Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Michaelaaaaa93 píše:
@ontarova.staraJenže to povídání je o ničem, já sem se to dozvěděla nebo spis dočetla teprve před par dny, ale divny pocit už jsem měla dávno. On mi teda tvrdí ze s ni nic neměl, ze psal blbosti a takový ty sracky, protože na to nemá co říct a je posranej až za ušima ze to zase prasklo, už po druhé a ze od nej s dítětem odejdu a budu dělat problemy…jenže já už fakt nemám sílu se jo prosit a doprosovat proč mi tohle znovu udělal když spolu máme dítě a proč se mnou i nadále je když je věcně se mnou nespokojený…už na to fakt nemám…
Na jeho ubohý výmluvy mu řekni, že ti je fuk, jestli je ti nevěrnej nebo jenom blbej, že už ho prostě nechceš. Podej návrh na úpravu péče a alimentů a odejdi. Všechno má své hranice. Malýmu tátu nevezmeš, stýkat se s ním může, i když spolu nebudete.
@Michaelaaaaa93 To, že se staráš o rodinu a jsi z toho občas unavená nebo křičíš, přece není důvod k tomu, aby tě podváděl. Měl narovinu říct, že ho trošku poslední dobou s*reš a poslat tě na víkend s kámoškou, cokoliv… Evidentně ani doma moc nefunguje, tak co s takovym chlapem. A že je hodnejch? Těch je ![]()
@Michaelaaaaa93 píše:
@SuelindaSnažím se být nad věci, jsem docela výbušná osoba co si nenecha od nikoho srat na hlavu… jenže teď jsem svým způsobem tak v klidu ze mě samotnou to překvapuje… na jednu stranu se mě strašně ulevilo ze sem to zjistila ale na druhou stranu jsem tak nějak v duchu smutná ze mi to udělal už po druhy…nevím kdyby záleželo na mě sbalila bych si kufry a odjela s malym zpátky do ceska…jenže chci se domluvit jak dospěly člověk a nejsem jako on ze budu utíkat před problémy…
A na kom si myslíš, že to záleží? Na Tobě, jen a jen na Tobě.
Píšeš dále, že se chystáte do ČR na dovolenou. Než odjedete, tak si rozmysli, co uděláš a pak se třeba s malým prostě nevracej zpátky. Ale mysli na to, že musíš mít kde bydlet a z čeho financovat svůj život s dítětem tady v ČR. Máš kam jít? Z čeho budeš žít? Jak se bude otec stýkat s dítětem? Je otec Čech nebo cizinec? Můžeš vůbec to dítě odvézt z té země, kde žijete, aby to nebyl únos a Ty jsi nemusela dítě vracet zpátky z rozhodnutí soudu?
@Michaelaaaaa93 nejsi jediná co se pro děti obětuje a považuji to za největší hloupost.. měla by si myslet i na sebe. Myslíš že to dítě nepozná, nevycítí? Proč má vaše dítě vyrůstat v rodině bez lásky, respektu a vzájemné úcty? Otce mu přece nevezmeš tím že se rozejdete..on jeho otec bude pořád a dítě může mít dva šťastné rodiče, kteří prostě jen nejsou spolu 🤷
@K2 8611 píše:
A na kom si myslíš, že to záleží? Na Tobě, jen a jen na Tobě.
Píšeš dále, že se chystáte do ČR na dovolenou. Než odjedete, tak si rozmysli, co uděláš a pak se třeba s malým prostě nevracej zpátky. Ale mysli na to, že musíš mít kde bydlet a z čeho financovat svůj život s dítětem tady v ČR. Máš kam jít? Z čeho budeš žít? Jak se bude otec stýkat s dítětem? Je otec Čech nebo cizinec? Můžeš vůbec to dítě odvézt z té země, kde žijete, aby to nebyl únos a Ty jsi nemusela dítě vracet zpátky z rozhodnutí soudu?
Napadlo me totez. Pevne doufam, ze ma dite cesky pas. ![]()
@Silverine247 píše:
Napadlo me totez. Pevne doufam, ze ma dite cesky pas.
