Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Deprese manžela - mám odejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.7.22 19:23
To je hodně těžká situace, když se nechce léčit. S tím asi nic neuděláš. A chápu, že se v tom nedá existovat. Nevím, co poradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:33
nemůže mu tedy do duše promluvit Jeho rodina, rodiče? sourozenci?? to už není na psychologa, ale na psychiatra!! jemu by určo zabrala AD a bylo mu daleko líp a tím i tobě..
takhle se žít dlouhodobě opravdu nedá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:40
Pokud se odmítá léčit, tak bych to reálně postavila jako ultimátum. Hele takhle se žít nedá, buď prostě nastoupíš alespoň k psychiatrovii a nezačne brát léky a nebo prostě odcházíme. Jakmile se začneš léčit, máš naši plnou podporu. Do té doby prostě už nemám sílu na to sledovt jak se ničíš a jak to ničí i mně. "
Na tvrzení že psychologii rozumí a proto ví že léčba nefunguje odvěť že to jsou depresivníá kecy, že mu schopnost posoudit realitu zničila deprese a že kombinace dobrých léků a psychoterapie je jedinná věc, co prokazatelně funguje. A opakuj to jako gramofonová deska.
Respektive v okamžiku kdy začíná vyhrožovat sebevraždou, zcela regulérně volej záchranku.
Pokud jen manipuluje, tak po pár takových výjezdech toho nechá, pokud je reálně ztracený v sebevdažedných stavech, tak potřebuje hospitalizaci.
Jedna věc je „ve zdraví a v nemoci“, ale zůstávat v tom bludném kruu ve kterém jste zmamená mu napomíhat k tomu, že nakonec tu sebevraždu spáchá - tak bohužel často neléčená deprese končí.
Pokud toho na tebe je někdy moc, volej na nějakou linku důvěry a prober to s nimi. Klidně můžeš opakovaně.
https://www.capld.cz/…y-duvery-cr/
Jo pokud začne naznačovat že tu taky nemusí být, tak se pokus nepanikařit a zeptej se ho - to mluvíš o sebevraždě?
V případě že odvětí že ano, tak mu připomeň že to je další level deprese, který ho sžírá a že jestli se toho chce zbavit, tak se fakt potřebuje léčit. To že tomu nevěří je lež jeho rozbitého mozku, kterým se ta mrcha deprese drží u moci.
Pokud se člověk baví s člověkem trpícím depresí a zvažujícím sebevraždu, tka tím že se to řekne nahlas, tak se nic nezhorší. Naopak, pojmenovat to a zvládnout to nějak víc v klidu probrat může ulevit a ukázat že jiné varianty než sebevražda nejsou tak děsivé, jak se mu zdají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:55
Jo a najdi Centrum Duševního Zdraví ve svém okolí (mělo by být v každém okrese), co nabízí za služby. Určitě budou mít poradenství pro příbuzné - tedy pro tebe a mnohdy mají terénní pracovníky, tedy někoho, kdo by se mohl s tvým mužem sejít a začít se s ním bavit o tom, co prožívá.
Pokud jste z Prahy, tak se určitě ozvi terénámi programu od Focus Praha - jsou celkem nová služba, takže mají volné kapacity a jsou tam prima lidi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 20:36
Tak kdoví co mu je…ve skutečnosti…
Určitě bych dala ultimátum. 
Takhle se taky nakaziš a vaše dítě bude mít takový vzor…
Nemá motivaci, trvá to dlouho, byla bych kategorická.
Práci seženeš, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.7.22 22:09
Ahoj, jsem ve stejne situaci, jen ze deti mame dve - 4 roky a 1 rok, s manzelem se zname deset let, kratce po tom, co jsme se seznamili jeho mamu vyhodili z prace po triceti letech a v te dobe vyhledal manzel poprve psychiatra, bral v celku nizke davky jednoho leku. Byl to clovek chytry, s prehledem, s konicky, s humorem. Jeho vztahy s pribuznymi jsou hrozne komplikovane, urcite maji co docineni s jeho stavem, detstvi nebylo idealni. Po narozeni druheho se jeho stav prudce zhorsil, z jednoho leku je jiz nekolik na vetsich davkach, efekt zadny. Asi trikrat zkousel psychologa, take bez jakekoliv zmeny. Momentalne vse je cerne, me a deti a vlastne nikoho nic dobreho neceka, je k nicemu, nema cenu zit. Psychiatra zmenit nechce, stacionar, pripadne jine terapie taky ne, nic nema smysl. Zvlastni je, ze praci, hodne na odborne urovni, zvlada naprosto s prehledem, je v ni velmi uspesny. Co mam nacteno o depresi, tak pry clovek v tezke depresi neni ani schopny vstat, vykonavat nejake zakladni ukony, proto me prekvapuje, ze v praci funguje naprosto normalne a mimo pracovni zivot totalne ztroskotava. Ja stojim pred otazkou, co dal, protoze toto nelze dlouhodobe vydrzet. Rada bych mu pomohla, ale nevim jak, dle neho je vse spatne. Posledni dobou pocituji, ze i ja bych potrebovala nejakou pomoc a ze uz ze me neni ten clovek, co jsem byvala driv. Mam strach, jak to ovlivni deti, snazim se je od toho chranit, ale to nelze donekonecna a starsi si uz zacina vsimat, ze neco neni v poradku.
