Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Al35 píše: Více
V podstatě návrh na rozvod.
Jak se ti poté žilo, když vše jasné bylo.
Musíš být i silná dát to a nezhroutit se.
Kolik jsi měla děti v té době?
@Steve718 píše: Více
Byla jsem těhotná s druhým dítětem, první mělo 9 let, pul roku jsem měla deprese, po porodu jsem šla ke psychologovi a ten mě postavil na nohy.. šílená doba..
@Prelesta píše: Více
Dobře a co varianta, kdy dítě sice ví, že nějakého otce má, ale v životě ho nevidělo a neuvidí. Tím netrpí?
@PaníBovaryová píše: Více
K čemu je zakladatelce rozbor opačné situace? Zeptej se toho, kdo to vytáhl.
@Al35 píše: Více
Nepodepsala se tato situace ne dětech.
Mám na mysli toho ještě nenarozeného
Když je matka ve stresu, tak to může mít vliv na plod. Ten starší to asi taky těžko nesl, že jo.
Příspěvek upraven 25.01.26 v 09:08
@Velryba černá píše: Více
Ano trpí, ale zvykne si, musí.
A taky jak to matka podá dítěti.
Představ si, když že a otěhotní někde na zábavě, takovy úlet. Žena pak ani sama neví kdo je otec, jednoduše ho nezná, sex s neznámým, kterého už pak nikdy nepotká. Stávají se takové situace.
@Steve718 píše: Více
Starší trpěl moc klasickým rozvodem, mladší se fixoval na mě, je plačtivější ale jinak nic naštěstí. Díky tomu, že jsem pak vzala život do svých rukou a nehroutila se tak maji stabilní zázemí a je to na nich vidět ze sebevědomí maji dost.. je to potom o té následné výchově co bylo už hodně vytěsnily..
@Al35 píše: Více
Jsi opravdu silná žena, řekl bych, že taková do nepohody. Muselo to být peklo.
A co ex zajímá se o děti, pomůže s něčím nebo děti odepsal?
@Velryba černá píše: Více
Samozřejmě, že tím trpí. Vždyť o tom tady taky občas píšu. Jenomže to dítě (většinou) ví, kdo je jeho otec (alespoň, jak se jmenuje, kde bydlí, jakou má profesi…). A pokud je tahle situace od narození, tak je na to „zvyklé“. To víš, že se nejpozději po nástupu do školky začne po tatínkovi ptát… Potom, když ve škole řeší rodinu atd., tak ho mrzí, že tátu nemá… Že mu táta chybí a to hodně…
Ale je rozdíl, když vyrůstá s milujícím tatínkem a pak se třeba v 10 letech dozví, že jeho tatínek není jeho otec. To musí být pořádný šok. A i když mu ten muž dělá tátu i nadále, už je ta jeho jistota v životě poznamenaná. A to nemluvím o situaci, kdy se ten muž rozhodne, že s tou rodinou už nechce mít nic společného - na což má právo. Navíc, v tomto případě za to ten chlap vůbec nemůže. On je oběť, stejně jako to dítě.
V tom prvním případě má odpovědnost za to, že na dítě kašle sám muž (a je jedno, zda to po něm chtěla manželka, exka, nextka, maminka nebo kamarád…). On má spolu s matkou zodpovědnost za dítě. Problém je, když o dítěti neví… Ale za to on nemůže.
Nevím, jak by bylo vám, kdybyste se dozvěděly třeba v těch 10 letech dítěte, že vaše milované dítě není vaše. Už vidím, jak byste z toho byly všechny nadšené. Jen si vzpomeňte na výměnu holčiček v porodnici, jak to se všemi „zatřáslo“ a to byly ty holčičky malinké.
Tvl. To je jak kdyby nekdo zalozil diskuzi o bolestive menstruaci a nabehli tam strazkyne patriarchatu brecet nad tim, ze kopanec do kulek boli vic ![]()
@Velryba černá píše: Více
Pokud jsem dobře koukala (a nic nepřehlédla), tak první zmíňku napsala @Eliška na 2. straně:
„Predstavme si opacnou situaci - nemanzelske dite by se narodilo manzelce. Ktery muz by se nerozvedl a ve vztahu zustal?“.
Potom na to reagovala @kalamitaa na 8. straně:
„Znám takový případ, ale ten manžel o tom neví, že dítě není jeho.“ a
„Existuje větší zrada, kdy se v manželství narodí dítě, které není manžela a on to neví, takže ani nemá šanci na to nějak reagovat. Znám takový případ.“.
A už to „jelo“…
Zakladatelce to v ničem nepomůže, ale zase, když už se to téma otevřelo, nebylo by fér, aby k tomu napsali příspěvek jenom ti s tím „správným“ názorem.
@Prelesta ano, asi jsem to odstsrtovala ja, myslenka byla, ze rozvod v te situaci je asi logickym krokem (ktery by volila v opacne situaci i vetsina muzu, proto by asi muz-otec nemanz. ditete mohl tuto reakci ocekavat)
@monty.python píše: Více
Tuhle diskuzi jsem pročítala včera a hodně mě zajímalo, jak to celé dopadlo. Máš trochu bližší informace? Stačí obecně. Končilo to tím, že on se více méně odstěhoval, jeho rodiče byli nakonec z miminka poprdění a ona byla na vedlejší koleji a zvažovala rozvod.
Diky.
Asi hrozně záleží na tom jaký máte spolu vztah teď. Někdo by nepřekousnul už to prvotní “měl milenku” a kopl by ho do zádele. Někdo to asi pod jasnými pravidly a jasnou dohodou zvládnout může. Hlavně bych ale nedělala nic, co bych necítila jako “takhle to skutečně chci já”. Jestli si mu odpustila aféru jako takovou a teď ještě dítě, mělo by to - když už - tak být jasně dané, že ten kdo má větší páku rozhodnout, jestli může nebo ne zůstat se svojí “původní” rodinou, tak jsi ty. I pro tvojí vlastní psychickou pohodu. Není nic horšího (z dlouhodobého psychického hlediska), než stále ustupovat a nechat si zkrátka kydat na hlavu. Takže ok, chce na to dítě platit, chce se s ním nějak vídat - asi k tomu mám pochopení, ale pod jasnými pravidly a tak, abys tím ty netrpěla a nepřipadala si že tě jen tahá od stěny ke stěně jak se mu zlíbí. Když to nepůjde, nebude chtít přistoupit na nějaký hranice který si vymezíš, je to smutný, ale musí z domu…
@Anonymní píše: Více
Jsou chlapi, kteří mají zájem i o cizí děti, zatímco na vlastní kašlou. K tvé situaci, našla bych dobrého právníka a u rozvodu ho sedřela z kůže, nic jiného si nezaslouží