Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sandence píše:
Nefungující vztah to začal být ihned po porodu(a nebylo to plánováné těhotenství)…a proč?to vám neřeknu..
Podle mě tedy neustál,že je otec,že už není na prvním místě.Že mu manželka už nenosí vše pod nos.Příkláním se k názoru,že kdyby chtěl od ni odejít,tak už je pryč.Nevim kolik ti je,ale takových chlapů ještě potkáš,se kterými si porozumíš.Měla bys být rozumná a nechat ho.Jestli už se rozhoduje rok,že od ni odejde,tak se mu asi moc nechce.Nemyslíš?
davmi píše:
Ahoj, nezbývá ti než čekat, pokud máte být spolu, tak budete!!! Manželka pojuje taky, to je pochopitelné, ale je jen na něm, jak se rozhodne.
Jinak já jsem v tomhle asi jiná, ale mě manžel říct, že už ke mě nic necítí, tak se nesnažím udržet rodinu za každou cenu. Copak Vy byste si takového chlapa vážily a chtěly v tom vztahu pokračovat???
Ale zakladatelka psala, ze ma tu manzelku rad. My s manzelem teda po nekolika letech vztahu taky neplaneme laskou a zamilovanosti. A ted po narozeni naseho broucka jsme meli nekolik pernych chvilek. Ale kdo je pripraven na prichod ditete, ze?
Mame se ale radi a vazime si sebe. ![]()
Ja byt v roli zakladatelky, tak bych se s tim muzem prestala schazet a dala mu stejne ultimatum. Bud ja nebo manzelka.
Pokud je to životní láska, tak ustojí všechno, ni?
A pokud ho miluješ jako dospělého svéprávného člověka, tak mu dej možnost volby. Ať si vybere a rozmyslí se sám. Netlač na něj. Respektuj jeho rozhodování a rozhodnutí. Jestli je to ten Pan Správný, tak sebou nenechá smýkat jak hadrem na podlahu ani od manželky, ani od nikoho jiného. A jestli nechá, tak zvaž, jestli je fajn být osudově zamilovaná do hadru na podlahu… Životní láska má tu výhodu, že přetrvá i období, kdy budete bez kontaktu, pokud se rozhodne, že syn ho ještě pár let potřebuje. Od toho je životní, že je to na celý život - pár let na tom nic nezmění.
Pokud ho miluješ, dej mu svobodu, ať může rozhodnout sám za sebe.
Taky si myslim, ze udrzovat vztah ze kteryho vyprchala laska nema zadnej smysl. Deti to samozrejme vyciti velice rychle a je to pro ne mozna jeste horsi model nez vyrustat v rozvedeny rodine. Zakladatelko, mohla bys rict, jak dlouho vas vztah trva?
Milkiway píše:Sandence píše:Podle mě tedy neustál,že je otec,že už není na prvním místě.Že mu manželka už nenosí vše pod nos.Příkláním se k názoru,že kdyby chtěl od ni odejít,tak už je pryč.Nevim kolik ti je,ale takových chlapů ještě potkáš,se kterými si porozumíš.Měla bys být rozumná a nechat ho.Jestli už se rozhoduje rok,že od ni odejde,tak se mu asi moc nechce.Nemyslíš?
Nefungující vztah to začal být ihned po porodu(a nebylo to plánováné těhotenství)…a proč?to vám neřeknu..
Presne tak, copak neni dost svobodnych chlapu, kteri cekaji na tu pravou? ![]()
Zeny, nechte nase manzele na pokoji!!! ![]()
My takhle s manželem jsme, oběma nám manželství opravdu nefungovalo. Mohli jsme spolu být o 3 roky déle, kdyby dokázal odejít - právě kvůli dcerky. nechtěl ji ztratit. 3 roky jsme se nestýkali a nakonec stejně odešel ke mě. dceru skoro rok neviděl nebo jen minimálně a teď po 3,5 letech to zas začíná být OK: Dcerku má co 14 dní a všichni jsem spokojení.
