Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera stále opakuje, jestli je malá a hodná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.6.17 19:39
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.6.17 19:44
@tumpach achjo, já jsem z toho tak špatná 
Tak ji zkusime my opakovat, že ji máme rádi, to jí ale vždycky říkáme, když prijdeme z práce a usiname, že ji milujeme. Ale asi to nestačí nebo fakt nevím.
- Citovat
- Upravit
28.6.17 19:45
Rikala bych ji hezke veci a byla na ni hodna a vyhovela ji. Nijak bych ji nepostuchovala, i kdyz Ti to treba poleze na nervy. Az se te lasky nabazi, tak ji to snad prejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.17 19:59
Není moc potřeba řešit kde to vzniklo, nejspíš šlo o něco z dospělého pohledu úplně nicotného.
PRostě to berte jako rýmu, kterou je třeba utišit, postupně uklidnit.
Opakování slov je zcela zbytečné - prostě jí věnujte dost pozornosti, budťe na ni nějakou dobu o fous hodnější a mějte co nejvíc nějkého fyzického kontaktu.
Nejde o žádnou poruchu, o žádné trauma, občas jsou prostě děti úzkostnější a zase to přejde -bez té zkušenosti by se s tou úzkostní neuměli vyrovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.17 20:03
Jejda. Děkuji moc všem! Za jakoukoliv radu, fakt mi to pomáhá. Docela se mi ulevilo. Zkusíme všechno, jen už mě tady to vylekalo. 
- Citovat
- Upravit
28.6.17 20:05
@Anonymní píše:
@KatieAndLily no přímo ji určitě neříkáme, že ji nemáme rádi nebo ze ji někdo nebude mít rád. Možná babička, ale to bohužel nevíme.Myslíte tedy, že bychom měli navštívit lékaře? Nebo ji přitom nechat a samo z odezní? Fakt nevíme jak na to.
A co myslíš, že s tímhle lékař udělá?
Já bych taky odhadovala, že někde něco zaslechla, z čeho si vvyvodila, že ji budete mít rádi jenom, když bude „malinká a hodná“. Mohl jí někdo něco přímo říct, ale taky klidně mohla jenom někde zaslechnout, že malinké hodné děti mají lidi raději, někdo mohl mít nějakou narážku na její chování, na to že vyrostla nebo tak něco. Děti někdy uvažují zvláštně. A fakt kolikrát stačí jedna věta a zůstane to v nich dlouho.
Asi bych si s ní zkusila popovídat o tom, proč ji máte rádi a zdůraznit, že to jestli je malá a hodná v tom vůbec nehraje roli. Mně by asi bylo proti srsti pořád ji ujišťovat, že je „malinká a hodná“, nemám ráda tohle nálepkování a nechtěla bych v ní podporovat tenhle způsob přemýšlení. Asi bych nabídla pomazlení, pochování… prostě aby znovu získala tu jistotu. A zkusila bych na základě té otázky zapříst rozhovor na téma, co to pro ni znamená „malinká a hodná“, jak se pozná, že taková je a odpovědět asi něco ve smyslu „to já nevím, ale mám tě ráda přesně takovou jaká jsi“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.17 20:16
Já bych to spíš směřovala na tu školku, že jí tam někdo něco řekl. Kamarád nebo učitelka. A ona vám neřekne, proč to říká? Moje dcera má taky 3,5 a řekla by to. Nemluví čistě, používá zkomoleniny, to jo, ale pokud bych se jí zeptala např. Babička říkala, že tě nemá ráda? Nebo paní učitelka, kamarádka apod., tak by mi byla schopná říct, jestli ano nebo ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.17 20:28
@Kassy děkuji moc za radu. S tím lékařem, jestli fakt nemá nějakou poruchu nebo něco. Nebo případně aby poradil. Ale to jen psala ve stresu, když už jsem z toho byla zdrcena. Pomohly mi vase názory.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.6.17 20:30
@bigl ano, ona právě mluví krásne, všechno nám řekne, jak se měla ve skolce, co delali, atd.. Ptali jsme se ji, jestli ji to někdo řekl, prý ne. Ptali jsme se proč to furt říká, nevím a vzápětí hned, ze jsem malinká a hodna. 
- Citovat
- Upravit
28.6.17 20:36
Mám stejne starou dceru a rekla bych ji, ze ji milujeme malou a hodnou, velkou a zlobivou, takovou a makovou, proste porad a stejne, protoze je nase a brasku taky, mam i mladsiho syna 
a pak bych je polechtala, potulila, popusinkovala, proste to obratila v zabavu a ne ve vazne tema, to na nase deti funguje dokonale 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.17 20:38
@Anonymní píše:
@bigl ano, ona právě mluví krásne, všechno nám řekne, jak se měla ve skolce, co delali, atd.. Ptali jsme se ji, jestli ji to někdo řekl, prý ne. Ptali jsme se proč to furt říká, nevím a vzápětí hned, ze jsem malinká a hodna.
Zkuste víc zatlačit. Pořád se ptejte - Kdo ti řekl že nejsi hodná, kdo ti řekl, že tě nemá rád???, Řekla ti to babička? Řekla ti to paní učitelka? Řekl to někdo v televizi? Řekla ti to… Určitě jí to někdo musel říct. Sama od sebe by s tím nezačala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.17 20:49
@Ewinkazakr ale vždyť to delame právě běžně. Manžel ji teď kolikrát říkal, jestli má pocit, že bychom ji neměli dostatečně rádi, když to furt říká, řekla mu ze ne a samozřejmě dodala tu větu.
@bigl no já si právě teď říkám, že chci nejdříve uklidnit situaci a potom mohu na něco tlačit, nechci, aby se mi třeba zasekla nebo když se jí furt ptáme, abychom ji to ještě nevnutili. 
- Citovat
- Upravit
28.6.17 20:56
Zkusila bych taktiku byt rychlejsi nez ona - furt ale furt opakovat ze je mala a hodna. At nema moznost se ani zeptat. Treba /snad se toho nabazi. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.17 20:56
Můj syn má teď také období, kdy se ujišťuje, že je hodnej. Pokud mu řeknu, že zlobí, je schopný usedavě plakat do doby, než mu řeknu, že je hodnej.
Začalo to tím, že mu děda ( tchán) začal říkat, že je lump.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.17 20:59
Mno, u mě to dělají obě holčičky, resp. cosik podobného -7 let a 3 roky.. obě si ke mně lehají a říkají „já jsem malý miminečko“ 
Edit: a starší ještě dodává průpovídku „nezapomeň, že mě jsi měla jako první!“ 
Ony, jak se milují , tak na sebe i dost žárlí 
Sedmiletá v těchto situacích sklouzává i k žvatlání, probírali jsme s paní logopedkou.. Je pravda, že obě jsou hodně vázané na mě, resp. ony jsou hodně společenské a kontaktní venku, školka, škola, hřiště, ale když jsem doma s nimi já, tož by po mně pořád plazily 
Ale já byla stejná, resp. já jsem nebyla v šesti letech rozhodně společenská a v 6 letech jsem ve velkáčích v MŠ každý den brečela po mamince. Je ale zvláštní, že i po těch letech si vybavuji ten pocit zoufalství a že mi chybí. Pak se to zlomilo samo..
Příspěvek upraven 28.06.17 v 21:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Nic zásadního si nevybavuji. Je ale pravda, že ji jednou, když zlobila, manžel řekl, že neumí poslouchat a je rozmazlena, ale vysloveně, že by ji neměl rád to ne.