Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
u nás někdy zabírá vyhození na chodbu nebo za dveře, plácání a vůbec fyziké tresty na moje děti nefungují
Můj malej má 26měsíců a ještě taky kouše,ale jen když je rozdováděnej a má roupy a nebo když mu ségra něco provede nebo sebere,tak to taky jde po ní.Dělá to od mala,je to kanec a né ho to přestat.
Zas ale na druhou stranu,jak se mají bránit. Mi si o tom popovídáme co nás trápí a tak ale co ti špunti. Tím samozřejmě nechci omlouvat jejich chování ale tak trochu se to snažím pochopit a porozumět. Protože na naší malou žádné tresty také nezabírají a když ano,tak ale na chvilku.
mazlove píše:
Můj malej má 26měsíců a ještě taky kouše,ale jen když je rozdováděnej a má roupy a nebo když mu ségra něco provede nebo sebere,tak to taky jde po ní.Dělá to od mala,je to kanec a né ho to přestat.
Dcera bude mít v říjnu 3 roky, tak už umí spoustu věcí říct, takže nějaké vyjadřování kousáním, kvičením nebo začne někdy štěkat jak pes, tak to jí říkám, jestli je normální, ale jinak ona poslouchá, jen když jsme u dědáků, tak si myslí, že tady se nemusí dodržovat pravidla, může si dělat co chce, ale to má smůlu, klidně jde i na 10 minut klečet, když něco vyvede co nemá. Nebo, že začne v obchodě dupat, to udělala párkrát, pak jsem řekla, že ji nechám doma samotnou a taky, že jo, šla jsem na 15 minut před barák a dělala, že jsem pryč, že za trest zůstala sama doma, hmm pak byla jak beránek a v obchodě už si nedupe, že chce to nebo ono, jsem jí říkala, ti nebudu tolerovat takové manýry rozmazlené, na mě to neplatí, jak na dědáky.
IvkaH píše:
Dcera bude mít v říjnu 3 roky, tak už umí spoustu věcí říct, takže nějaké vyjadřování kousáním, kvičením nebo začne někdy štěkat jak pes, tak to jí říkám, jestli je normální, ale jinak ona poslouchá, jen když jsme u dědáků, tak si myslí, že tady se nemusí dodržovat pravidla, může si dělat co chce, ale to má smůlu, klidně jde i na 10 minut klečet, když něco vyvede co nemá. Nebo, že začne v obchodě dupat, to udělala párkrát, pak jsem řekla, že ji nechám doma samotnou a taky, že jo, šla jsem na 15 minut před barák a dělala, že jsem pryč, že za trest zůstala sama doma, hmm pak byla jak beránek a v obchodě už si nedupe, že chce to nebo ono, jsem jí říkala, ti nebudu tolerovat takové manýry rozmazlené, na mě to neplatí, jak na dědáky.
No jasně, že je to i o výchovném přístupu a empatii. Já bych si ale něco takového nikdy netroufla. Za 15minut se může stát takových věcí, že bych si dítě do tří let fakt nedovolila nechat samotné. Nikdy nevím, co ho právě napadne. Udušené je do pěti minut, například. A navíc ten intenzivní pocit beznaděje, strachu, co musí prožívat, to pro mě není odpovídající trest. To je ještě horší, než prcka mlátit za každou blbinu. Rány na těle přebolí, ale na duši si je může nést ještě hodně dlouho, ne-li celý život…
A vůbec je to asi celé o hodnotách - pokud má pro mě větší cenu to, že mě dítě bezvýhradně poslouchá, nemá své manýry a radši ani názory, pak je jasné, že pro to udělám cokoli. Musím ale počítat s tím, že dítě není modelína, která se dá tvarovat do omrzení, že se jednou vzbouří a v lepším případě mě s mým pruděním pošle do háje, že? A bude blíž radši někomu, koho jeho názory, postoje a motivace (narozdíl ode mě) zajímají, s kým je může sdílet.
