Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Deprese ze světa
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
4.6.22 20:23
@Anonymní píše:
Mám pocit, že jsem pořád jen v zaměstnání, zatímco děti rostou. A to dělám úplně obyčejnou práci, žádnou kariéru, že bych tomu dávala víc, než musím.
Dělám s problémovými občany, takže vlastně pořád vidím jen odvrácenou stranu, do toho mám pocit, že svět celkově je špatně místo k žití, např. spolužáci mých děti jsou děsně nevychovani, řešili jsme už šikanu, jsou oprskli, nepozdravi. Lidi celkově jsou teď strašně arogantní a agresivní, mi připadá.
Mám z toho hrozně deprese, uvažuji, že jsme byli nezodpovědní, přivést do toho děti… asi jsme je neměli mít do takového hnusného světa, přestože jsou jediná radost a nadevše je miluju.Máte někdy taky takové pocity? Co s tím?
Je to tou prací - máš syndrom vyhoření. Měla bys změnit profesi. Já jsem ve školství, tam by to taky hrozilo. Kdysi jsem si všechno víc brala, teď to mám nastaveno tak, že musím být v pohodě pro své děti a svou rodinu. Nevychované haj.zly nepředělám, jsem tam kvůli dětem, co se chtějí učit a něčeho dosáhnout. Moc se mi ulevilo, že jsem přestala hrotit, že někdo něco neumí, nebo propadá…ne, není to můj problém. To s nimi musí řešit jejich rodina a pokud je jim to jedno…Já jako učitelka pracuji na 100% a těm, kteří chtějí nabízím pomoc i doučování.
- Citovat
- Upravit
4.6.22 20:27
Šikanu jsem u syna zažila. Nebylo to nic hezkého ale teď je to v pořádku. Já sama pracovala dlouho s lidmi než mě povýšily do kanceláře. Samozřejmě záleží na rodičích jak vychováni své potomky. Ale lidé jsou nepříjemný v jakoukoli dobu to stejně i děti. I za nás si stěžovaly dospěly když jsme byli ve škole a teď mi je 45. A slyším to stejné o našich dětech. A jestli pracujete hodně přesčasy tak se zamyslete jestli to za to stojí. A ani nepřemýšlejte že jste byly nezodpovědní přivést dítě na svět. To dítě je vaše vy jste ho chtěla vy ho milujete. To jak se dítě popere se světem je na něm. Ale samozřejmě je to můj úhel pohled. Kdyby to pokračovalo zkuste si promluvit s mužem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sonarka
4.6.22 20:41
@Anonymní píše:
Mám pocit, že jsem pořád jen v zaměstnání, zatímco děti rostou. A to dělám úplně obyčejnou práci, žádnou kariéru, že bych tomu dávala víc, než musím.
Dělám s problémovými občany, takže vlastně pořád vidím jen odvrácenou stranu, do toho mám pocit, že svět celkově je špatně místo k žití, např. spolužáci mých děti jsou děsně nevychovani, řešili jsme už šikanu, jsou oprskli, nepozdravi. Lidi celkově jsou teď strašně arogantní a agresivní, mi připadá.
Mám z toho hrozně deprese, uvažuji, že jsme byli nezodpovědní, přivést do toho děti… asi jsme je neměli mít do takového hnusného světa, přestože jsou jediná radost a nadevše je miluju.
Prace s lidmi patri mezi tu nejnarocnejsi…ja jsem tedy prodavacka, asi to neni az takove jako u tebe, ale posledni dobou je to hruza a zase jen hruza…delam na benzince a mam nekdy dojem, ze nam to tady zbouraji…navic, jak pises, jsou negativni, neprijemni, vylivaji si na nas vsechny sve nalady…vsechno odskaceme my, pritom my jsme tam malí páni 
Vadí jim úplne vsechno…a uz uvazuji taky o zmene…tohle chce hodne splachovaci, nebo hodne odolnou povahu… celkove mi ted ten svet prijde na hlavu postavenej…a rikam si, v jakych podminkach vubec budou zit moje deti…protoze, co se deje ted, to uz zacina byt naprosto neunosne…a zacalo to uz blbym covidem, pak valka, zdrazovani…ja na jednu stranu chapu, ze jsou lidi protivní…ono je toho uz zkratka moc…a to ja si jen tak neco nepripoustim, ale tohle uz je fakt masakr.
