Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Najdi si psychologa. Dej do pořádku sebe. Takhle bude tvé dítě chodící neštěstí. Svou frustraci přeneseš na ni. Co dělá vlastně dcera tak špatně? Žárlíš na jejího otce, že má novou, fungující rodinu. A společné dítě je jen tvůj hromosvod.
@Anonymní píše: Více
To žvatlání etc. bude asi reakce na to malé dítě v domácnosti otce… Jak staré to dítě je? Třeba potřebuje dcera jen trochu času se vyrovnat s tím, že otec má další dítě a ona polorodého sourozence.
@terien píše: Více
Velice užitečná rada, paní dokonalá. Nebudu s dítětem v nefunkčním vztahu jen proto, že je to její otec.
@Anonymní píše: Více
Ty neumíš číst? Píšu funkční rodinu. Jakého otce jsi ji vybrala, takového má. A že to nechceš slyšet, neznamená, že to není pravda. Podepsali jste se na ni vy dva a teď ji budeš vyčítat, že není podle tvých představ.
@Kelsey1 píše: VíceČtěte si vůbec vlákno?
Co to má jako společného s nějakým žárlením? Mě tečou nervy z jejího přístupu!
@Anonymní píše: Více
Nejsem psycholog, ani kouč. Takže radit si netroufám. Ale co tak čtu, tak to prostě vedeš ne úplně šťastně. Trest zabavení telefonu za něco, co s telefonem nesouvisí. To je třeba chyba.
A povídáte si spolu.? Máš o ni zájem, povídáš si s ní v klidu o tom, co se děje? Snažíš se to rozebírat a nechat ji mluvit? Nebo tě už úplně odmítá a bojí se tě, takže ze strachu, když už zařveš řekne radši aha, jen aby nepřišel další trest. Já nevím, ale fakt je mi dětí strašně líto. Protože rodiče jedou ve starých kolejích a není to jejich chyba, protože to jinak neumí. Ale vlastně trápí a ztrácejí tím své děti. U vás se zadělává na problémy daleko větší. Ale když už to chceš řešit, tak jsi udělala ten první krok a napsala sem a to je fajn.
Jako obvykle se po pár doplňujících příspěvcích dopracujeme k tomu, že jablko nepadá daleko od stromu a chybu je třeba hledat v zrcadle.
To mi pripomina tu nedavnou diskuzi o 12 lete dceri. Tam se taky matka hrozne divila, jak muze byt dcera tak hrozna, kdyz matka delala vzdycky vsechno dobre a nevdecne dceri hrozil diagnosticky ustav. A mohly za to geny a jeji otec, samozrejme. ![]()
@paní Droběna píše: Více
Když jsme spolu, tak si normálně povídáme. Vlastně mele jen ona
Tyhle scénky u úkolů, že ji jednou střelím jsou výjimečné. A když ona říká to - aha! Takto se to počítá! Tak to říká a směje se u toho a pak opravdu začne počítat. Takže to dělá schválně. Ne, že se mě bojí.
Hodne dela i povaha. Mam tri deti a jedno je ohledne skolnich povinnosti prokrastinator nejvyssiho stupne. Zatim ani moc nepomaha nechat ji v tom vymachat cumak, ona sama sobe umi uspokojive vysvetlit, proc ji ta spatna znamka vlastne neublizi. Je teda trochu starsi, 12r, ale od 1.tridy, od prvnich ukolu bojujeme s tim, ze 5minutovy ukol dela (predtim jsme spolecne delaly) hodinu. Tuhle si mela napsat asi 10 slovicek a snad 40 minut si chystala sesit a tuzku
. Ne ze by me to nevytacelo, ale nastesti mam ty dve mladsi, ktere prijdou, sednou, udelaj.
Do toho u vas slozitejsi rodinna situace
. Pozitivni motivaci jsi zkousela - ve smyslu, ze pokud stihne povinnosti do hodiny, budete se spolecne venovat nejake oblibene cinnosti? Potrebuje se opravdu tolik ucit?
@Anonymní píše: Více
Proč takový stresy kolem úkolů, když je nechce dělat sama, tak je dělejte spolu, ale v klidu. Ma cvrtacku, ukol ji taky občas připomínám a je na ni jestli ho udela sama, nebo přijde za mnou. Ja treba chystám večeři a ona je se mnou v kuchyni a píše si u toho úkol. Většinou je to nějaké jedno cvičení z matiky nebo z češtiny, práce na 5-10 minut. Máš holku ve střídavé péči, takže času pro sebe máš dost, me by se stýskalo, byla bych šťastná, ze je doma a s úkolem ji rada pomohla.
@Hobitka píše: Více
Děkuji, konečně první dobrá rada. Snažím se jí motivovat, že ji slíbím např. Za plnění úkolů a hezké známky kino, jít do mekáče,… ale to je pro ní asi moc vzdálené. Zkusím ji to podat takto, že za ušetřený čas, budeme dělat něco spolu. Děkuji
@Anonymní píše: VíceČtu. Neumíš se ke své dceři chovat. Stačí číst, jak o ní píšeš a vyjadřuješ se. Začni u sebe a nebudeš mít problémy s dítětem.
@Anonymní píše: Více
Jojo, bude to pro ni moc vzdalene. Moje deti na tohle slysi. Ale musi ta prijemna vec nasledovat bezprostredne po tech neprijemnych/nutnych. Cteni hezke knizky, spolecne vareni, deskovka, prochazka, hra s maminkou pred barakem - cokoliv, co by rada delala. Bazen za odmenu za mesic si neumi poradne predstavit ani ta moje 12r. ![]()
Odměny musí být hned. Taky to tak dělám. Pojď, uděláme to hned a bez keců a potom si uděláme popkorn, podíváme se na díl seriálu, zahrajeme si s míčem nebo nějakou hru, dáme si svačinu, udělám ti kakao… Odměny po týdnu jsou úplně mimo. Za delší dobu ještě víc.