Každý jsme svého štěstí strůjcem… ![]()
naprosto souhlasím, mám nyní 4.dítě, mám vysokou školu, PHD, ale výchova je to nejnáročnější co jsem dosud zažila, neexistuje unioverzální recept. První dítě hyperaktivní a všechny dys, které existují, ale šťasné a empatické dítě, snažila jsem se přistupovat k němu talk jak jsem to cítila, jako dítě jsem nikdy nezažila fyzické tresty a jestli jsem ji někdy dostala, tak už to muselo stát zato,dvojčata se snažím ukočírovat je to těžké, taky jsem zkoušela různé přístupy / protože když jsou dva-prostě to zlobení je více vidět/ jediné co osvědčeně zabírá je důslednost / fyz.tresty, křik, nechávání dítěte doma osamotě / nemyslím, že je to pravé ořechové. Důslednost, trpělivé vysvětlování, ale někdy uznávám je to opravdu náročné.Vydržet ![]()
Marjanka píše:IvkaH píše:
Dcera bude mít v říjnu 3 roky, tak už umí spoustu věcí říct, takže nějaké vyjadřování kousáním, kvičením nebo začne někdy štěkat jak pes, tak to jí říkám, jestli je normální, ale jinak ona poslouchá, jen když jsme u dědáků, tak si myslí, že tady se nemusí dodržovat pravidla, může si dělat co chce, ale to má smůlu, klidně jde i na 10 minut klečet, když něco vyvede co nemá. Nebo, že začne v obchodě dupat, to udělala párkrát, pak jsem řekla, že ji nechám doma samotnou a taky, že jo, šla jsem na 15 minut před barák a dělala, že jsem pryč, že za trest zůstala sama doma, hmm pak byla jak beránek a v obchodě už si nedupe, že chce to nebo ono, jsem jí říkala, ti nebudu tolerovat takové manýry rozmazlené, na mě to neplatí, jak na dědáky.No jasně, že je to i o výchovném přístupu a empatii. Já bych si ale něco takového nikdy netroufla. Za 15minut se může stát takových věcí, že bych si dítě do tří let fakt nedovolila nechat samotné. Nikdy nevím, co ho právě napadne. Udušené je do pěti minut, například. A navíc ten intenzivní pocit beznaděje, strachu, co musí prožívat, to pro mě není odpovídající trest. To je ještě horší, než prcka mlátit za každou blbinu. Rány na těle přebolí, ale na duši si je může nést ještě hodně dlouho, ne-li celý život…
A vůbec je to asi celé o hodnotách - pokud má pro mě větší cenu to, že mě dítě bezvýhradně poslouchá, nemá své manýry a radši ani názory, pak je jasné, že pro to udělám cokoli. Musím ale počítat s tím, že dítě není modelína, která se dá tvarovat do omrzení, že se jednou vzbouří a v lepším případě mě s mým pruděním pošle do háje, že? A bude blíž radši někomu, koho jeho názory, postoje a motivace (narozdíl ode mě) zajímají, s kým je může sdílet.
Každý jsme svého štěstí strůjcem…
Nemohlo se nic stát, ona celou dobu seděla s Filipem (jorkšír) na sedačce u pohádek, spotřebiče máme vysoko tam nedostane, plotýnku mám pořád danou na dětskou pojistku, do skříněk ví, že lézt nesmí, tak ji to ani neláká. Hlavně, že to zabralo, když někam jdeme je hodná, nevzteká se, nosí si svoji peněženku od 2 let, kam jí dáváme drobné korunky a v obchodě si pak může do 15,– vybrat kokino a sama si zaplatí, je spokojená, že může komunikovat s paní prodavačkou, my ji vedeme od mala k samostatnosti, takže se nebojím jít ani na zahradu zalít trávu a malou nechat chvilku ve vnitřku, ptám se jdeš ven nebo budeš tady s Filipem a že bude hlídat Filipa
, už si sama vyleze i na záchod vyčurat se, jen pak doběhne a řekne mami čurala sem, jsem ráda, že je taková hodná a šikovná. Asi je to tím, že vidí, že jí důvěřujeme, něco jiného je když je nějak nemocná, to se ani nehnu na 5 metrů od postele, to může i s námi spát, aby jsme byli v pohotovosti. Každé dítě je jiné, naše dcera je hodně osobitá a učenlivá, od mala dělá vše s námi, nikdy jsem ji nikam neodložila na hlídání, abych měla čas na koníčky, všeho se účastní s námi a to má na ni dobrý vliv.