Ty jo, tak to je smutné.. ne z pohledu vás tří , ale celkově… Udržovat vztah, když tam už neni láska, to si představuju po 20 letém manželstí…
Ten tvůj taky musí být dobrák,to mu asi láska moc nevydrží, když už to rok táhnete a to byl dvouleté dítě ![]()
Nechci nikoho urážet, ale vždycky si říkám, že dřív lidi spolu vydrželi-v pohodě několik let a teď po roce, dvou ahoj…
No ale k tobě.. Tak pokud tě vážně miluje a dá přednost tobě, tak nemusíš mít nějaký strach ne.. To si musí on vyřešit s manželkou, kdy a jak bude vídat syna a on by měl být s tebou…To, že se vrací domů k synovi je samozřejmostí a asi s tím nic neuděláš.. A jak si psala o té vypočítavosti, ono by to udělala každá, neznám manželku, která, kdyby ji manžel oznámil, že má delší dobu milenku by si ho nechala v klidu doma a žili by jakoby ve třech
..Zažila jsem něco podobného u našich, a to se nedalo vydržet, byla jsem ráda, že se pak domluvily, že máma odešla…
Příspěvek upraven 22.01.12 v 11:45
davmi píše:Děkuju tvého názoru si velmi cením
Ahoj, nezbývá ti než čekat, pokud máte být spolu, tak budete!!! Manželka pojuje taky, to je pochopitelné, ale je jen na něm, jak se rozhodne.
Jinak já jsem v tomhle asi jiná, ale mě manžel říct, že už ke mě nic necítí, tak se nesnažím udržet rodinu za každou cenu. Copak Vy byste si takového chlapa vážily a chtěly v tom vztahu pokračovat???
Sepishka píše:
Taky si myslim, ze udrzovat vztah ze kteryho vyprchala laska nema zadnej smysl. Deti to samozrejme vyciti velice rychle a je to pro ne mozna jeste horsi model nez vyrustat v rozvedeny rodine. Zakladatelko, mohla bys rict, jak dlouho vas vztah trva?
Jenze nekdy se muze jen zdat, ze laska vyprchala a pritom to je jen nedorozumeni. Po narozeni ditete uz treba zena nema na muze tolik casu a ten to spatne nese. Nemaji cas sami na sebe. Spousta muzu tohle spatne nese, ale casem jim dojde, ze jsou z nich tatove a stanou se zodpovednymi a i na vztahu s manzelkou se da pracovat.
Kde maji tyto milenky jistotu, ze se jim nestane to same, ve chvili, kdy s nim budou mit dite?
Znam nekolik chlapu, kteri byli rozvedeni 3× a pokazde nekolik mesicu nebo let po narozeni ditete. ![]()
kvaček píše:jsou jen 3 roky manželé ale celkově spolu jsou 13 let
Ty jo, tak to je smutné.. ne z pohledu vás tří , ale celkově… Udržovat vztah, když tam už neni láska, to si představuju po 20 letém manželstí…
Ten tvůj taky musí být dobrák,to mu asi láska moc nevydrží, když už to rok táhnete a to byl dvouleté dítě
Nechci nikoho urážet, ale vždycky si říkám, že dřív lidi spolu vydrželi-v pohodě několik let a teď po roce, dvou ahoj…
No ale k tobě.. Tak pokud tě vážně miluje a dá přednost tobě, tak nemusíš mít nějaký strach ne.. To si musí on vyřešit s manželkou, kdy a jak bude vídat syna a on by měl být s tebou…To, že se vrací domů k synovi je samozřejmostí a asi s tím nic neuděláš.. A jak si psala o té vypočítavosti, ono by to udělala každá, neznám manželku, která, kdyby ji manžel oznámil, že má delší dobu milenku by si ho nechala v klidu doma a žili by jakoby ve třech..Zažila jsem něco podobného u našich, a to se nedalo vydržet, byla jsem ráda, že se pak domluvily, že máma odešla…Příspěvek upraven 22.01.12 v 11:45
Sepishka píše:Náš vztah?Skoro rok a opět upozorňuji že to není klasiciký model milenky a chtíčí po sexu-spali jsme za tu dobu spolu 6×
Taky si myslim, ze udrzovat vztah ze kteryho vyprchala laska nema zadnej smysl. Deti to samozrejme vyciti velice rychle a je to pro ne mozna jeste horsi model nez vyrustat v rozvedeny rodine. Zakladatelko, mohla bys rict, jak dlouho vas vztah trva?
