Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Děti ničí rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.6.22 08:14
Moje děti mají rádi metodu puntíků. Žlutý nejlepší(za něco opravdu dobrého),modrý také dobrý, ale spíše za poslouchání, snahu při učení apod..,červený při menším neposlouchání apod. a černý když jeden druhému ublíží atd…
Motivací k získávání puntíků je seznam toho co si přejí k vánocům, narozeninám, jen tak apod..
Pět červených se změní v černý a jedna věc se škrtá. Zachránit to může pouze žlutý puntík, který to vrátí do hry. Pět modrých se mění ve žlutý.
Můžete je nechat napsat seznam třeba deseti věcí a budou vědět, že třeba na konci každého měsíce mohou dostat jednu věc, která nebude, ale škrtlá. Nechala bych je napsat cokoliv a nezasahovala do toho.Dala bych to třeba na lednici a prostě třeba i za ustlanou postel bych jim dala modrý puntík, ale stejně tak za nějaké odmlouvání červený a na konci měsíce bych to vyhodnotila, jestli to je na odměnu. Je začátek měsíce, takže bych začala klidně dnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 08:36
Trošku mi to připomíná syny kamarádky. Prvnímu je pět, druhému dva. Mladší neustále provokuje. Starší nemá vůbec žádné hranice. V pohodě na ni křičí, bouchá ji. Neposlouchá, dělá neustále blbosti. Je schopný mladšího schválně shodit z gauče na dlažbu. Kamkoli s ním jít je za trest. Na hřišti hází kameny všude kolem sebe, nebere ohledy na jiné děti. A ta teda jede výchovu, že se dítěte nesmíš dotknout, a nejlépe ani na něj zvýšit hlas. 
minule se mě ptala, co bych s ním dělala já. No na rovinu jsem ji řekla, že by už třikrát dostal na zadek a dvakrát bychom byli doma. Protože já takové chování u chápajícího dítěte netoleruji. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 08:44
@Elea9 píše:
Trošku mi to připomíná syny kamarádky. Prvnímu je pět, druhému dva. Mladší neustále provokuje. Starší nemá vůbec žádné hranice. V pohodě na ni křičí, bouchá ji. Neposlouchá, dělá neustále blbosti. Je schopný mladšího schválně shodit z gauče na dlažbu. Kamkoli s ním jít je za trest. Na hřišti hází kameny všude kolem sebe, nebere ohledy na jiné děti. A ta teda jede výchovu, že se dítěte nesmíš dotknout, a nejlépe ani na něj zvýšit hlas.
Mně jednou jeden psycholog řekl, že pokud jedno dítě úmyslně ubližuje druhému, má dostat přes ruce či zadek, aby si spojilo, že toho druhého to taky bolí. Protože pokud si nedá říct a budou se mezi sebou třískat nebo mlátit do rodičů, tak maximálně budou vědět, že je po čase bude bolet třeba ruka.Ale když dítě dostane s tím, že toho druhého to taky bolí, tak po čase si spojí, že nebude dělat nic druhým, protože by hrozilo, že dostane a bude ho to bolet taky. A to je základ, nedělat něco, co nechci aby se dělo mně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 09:09
Když si to všechno od nich necháte líbit, tak jim to trpte, co jinýho asi zatím nedostali takový trest, který by opravdu pocítili, proto si z vás dělají dobrý den. A možná to taky bude i tím, že pořídit si dítě proto, že sourozenec, je pěkná pitomost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 09:16
@Fiveone to jsem právě taky někde slyšela. Přiznám se, že kolikrát dostanou po ruce nebo po zadku i moji synové (14 měsíců). A to v případech, že se koušou (jsou schopni se navzájem kousnout do krve. A to stačí abych šla do spíže pro jídlo),mlátí se hračkami a tak. Samozřejmě nedostanou moc, ale asi si to spojí protože pak to den až dva neudělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 09:20