Jinak co se týče trestů dostane až jako poslední variantu, první vždy počítáme do 3, to zabere nebo řešíme kompromisem, my s ní hodně mluvíme o všem, takže není potřeba ani trestat, holky jsou asi hodnější, jak kluci. S klidnou duší ji nechám semnou obalovat řízky, pak sice uklízím kuchyň dlouho ale malá se může realizovat a tak ji zapojuji do všeho, je spokojená, že smí asistovat u skoro všeho co děláme a pak nemá důvod a čas zlobit a vztekat se.
ahoj zakladatelko, my máme doma taky dílečko!!!!! malá zase jako projev nesouhlasu bouchá hlavou o cokoliv, co je poblíž, klidně i o zem.. je jí rok.. a pak začne řvát ještě víc,,, taky jsem nevěděla co s tím, ale teď normálně když to vidím, dostane přes zadek!!!!!! a pořádně… přeci jí nenecham aby si rozbila hlavu…
**tky netušim, jak na tohle vůbec přišla.. ** a je v býku, takže je tvrdohlavá a zákazy na ní neplatí.. dost s ní mluvíme, chválíme, ale jak přijde na bouchání hlavou tak prostě dostane,, taky už to moc nedělá…jen sem tam… ![]()
mona.k.79 píše:
ahoj zakladatelko, my máme doma taky dílečko!!!!! malá zase jako projev nesouhlasu bouchá hlavou o cokoliv, co je poblíž, klidně i o zem.. je jí rok.. a pak začne řvát ještě víc,,, taky jsem nevěděla co s tím, ale teď normálně když to vidím, dostane přes zadek!!!!!! a pořádně… přeci jí nenecham aby si rozbila hlavu…
**tky netušim, jak na tohle vůbec přišla.. ** a je v býku, takže je tvrdohlavá a zákazy na ní neplatí.. dost s ní mluvíme, chválíme, ale jak přijde na bouchání hlavou tak prostě dostane,, taky už to moc nedělá…jen sem tam…
To ti nezávidím, já jsem též býk, půjdu třeba přes mrtvoly, jak jsem tvrdohlavá, to se máš s holčičkou na co teda těšit
. My zas doma teď furt posloucháme NE, NECHCI, NEBUDU a furt si to jede dokola, akorát ji na to řeknu mě to nezajímá, buď budeš mluvit slušně nebo po mě nic nechtěj. Za každé ne, nechci, nebudu ji varuju, když to řekne 3krát po sobě má na den zákaz žádné kokina, mlsky, zmrzlina a stejně to nepomáhá. Prý je to u dítěte kolem 3 roku normální, že to říká, ale taky ji nenechám, aby si na to zvykla.
mona.k.79 píše:
ahoj zakladatelko, my máme doma taky dílečko!!!!! malá zase jako projev nesouhlasu bouchá hlavou o cokoliv, co je poblíž, klidně i o zem.. je jí rok.. a pak začne řvát ještě víc,,, taky jsem nevěděla co s tím, ale teď normálně když to vidím, dostane přes zadek!!!!!! a pořádně… přeci jí nenecham aby si rozbila hlavu…
**tky netušim, jak na tohle vůbec přišla.. ** a je v býku, takže je tvrdohlavá a zákazy na ní neplatí.. dost s ní mluvíme, chválíme, ale jak přijde na bouchání hlavou tak prostě dostane,, taky už to moc nedělá…jen sem tam…
Moni, je to opravdu to jediné co Vás napadá /dát na zadek/ asi si budete novota s maminkou, která Vám odpověděla přede mnou, ale opravdu to není to co funguje. Holčička zkouší, chce na sebe upozornit. Pokud Vcám jako matka čtyřech dětí můžu poradit / neříkám, že moje výchova vždy funguje, ale zkouším a pozoruji a dělám to tak jak to cítím, samozřejmě taky někdy plácnu, ale to už musí být něco/. Bouchání hlavou o zem je velmi časté u malých dětí, pokud by to ještě dělsal, nebo pokud to dělá moje dcerka, nevšíímám, pokud je to hodně, položit polštářek pod hlavu, ale odejít, uvidí, že Vám na ní záleží, ale to co dělá nebude poutat Vaší poznost.