Co k tomu mám napsat?
Asi takhle.
Manželka bojuje, pochopitelně. Je to obyčejná ženská a jestli bojuje o domělou lásku nebo JEN o hmotné zabezpečení, je druhotné. Ono i to materiálno je pro ženskou na mateřský dost důležitý, manžel by jí odešel i se svou výplatou a to je citelná rána holí do zad.
On je taky jenom chlap a kdysi si něco slibovali, a patrně má i tu mužskou čest. Pro chlapa nikdy není jednoduché si přiznat, že ztroskotal vztah, rodina a že selhal a nechal po sobě bezprizorní děti, tedy, že jim už nebude tátou na plný úvazek.
Tříletý děti jsou navíc ve věku, kdy jsou mimořádně roztomilé a je těžké je opouštět. Řeší určitě i to, jak na něj bude pohlížet okolí.
Tvůj pohled velmi chápu, taky jsem zažila podobnou lásku a tuším, o čem asi mluvíš. I já prolila slzy vzteku, bezmoci, lítosti, proč nás osud nespojil dřív - když jsme ještě mohli.
Bohužel po čase zjistíš jedno - můžeš jen stát jako ten pevný strom a čekat. Tím u něj stoupneš v ceně.
Víš, co je to bezpodmínečná láska? Budeš ho milovat, i když bude po nocích spát s manželkou. není to chlap pro zamilování a sex, je to láska na jiné úrovni.
Je hrozně těžké to ustát, já vím.
Navíc jsi mladá, svobodná a po vztahu evidentně toužíš. PO vztahu, který je takový, jaký má být.
Musíš mu nechat čas, netlač na něj, jen tiše stůj.
On se rozhodne a věř mi, že to nemá lehký, zvlášť, pokud je manželka manipulátorka.
Za sebe, nejsme asi taková každá. Mě manžel říct, že má srdce - jako doopravdy jinde - pokud by to nebyly jen varlata jinde - tak se klidím. Svoje jsme si dali a je třeba jít dál. Pro oba.
V případě zblázněných varlat asi bojuju, v případě srdce bych ničila život svůj, jeho i dětí.
Ale v případě odchodu bych chtěla jediné - při malých dětech materiální zabezpečení odpovídající době. Tady bych bohužel musela zůstat hodně nekompromisní.
Drž se, hodně vyrovnanosti přeju…
NiKi
Příspěvek upraven 22.01.12 v 11:54
aha, asi měla manželka po 13-letém vztahu ve kterém je dítě vyklidit pole a odejít ze SPOLEČNÉHO baráku
Hele, chápu, že jsi zamilovaná, ale snad nevěříš, že ho mrcha manželka natolik vydírá, že on radši stáhne ocas? Kdyby už o to šlo, styky s dítětem by upravil soud, ale ten chlap tě tahá za nos, ruce pryč…
lumáťa píše:
Nikdy bych nechtěla rozbíjet rodinu, brát dítěti tátu. Říká se, že citům neporučíš… ale ano, od toho jsme myslící rozumné bytosti.A je jedno, jak je to u nich v rodině, jestli spolu vychází nebo se hádají. Já bych tohle na svědomí mít nechtěla. Až budeš starší a mít děti, třeba to budeš chápat jinak.