Snad je otec Čech, protože kdyby nebyl, mohl by vzniknout obrovský problém. A pak by řada rad, co tady padla, vůbec neplatila. Já třeba nevím, jak to má ten který cizinec s odstěhováním dítěte do jiné země. U nás vím, jak to je, ale v cizině ne.
Tak snad nám to zakladatelka napíše, abychom jí tady neradili blbosti.
Nene, oba dva jsme Češi. Pak se pro malyho děla na speciální matrice v Brně ![]()
@Michaelaaaaa93 píše:
Ahoj holky. Jsem nešťastná, zklamaná a cítím se strašně. Mám náladu pod psa. Asi jako každá zenska máme v sobě tu intuici a vycitime když se ve vztahu něco děje. Já už tuhle intuici, ze se něco deje mezi mnou a mým přítelem mám po druhé. Je to asi 4 roky nazpátek co jsem měla tuhle intuici a ze si přítel píše a schází se s jinou měla a nakonec jsem se dozvěděla ze to byla pravda, bydleli jsme v zahraničí takže jsem se sbalila a odjela jsem zpět domu a dali jsme si na půl roku pauzu, nějak jsem to prekousla, víceméně jsem mu odpustila i když on teda do dneska tvrdí ze se nic nestalo, a takový ty báchorky a mazání med kolem huby, znáte to. No, každopádně jsem se po půl roce k němu vrátila s tím ze to všechno bude ok, ale i tak to ve mě zůstalo, ale nějak sem to neřešila a mavla jsem nad tím rukou. Jenže…. teď spolu máme dítě, všechno normálně klapalo. Ale najednou jsem asi před 14 dni dostala znovu tu intuici, ze se něco deje…bum bac… a je to tady znova, jenže tohle už je podle mě přes čáru. Já vím, je to sice hloupost, když sem mu vlezla do telefonu ale “hezky” jsem si pocetla konverzace opět s nějakou jinou, ale tohle už byl hardcore pro mě. Nejenže si domlouvali schůzku a jak se znovu setkají ( je to jeho kamarádka z vesnice ) s tím ze si daji kaficko, a jak si to spolu rozdají, ona mu dokonce na jeho požádáni poslala nahé fotky a když říkám nahé tak nahé, doslova a do písmene. Dal se chlubil svým kamarádům jaká je krásná, jak to s nim umí a ze s ni se cejti šťastnější a ze je to s ni úplně jiné, ze je to jeho láska. Jsem z toho tak znehucena. Nehledě na to ze ji ještě psal ze když já okolo nej projdu a nebo vedle nej sedim tak má akorát na mě nervy. Je mi vážně do breku a cítím se tak zrazena. Nevím co dělat, tohle mu asi odpustit a zapomenout nedokazu. Nemůžu se na nej ani podivat, vždy když ho vidim mám pocit ze se pozvracim….už fakt nevím co dal. Nejhorší na tom je, ze ona mě zna, minuly rok jsme spolu byly v cesku když jsme tam přijeli i s malym za prarodiči, hrála si na kamarádku přitom spolu byli dokonce ve vířivce a on mi tvrdí ze s ni nic neměl… jenže já už mu ani nos mezi očima neverim a vše co vypustí z jeho huby jsou jen lži. Nevím kudy kam, co dělat…jak se chovat…přejde to a nebo to neprejde… bude mi bez nej lépe a nebo nebude…už ani nevím jestli ho mam rada…jsem s nim jen kvůli malymu protože mu nechci brát tatu…jenže jak s takovým člověkem mam zit a sdílet s nim jednu misnost…pro mě je tohle vrchol nechutenství… co teď… díky všem za názor nebo i nějakou zkušenostPS: chci jen podotknout ze přítel je velmi pracovitý, od rána do večera v praci abysme se