Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všem,
ráda bych se zeptala těch:
1. které vyrůstaly bez otce (otec nebyl přítomen, neboť se rodiče rozvedly), jak moc si vybrali partnera, který se podobá/nepodobá otci…?
2. nebo ty, které vyrůstaly s otcem a měly hezký vztah, jestli si našly partnera, se kterým potom měly také pěkný vztah.
Prostě mě zajímá, jak moc to má/nemá vliv.
Psychologických článků na toto téma jsem už četla dost, ale chci vidět jak to funguje v praxi a realitě.
Děkuji za komentáře ![]()
Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo 6 a s biologickým otcem mám velmi špatný vztah. Můj partner je vlastně jeho pravý opak.
Asi takhle… do určitého věku jsem si nacházela partnery jako byl můj otec (byla jsem blbá, naivní a nechávala jsem si všechno líbit). Naši se rozvedli v mém dětství, otec odešel k mámině nejlepší kamarádce, založil s ní rodinu a my ho už nevídali. Pak se občas stalo, že jsem ho viděla, ale jen proto, že jsem bydlela u jeho matky, mojí babičky. Už jsme se 2 roky neviděli… no a pak jsem začla přemýšlet, jakýho chlapa chci, asi i já sama jsem se změnila a našla jsem si chlapa co je jeho pravý opak a ve vztahu jsem už 3 roky a jsem šťastná ![]()
Rodice se rozvedli, kdyz mi bylo 6. Potom jsem mela 3 roky nevlastniho otce a pak jsme byli sami. S otcem mam takovy nijaky vztah. Bavime se, ale necitim k nemu lasku jako dite k rodici. Vidali jsme se ze zacatku 1 za 14 dni, po prestehovani 1× za rok a v dospivani vubec.
Manzel se mu povahove vubec nijak nepodoba a vztah mame pekny ![]()
Myslim si, ze kdyz se tata s dcerou temer nestykaji, tak ona si tezko najde „stejnyho“, jak se rika. Protoze ho vlastne vubec nezna
nevi, jakej je jeji otec, tak nema vzor, podle veho vybirat
![]()
U nás byl rozvod když jsem mela 2 roky, vztah k otci nemám, nemáme si co spolu říct vztah otec dcera u nás rozhodne není vůbec ho za otce nepovažují pravé naopak jsem na něho nastvana ze si udělal jinde rodinu když SME byli malý
Z nám plno rozvedenych rodin kde otec furt funguje tak jak ma a je to super u nás to tak bohužel nikdy nebylo
Vyrůstala jsem s otcem, měli jsme víceméně dobrý vztah, až na nějakou dobu kdy teda ne…můj partner mu není vůbec podobný, jediné co tak je můj partner skoro o 20let starší než já.
Já mám s otcem moc hezký vztah a můj partner je mu určitě v něčem podobný. jsou oba dva takoví trochu zvláštní, mají svůj svět
ale mouše by nezlomili křídlo a rodina je pro ně na prvním místě.
moje sestra má jiného otce a do určité doby si hledala podobné typy jako je on. ale až si potom našla jejího současného manžela, tak si dala sakra bacha aby nebyl jako její otec
a našla si spíš takového jako je ten můj
možná je to tím, že ji můj otec měl od malička, takže na ni měl větší vliv.
výhodu to teď má v tom, že si všichni tihle tři podivíni dost rozumí ![]()
Příspěvek upraven 23.08.14 v 07:53
@hvezdicka736: + no a současný stav v manželem/přítelem? Podobá se nějak tvému biologickému otci?
Moji rodiče se rozvedli, když jsem byla asi ve třetí třídě ZŠ, pak jsem otce vídala jen sporadicky, prostě když si zrovna vzpomněl, že má taky dceru.
Dnes si trochu uvědomuji, že přítel, se kterým žiju, se občas, za některých situací, podobá mému otci. Ale možná je to jen náhoda.. Prostě se občas kvůli něčemu pohádáme a pak mi prostě prolétne hlavou „přesně tohle dělal můj otec“.
Ale nemyslím si, že bych si nějak podvědomě vybírala muže, kteří by se otci něčím podobali. Partneři, které jsem měla před současným přítelem, byli zcela jiní.
S otcem nemáme dobré vztahy, nedávno jsme se viděli po víc jak 10ti letech. Většinou jsem měla partnera, který se otci moc nepodobal. Jen jednou jsem měla vztah s hajzlíkem. Můj manžel je od otce diametrálně odlišný a společného nemají snad nic. Doufám. Poučila jsem se a nechtěla opakovat to, co musela prožívat moje maminka.
Rodiče se rozvedli když mi bylo asi 4 nebo 5 let. Táta se později znovu oženil a budou spolu už třicet let, jezdila jsem tam i teď jezdím s rodinou pravidelně, v dětství a pubertě jsem měla občas někdy konflikt s jeho manželkou, s tátou nikdy. Máme myslím hezký vztah, né moc blízký, ale to souvisí spíš s naší povahou, jsme oba uzavření, ale mluvíme spolu každý týden. Parter se tátovi povahově v v něčem podobá, ale v některých ohledech je hodně rozdílný. Já bych spíš řekla, že to jak jsem žila s mámou, má vetší vliv na to, jakého partnera si vybírám.
Vyrustala jsem s obema rodici do sestnacti, partnery jsem mela otci podobne, nebyl ovsem uzrovna soubor vsech cnosti - nespolehlivost, zarlivost, vybusnost, sklony k nasili. Bohuzel. Jak se toho zbavit netusim, neb kazdy z partneru se na zacatku vztahu i treba po nekolik let projevoval jinak nez ostatni a jinak nez ve skutecnosti byl. Jeden ex se zmenil, kdyz si nasekal dluhy, nerekl mi to a pak kdyz nemel z ceho splacet, tak si to na mne zacal vybijet. Druhy se zase zhroutil z tehotenstvi, nez jsem otehotnela, rikala jsem si, ze lepsiho chlapa jsem potkat nemohla
pozorny, hodny, milujici, tolerantni, gentleman a co se z nej stalo, byl pro me opravdu sok…
@hvezdicka736 píše:
U nás byl rozvod když jsem mela 2 roky, vztah k otci nemám, nemáme si co spolu říct vztah otec dcera u nás rozhodne není vůbec ho za otce nepovažují pravé naopak jsem na něho nastvana ze si udělal jinde rodinu když SME byli malýZ nám plno rozvedenych rodin kde otec furt funguje tak jak ma a je to super u nás to tak bohužel nikdy nebylo
No a ten tvuj partnet je mu podobny nebo ne, na to se myslim zakladatelka ptala…
Rodiče se rozvedli velmi brzy (dva roky mi mohly být) a můj snoubenec se nepodobá DÍKYBOHU povahově ani jednomu z nich, spíše je přesný opak - neponižuje nikoho, nevříská, není postižený vlastní důležitostí, má smysl pro humanitární hodnoty a úctu k člověku, samozřejmě to má své nevýhody jako přílišná liberalizace vztahů, na kterou nejsem zrovna zvyklá.
Ale přiznávám, že vzhledově trochu jo - má modré oči a světle hnědé vlasy jako otec