Vim, ze jsme si slibili v dobrem i zlem, ale clovek s rakovinou se vetsinou chce lecit, on se lecit nechce, k psychiatrovi sice chodi, leky nebere pravidelne, hospitalizaci, stacionar odmita. Mam ho samozrejme rada, je to otec nasich deti, ale nemoc mu prozrala mozek a udelala z nej nekoho jineho.
- Citovat
- Upravit
29.7.22 22:25
Mě to přijde, že práce ho nabíjí a v ní je spokojený a osobní život nezvládá. Takže to asi nebude úplně deprese jako nemoc. Ale nejsem odborník.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
30.7.22 12:28
@Anonymní píše: „Mám tušení že vybírám mezi špatným a horším a nevím co mám dělat. “
V prní řadě začni chodit na sezení k psychologovi. A hned - tím myslím abys si to zařídila už v pondělí. Pokud manžel je psychicky mimo, můžeš ho vždycky kopnout do zadku a nechat být. Ale pokud Ty jsi na dně, jak chceš zvládat vlastní život a dítě?
@Anonymní píše: „Kdyby nás nechal tak jsem finančně v háji, nemám kde bydlet, nevím kde hledat práci po rodičovské abych mohla o prcka starat
a kombinovat se školkou jelikož je co třetí den marod, (…). V případě rozvodu by dítě nejspíš dostal on (má příjem a zázemí ).“
Lžeš jako když tiskne. Trapně se vymlouváš jako malé děcko, když si nechce uklízet hračky. Z toho co jsi napsala vidím že máš blok. Nechceš si pomoci a nechceš pomoci dítěti. Nebudu tady radit lhářce která obelhává sama sebe a odmítá vidět reálné možnosti jak ukončit toxický vztah.
Tak naposledy: Jdi do poradny, jdi k psychologovi. A až do konečného řešení nezapomínej na antikoncepci.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem. Máme 1 skoro 3leté dítě, zdravé, hezké, hodně akční.
Mám tušení že vybírám mezi špatným a horším a nevím co mám dělat. 
Teď k jádru pudla, manžela jsem potkala když měl zrovna hodně těžké období, láska, těhotenství, svatba. Pořád člověk doufal v lepší zítřky ale nijak nepřicházejí, už tenkrát měl lehčí depresi která ale za 4 roky přerostla fakt přes hlavu. Má těžké stavy nonstop, pořád unavený, pořád naštvaný na celý svět, rozhodí kdeco, nadává na řidiče, sousedy, stát, politiky, svět, nespí, nekupuje si oblečení, vyhýbá se společenským akcím. Zkazí jakoukoliv zábavu, bude vám třeba nadávat celý koncert na lidi kolem protože jsou příliš hnusí, hluční, nevychovaní apod. NECHCE vůbec brát antidepresiva ani zajít k psychologovi jelikož psychologii studoval sám a říká že to jsou jenom kecy a on má opravdové problémy.
První roky jsem se držela ale teď už jsem sama celá vycukana, nemám sílu, nemám chuť nic dělat, nechci vidět kámošky, nechci si nic koupit, celý den bych spala, nemám chuť na jídlo, ani vyjít z doma.
O dítě se staráme oba ale atmosféra doma je jak na drátě, jakékoliv moje prosby aby se probral a léčil se vyhrožuje že nás nechá a odjede pryč a budeme mít pokoj na vždy. A myslí to děsně vážně, dokonce si myslím že o tom sní.
Kdyby nás nechal tak jsem finančně v háji, nemám kde bydlet, nevím kde hledat práci po rodičovské (moje oddělení v práci bylo mezitím zrušeno ) abych mohla o prcka starat
a kombinovat se školkou jelikož je co třetí den marod, rodiče nemám a příbuzné taky ne. V případě rozvodu by dítě nejspíš dostal on (má příjem a zázemí ).