měli všichni dobre…malému koupi vše co potřebuje…nás vztah je takový průměr…jednou dobre pak přijde období krize… cca půl roku máme takovou ponorku kde občas po sobě stekame jak psi jelikoz se nám o víkend kdy má volno nějak extra nevěnuje a vymlouva se na to ze je unavený, ale když zavolaji přátele tak z domu vystřelí jak raketa… já jsem od A až do písmene Z na vše sama, jelikoz bydlíme v zahraničí tak jsme na všechno sami… chybí mi trosku od neho ta pomoc kdy by mi aspoň jeden den řekl, abych se na všechno vyprdla a oddechla si od všeho a měla chvíli čas na sebe a pro sebe…
Příspěvek upraven 29.07.22 v 14:00
Je mi líto, čím si procházíš a vím, že to nemáš jednoduché. Máte dítě a jen tak odejít neni vubec jednoduchý. Co bych udělala asi já na tvém místě by bylo najít si jinýho partnera. Zatím neodcházet od přítele, ale prostě začít se rozhlížet jinde. ROzhodně bych mu neříkala, že někoho hledáš a ani bych mu zatim neřikala, co všechno sis v jeho mobilu dočetla. POdle mě by to stejně ničemu nepomohlo. Ale prostě co si tak nějak rozjet svuj vlastní život? Podle mě to budeš mít ted hodně náročný s přítelem být, dívat se na něj, bydlet s ním. Myslím, že se ti pomalu bude zhnusovat víc a víc a stejně bys s sním nevydržela a on bude zřejmě typ, co nikdy s nevěrou nepřestane a v tom žít dlouhodobě nechceš, že jo? Pořád by Tě to zraňovalo a byla bys neštastná a život je na tohle moc krátkej. Prostě rozhlížej se jinde, určitě můžeš najít věrného partnera co bude milovat tebe i tvý dítě… Kdyby Tě tvuj přítel podvedl jednou, tak Ti řeknu, at mu odpustíš a zamakáš na vztahu a neodcházíš, ale on to udělal vícekrát, takže tady bych už se sopolečnou budoucností nepočítala, a ani bych jí asi nechtěla.
Nikdy se pravdu nedozvim, zda poprvé to byla nevěra a nebo ne. Ale intuice mi říká, ze bylo něco víc než jen kafickovani a chození venku za ruku. Druhá nevěra, s tím mám take problem věřit ze nebylo nic více než jen přátelské povídání si. Jsem fakt úplně myšlenkami někde jinde, furt si premitam dokola co sem udělala špatně a zdali to není i moje vina ze jsem se k němu hovala občas jak kráva a jecela sem na neho. Možná mi to nějak karma vrací, nevim
@Michaelaaaaa93 To si nemyslim, že bys ho k tomu dohnala svým chováním. Myslim, že chlap, kterýho žena nějak se. r,e, tak že by jí to řekl než aby hned šel zahnout. POdle mě chlapi, jak nejsou doma spokojený, tak to dají ženský pěkne najevo. Jinak bych fakt dala na intuici. Jestli cítíš, že bylo něco víc, tak asi bylo. A i kdyby nebylo, tak je to jedno ne. Prostě se spustil s jinou ženskou, chodil s ní na kafe, na procházky, nebo já nevim co všechno ještě dělal. Ale už tohle je prostě věc, která neni uplně normální, bez nějakého jiného úmyslu, chápeš? Fakt ráda, bych ti řekla, at mu odpustíš, ale píšeš sem ty a né on, takže chci dát radu tobě a radím ti, začít hledat jiného partnera. Kdybys aspon byla ten typ ženy, který je jedno, že jí chlap podvedl, tak bych ti řekla, at to neřešíš a smeteš to se stolu, ale ty se budeš trápit. Takže radím: hledej jiného.
