Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky. Jsem nešťastná, zklamaná a cítím se strašně. Mám náladu pod psa. Asi jako každá zenska máme v sobě tu intuici a vycitime když se ve vztahu něco děje. Já už tuhle intuici, ze se něco deje mezi mnou a mým přítelem mám po druhé. Je to asi 4 roky nazpátek co jsem měla tuhle intuici a ze si přítel píše a schází se s jinou měla a nakonec jsem se dozvěděla ze to byla pravda, bydleli jsme v zahraničí takže jsem se sbalila a odjela jsem zpět domu a dali jsme si na půl roku pauzu, nějak jsem to prekousla, víceméně jsem mu odpustila i když on teda do dneska tvrdí ze se nic nestalo, a takový ty báchorky a mazání med kolem huby, znáte to. No, každopádně jsem se po půl roce k němu vrátila s tím ze to všechno bude ok, ale i tak to ve mě zůstalo, ale nějak sem to neřešila a mavla jsem nad tím rukou. Jenže…. teď spolu máme dítě, všechno normálně klapalo. Ale najednou jsem asi před 14 dni dostala znovu tu intuici, ze se něco deje…bum bac… a je to tady znova, jenže tohle už je podle mě přes čáru. Já vím, je to sice hloupost, když sem mu vlezla do telefonu ale “hezky” jsem si pocetla konverzace opět s nějakou jinou, ale tohle už byl hardcore pro mě. Nejenže si domlouvali schůzku a jak se znovu setkají ( je to jeho kamarádka z vesnice ) s tím ze si daji kaficko, a jak si to spolu rozdají, ona mu dokonce na jeho požádáni poslala nahé fotky a když říkám nahé tak nahé, doslova a do písmene. Dal se chlubil svým kamarádům jaká je krásná, jak to s nim umí a ze s ni se cejti šťastnější a ze je to s ni úplně jiné, ze je to jeho láska. Jsem z toho tak znehucena. Nehledě na to ze ji ještě psal ze když já okolo nej projdu a nebo vedle nej sedim tak má akorát na mě nervy. Je mi vážně do breku a cítím se tak zrazena. Nevím co dělat, tohle mu asi odpustit a zapomenout nedokazu. Nemůžu se na nej ani podivat, vždy když ho vidim mám pocit ze se pozvracim….už fakt nevím co dal. Nejhorší na tom je, ze ona mě zna, minuly rok jsme spolu byly v cesku když jsme tam přijeli i s malym za prarodiči, hrála si na kamarádku přitom spolu byli dokonce ve vířivce a on mi tvrdí ze s ni nic neměl… jenže já už mu ani nos mezi očima neverim a vše co vypustí z jeho huby jsou jen lži. Nevím kudy kam, co dělat…jak se chovat…přejde to a nebo to neprejde… bude mi bez nej lépe a nebo nebude…už ani nevím jestli ho mam rada…jsem s nim jen kvůli malymu protože mu nechci brát tatu…jenže jak s takovým člověkem mam zit a sdílet s nim jednu misnost…pro mě je tohle vrchol nechutenství… co teď… díky všem za názor nebo i nějakou zkušenost
PS: chci jen podotknout ze přítel je velmi pracovitý, od rána do večera v praci abysme se měli všichni dobre…malému koupi vše co potřebuje…nás vztah je takový průměr…jednou dobre pak přijde období krize… cca půl roku máme takovou ponorku kde občas po sobě stekame jak psi jelikoz se nám o víkend kdy má volno nějak extra nevěnuje a vymlouva se na to ze je unavený, ale když zavolaji přátele tak z domu vystřelí jak raketa… já jsem od A až do písmene Z na vše sama, jelikoz bydlíme v zahraničí tak jsme na všechno sami… chybí mi trosku od neho ta pomoc kdy by mi aspoň jeden den řekl, abych se na všechno vyprdla a oddechla si od všeho a měla chvíli čas na sebe a pro sebe…
Příspěvek upraven 29.07.22 v 14:00
Kdybys mu odpustila znovu, tak bys byla fakt blbá a udělala bys ze sebe fakt slabou ženu. A zůstávat s někým kvůli dítěti je největší hloupost, dítě potřebuje spokojené rodiče, byť od sebe, než nespokojené spolu.
To, co udělal, už je dávno za hranicí možného odpuštění. Seber svoji hrdost a jediný, co by z Tebe měl ještě vidět, je Tvůj zadek při odchodu.
Drž se a nebuď hloupá, budeš chvilku nešťastná, ale za nějakým rohem čeká někdo, kdo si Tě zaslouží, tohle by neudělal a budeš si vyčítat, že jsi neodešla už dávno.
Hodně štěstí.
Snažím se být nad věci, jsem docela výbušná osoba co si nenecha od nikoho srat na hlavu… jenže teď jsem svým způsobem tak v klidu ze mě samotnou to překvapuje… na jednu stranu se mě strašně ulevilo ze sem to zjistila ale na druhou stranu jsem tak nějak v duchu smutná ze mi to udělal už po druhy… nevím kdyby záleželo na mě sbalila bych si kufry a odjela s malym zpátky do ceska…jenže chci se domluvit jak dospěly člověk a nejsem jako on ze budu utíkat před problémy…
@Michaelaaaaa93 teda promiň ale nepřijdeš mi jako člověk co si nenechá srát na hlavu, spíš naopak 🤷 on tě podvádí a dělá z tebe idi*ta, navíc ne poprvé. A to že ji dokonce píše jak má na tebe nervy jen když si vedle něho?
