Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dceři se nelíbí její jméno
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.9.24 13:55
Ahoj zakladatelko, moje dvě dcery mají také neobvyklá jména, a ta mladší to své nechtěla od mala. Snad ve 3 letech už mi ho vytýkala.
Tak jsem ji vysvětlila, že to lze. Až bude velká, může si ho jít změnit na úřad. Udělalo ji radost, že v prasatku už má dost peněz a stačí jen vyrůst.
Taky jsem ji vyprávěla, proč mají se sestrou méně obvyklá jména, proč se mi právě to její líbí, co v původním významu znamená, že má vzácné jméno pro vzácnou holčičku a tak. Nekdy jsem si ji ze srandy dobirala. Vždy podle situace. Cestu ke změně jsem ji dala (viz vys). Občas jsem se zeptala, jak se teda bude jmenovat až bude velká, pochválila volbu atd.
Nyní je ji 11 a už své jméno bere. Přichází na to, že se k ní vlastně docela hodí. Hlavně už si nedokáže najít „lepsi“ nebo „vhodnejsi“ jméno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.24 14:01
@Anonymní píše: Více
Zkrátila jsem si ho na Iva. Taky žádná hitparáda. Ale je to snesitelnější verze. Takže na matrice oficiální žádost. A vše přepsat. Ivana mi zůstalo křtěné. Nesnesu oslovení Ivana.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.24 14:03
No, mám trochu rozporuplné pocity. Za vás rodiče i za holčičku. Ona dobře ví, že tohle jméno je neobvyklé. A ve svém věku z toho neumí udělat přednost. Udělala bych kompromis a oficiálně přidala druhé jméno. Dala bych jí je vybrat. A tím by ji rodina i děti ve škole říkali. Dnes nejsou dvě jména ničím neobvyklým. Vyřešila bych to co nejdřív, než půjde do školy. A co se týče rodičů, kteří opravdu někdy s těmi jmény jdou hodně daleko, měli by myslet hlavně na své dítě, jak mu se jménem bude celý život. A ne na svoje nesplněné představy a pochybnou originalitu. Jedna věc je jméno tuctové, obyčejné, momentálně módní nebo hodně frekventované a druhá věc je naprostý opak, tedy jméno, s nímž se člověk setká jednou dvakrát za život. I tady asi platí, že nejlepší je zlatá střední cesta…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.9.24 14:08
@Anonymní píše: Více
Já jsem nesnášela, když mi někdo říkal Dano. Ne proto, že to není moje jméno (jsem Daniela), ale protože mi to přišlo tvrdé, nesnášela jsem to co si pamatuju už jako předškolák a nechtěla bych se tak jmenovat dodnes.
Na druhou stranu, můj syn chtěl nějak mezi 2. a 6. rokem oslovovat různě (jako miminko, kočičko, pejsku, podle toho, co se mu zrovna líbilo, tak jsem tu hru hrála s ním a teď už je zase normálně on, se svým jmenem). Takže těžko říct, která z těch 2 situací to je.
Pokud by se jí jméno nelíbilo třeba ještě v 8 letech, tak bych jí dovolila se přejmenovat. Osmileté dítě už z toho má rozum.
Kolem mě je více lidí, kterým se jejich jméno nelíbí a řešili to třeba přidáním prostředního jména. Mně přijde zbytečné prožít celý život se jménem, které mi nevyhovuje.
Znám také jednu Janu a té se i v dospělosti říká Tereza.
- Citovat
- Upravit
29.9.24 14:08
Tak na Emu bych ji v žádném případě nepřejmenovala. Ale vyšla bych jí vstříc a oslovovala ji tak, jak si přeje. Já svoje jméno od malička nesnášela, nelíbí se mi, navíc ho mám po mámě, která prý neměla čas nic jiného vymýšlet 
také jsem se chtěla už jako dítě přejmenovat. Smířila jsem se s ním kolem 25 a dnes ve 40+ ho dokážu ocenit a jsem s ním spokojená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.9.24 14:22
Hlasuji pro dvě křestní jména
Moje neteř také roky toužila po jiném jméně, teď ho má jako druhé, slyší na obě. Škoda, že si malá vybrala zrovna dvojslabičné jméno, Meda Ema zní divně a Ema Meda zrovna tak. Ke jménu Meda by se mi líbilo tří nebo čtyřslabičné jméno, třeba Meda Emílie zní docela hezky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.24 14:22
@Anonymní píše: Více
A co třeba Emílie, může jí furt někdo říkat Emo, ale furt zní Meda Emílie lépe, než Meda Ema. A Emílie asi nebude tak častá jako Ema. Je to takový kompromis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.24 14:41
@Anonymní píše: Více
zní to tvrdě, není to něžné možná to jí vadí vždy to začne na tvrdé Med 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.24 14:44
@Hoa Mai píše: Více
Jsem Denisa a nikdy jsem neměla problém…asi vybrali dobře 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.24 14:45
@Anonymní píše: Více
A není ta Ema spíš jen snaha zapadnout a být jako ostatní? Děti do určitého věku nechtějí vyčuhovat, tak třeba jestli v okolí zná hodně Em a žádnou Medu, může za tím být i tohle. Mně taky dcera nedávno přišla ze školky s tím, že by se radši chtěla jmenovat Nikolka (ve školce jich je víc, ona je se svým jménem zatím jediná).
Když jí teď změníte jméno na tuctovku, třeba v (post)pubertě nebo v dospělosti naopak začne chtít být originál, ale bude tisícátá Ema a znovu to bude špatně. Určitě bych v téhle chvíli jméno neměnila oficiálně. Klidně bych ji ale oslovovala Emo, jestli na ní vidíš, že jí na tom opravdu záleží. Když jí to vydrží dlouhodobě (aspoň několik let), pak bych to teprve začala řešit úřední cestou. Dost dobře se ale může stát, že za pár měsíců se jí začne líbit zas něco jiného.
A jen poznámka na závěr - jméno Meda tady podle mě nehraje žádnou roli. Se svým jménem může být úplně stejně nespokojená i Jana, Ella, Beatrice nebo třeba Stanislava.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