No pravé ze sem typ ženy co by to hodila za hlavu. Ale jak se znám tak bych při každé příležitosti mu to hazela pod nos pokazdy když bych si na to vzpomnela…takže ten vztah by pravděpodobně tak ci tak skoncil….potrebuji od nej pauzu, oddych proste cokoliv abych se na nej nemusela divat a poslouchat ty jeho manipulativni kecy a lži co z nej vypadnou…poslouchat to jak ho to mrzí a jak nás chce zoatky a ze my jsme jeho rodina atd atd…blablablablabla….na tohle fakt nemám…ať jsme měli sebevic jakoukoli krizi nebo ponorku ve vztahu. Nikdy sem nesla za jiným frajerem abych se mu nějak pomstila nebo nevím…je mi líto spis myho dítěte který to všechno vnímá…myslím tím ze sem nervózní…samozřejmě se před dítětem nehadame…snažíme se to řešit když dítě není doma a nebo je mimo dosah…to pak lítají i talíře 😀
@Michaelaaaaa93 To je právě ten problém. Tím, že bys nu to předhazovala (a nedivim se tomu, já bych to dělala taky), tak tím by váš vztah stejně hrozně trpel. Byla bys neštastná asi. Nebo myslíš že ne? Jestli myslíš, že bys to tedy překousla a mohla s ním žít normálně dál, tak to udělej… Nebo co nejdvíc tě na tom tedy štve?
Nejvíc mě na tom přímo s*re ze mi to nedokázal říct znovu do oci, co mu vlastně vadí. Třeba nějaký řešení společně vyhledat, normálně se o tom pobavit, udělat navzájem kompromis. A ne ze pokazdy když po sobě budeme stekat, ze si začne psát se svými kamarádkami a domlouvat se s nima na něčem. Další věc, ze sem se to opět dozvěděla z telefonu protože není ani shopny mi to říct do oči jelikoz je to srac a teď place nad rozlitym mlékem. Nejhorší na tom je, ze kdybych se to sama nedocetla tak ani o tom nevím a on by dal vesele dělal ze se absolutně nic nestalo…pak bysme přijeli do cech a ona by tam jako každý rok seděla na terase pod pergolou a smála by se mě v duchu a oba dva by ze mě dělali dal krávu. Nevím. Nejradši bych se oboum dvoum nějak pomstila…abych netrpěla sama ale i oni.
@Michaelaaaaa93 píše:
@obycmamcaNejvíc mě na tom přímo s*re ze mi to nedokázal říct znovu do oci, co mu vlastně vadí. Třeba nějaký řešení společně vyhledat, normálně se o tom pobavit, udělat navzájem kompromis. A ne ze pokazdy když po sobě budeme stekat, ze si začne psát se svými kamarádkami a domlouvat se s nima na něčem. Další věc, ze sem se to opět dozvěděla z telefonu protože není ani shopny mi to říct do oči jelikoz je to srac a teď place nad rozlitym mlékem. Nejhorší na tom je, ze kdybych se to sama nedocetla tak ani o tom nevím a on by dal vesele dělal ze se absolutně nic nestalo…pak bysme přijeli do cech a ona by tam jako každý rok seděla na terase pod pergolou a smála by se mě v duchu a oba dva by ze mě dělali dal krávu. Nevím. Nejradši bych se oboum dvoum nějak pomstila…abych netrpěla sama ale i oni.
