Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: . Bydlíme kousek od sebe a chodíme stejné trasy (jiná možnost není), plus teda občas se potkáme na dětském hřišti, ale to spíše s jeho ženou (což je prostě hnus, když vím, že má krásnou ženu, dceru a píše mi takové věci).
toho se držet, mistra zablokovat a v SMS nepokračovat. Hormony zase vyprchají. Při setkání maximálně pozdravit, při jeho pokusech o flirtování se optat, jak se daří jeho manželce, při jeho dvojsmyslné nadáržce se na něj podívat pohledem „Co že, to myslíš vážně, takovouhle slizkost?“ Zachvíli tě přestane zdravit.
Rozhodně nebudeš jedinná, koho má takový Evžen lovec žen rozpracovanou.
No a zbavit se na víkend případných dětí a vydat se s manželem na rande. Tedy dělat něco co vás oba baví - mimo domov a všechní povinosti - a pak na nějakou dobrou večeři.
Příspěvek upraven 29.07.22 v 16:56
Blokace to nevyřeší, pokud to nebudeš ty, co bude blokována.
Tohle je přesně ještě ten čas, kdy je možné dát si studenou sprchu a zavčasu to utnout. Brzo to přeroste dál a pak budete oba případně doma lkát „že si nešlo pomoct“.
Jasně, komu by se takový zájem nelíbil, ale člověk musí vědět, kde jsou meze.
Respektive v případě že se manžel bude moc zdráhat najít si společný čas, tak bych jaksi upozornila na to že
"Víš jak tady za rohem bydlí takový ten soused seladon, co balí všechno co jde kolem? No tak jsem se zhrůzou přistihla, že o něm vlastně začínám přemýšlet. Ani se spolu nebavíme, ale došlo mi, že to je docel důležité znamení, že prostě jsme moc zavalení rutinou a nevěnujeme se sami sobě.
Zlato - potřebujeme si udělat čas sami na sebe, jinak to špatně dopadne!"
Osobně nemusím lidi, kteří jdou po zadaných. Něco jiného je, když se někomu někdo líbí prostě. To se stát může, ale aby se pokoušel o něco je prostě prasárna. Takže já bych mu napsala, aby se stáhl a všímal si své ženy, jinak si s ní pokecám na dětském hřišti. Ať je z něj jen někdo ze sousedství prostě. Jestli píše i někomu jinému bych neřešila, ale nechtěla bych, aby psal mně.
@Ou Ano, rozhodně si myslím to samé, že nejsem jediný objekt jeho zájmu a takhle tlačí do vícero holek. Venku se vždy jen pozdravíme, do země při tom ale nehledím. Jinak žádné rozhovory a flirtování neprobíhá. Na jeho ženu se ptám furt dokolečka, když něco píše.
Jo, hlídání občas máme a i při náročných časových podmínkách to “volno” od dětí využíváme spolu a maximálně. Já v podstatě nehledám radu, vím, co mám doma a nechci o to přijít, chtěla jsem to ze sebe jen pustit ven, už i to mi dost pomohlo. ![]()
@Kryptozoo Tak to přesně vnímám, zájem je fajn (a bohudík za tu přímočarost, že nepoužívá chytřejší metody pro to, aby mě zblbnul), ale co je moc, to je moc.
Přestaňte si psát, to je jednoduché a on začne lovit v jiném rybníčku. Vykasli se na to!!?
Manzel je skvělý, staví vám chatu, co by zato jiné ženské daly. Nebo bys radši, aby tvůj muž ležel na gauči.. Ocenila bych ho. I když souhlasím s tím, že by si na vás měl najít čas.
Ja ti nevim, ale chlap, ktery by prvni konverzaci venoval pochvale zadku, by se tak nejak odpiskal uz predem
.
@Lucie_Sx píše:
Ja ti nevim, ale chlap, ktery by prvni konverzaci venoval pochvale zadku, by se tak nejak odpiskal uz predem.
Přesně tak, to bude nějaký vošoust poloprofesionál ![]()
@Lucie_Sx píše:
Ja ti nevim, ale chlap, ktery by prvni konverzaci venoval pochvale zadku, by se tak nejak odpiskal uz predem.
Presne to me hned napadlo. To bude proutnik, zenac, co jede po zadane, pak jeste premyslim, odkud ma na tebe kontakt a proc mu odepisujes na ty slizke kecy - tenhle typek ti fakt stoji za problemy?
@Anonymní píše:
@Ou Ano, rozhodně si myslím to samé, že nejsem jediný objekt jeho zájmu a takhle tlačí do vícero holek. Venku se vždy jen pozdravíme, do země při tom ale nehledím. Jinak žádné rozhovory a flirtování neprobíhá. Na jeho ženu se ptám furt dokolečka, když něco píše.Jo, hlídání občas máme a i při náročných časových podmínkách to “volno” od dětí využíváme spolu a maximálně. Já v podstatě nehledám radu, vím, co mám doma a nechci o to přijít, chtěla jsem to ze sebe jen pustit ven, už i to mi dost pomohlo.