Znám dost rodin, kde kluky vychovávají bez nějakých trestů nebo velkého křiku, hranice jim vymezují. Nesouhlasím tedy, že je nutně potřeba nějaký tvrdý režim, hranice se dají nastavovat i celkem v klidu. Běhání a blbnutí ty děti potřebují, brala bych je pravidelně někam, kde se mohou vyřádit, kroužky, sporty, výlety na kole. Chodit ven s kamarády, pak si taky tolik nepolezou sourozenci na nervy. Když neumí být v klidu v obchodě, nebrala bych je, pokud to není nutné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 09:20
Nechapu rady jezdit s nimi zvlášť, separovat je. To je nesmysl, oni se musí naučit koexistovat spolu. Protože jinak se nezmění nic, a pořád se zvlášť držet nedají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 09:31
@mamadvou píše:
Znám dost rodin, kde kluky vychovávají bez nějakých trestů nebo velkého křiku, hranice jim vymezují. Nesouhlasím tedy, že je nutně potřeba nějaký tvrdý režim, hranice se dají nastavovat i celkem v klidu. Běhání a blbnutí ty děti potřebují, brala bych je pravidelně někam, kde se mohou vyřádit, kroužky, sporty, výlety na kole. Chodit ven s kamarády, pak si taky tolik nepolezou sourozenci na nervy. Když neumí být v klidu v obchodě, nebrala bych je, pokud to není nutné.
Je fakt, že třeba kroužky u nás taky zabírají. Děti mají ZUŠ a ten den nemají ani čas vynýšlet kraviny. A syn si sám řekl, že chce v září sportovní kroužek a dcera tancování. Takže pokud třeba kluci mají vztah k hudbě či výtvarce, dala bych je do ZUŠ, klidně společně a pak každého na jiný pohybový kroužek. Ať je něco spojuje, ale zároveň mají každý to své. A nakupovat bych je brala, ale každého zvlášť. Takže jeden rodič+jedno dítě a příště druhé dítě. Moje zkušenost v obchodě je taková, že jedno dítě jde vzorně vedle mě, chce mi vzít košík apod.,ale když beru všechny, tak je musim napomínat. A pokud se nákup dělá třeba 2× do měsíce(nepočítám zaběhnutí pro chleba apod.),tak bych to taky udělala s odměnou. Budeš se chovat slušně, po nákupu můžeme zajít spolu třeba na čínu v nákupním centru místo oběda. Táta si s bráchou doma dají něco jiného. Nebudeš se chovat slušně, nebude čína. Prostě aby takové ty hezké věci nebyly samozřejmost. Jako když si dítě v obchodě něco vydupe.Ne,můžes si vybrat jakoukoliv jednu věc, pokud se budeš chovat slušně. Nebudeš se chovat slušně, koupíme jen to, co potřebujeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.6.22 10:45
Třeba je stačí na chvíli oddělit tak aby měl každý svoje zážitky. . 
- Citovat
- Upravit
5.6.22 10:50
@Fiveone píše:
Mně jednou jeden psycholog řekl, že pokud jedno dítě úmyslně ubližuje druhému, má dostat přes ruce či zadek, aby si spojilo, že toho druhého to taky bolí. Protože pokud si nedá říct a budou se mezi sebou třískat nebo mlátit do rodičů, tak maximálně budou vědět, že je po čase bude bolet třeba ruka.Ale když dítě dostane s tím, že toho druhého to taky bolí, tak po čase si spojí, že nebude dělat nic druhým, protože by hrozilo, že dostane a bude ho to bolet taky. A to je základ, nedělat něco, co nechci aby se dělo mně.
Nebo si rekne, ze ublizovat se muze, protoze maminka mi taky ublizuje. Jsou deti, ktere nechapou, ze ja placat nemohu a maminka ano. Pozor na to. Rekla bych, ze ty fyzicke tresty funguji jen na snadno vychovatelne deti. Casto ti nejvetsi ublizovaci jsou doma biti jako zito a kupodivu to nepomaha . Spis naopak. Ono totiz placnout je snadne a kupodivu to valna vetsina rodicu deti s problemy opakovane zkusi. Me teda zadny odbornik placani ani neradil. Placani se mi ani neosvedcilo. Jedu spis metodu pociteni dusledku sveho chovani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 10:51
@inkakřivák píše:
Nechapu rady jezdit s nimi zvlášť, separovat je. To je nesmysl, oni se musí naučit koexistovat spolu. Protože jinak se nezmění nic, a pořád se zvlášť držet nedají.
