Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Den blbec, jak se nad to povznést?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Snopy123
11.6.25 15:42
Někdy se to blbě sejde. 
Synka bych maličko zkusila posunout ke zodpovědnosti - čip si zaplatí z kapesného, na seznam věci bych udělala velkou ceduli na dveře, co bude mít sebou. Ale chápu, mám taky dítě s ADHD, takže si ty první roky školy umím přestavit ( hledal takhle penál, aktovku po autobusech. Boty na střeše školy, klíče na stromě a tak ).
Já žeru čokoládu a říká si, že vždycky může být hůř a některé dny je potřeba jen přežít.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.25 15:45
Bohužel takové dny jsme také zažila hlavně v době, kdy bylo dítě malé. Nevím jak to máte doma, ale pokud to jde, vzala bych si volno v práci a někam třeba na dva dny vypadla a o dítě ať se stará manžel. U nás to dřív taky fungovalo tak, že jsem pracovala a zabezpečovala vše kolem dítěte a manžel měl jen práci, následně jsem z toho vyhořela a musel nastoupit prostě i on. Teď už ho zapojuji do všeho a jinak bych to už nechtěla. Bohužel v ČR je to často tak, že chlap pracuje, ale žena pracuje + se stará o dítě a domácnost.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.25 15:58
@Snopy123 to nejsou první roky školy. U nás to je pátá třída.
Nejvíc mě štvou ty brýle.
- Citovat
- Upravit
11.6.25 16:13
Když se daří, tak se daří. Občas má každý nějaký den na ko.ko.ta. Ty to máš horší tím, že máš specifické dítě. Tak máš naskládáno.
Můj drahoušek specifický není. A taky umí perlit, vymýšlet chujoviny. Dneska ráno jsem ho před barákem vyfotila s kolem a báglem pro taťku (je v práci), když odjížděl na výlet. Pak mi došlo, že nemá brýle. Tak jsem skočila na kolo a jela za ním. Před školou nikdo. Naštěstí jsem je za školou našla. Troubelín si nechal doma brýle záměrně, ať je nerozbije. Pryč budou dva dny 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.25 16:20
Dej si karty do mobilu. Nebudeš muset myslet, jestli máš peněženku nebo ne. Jsem se tomu bránila dlouho. Můj muž si chodil dávno na pohodu do obchodu. Maximálně mobil v kapse. Už mám asi od ledna karty v mobilu. Je to fakt pohodlnější. Maximálně tam přepnu, který účet chci použít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.25 16:27
@Anonymní píše: Více
Ty bryle, obehni jeste par jinych optik, nekde podobnou nozicku mit budou a pridelaji..taky se mi ti podarilo, uz mam u bryli obe nozicky jine..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.25 16:29
@lilith1 nepridelaji, mám to naprosto blbě vylomené, s tím už nejde nic.
- Citovat
- Upravit
11.6.25 16:35
Je určitě dobré mít na všechno lístečky. Nalep si je na něco, co často používáš. Já jsem taky zbrklá a zapomnětlivá, takže když mám např. v práci v ledničce maso, nalepím si na mobil trhací lísteček s nápisem „lednice“.
Zrovna včera jsem taky přemýšlela, že mám poslední dobou nějak často den blbec a celkově se mi nedaří. A čím víc jsi ve stresu, tím víc to na sebe nabaluješ. Je dobrý si uvědomit, že jsou mnooooooohem horší věci a drobná nepříjemnost znamená, že se třeba díky ní nestalo něco závažnějšího, ale upřímně ti říkám, že jsem dost vytočená, když mám pořád smůlu, a podrážděná. Občas jen pomáhá vyzuřit se, vybrečet, dát si něco dobrého, přetnout to něčím fajn. Ale je to těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.25 16:38
@Anonymní píše: Více
To se stalo i synovi na basketu. Kamarád mu tak omylem šlápl na brýle, že nožička se ulomila a přidělat nešla. To měl teda staré brýle, které si nechával jen na všechny sport. aktivity a první den basketu bylo po nich.
Nové měl doma necelý týden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.25 16:43
@Anonymní píše: Více
Jednou za čas máme takový den všichni
Pamatuju na jeden
1.Doma mi spadla celá police ve skříni i s oblečením.
2. U té samé skříně mi vypadli posuvné, těžké dveře z pojezdu
3. Prasklo WC prkénko
4. Rozsíval se koš s plenami po panelákové chodbě a pak ještě jednou před domem.
No a taky jsem po nákupu v autě a přemýšlela jestli v dešti vůbec někam jet.
A jednou si dceru braly babičky na procházku a já v kočárku zapomněla klíče od bytu i auta. Od auta jsem měla náhradní ale od bytu ne. Hodinu jsem na ně čekala v autě po nákupu. Protože babička si sebou nebrala telefon. Ten byl zabouchly v bytě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.25 16:50
Někdy se to sre. Zná to každý. Nemůžu zůstat dlouho naštvaná, protože pak se to sre o to víc (něco rozbiju, ukopnu si palec apod.), vzteklá katastrofy přitahuju 
. Pokud jsem bez obecenstva, pomůže mi se jednou dvakrát vyřvat nebo hystericky vybrečet. Vypadám sice jako blbec (nikdo o tom neví), ale do dvou minut jsem v pohodě a v klidu. Často mě takto vytáčely různé přístroje .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dnes mám den blbec, v poslední době už několikátý a už nemůžu.
Rano jsme zaspali a přišla jsem pozdě do práce, dítě má ADHD, takže nefunguje úplně na 100%, nepripomnela jsem mu pití, odešlo bez. Telefon, že nemá co pít, protože nemá peníze a nic tedy si nekoupí. Odkázala jsem na vodu. Odpoledne zpráva z jídelny, že už dva měsíce chodí pro lístečky, zítra si má přijít koupit čip, letos není první.
Další se mi povedlo si rukou shodit brýle na zem, brýle se rozletěly, vypadlo sklo, to je odřené, obroučky ruply. Protože jsem blbka blbá, tak mám jedny, což je u 6 dioptrií problém. Nosila jsem teď náhradní, ty první mají ulomenou nožičku. V optice mi je na počkání neopraví, budu potřebovat nové.
Pak jsem řešila technicke problémy, kdy jsem zadala něco do systému a ten to nezpracoval a neuložily, tak jsem to dělala ještě jednou.
Před chvílí jsem šla na nákup, nechala jsem si peněženku v autě, takže jsem zablokovala celou frontu, syn přinesl peněženku, zaplatila jsem, ale v tom stresu jsem tam nechala pečivo. Už se tam nevracim.
Jako poslední perlička se mi rozjel zip u oblíbené tašky.
Jsou to vlastně nesmysly, ale poslední měsíc je každý druhý den podobný. Nejsem brečící typ, ale taškou už jsem hodila o zem.
Jak takové dny zvládáte?