Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manzel se zacal snazit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.7.22 12:20
Manzel se zacal snazit
Ahoj, hrozne se placam ve slozite situaci a uz moc nevim jak dal. Treba mi do toho vnesete některá jiny pohled.
Mam manzela se kterym jsem 11 let, manžele jsme 5 let. Mame dve deti 5, 2 roky. Uz od porodu prvniho ditete se projevila manželova prava povaha. Je to lenoch, je hrozne pasivní, s péči o dite moc nepomahal, ale hlavne asi do jeho dvou let pomalu delal, ze neexistuje. Nikdy s nami nechodil ven a kdyz uz tak byl protivny ze ho to nebavi. Doma věcně na telefonu a u televize. Vzdycky rikal, ze nema city a ze si na dite musi zvyknout. Stejne tak se choval i ke me, byli jsme vlastne takoví kamaradi, co spolu spi. Ale ja ho milovala. Ale pri jakekomkoliv pokusu o projevení citu jsem pro nej byla histerka a psychicky labilní. Odnesla jsem si z tohoto chovani a z toho ze jsem byla na vse sama uzkostnou poruchu. Jeho to vubec nezajímalo, pry jsem to prehanela. Pry jsem si vymyslela, ze pece o dite je náročná. To ze nespim a uz nemuzu. Nikdy mi nepomohl, ani kdyz jsem lezela v horeckach nemocna. Musela jsem se starat ja.
Bylo obdobi, kdy bylo vsechno vice mene v pohode, protoze jsem na nej prestala tlacit a prestala od nej mit očekávání a tak se stalo ze jsem podruhe otěhotněla. Ja vim jsem blba. Ale mam od rodicu zafixovane ze rozvod nepřipadá v úvahu, zenska ma trpet a obětovat se pro rodinu. Tentokrat uz jsem vedela ze na vse budu sama a byla s tim smirena. Smirena, ale ne stastna.
Manzelstvi slo od deseti k peti, uz jsme se ani nehadali, spis se ignorovali. Pred rokem mi rekl, ze me nikdy nemiloval a ze se chce odstehovat. Ja blbka jsem ho prosila aby to nedělal, ze chci byt s nim. I kdyz v me hlave jen pro to, abychom se s detmi mely dobre. Ale od te doby mi v hlave neco precvaklo a ja se od nej odpoutávala a po pul roce jsem dosla k tomu, ze k nemu nic necítím a nechci s nim byt.
V te dobe se objevil muj dávný spolužák, ke kterému jsem vzdycky neco citila, zacali jsme si psat, vidat se, nasla jsem v nem oporu. Zjistila jsem, ze to v cem ziju neni vubec v pohode a ze mam sanci na lepsi zivot. Zacala jsem si vic vážit sama sebe.
Manzelovi jsem vse rekla, ale on naprosto otočil. Rekl ze se mnou chce byt za kazdou cenu, ze si uvědomil, ze me hrozne miluje, coz mi za celou dobu vztahu nikdy nerekl. A zacal se snazit takovym zpusobem, ze dela naprosto vse, co jsem po nem kdy chtela. Uz zadny počítač, televize, telefon, věnuje se detem, poprve v zivote byl s nimi sam venku, věnuje se domacnosti. A ja jsem z toho uplne v haji. Přenesla jsem se prez nej a zamilovala se do jineho, ten o nas moc stoji. Ale ja mam potrebu dat sanci zase manzelovi, obětovat se pro deti a mit krásnou rodinu. A tak jsem rozervaná a nevim jak dal.
Omluvte čárky a háčky, na to uz nemam silu a pisu z mobilu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.7.22 12:24
No když se snaží, tak začněte s párovou terapií.
Kdyby nic, tak vám to pomůže dobře se rozvíst.
Jinak teda pokud by ses rozváděla, tak z milence opravdu nedělej hned náhradního fotříka pro svoje dětí.
Vážně nevíš, jestli vám to bude fungovat. Milenci se dětem představují až po dlouhé době.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:30
Hmm, těžké, taky bych nechtěla rozbíjet rodinu.
