Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcery kamarádka si vynutila změnu jména už někdy koncem prvního stupně. Rodiče jí dali do rodného listu Johanka. Johano jí říkaly už děti ve školce. Jí samotné ten zdrobnělý tvar vadil.
Meda je hodně oblíbené a svým způsobem nadčasové, i když můj šálek to taky není.
Ještě bych vyčkala se změnou.
V žádném případě bych dítěti jméno neměnila - zaměřila bych se (a to už mnohem dřív, nechápu, proč s ní tu hru jako rodiče už tři roky hrajete) na hlubší práci s ní po psychologické stránce.
Jestliže se dítě do věku cca 4 až 6 let nesžije se svým jménem a projevuje k němu dokonce odpor, je to známka toho, že se nějakou formou nesžilo samo se sebou. V jeho životě je něco, co mu brání vytvořit si vztah k sobě, je to projev nepřijetí sebe sama, odmítání své vlastní osoby nebo něčeho v ní… pokud se toto děje dlouhodobě, měli by rodiče hodně zpozornět a nenápadně, ale trpělivě hledat příčiny… ne tu hru akceptovat a dokonce uvažovat, že na to konto malému dítěti změní jméno.
Příspěvek upraven 29.09.24 v 21:59
@Pepivaha píše: Více
Stejne vnimam, kdyz me nekdo oslovi Jano.
A nasi Pete rikam Petro taky jen pri nastvani. Jinak ji rikam Peto, Peti, Petulko, Petinko.
Ja vlastne skoro vsechna jmena v zakladnim tvaru vnimam, ze se pouzivaji pri nastvani.
Příspěvek upraven 29.09.24 v 21:38
@1010 píše: Více
Ja jednu. A jednu Lenku, jednu Jitku, jednu Martinu, dve Markety, byla jsem jedina Jana.
@topazio píše: Více
Mě též, lepší než všudypřítomné Elišky, Elenky, Viktorky a Sofinky.
Říkala bych jí Emo a zatím bych víc neřešila. Lidi se stejně oslovují různě, někdo si nechá říkat přezdívkou, někdo zkomoleninou příjmení nebo jenom příjmením. A když jí to pár let vydrží, tak si to jméno pak může v 15 nebo 18 letech změnit nebo přidat k stávajícímu.
@Anna766 píše: Více
Daniela je krásné jméno. Ale tak 30% lidí používá jako zkratku „Dana“, což mi vadilo odjakživa. Dokonce jsem jednu učitelku ve školce nesnášela za to, že mi tak říkala.
A jak tu někdo píše o neobvyklosti jména Meda, myslím, že tím ta averze nebude, protože mít neobvyklé jméno je dnes tak obvyklé, že to dětem ani nepřijde. Jen namátkou, syn má ve třídě Ilju, Kosťu, Marca (Marco), Slavomíra, Edwina, Matiase… A to jsem si určitě ne vzpomněla na všechny. A Medu také jednu znám.
@Anonymní píše: Více
Tak bych se také nechtěla jmenovat. Extravagantní jméno je risk.
Za mě je blbost měnit jméno v tomto věku. Když bude chtít, ať si ho znění časem. Bude z toho akorát zmatená, je dost pravděpodobné, že si za půl roku vymyslí jiné a také se může stát, že za pár let přijde doba, kdy se jí bude její jméno líbit. Prostě dát tomu čas. Aby jednou nebyla smutná, že to udělala. Za mě prostě říct, že až bude větší, že to jde změnit, ale určitě to nedělat teď.
@Anonymní píše: Více
Jasne ze jsou v dnesni dobe velmi obvykla “neobvykla” jmena. A jak jsem psala, dcera byla asi 5 let nestastna ze jmena Aneta a chtela se jmenovat Adela.
@Matt 02 píše: Více
Ano, takto jsem to probirala s dcerou. A ona za nejakych 6 let (v 9 letech) najednou prisla s tim, ze je za svoje jmeno rada.
@Pepivaha píše: Více
Přesně, manžel když je naštvaný, tak mi řiká Petro
.
V práci mi všichni říkají Petro, pač se tu vyká ![]()
Kamarádi přezdívkou
A rodina Péťo nebo Peťko. Vtipný je, že švagrová (od bráchy) je taky Petra, tak nás musí rozlišovat na rodinnych sešlostech.
@Anonymní píše: Více
Já třeba nechápu, jak někdo může Danielu krátit na Danu… Za mě je Dana úplně jiné jméno. Mám kamarádku Danielu a v životě jsem ji tak neřekla… Říkám ji Dančo nebo Danko ![]()