faj píše:mona.k.79 píše:Moni, je to opravdu to jediné co Vás napadá /dát na zadek/ asi si budete novota s maminkou, která Vám odpověděla přede mnou, ale opravdu to není to co funguje. Holčička zkouší, chce na sebe upozornit. Pokud Vcám jako matka čtyřech dětí můžu poradit / neříkám, že moje výchova vždy funguje, ale zkouším a pozoruji a dělám to tak jak to cítím, samozřejmě taky někdy plácnu, ale to už musí být něco/. Bouchání hlavou o zem je velmi časté u malých dětí, pokud by to ještě dělsal, nebo pokud to dělá moje dcerka, nevšíímám, pokud je to hodně, položit polštářek pod hlavu, ale odejít, uvidí, že Vám na ní záleží, ale to co dělá nebude poutat Vaší poznost.
ahoj zakladatelko, my máme doma taky dílečko!!!!! malá zase jako projev nesouhlasu bouchá hlavou o cokoliv, co je poblíž, klidně i o zem.. je jí rok.. a pak začne řvát ještě víc,,, taky jsem nevěděla co s tím, ale teď normálně když to vidím, dostane přes zadek!!!!!! a pořádně… přeci jí nenecham aby si rozbila hlavu…
**tky netušim, jak na tohle vůbec přišla.. ** a je v býku, takže je tvrdohlavá a zákazy na ní neplatí.. dost s ní mluvíme, chválíme, ale jak přijde na bouchání hlavou tak prostě dostane,, taky už to moc nedělá…jen sem tam…
No tak nevím, teda my byli včera na koupališti celý den, vedle byla paní se 3 dětima asi od 3 do 10 let, větší parchanty rozmazlené jsem neviděla, na mamku úplně sr… když jim něco řekla, tak se jen obekovali, prostě žádná autorita, mě jí teda bylo fakt líto, bylo vidět, že je toho prostě na ni moc, že si s vlastníma dětima neví rady. Nepomohlo ani, že je zabavila ve vodě, byla tak zoufalá, že nepomohlo ani když na ně zakřičela ať se uklidní, prostě byli nevychovaní, rozmazlení. Vždycky sleduju, jak se chovají ty děcka a rodiče, ale tohle byl extrém. Naše malá teda byla ošterná kolem oběda, že je naučená chodit spávat, tak si šla po obědě se mnou do toho plážového stanu zdřímnout na hodinu a pak byla zas spokojená, bavila se a užívala si, normálně s námi komunikovala, když viděla ty vedle co dělají taky to zkoušela, protože je opička. A děcka vedle si furt jeli svoji. V rodině máme taky takového rozmazleného kluka, tomu se nikdy nic neřekne, když něco udělá div ho rodiče nechválí. Kope, vzteká se, vše si vyřve, vydupe, ve 4 letech otce praštil div mu vajgl z cigarety nezarazil do krku a rodiče? Ti se tomu jen smějí, hmm vychovávají si grázla, který na ně v 15 třeba vytáhne nůž, protože nemá autoritu, jeho mamina se ho bávala brát do města, že se bude chovat strašně. Já beru sebou malou, když jdu na poštu, na úřady všude, je ukacaná s paní úřednicí vždy začne vykládat a je to fajn, krom toho obchodu jednou mi nikdy scény nedělala. Nemyslím, že bychom byli nějak moc přísní na malou. Jen musí vědět, že i mámu i tátu bude poslouchat, že musí dodržovat základní pravidla slušného chování. Je vzdorovitá, tak jí to někdy ujede, ale není pravda, že dostává pořád na zadek, to není pravda, taky se snažíme hledat kompromisy. Ale je fakt, že jako mladší matka jsem možná trošku přísnější a neoblomná, jak starší matky více násobné matky, které víc děcka rozmazlují a z výchovou si nedělají starosti. Myslím, že naše dcera není špatně vychovaná, občas se musí krotit roupy, když je to moc přes míru, ale jinak je hodná. Je to i o výchově, ale je to i o důvěře k dítěti a já malé důvěřuju, ona to ví a pak není problém, že by něco někde vyvedla.