No jako nemusí, jsou sourozenci, kteří se to nikdy nenaučí. Že si rodiče usmysleli, že musí pořídit sourozence dítěti, které ho nepotřebuje a nestojí o něj, je jejich starost, neměly by na to dojíždět ty děti. Ať si s tím dají práci rodiče a pořádně se jim věnují, třeba každému zvlášt, když to nefunguje dohromady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 10:54
@Oriseka píše:
Nebo si rekne, ze ublizovat se muze, protoze maminka mi taky ublizuje. Jsou deti, ktere nechapou, ze ja placat nemohu a maminka ano. Pozor na to. Rekla bych, ze ty fyzicke tresty funguji jen na snadno vychovatelne deti. Casto ti nejvetsi ublizovaci jsou doma biti jako zito a kupodivu to nepomaha
To je taky možné, je potřeba znát své dítě. Některých stačí zeptat se proč to dělá a jestli si uvědomuje, že to bolí a navrhnout jiné řešení. Jako zlobim se na sourozence, protože si chci hrát sám a on dolézá, tak místo praštění mu to řeknu a když nereaguje, tak to řeknu mámě a ta sourozence zkrotí tak, aby nechal druhé dítě hrát si v klidu samotné. Je to o dítěti, na každé zabírá něco jiného. U nás mluvení zabírá často, Řeknu jim, že se zlobim a jestli ví proč, pak to probereme(že se dá malovat na papír místo na zeď apod..).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 10:57
@terien píše:
No jako nemusí, jsou sourozenci, kteří se to nikdy nenaučí. Že si rodiče usmysleli, že musí pořídit sourozence dítěti, které ho nepotřebuje a nestojí o něj, je jejich starost, neměly by na to dojíždět ty děti. Ať si s tím dají práci rodiče a pořádně se jim věnují, třeba každému zvlášt, když to nefunguje dohromady.
Nebo je naučit spolupracovat, jsou to školáci, takže bez obav bych je vzala na vodu, klidně se připojila k nějaké skupině, pokud s tím nemám zkušenost. A děti zapojila, budou si připadat důležití a pokud se s nějakým systémem zapojí i do stavění stanu(jeden má na starost kolíky, druhý podává správné tyčky),naučí se pracovat na jedné věci, ale každý na své části.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 11:08
@Fiveone to je prima nápad, člověk jede ná vodu na dovolenou, odpočinout si, s ověřenou partou a přibere rodinu, která nemá vodácké zkušenosti, za to má nevycválané děti, takže protrpi dovolenou všichni okolo, i ti rodiče i ten zbytek party. Protože nevychované děti, zvyklé nemít mantinely, budou možná spolupracovat deset minut při stavení stanu, ale prudit zbytek dne, protože jsou tak od mala naučení a neumí brát ohledy a slušně se chovat.
Ty máš vůbec fajn rady, nemocné dítě bys poslala bez přípravy na skautský tábor, nevychované děti na vodu. Jediné, že za tvými radami je záměr, že dotyční tu akci nepřežijí a situace tím bude vyřešena.
Ono totiž i skautský život i vodactvi je pro určitou sortu lidi, kteří zvládnou dřinu a nepohodlí, pro jiné to může být zdraví i životu nebezpečno. Nezvladnuté děti na lodi, při sjíždění šlajzen apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.22 11:13
@Fiveone Vlastne s tebou souhlasim. Vse, co pises se da s uspechem aplikovat na zdrave dite/deti. Na dite/ deti s vyraznejsimi problemy by vetsina veci, co pises nefungovala. Kdyz nekdo napise, ze mu deti nici rodinu, tak ocekavam vyraznejsi problemy. Takze jde taky o frustraci toleranci rodicu. Me by zajimalo, zda maji deti problemy taky v kolektivu (skole).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
