Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tetě bych zavolala, ať mu vyřídí, že na zítřek už máte plány, že se vám to nehodí. Na jiný den bych se už nedomlouvala a prostě bud se pak ozve nebo ne.
@Anonymní píše:
Přeji dobrý den
Předem se omlouvám za anonym, ale mám tu plno známých a nemusí každý vědět o naší rodinné situaci.
Jde o to, že všichni pořád čekají, že se pořád budeme ve všem přizpůsobovat. Prostě vždycky jen oznámí a vy se podle toho zařiďte.
Dneska už jsem se vytočila. Před týdnem sem přijel na svátky tchán, kterého jsme šest let neviděli, prostě si tenkrát našel nějakou ženskou, odstěhoval se k ní zničeho nic na druhý konec republiky a tady se ani s nikým nerozloučil. Ani se svými dětmi. Dozvěděli jsme se to tenkrát od tchyně, která volala a plakala, že se nevrátil z práce a jen jí napsal sms, že se stěhuje a sem se nevrátí. Za celou dobu se nikomu neozval, ani svému synovi na Vánoce nebo k narozeninám ani blbý pohled. A před týdnem sem přijel ke své sestře. O existenci naší dcery se dozvěděl minulý týden. Snažili jsme se ho několikrát kontaktovat mailem, číslo si změnil a na facebooku jsme ho nenašli, ale nikdy nám neodepsal a pak se nám ty maily začaly vracet jako nedoručitelné. No a jak přijel, tak nám psala jeho sestra, manželova teta, že se k nám staví ten a ten den. No tak my jsme na ten den zrušili všechny plány a čekali jsme doma jak mamlasi a on nikde. Tak jí píšeme kde je a ona, že někam šel, že příjde dneska dopoledne. Manžel už má sice volno v práci, ale chodí teď kamarádovi pomoct s rekonstrukcí má to jako placenou brigádu a chodí tam každý den kolem 2 odpoledne a vrací se kolem 9 večer, protože ten kamarád je dopoledne dílně. Tak já co jsem měla na dopoledne plán, měla jsem jít s kamarádkou a našima prckama do herny tak jsem to zrušila a šla jsem koupit dost drahý maso, chlebíčky a zákusky a s tím navařeným obědem tu čekám jak trubka, měl přijít o půl 11, po půl dvanácté tedy volám té tetě a říkám tak jako kde je a ona že on nám vzkazuje, že příjde zítra, že si šel za nějakým starým kamarádem. Tak to už jsem teď fakt naštvaná jak prase, dělá si z nás jenom legraci, má přijít za synem, kterého šest let neviděl a úplně na to kašle a na vnučku, kterou vlastně neviděl nikdy asi taky zájem nemá. Dcera ho zná z fotek ze svatby, ví, že má přijít děda, už se na něj několikrát ptala kdy tedy příjde a pak je zklamaná, protože se na něj těšila a dokonce mu namalovala obrázek. Navíc já už mám na zítra program, který se mi fakt rušit nechce a teď se mám zase někomu podřídit…Jako já už fakt nevím…
Nepodrizovala bych se. Takovy chovani nesnasim. ![]()
@Mochomurka83 píše:
Nepodrizovala bych se. Takovy chovani nesnasim.
Taky jsem pro. Když jsem byla malé dítě, takhle se u nás vždycky čekalo na tetu - řekla, že přijede ráno v osm, odpoledne se pak ozvala, že jí to nevyšlo a až zítra v deset a tak dál a dál. My vždycky stáli v pozoru a čekali. Od jisté doby jsem se naučila říkat ne, takže jsem všem přestala dělat otroka, teta ode mě nic nechce, a pokud něco nutně potřebuje, tak to řeší přes moji mámu, která se pozvolna také učí říkat ne. Já mám klid
A kde je nejaka vase hrdost? Proste se s manzelem domluvte, kdy by se vam navsteva hodila a to otci/jeho sestre zavolejte s tim, ze 2× neprisel a jestli vas chce videt, tak ma moznost tehdy a tehdy.
