o jedno, natož pak 3 děti. Ale ty ho musíš znát, ty s ním jseš. Já u manžela věděla pomalu hned, že je rodinný typ. Stačilo pozorovat, jak se chová k cizím dětem.
Já mám 3 děti, 2 z předchozího vztahu a jedno s novým mužem.. Je to náročné, skloubit moje tvoje a naše. On má ještě další 3. Jsem někdy totálně vyřízená, ale vím, že kdybych náhodou zůstala bez chlapa, tak se o sebe a svoje děti postarám. Je mi teda trošku víc, než paní, která zakládala diskusi, ale právě proto, dejte si otázky, není Váš partner příliš mladý a nevyblázněný na to, aby se staral o 3 děti? Je na to dost silný? Pokud ne, zůstanete na to sama. A co peníze? Budete 5ti členná rodina…Není to jen o tom, nechat si dítě, nebo…Potrat je sice psychicky náročný, ale…Především Vy musíte vědět, co od života chcete, jste dospělá. P.
Predem chci poprosit o anonymitu. Zacla bych tim, ze mam dve sve deti, otce nanevstevuji, nemame zadny kontakt. Byla jsem nekolik let sama, poznala par muzu, ale nikdo mi do oka nepadl natolik, abych si ho pripustila k detem.
Az jednou velkou nahodou jsem ho potkala. Citim se s nim opravdu skvele, verim mu, je zodpovedny, pracovity, inteligentni, miluje naše deti. Ovsem plan byl takovy, prozatim se navstevovat, nasetrit nejake penize a treba za rok se sestehovat a premyslet o spolecnem diteti. Jak uz to ale byva, dite prislo necekane, driv nez bych chtela. Vim, ze vsechn tady pisou ze maji ochranu a i tak jsu tehotne, my pouzival jen kondom.
ikdyz poctive, ale mimi si nas naslo. Nejsem absolutne pripravena, zaskocilo me to, nevim co delat. Zname se trictvrte roku, ano pasujeme si, vse je ok, ale mam v sobe hrozne moc pochybnosti. Bojim se, abych zase nezustala sama, tri deti bych urcite nezvladla. Pritel se k tomu stavi zodpovedne, chce sehnat bydleni, zajistit nas, dite si preje, ale rekl ze pri me bude stat at se rozhodnu jakkoliv.
Byla nektera v podobne situaci? Jak by jste se k tomu postavila vy?