Já už bych dávno balila kufru.. buď pro něj nebo pro sebe, ale s takovým člověkem bych nebyla…
Tím ze žijeme v zahraničí, je to složitější… chci se s nim domluvit co bude dal, a jelikoz za týden jedeme na dovolenou tak já už nemám ochotu se s nim vracet zpět a dělat jakoze se nic nestalo
Vše to dělám kvůli dítěti a myslím si ze nejsem jediná která by pro dítě a rodinu udělala vše a obetovala se. Nevím co dělat, jak se chovat… nejradši bych zavolala i jeho rodičům co udělal za prasarnu, jsem z toho fakt v hloubi duše nešťastná
@Michaelaaaaa93 píše:
@SuelindaSnažím se být nad věci, jsem docela výbušná osoba co si nenecha od nikoho srat na hlavu… jenže teď jsem svým způsobem tak v klidu ze mě samotnou to překvapuje… na jednu stranu se mě strašně ulevilo ze sem to zjistila ale na druhou stranu jsem tak nějak v duchu smutná ze mi to udělal už po druhy… nevím kdyby záleželo na mě sbalila bych si kufry a odjela s malym zpátky do ceska…jenže chci se domluvit jak dospěly člověk a nejsem jako on ze budu utíkat před problémy…
A ja tu ulevu chapu, protoze najednou vis, na cem jsi a co se da ocekavat. Zkusila bych si s nim sednou a pokud mozno v klidu mu rict, ze chces a potrebujes chvili pro sebe, utridit si myslenky, vychladnout. A pak si opet sednete a domluvite se na budoucim usporadani a peci o vase dite. Ted by ty rozjitrene emoce nebyly nejlepsim naseptavacem.
Vykašli se na něj. Jako nechápu, kdyz uz máte i dítě (rodinu) a on to celý pošle do kopru kvuli nejaky šlápotě. Nestojí ti za to!!
Jenže to povídání je o ničem, já sem se to dozvěděla nebo spis dočetla teprve před par dny, ale divny pocit už jsem měla dávno. On mi teda tvrdí ze s ni nic neměl, ze psal blbosti a takový ty sracky, protože na to nemá co říct a je posranej až za ušima ze to zase prasklo, už po druhé a ze od nej s dítětem odejdu a budu dělat problemy…jenže já už fakt nemám sílu se jo prosit a doprosovat proč mi tohle znovu udělal když spolu máme dítě a proč se mnou i nadále je když je věcně se mnou nespokojený…už na to fakt nemám…
@Michaelaaaaa93 píše:
@ontarova.staraJenže to povídání je o ničem, já sem se to dozvěděla nebo spis dočetla teprve před par dny, ale divny pocit už jsem měla dávno. On mi teda tvrdí ze s ni nic neměl, ze psal blbosti a takový ty sracky, protože na to nemá co říct a je posranej až za ušima ze to zase prasklo, už po druhé a ze od nej s dítětem odejdu a budu dělat problemy…jenže já už fakt nemám sílu se jo prosit a doprosovat proč mi tohle znovu udělal když spolu máme dítě a proč se mnou i nadále je když je věcně se mnou nespokojený…už na to fakt nemám…
Tak ty uz mas jasno, ne? Kdyz pomineme, ze se ten scenar opakuje.
Jedna vec je s nekym si psat, to muze byt i neskodna zabava a egobooster. Druha je chlubit se tim kamaradum a vychvalovat ji. Tam je jasne, ze uz to tak nevinne nebude. A treti je pomlouvat srabsky svou partnerku pred novym objevem, aby se ji co nejrychleji dostal do kalhotek.
Tyjo, ty vůbec přemýšlíš, že bys s ním zůstala??
1. je to podruhé, udělá to zase
2. zůstávat kvůli dítěti není důvod - budete se hádat, bude dusno… mnohem horší než když bude žít s jedním rodičem v klídku
3. o tátu ho nepřipravíš, pokud má dítě rád, bude ho chtít vídat
4. nemáš žádnou sebeúctu? dokázala bys žít s člověkem co o tobě takhle píše kámošum? prober se a padej
Jo a mimochodem - pokud bude příležitost, tak bych si ty jeho zprávy vyfotila, uložila, cokoliv.. Může se hodit ![]()
Je jedno arabske prislovi: kdyz se neco stane jednou, tak uz se to vic krat nestane. Pokud ne neco stane dva krat, tak se to stane znovu…a znovu ![]()
Takze si to preber, bud mas sen o vernosti a pujdes za nim. Nebo mas sen o rodine a najedes s partnerem na volny vztah. Pokud budes i po tehle eskapade zadonit o verny vztah, tak budes zoufalka.
Bohuzel v tvem pripade si rodinu zalozila s nevernikem…coz verny vztah vylucuje a proto musis premyslet, co vlastne chces…
mě jen dokaze překvapit, ze on je svým způsobem vážně hodný člověk… nevím kde se v něm vzalo tohle…je fakt ze si uvedomuju ze sem na neho křičela a furt jsem po něm něco vyžadovala ale on to stejně nikdy neudělal 😀 říkám si ze nemůžu bejt tak hloupá a svádět jeho vinu a chvilku rozkoše na to, ze za to mužů já…