Nedela si z vas legraci, jen si vas vubec nevazi.
Přistoupili jste k tomu špatně. Nechali jste si nadiktovat návštěvou co a jak. Dá se to pochopit. Těšili jste se. Já bych zkousla, že se 2× nedostavil…sice se neomluvil, ale očividně to je buran. Potřetí už bych ho nečekala, nechtěla bych takovou návštěvu.
Domluvte se na návštěvě u tety, pokud o tátu stojíte. Případně ať vám on sám zavolá.
Bud v klidu. Ja cekam zrovna navstevu tchyne a svagrove a ony stale nikde. Zadny telefonat, sms proste cekaji ze na ne budeme my cekat cele odpoledne a ani nepujdem ven ![]()
Jako na jednu stranu to beru, že je to tchán a fakt šest let jsme ho neviděli. Na druhou stranu se ani jednou za ty dlouhé roky manželovi neozval, přitom si nic neudělali, měli krásný vztah, ale on si našel přes net nějakou ženskou z druhého konce republiky a bez rozloučení či upozornění se k ní odstěhoval a s nikým se ani nerozloučil a na všechny se úplně vykašlal. My tu na něj čekáme jak na smilování a nikdo nemá ani trošku slušnosti se ozvat, ať nečekáme a musíme se ozývat my co a jak. Už mě to nebaví tohleto. Takže jako co já teď s tím. A když si pomyslím, že zítra budu ty chlebíčky kupovat znova, aby nebyly oschlé nebo vybledlé z dneška a znovu se vařit s nějakým kvalitním obědem tak to se mi fakt nechce. Jako né, že bych nevařila, ale prostě vařím normální jídla jako omáčky, kuře, řízky apod. ale pro milostpána jsem ztrávila přes tři a půl hodiny u sporáku, aby to bylo eňoňuno, plno peněz za to a on se ani neotěžuje sám se ozvat, že nepříjde. Ten čas jsem mohla strávit hraním s dcerkou a do té herny klidně mohla jít :/
@Anonymní píše:
Bud v klidu. Ja cekam zrovna navstevu tchyne a svagrove a ony stale nikde. Zadny telefonat, sms proste cekaji ze na ne budeme my cekat cele odpoledne a ani nepujdem ven
Ale toto je take vase chyba, ze se sebou nechate takto jednat.Snad se domluvim orientacne na urcitou hodinu, pokud jedou z dalky, tak misto, ze ktereho vam zavolaji, abys vedela, ze se blizi. A pokud toto nedodrzi, at se nedivi, ze budou cekat pred domem, nez prijdes. Vzdy si rekni, troufli by si takoveto chovani v praci? Netroufli, tak pro byste to meli snaset vy.
Jo a k tetě nechodíme a ani ona k nám, jelikož prý malé děcka dělají hrozný hluk, který jí údajně šíleně vadí a bolí jí pak hlava. Ukázková rodina…
Ostatní se k vám chovají tak, jak jim sami dovolíte. Pokud kvůli předem neohlášené návštěvě zrušíš veškerý program, jdeš koupit drahé maso a chlebíčky a to dokonce dvakrát a ani na to nic neřekneš, tak se není co divit.
Tak já být tebou, tak se na tchána slušně řečeno vykašlu. Vařit vaříš, nějaké to pečivo a něco na něj doma taky je. Takže až se milostpán uráčí, něco se pro něj k snědku najde. A rozhodně bych mu nepodřizovala denní program. Možná tak napoprvé, ale pak už ne.