Nepis si s nim ani o jeho zene a utni s nim kontakt. Jak ti ( a jemu) bude, az na ty zpravy prijde manzel? Premyslej…
Já jsem měla jednu podobnou eskapadu x let zpět a pomohla mi až vlastní morální facka. Měli jsme s manželem nějakou krizi, se společným kamarádem jsem si vždy rozuměla a měli jsme společný zájem, takže jsme se pravidelně setkávali. Napřed jsme se bavili jen v rámci toho zájmu, se všemi ostatními. Pak jsme se bavili sami spolu, ale pořád mezi ostatními. Pak mě začal doprovázet na nádraží. Pak jsme si psali celou cestu domů. Pak mě začal domu vozit autem.. a probrala jsem se, až když jsme tím autem schválně zastavili za rohem od baráku, aby případně nebylo vidět, že si na rozloučenou dáváme pusu. Do té doby jsem to nijak špatně neviděla, nepsali jsme si nic intimního, sexuálního, jen běžná konverzace, všechno se odehrávalo pouze v hlavách. A manzel i věděl, že si píšeme, že se bavíme, že mě vozí domu.. ale jakmile je předanzelem měla něco tajit, dělat něco, co by se fakt nemelo, tak jsem couvla. Zpětně jsem ráda, zjistila jsem Pak, že jsem zdaleka nebyla jediná, na kterou to zkoušel…
Ahoj, jdu se jen vypovídat, jak s tím správně naložit, vím.
Jsem s manželem 16 let, z toho jsme 7 manželé. Manželství nám funguje hezky, máme skvělý sex, snad čím dál lepší. Máme dvě malé děti. Poslední čtyři roky jsou náročné. Manžel je manuálně zručný, takže sám staví chatu, která už je momentálně ve fázi dokončení, ikdyž práce a času spolkne ještě pořád hodně. Plus do toho práce s nepravidelnou pracovní dobou. Takže času na sebe nemáme příliš, z toho vyplývá oboustranná frustrace, únava, nedocenění na obou stranách, tím pádem častější hádky, ale nic hrozného, vždycky se nám povede se hodit do klidu, aby nám spolu bylo hezky. Krásného mezi námi je pořád mnohem víc, než toho nic moc.
Jenže s tímto chlápkem to ne a ne přestat, což zas tak nevadilo, ráda jsem ho potkala, srdce poskočilo, šlo se dál. Tři týdny zpět mi napsal, jak se mám a že se diví, že mě potkává furt samotnou s dětmi (jj, tato věta mi rezonuje v hlavě), namířil lichotku na můj zadek. Slušně jsem poděkovala, řekla, že samota je jen zdání a že pohled a úsměv je jediné, co můžu a chci nabídnout. Nedávno se ozval znovu, psal mi zprávy s erotickým podtextem, odpovídala jsem neutrálně, ve srandě, ať se proboha uklidní a táhne chrápat, ale odpovídala! a přestávat jsem moc nechtěla, bohužel. Pak jsme si psali ještě jednou, stále se držím nepřistupovat na tu hru, jsem neutrální, ale prostě…chladnou mě to nenechává a baví mě to nebo co. Jsem z toho špatná, dost na něj myslím, když není muž doma… A bojím se fakt strašně moc, že kdybychom se potkali někde sami a on po mě fakt natvrdo vyjel, že to neustojím… Rozhodně se necítím zaláskovaná do jeho povahy, prostě vím, že se mi splašily hormony, vím, že je to tím, že na sebe s manželem nemáme dlouhodobě tolik času a taky vím, že půjde týpek do blokace, protože jinak se z toho nevymotám. Potkávání se nevyhnu, bohužel. Bydlíme kousek od sebe a chodíme stejné trasy (jiná možnost není), plus teda občas se potkáme na dětském hřišti, ale to spíše s jeho ženou (což je prostě hnus, když vím, že má krásnou ženu, dceru a píše mi takové věci). Celkem paradoxní je, že mám po tom psaní pocit, že to tak nějak více jiskří i směrem k manželovi, asi podvědomě chci zažehnout to, co už po těch letech zesláblo a uvědomuju si, že ve skutečnosti to nechci hledat jinde. Ale mám chlápka plnou hlavu a chci ho z ní dostat ven na furt.
Máte někdo podobnou zkušenost? Jak jste to ustály/i?
Jenže já mám problém. Asi tři roky potkávám chlapa, se kterým se sobě navzájem líbíme, pohledy, úsměvy… No tam asi není nic závadného. Prostě už jsem tohle za ty roky párkrát zažila a kromě prvního takového zakoukání (a následného uvědomění si, že jsem prostě zdravá ženská a občas to může zajiskřit i jinde, což se občas děje i manželovi) mě to nerozhodilo nikdy. Prostě si chvilku zahormonuju a pak to vyšumí a mám klid a načechrané peří.
Prosím anonym