Ale tohle je úplně typické. /okud byl až tak velký ignorant, na 100% se po čase zase vrátí do svých starých kolejí. A podle mě bude ještě mnohem hůř, když už takhle byl schopný tě dohnat do velké psychické nepohody. Klidně by mohlo dojít i na fyzické násilí spojené se žárlivostí. Jakmile by věděl že si ukončila ten druhý vztah, začal by tě kontrolovat a manipulovat. Nebrala bych to na lehkou váhu… Pokud máš možnost odejít, být spokojená a kamarád nemá problém s tvými dětmi, jdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:39
A jak dlouho už to je co se “snaží”? Dny týdny měsíce? Ono se dá chvíli předstírat, par dni možná týdnu, ale aby ses za par měsíců neocitla zase tam kde si byla. Chápu tvé city, a ze si toho měla už za ty roky dost. Ale taky to ze odcházet s dětmi od jejich otce který se o ne starat chce není jednoduchý. Otázka jestli se o ne takto bude starat i za rok nebo je to jen snaha te udržet. A jak to vnímají děti? Jsou rady za pozornost nebo je pro ne víceméně cizi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
28.7.22 12:40
To mu dlouho nevydrží..
Jako pozitivní vidím, že se začal věnovat dětem, je bohužel dost otců, kteří se proberou až rozvodem a začnou se o děti reálně zajimat (což je na druhou stranu pro děti plus).
Jinak bych to už v potaz nebrala, jsi na druhé straně tunelu a roky nezajmu pár týdny zájmu nevykomprezuji..
Zkus myslet taky sama na sebe, ano?
- Citovat
- Upravit
28.7.22 12:41
Takováhle náhlá změna z 0 na 100 nemůže vydržet. Manžel to dle mého prostě nedá. Kdyby to byla jedna, dvě věci, tak asi jo, ale jestliže se totálně překopal, tak to nebude mít dlouhého trvání. Dáte se do kupy, život se uklidní, najedete si svoje koleje, stereotyp a ani nevíš jak a bude vše při starém. Takovou radikální změnu sám sebe nemůže on dlouho vydržet. Teď mu teče do bot, tak se snaží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:43
Nezklamalas. celou dobu jsem si říkala, kdy se objeví nový nabijec a ono jo. Jsi jak opice, dokud se nedrží nové větve, tu starou nepustis. Na rodicaku máš asi dost času, když už máš nahnanyho náhradního tatínka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:44
Je mi to líto, čím si prošla, zažila jsem něco podobného, tak vím, jak moc, je tohle zlé.
Na tvém místě bych manželovi nevěřila a rozvedla se, nedokázala bych s tím, kdo mi tak strašně ublížil žít, natož takzvaně zachováváz rodinu a být pořád napnutá, kdy se to vrátí zpět a ona je vysoká pravděpodobnost, že by se to stalo. A když někdo někoho miluje, tak ho miluje od začátku a ne jen, když mu teče do bot a žít s člověkem, který mi řekl, že mne nikdy nemiloval, bych nemohla ani nechtělat. Nežila bych ve věčném stracho, co a kdy zase příjede a věř, že podruhé by to bylo horší.
Ne, nechce a nebude tě navádět, odejdi, to záleží jen na tobě, píšu jen, že v tomhle bych nežila a odešla, po svých zkušenostech určitě a když máš oporu už jinde, tak bych neváhala, držím ti palce, aby ses správně rozhodla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:45
@NelkaK
Snazi se asi dva mesice. Chodi sam ven na prochazky, ktere vzdy nesnášel, bere si deti, abych mela cas pro sebe, v domacnosti dela skoro vse. Porad mluvi o tom, jak konecne zacal zit, jak ho to bavi, jak je nadšený. Deti ho miluji, ted si je k sobe hrozne pripoutal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:46
Blbá situace. Buď si to uvědomil a vzpamatoval se a nebo je to jen chvilkový a až tě bude mít jistou tak to bude to stejný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:48
Čekala jsem, kdy se v příběhu objeví „někdo jiný“ a dočkala jsem se.. Tak velká nespokojenost s dosavadním životem se vždy ukáže až je v tom někdo jiný. Zajímavé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:48
@Chulaba píše:
Ahoj, hrozne se placam ve slozite situaci a uz moc nevim jak dal. Treba mi do toho vnesete některá jiny pohled.Mam manzela se kterym jsem 11 let, manžele jsme 5 let. Mame dve deti 5, 2 roky. Uz od porodu prvniho ditete se projevila manželova prava povaha. Je to lenoch, je hrozne pasivní, s péči o dite moc nepomahal, ale hlavne asi do jeho dvou let pomalu delal, ze neexistuje. Nikdy s nami nechodil ven a kdyz uz tak byl protivny ze ho to nebavi. Doma věcně na telefonu a u televize. Vzdycky rikal, ze nema city a ze si na dite musi zvyknout. Stejne tak se choval i ke me, byli jsme vlastne takoví kamaradi, co spolu spi. Ale ja ho milovala. Ale pri jakekomkoliv pokusu o projevení citu jsem pro nej byla histerka a psychicky labilní. Odnesla jsem si z tohoto chovani a z toho ze jsem byla na vse sama uzkostnou poruchu. Jeho to vubec nezajímalo, pry jsem to prehanela. Pry jsem si vymyslela, ze pece o dite je náročná. To ze nespim a uz nemuzu. Nikdy mi nepomohl, ani kdyz jsem lezela v horeckach nemocna. Musela jsem se starat ja.