Samozřejmě více dětí nerovná se vychované děti, ale také to neznamená rozmazlené a nevychované. Může se stát , že rodič rezignuje na výchovu, to co popisujete je extrém. To, že dítě prochází obdobím vzdoru, že každé dítě je jiná osobnost je jasné. Také doma nechci mít loutky. Ráda bych vychovaloa sebevědomého a citlivého jedince, kterému dopřeju volnost, ale jasně nastavím hranice. Neexistuje jediný správny výchovný postup, ale také se vychováva jinak jedno dítě a tři nebo čtyři děti. pokud matka nezvládá výchovu jednoho dítěte, těžko může zvládat výchovu více dětí. Nejsem zastánem fyzických trestů a nemyslím, že mám doma nevychované ,,spratky" Chodím se všema všude a děláme všechno spolu a nemáme problém, je to o přístupu.
ještě jedna věc, je prokázáno, že u dětí, u kterých byl autoritativní způsob výchovy je větší pravděpodobnost , že budou drogově závislé, drsné, bohužel pravdivé, znám ze svého okolí, bohužel
faj píše:
Samozřejmě více dětí nerovná se vychované děti, ale také to neznamená rozmazlené a nevychované. Může se stát , že rodič rezignuje na výchovu, to co popisujete je extrém. To, že dítě prochází obdobím vzdoru, že každé dítě je jiná osobnost je jasné. Také doma nechci mít loutky. Ráda bych vychovaloa sebevědomého a citlivého jedince, kterému dopřeju volnost, ale jasně nastavím hranice. Neexistuje jediný správny výchovný postup, ale také se vychováva jinak jedno dítě a tři nebo čtyři děti. pokud matka nezvládá výchovu jednoho dítěte, těžko může zvládat výchovu více dětí. Nejsem zastánem fyzických trestů a nemyslím, že mám doma nevychované ,,spratky" Chodím se všema všude a děláme všechno spolu a nemáme problém, je to o přístupu.
Mi je taky jasné, že Meli se změní, jak se narodí druhá holka, že to bude protest, protože bude žárlit na vetřelce, ale snažíme se jí vše od začátku vysvětlovat, říkat co a jak, žádné kraviny o čápech a podobně. Říkám jí pojď se přitulit nebo si povídat za miminkem v bříšku. Zatím si necháme i obě v ložnici, až potom půjdou obě zaraz do pokojíku. Myslím, že když nebude mít důvod žárlit na mimčo, tak se ani nezmění, když bude vidět, že je máme rády obě stejně, dokonce dáme postýlku vedle postele Melisky ať mají stejné podmínky, no doufám, že to bude ok. A myslím, že když zvládám jedno tak zvládnu dvě děti. Víc jich nechci, protože na to, aby jsme je zabezpečily finančně a daly jim vzdělání do budoucna dvě stačí až až. Chci být se svýma holkama kamarádka, tak jak to dělal otec, nikdy nám nevadilo, že s náma jde na zábavu (teda, aby nás kontroloval, že), když jsme něco udělaly tak nám nadal a řeknu ti, že když ti někdo nadá nebo ti dělá výchovné přednášky, tak to bolí víc, jak výchovné plácnutí na zadek. Pokud myslíš, že i to jen domlouvání stačí, tak to gratuluju! Ono je něco dát dítěti výchovně na zadek a mlátit ho hlava nehlava, to nejde přece srovnávat. Ale jak jsem psala o tom darebákovi v rodině, tak ten je jen jeden a vždycky zůstane bohužel a to je velká chyba, bude opravdu rozmazlený, hrozný. Ten je zralý tak na polepšovnu, jednou pošle rodiče do pr.. a bude to. Nechávají ho aby je bil, kopal v 6 letech, tak co bude dělat v pubertě s toho už se nedostane. Švagrová má též své děti rozmazlené, no ale to jsou Angličani, ti dostanou vše na co si ukážou a pak to tak taky vypadá. Ale jakmile zařve tak jsou v pozoru a otce neposlouchají vůbec, to si pak říkám, kde udělali ve výchově chybu, že jsou takoví. No prostě mají vše a ničeho si neváží asi, hlavně ten mladší kluk.