- Citovat
- Upravit
4.6.22 20:43
Zádrhel je v tvém přístupu a ladění.
Začni tím že si budeš alespoň tři měsíce psát deník vděčnosti. Prostě si večer sedneš a napíšeš alespoň jednu věc, za kterou si ten den byla vděčná, zároveň si naplánuješ na příští den něco, na co se budeš těšit.
A ideálně zařaď větší množství fyzického pohybu do svého denního režimu.
V okamžiku kdy si začátkem záři projdeš záznamy a srovnáš si jak ses cítila dneska a jak se budeš cítit po té, co se budeš cíleně snažit soustředit na ty lepší stránky, tak uvidíš, jestli cestu kupředu zvládneš sama a nebo jestli bude potřeba přidat třeba psychoterapii.
Protože když se nezačneš cíleně a aktivně měnit, skončíš jako zahořklá, nejspíš i zlá ženská. Boj proti tomu nebude snadný.
Respektive projistotu si udělej ještě tenhle orientační dotazník, jestli máš jen nějakou krizi smyslu a depku a nebo jestli už se propadáš do depresivní poruchy a je třeba to řešit i třeba léky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 20:50
Změn práci. Svět byl hnusný vždycky, jen se o tom dřív tolik nemluvilo a taky to každý nemá z první ruky jako ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 20:56
Nevím jestli vám to pomůže, ale já znám lidi z ČvT a měla jsem tam i praxi. Ale já osobně jsem taky případ. Dětství příšerné, tedy i špatný start v dospělosti. Domácí násilí apod. Teď mám 5 dětí, 3 ze znásilnění jelikož partner využíval všechny druhy násilí a já byla paralyzovaná strachem, protože jsem se neměla ani na koho obrátit. Miluji je, během mateřské jsem si udělala i rekvalifikaci a dala o sobě vědět na několika místech, kde mi řekli, že až mi skončí mateřská, tak mě klidně vezmou. Zároveň mě od září čeká dálkové studium. Zároveň jsem se domluvila ve školce, že by syn mohl nastoupit po druhých narozeninách. Nekouřím, nepiju, nefetuju, obíhám s dětmi kroužky, věnuji se jim. 20. pojedeme do poslanecké sněmovny převzít cenu MPSV za mezigenerační spolupráci a solidaritu. Není vše růžové, ale prý lidé jako já dávají jejich práci smysl. Je to pro ně povzbuzení při práci s těmi, kteří se nikam pohnout ani nechtějí. Najděte si Maxe Kašparů a šestistěn, třeba vám to pomůže trošku s tím, čím procházíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 21:24
@Anonymní píše:
Mám pocit, že jsem pořád jen v zaměstnání, zatímco děti rostou. A to dělám úplně obyčejnou práci, žádnou kariéru, že bych tomu dávala víc, než musím.
Dělám s problémovými občany, takže vlastně pořád vidím jen odvrácenou stranu, do toho mám pocit, že svět celkově je špatně místo k žití, např. spolužáci mých děti jsou děsně nevychovani, řešili jsme už šikanu, jsou oprskli, nepozdravi. Lidi celkově jsou teď strašně arogantní a agresivní, mi připadá.
Mám z toho hrozně deprese, uvažuji, že jsme byli nezodpovědní, přivést do toho děti… asi jsme je neměli mít do takového hnusného světa, přestože jsou jediná radost a nadevše je miluju.
Já asi žiju v jiném světě.
Mám pocit, že je super, kolik času můžu trávit s dětmi (ale mám poloviční úvazek). Kolem sebe mám téměř výhradně samé slušné lidi, spolužáci mých dětí jsou moc milí, rádi je k sobě zveme na návštěvu.
Někdy mám pocit, že mí synové jsou nevychovaní 
, ale snažím se s tím pracovat.