Bylo obdobi, kdy bylo vsechno vice mene v pohode, protoze jsem na nej prestala tlacit a prestala od nej mit očekávání a tak se stalo ze jsem podruhe otěhotněla. Ja vim jsem blba. Ale mam od rodicu zafixovane ze rozvod nepřipadá v úvahu, zenska ma trpet a obětovat se pro rodinu. Tentokrat uz jsem vedela ze na vse budu sama a byla s tim smirena. Smirena, ale ne stastna.
Manzelstvi slo od deseti k peti, uz jsme se ani nehadali, spis se ignorovali. Pred rokem mi rekl, ze me nikdy nemiloval a ze se chce odstehovat. Ja blbka jsem ho prosila aby to nedělal, ze chci byt s nim. I kdyz v me hlave jen pro to, abychom se s detmi mely dobre. Ale od te doby mi v hlave neco precvaklo a ja se od nej odpoutávala a po pul roce jsem dosla k tomu, ze k nemu nic necítím a nechci s nim byt.
V te dobe se objevil muj dávný spolužák, ke kterému jsem vzdycky neco citila, zacali jsme si psat, vidat se, nasla jsem v nem oporu. Zjistila jsem, ze to v cem ziju neni vubec v pohode a ze mam sanci na lepsi zivot. Zacala jsem si vic vážit sama sebe.
Manzelovi jsem vse rekla, ale on naprosto otočil. Rekl ze se mnou chce byt za kazdou cenu, ze si uvědomil, ze me hrozne miluje, coz mi za celou dobu vztahu nikdy nerekl.A zacal se snazit takovym zpusobem, ze dela naprosto vse, co jsem po nem kdy chtela. Uz zadny počítač, televize, telefon, věnuje se detem, poprve v zivote byl s nimi sam venku, věnuje se domacnosti. A ja jsem z toho uplne v haji. Přenesla jsem se prez nej a zamilovala se do jineho, ten o nas moc stoji. Ale ja mam potrebu dat sanci zase manzelovi, obětovat se pro deti a mit krásnou rodinu. A tak jsem rozervaná a nevim jak dal.
Omluvte čárky a háčky, na to uz nemam silu a pisu z mobilu.
Ty sis vzala někoho, kdo Ti za 11 let neřekl miluji Tě? 
To, že byl poprvé s dětmi sám venku už raději nekomentuji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:49
Manžel se snaží, milenec se snaží, ideální stav bych řekla.
užívala bych si to, nebude to mít dlouhého trvání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:49
@karkarka jasný, céres jsem čekala. A je to pravda, bez nej bych si neuvedomila, jakyho deb… jsem tu dobrovolne ty roky delala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.22 12:53
@Chulaba možná potřeboval aby byly děti trosku větší, mám taky v okoli par chlapů kteří o miminka nejevili zájem a kolem 3 let z nich začali byt parťáci. Kamarádky to taky těžce nesly, ale teď jsou spokojeni.
Dva měsíce je už docela dlouho. Pokud si schopna přenést se přes to co všechno ti říkal, ja bych ještě o rodinu zabojovala. Ale nejspíš bych absolvovala párové terapie, pro svůj pocit, ze jste opravdu na stejné vlně.
City ke spoluzakovi - jestli jsou dlouhodobé tak tam stejně něco nehraje. Pokud ho mas rada už několik let a i presto spolu nejste, je tam něco špatně. Vyres si napřed svoji rodinu, ale ne takto. Není to fér ani vůči němu, ze na nej kasles a najednou ho mas rada když ti teče do bot.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