Hodne lidi ti tady pise rady.. ale vetsina z nich jsou od zen ktere proste nevidi jak vam funguje vztah atd.. Chtit radu od zeny at ti poradi s chlapem je nesmysl. Stejna jako kdybych se ptal kamaradky jak se mam zachovat ke sve zene. Chapu ze je lehke napsat vyprdni se na nej a odejdi.. Ale pricina jeho chovani nebo co udelal je tim ze vztah nefunguje i z tve strany. Proto je dulezita komunikace. Ty sama musis vedet jestli to ma smysl. Palit mosty je snadne.. Urcite bych se ale k nemu nechoval hnusne a neco predhazoval.. Hlavne chladnou hlavu a ber to tak ze kazdych 15 min jede dalsi autobus a je plnej chlapu co stoji za to. ![]()
@Michaelaaaaa93 píše:
Ahoj holky. Jsem nešťastná, zklamaná a cítím se strašně. Mám náladu pod psa. Asi jako každá zenska máme v sobě tu intuici a vycitime když se ve vztahu něco děje. Já už tuhle intuici, ze se něco deje mezi mnou a mým přítelem mám po druhé. Je to asi 4 roky nazpátek co jsem měla tuhle intuici a ze si přítel píše a schází se s jinou měla a nakonec jsem se dozvěděla ze to byla pravda, bydleli jsme v zahraničí takže jsem se sbalila a odjela jsem zpět domu a dali jsme si na půl roku pauzu, nějak jsem to prekousla, víceméně jsem mu odpustila i když on teda do dneska tvrdí ze se nic nestalo, a takový ty báchorky a mazání med kolem huby, znáte to. No, každopádně jsem se po půl roce k němu vrátila s tím ze to všechno bude ok, ale i tak to ve mě zůstalo, ale nějak sem to neřešila a mavla jsem nad tím rukou. Jenže…. teď spolu máme dítě, všechno normálně klapalo. Ale najednou jsem asi před 14 dni dostala znovu tu intuici, ze se něco deje…bum bac… a je to tady znova, jenže tohle už je podle mě přes čáru. Já vím, je to sice hloupost, když sem mu vlezla do telefonu ale “hezky” jsem si pocetla konverzace opět s nějakou jinou, ale tohle už byl hardcore pro mě. Nejenže si domlouvali schůzku a jak se znovu setkají ( je to jeho kamarádka z vesnice ) s tím ze si daji kaficko, a jak si to spolu rozdají, ona mu dokonce na jeho požádáni poslala nahé fotky a když říkám nahé tak nahé, doslova a do písmene. Dal se chlubil svým kamarádům jaká je krásná, jak to s nim umí a ze s ni se cejti šťastnější a ze je to s ni úplně jiné, ze je to jeho láska. Jsem z toho tak znehucena. Nehledě na to ze ji ještě psal ze když já okolo nej projdu a nebo vedle nej sedim tak má akorát na mě nervy. Je mi vážně do breku a cítím se tak zrazena. Nevím co dělat, tohle mu asi odpustit a zapomenout nedokazu. Nemůžu se na nej ani podivat, vždy když ho vidim mám pocit ze se pozvracim….už fakt nevím co dal. Nejhorší na tom je, ze ona mě zna, minuly rok jsme spolu byly v cesku když jsme tam přijeli i s malym za prarodiči, hrála si na kamarádku přitom spolu byli dokonce ve vířivce a on mi tvrdí ze s ni nic neměl… jenže já už mu ani nos mezi očima neverim a vše co vypustí z jeho huby jsou jen lži. Nevím kudy kam, co dělat…jak se chovat…přejde to a nebo to neprejde… bude mi bez nej lépe a nebo nebude…už ani nevím jestli ho mam rada…jsem s nim jen kvůli malymu protože mu nechci brát tatu…jenže jak s takovým člověkem mam zit a sdílet s nim jednu misnost…pro mě je tohle vrchol nechutenství… co teď… díky všem za názor nebo i nějakou zkušenostPS: chci jen podotknout ze přítel je velmi pracovitý, od rána do večera v praci abysme se měli všichni dobre…malému koupi vše co potřebuje…nás vztah je takový průměr…jednou dobre pak přijde období krize… cca půl roku máme takovou ponorku kde občas po sobě stekame jak psi jelikoz se nám o víkend kdy má volno nějak extra nevěnuje a vymlouva se na to ze je unavený, ale když zavolaji přátele tak z domu vystřelí jak raketa… já jsem od A až do písmene Z na vše sama, jelikoz bydlíme v zahraničí tak jsme na všechno sami… chybí mi trosku od neho ta pomoc kdy by mi aspoň jeden den řekl, abych se na všechno vyprdla a oddechla si od všeho a měla chvíli čas na sebe a pro sebe…
Příspěvek upraven 29.07.22 v 14:00
Obvykle říkám, zapracujte, rozvažte, počkejte.
V tomhle případě ale vidím jen jedinou možnost. Zajisti sebe a dítě, bydlení a udělej radikální řez - žádná zpátečka. To snad bys musela být blázen. Přečti si po sobě co jsi napsala…u mě by měl sbaleno raz dva a to jsem v manželství 37 let a prošli jsme si opravdu vším.