Pokud máš kolem sebe takové lidi, jak popisuješ, možná by stálo za to změnit práci i lokalitu k bydlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 21:33
Tak to bude chtit zmenu. Co treba dat vypoved a s detmi si uzit super prazdniny. Nejlepe nekde v prirode dal od lidi. Pak si najit nejakou jinou praci. Treba na zkraceny uvazek, jestli si to muzes dovolit. Zacit treba behat nebo jinak cvicit nebo jezdit na kole. Sbirat hezke zazitky. Vsinat si tech hodnych a milych lidi, co jsou taky vsude. Delat si radost a delat radost i svym blizkym. Zit soucasnosti a chtit si ji, co nejvic uzit. Zkusit treba neco vypestovat nebo upect uvari nebo usit. Delat cinnosti, kde je videt vysledek. Mit radost ze svych deti, jaci jsou a nesoudit ostatni. Neco proste zmenit, kdyz to, jak to delas ted, ti nevyhovuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.22 21:37
@Sonarka píše:
Prace s lidmi patri mezi tu nejnarocnejsi…ja jsem tedy prodavacka, asi to neni az takove jako u tebe, ale posledni dobou je to hruza a zase jen hruza…delam na benzince a mam nekdy dojem, ze nam to tady zbouraji…navic, jak pises, jsou negativni, neprijemni, vylivaji si na nas vsechny sve nalady…vsechno odskaceme my, pritom my jsme tam malí páni
No tak nad tímhle taky hodně přemýšlím… A to děti teprve plánujeme… Jednoduché to není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.23 21:37
Věřím ti.
Mám úplně stejné pocity a to jsem muž, dělám v průmyslu na vyšší pozici. Nejdříve tě vysají a potom vyplivnou. Nejhorší na tom je, že je to všude kolem mě. Dnes například televize krom neutrálních soutěží samý blbosti. Policie v akci: vlastně o nešťastných lidech a blbé připomínky policistů. Další kanály podobné nebo seriál o skvělých policajtech a vrazích. Zoom nejhezčí baráky v horách.. Už mi to připadá jak velká reklama na tento svět. Lidi si už neváží vlastních slov. Dobří jsou taky někteří radílkove, kteří nechápou., které každý obchází, aby se z pravdy asi nesesypaly taky. Kdo je tedy normální?? Ti co to nevnimají nebo ti co se nad tím trápí? Jako malým nám vykladaly pohádky, kde za peníze si lásku a štěstí nekoupíš a buch.. všichni jsme v kapitalismu. Raději dětem už ty pohádky teda číst nebudeme? Kdo mi vysvetlí, když skoro všem nám je četli nebo se na ně díváme, proč peníze vládnou? Má teda smysl vůbec dělat, pro tuto společnost a kulturu? Opravovat tento text nebudu, důležitější je myšlenka a nee nablizkané auto.. Pro idioty, kteří by mi chtěli kazit náladu vysvětlováním pravopisu. Na blití je mi. Děti s touto diagnózou asi mít nebudu. Ale bohužel dělám tím nešťastnou i mou milující mamku, že tento svět opravdu někdy už nechápu.. Pro některé neb některým, kteří mi nevěří: zkuste měnit styly oblékání za různé skupiny lidí a vyjet za hranice města. Uvidíte, že opravdu blizkavé šaty dělají člověka. Někteří lidé opravdu do vás při průchodu schválně vrazí. A tedy to je svoboda a demokracie?? Některé skupiny lidí platí teda velké daně i na svých vlastních nervech. Za mých mladých let bych dostal za jejich chování možná i liskanec, teď nic nevidět, neslyšet, mlčet a chodit do práce..ale to hlavní hrát spokojeného občana.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mám pocit, že jsem pořád jen v zaměstnání, zatímco děti rostou. A to dělám úplně obyčejnou práci, žádnou kariéru, že bych tomu dávala víc, než musím.
Máte někdy taky takové pocity? Co s tím?
Dělám s problémovými občany, takže vlastně pořád vidím jen odvrácenou stranu, do toho mám pocit, že svět celkově je špatně místo k žití, např. spolužáci mých děti jsou děsně nevychovani, řešili jsme už šikanu, jsou oprskli, nepozdravi. Lidi celkově jsou teď strašně arogantní a agresivní, mi připadá.
Mám z toho hrozně deprese, uvažuji, že jsme byli nezodpovědní, přivést do toho děti… asi jsme je neměli mít do takového hnusného světa, přestože jsou jediná radost a nadevše je miluju.