@Anonymní píše:
Jako na jednu stranu to beru, že je to tchán a fakt šest let jsme ho neviděli. Na druhou stranu se ani jednou za ty dlouhé roky manželovi neozval, přitom si nic neudělali, měli krásný vztah, ale on si našel přes net nějakou ženskou z druhého konce republiky a bez rozloučení či upozornění se k ní odstěhoval a s nikým se ani nerozloučil a na všechny se úplně vykašlal. My tu na něj čekáme jak na smilování a nikdo nemá ani trošku slušnosti se ozvat, ať nečekáme a musíme se ozývat my co a jak. Už mě to nebaví tohleto. Takže jako co já teď s tím. A když si pomyslím, že zítra budu ty chlebíčky kupovat znova, aby nebyly oschlé nebo vybledlé z dneška a znovu se vařit s nějakým kvalitním obědem tak to se mi fakt nechce. Jako né, že bych nevařila, ale prostě vařím normální jídla jako omáčky, kuře, řízky apod. ale pro milostpána jsem ztrávila přes tři a půl hodiny u sporáku, aby to bylo eňoňuno, plno peněz za to a on se ani neotěžuje sám se ozvat, že nepříjde. Ten čas jsem mohla strávit hraním s dcerkou a do té herny klidně mohla jít :/
Znovu varit a kupovat chlebicky?
A on s vami jedna jak s hadrem na podlahu? Porad to same, lidi si dovoli to, co jim dovoli clovek sam.
Přeji dobrý den
Předem se omlouvám za anonym, ale mám tu plno známých a nemusí každý vědět o naší rodinné situaci.
Jde o to, že všichni pořád čekají, že se pořád budeme ve všem přizpůsobovat. Prostě vždycky jen oznámí a vy se podle toho zařiďte.
Dneska už jsem se vytočila. Před týdnem sem přijel na svátky tchán, kterého jsme šest let neviděli, prostě si tenkrát našel nějakou ženskou, odstěhoval se k ní zničeho nic na druhý konec republiky a tady se ani s nikým nerozloučil. Ani se svými dětmi. Dozvěděli jsme se to tenkrát od tchyně, která volala a plakala, že se nevrátil z práce a jen jí napsal sms, že se stěhuje a sem se nevrátí. Za celou dobu se nikomu neozval, ani svému synovi na Vánoce nebo k narozeninám ani blbý pohled. A před týdnem sem přijel ke své sestře. O existenci naší dcery se dozvěděl minulý týden. Snažili jsme se ho několikrát kontaktovat mailem, číslo si změnil a na facebooku jsme ho nenašli, ale nikdy nám neodepsal a pak se nám ty maily začaly vracet jako nedoručitelné. No a jak přijel, tak nám psala jeho sestra, manželova teta, že se k nám staví ten a ten den. No tak my jsme na ten den zrušili všechny plány a čekali jsme doma jak mamlasi a on nikde. Tak jí píšeme kde je a ona, že někam šel, že příjde dneska dopoledne. Manžel už má sice volno v práci, ale chodí teď kamarádovi pomoct s rekonstrukcí má to jako placenou brigádu a chodí tam každý den kolem 2 odpoledne a vrací se kolem 9 večer, protože ten kamarád je dopoledne dílně. Tak já co jsem měla na dopoledne plán, měla jsem jít s kamarádkou a našima prckama do herny tak jsem to zrušila a šla jsem koupit dost drahý maso, chlebíčky a zákusky a s tím navařeným obědem tu čekám jak trubka, měl přijít o půl 11, po půl dvanácté tedy volám té tetě a říkám tak jako kde je a ona že on nám vzkazuje, že příjde zítra, že si šel za nějakým starým kamarádem. Tak to už jsem teď fakt naštvaná jak prase, dělá si z nás jenom legraci, má přijít za synem, kterého šest let neviděl a úplně na to kašle a na vnučku, kterou vlastně neviděl nikdy asi taky zájem nemá. Dcera ho zná z fotek ze svatby, ví, že má přijít děda, už se na něj několikrát ptala kdy tedy příjde a pak je zklamaná, protože se na něj těšila a dokonce mu namalovala obrázek. Navíc já už mám na zítra program, který se mi fakt rušit nechce a teď se mám zase někomu podřídit…Jako já už fakt nevím…