Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Pidulka1991 píše: Více
Já mám taky jméno, které není úplně obvyklé. Dost lidí mi říká, že nikoho toho jména za život nepotkali. Občas je to otrava vysvětlovat, že je to fakt takto a fakt je to v kalendáři, ale zase bylo vlastně fajn nebýt ve třídě jedna ze tří Markét, čtyř Nikol apod.
A když pak člověk dělá práci, kde se hodí, aby si vás lidi pamatovali, tak to „netradiční“ jméno má plusové body.
Taky by mě zajímalo, jestli to před holčičkou někdo nějak hloupě nekomolil/nekomentoval.
Příspěvek upraven 29.09.24 v 12:12
Meda a Ema mi přijde na stejné úrovni…co do četnosti…chápu přirovnání k Méďovi…ocení později…ale řešit to tak brzy
.
Meda je zrovna krásné jméno. Jestli to takhle cítí, tak asi nevyroste a názor nezmění. Sama jsem se nikdy nesmířila, že jsem vyfasovala Ivana. Ale upravila jsem ho oficiálně v dospělosti. Do té doby jsem všechny opravovala, ať mi tak neříkají, že Ivana mám na úrovni nadávky, urážky. Příšerné jméno.
@Anonymní píše: Více
Rekla bych ze, a pravdepodobne ve školce, se ji deti smějou.
Proto ma takový odpor.
Meda je nádherné jméno, ale je fakt, ze do nej ditko musi pravděpodobně dorůst.
Pokud chce, aby se ji ve skole rikalo Emo, nemela bych s tim nejmenší problém.
Nekteri si rikaji jmenem, jiný přezdívkou, jini tvarem příjmení.
Syn je Jan, doma mu rikame ruznymi tvary, Jenda, Jeníček, Honza, na skautu je Brumík, oslovuji ho tak i sestrenky kdyz se v rodine potkame, protoze s nim na toho skauta chodí. Jeho tata, stejneho jmena, je pro ruzne lidi treba Béďa nebo Bedřich občas.
Kamaradka je Lenka, ale Lenko jí říkají jen doma, pro ostatni je už léta Stáňa. Jiny kámoš, Petr, je pro vsechny Hugo, uz od skoly. Peťo mu rika jen maminka, Petře manželka ![]()
Já se spíš divím, že tu těchto diskuzí není x denně…při těch nápadech…jmen…kteří tu někteří chtějí dát dětem
.
@Mar__tanka1983 píše: Více
Chlapeček se jmenuje Bartoloměj a říkají mu Bert, Bertík.
Elis je Líza
Andrea -Káča
Bohouš -mirek
Standa -fanda
Tomáš -michal
Martin -milan
Všechny nějak znám
. Nikomu to nepřišlo divný. Akorad ten Bertík by teď byl, co? Proč Bert když je Bart?
Já jsem svoje jméno nesnášela celou ZŠ, střední už jsem byla docela smířená. A teď v dospělosti si myslím, že mám krásné jméno, nemohla jsem dostat lepší. Jen některé patvary mi trochu tahají uši, ale tak řeknu, že ten tvar se mi nelíbí a je to. Moje dítě to mělo ve školce podobně a chtělo se přejmenovat a už dobrý, jméno se jí líbí.
Zakladatelko jak jí tedy říkáte? Nenapadá mě žádná varianta toho jména
Jmenuju se Libuše a kam až si pamatuju, jsem to jméno nesnášela. Z osloveni Líbo rostu až do oblak. Kdyby rodiče měli rozum a přejmenovali mě, byla bych jim neskutečně vděčná. Rozhodně bych hledala způsob, jak dítěti od trápení ulevit. Druhé jméno a změna oslovování je dobrá varianta.
Já jsem se asi do 10 let chtěla jmenovat Sandra nebo Denisa. Dneska bych se tak nechtěla jmenovat ani za nic a moje jméno se mi naopak velice líbí. Kdybych se tak nejmenovala, určitě bych ho měla ve výběru jmen pro dceru. ![]()
@Anonymní píše: Více
Dočetla jsem diskuzi. Jméno Meda je pěkné, líbí se mi, ale jí evidentně ne. Za mě teda určitě lepší než Ema, ale ona to vidí bohužel jinak. Když by jí to nepřešlo, tak bych jí asi nechala to jméno přidat, a sama by se rozhodla jak chce aby jí okolí oslovovalo. Ono je dost možné že jí to časem pustí a ještě bude ráda že má tak neobvyklé jméno. Ema je dneska pomalu každá třetí holčička. Hodně lidí má přezdívku, tak třeba nějakou vymyslet? Hodně lidí ani neví, jak se můj manžel ve skutečnosti jmenuje, každý mu říká přezdívkou která s jeho jménem nesouvisí ![]()
Ema bych holčičce říkala když se jí líbí. Ale kdo zaručí že si nevymyslí do dospělosti těch jmen ještě několik? Do rodného listu bych jí to jako druhé jméno nedávala, aby jste nemuseli měnit papíry co tři roky.
Je ještě malá, to se může změnit. A nemusí no. Já svoje jméno taky nemám ráda už od dětství. Kdybych se jmenovala Meda skáču blahem. Je to moc krásné jméno.
Mne Meda evokuje med. Na toto jmeno jsem si zvykla, uz mi neprijde tak divne jako driv.
A pridam zkusenost. Nasi dceri se take od 3 let nelibilo jeji jmeno. Jmenuje se Aneta a vzpominam, jak se na dovolene ve 3 letech cizim lidem predstavovala jmenem Adelka. Chtela, at ji tak oslovujeme i doma. Nekdy ji to trochu pustilo, ale pak zase prisla zoufala ze sveho jmena. Porad trvala na Adelce. Uz jsem i uvazovala nad jejim prejmenovanim. A pak nekdy v 8 nebo 9 najednou prisla s tim, ze je za Anetu rada.