Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Divná povaha - lidi..
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
6.2.22 21:51
- Citovat
- Upravit
6.2.22 22:29
@Anonymní píše:
Díky všem a jsem ráda, že se ozvali i tací, co to mají hodně podobně a nejsem v tom sama..
Přiznám se, že mám v hlavě hrozný chaos, na jednu stranu mi to vyhovuje, na stranu druhou, když mám zrovna chuť něco podnikat, tak zjišťuju, že kromě partnera nemám s kým..A taky mám paradoxně velkou nechuť se ozývat někomu konkrétnímu,.. a když to teda hodím do placu veřejně, je to bez odezvy..
Prostě asi ego, stud, strach z odmítnutí a já nevím co ještě..
Prostě uzamknutá patnáctka ve 40cítce…
Jsem hodně svá.., ale občas tam to někoho potřebuju, ale paradoxně pak ty lidi nějak odháním, neozývám se a tak..
Tak to je potom bez řešení. Nemůžeš čekat, že tě budou lidi mít rádi, když ty nemáš ráda je. Pravé přátelství je suprová věc, ale musíš si dát práci s jeho budováním, přítel není někdo, kdo se ti ozve, když máš zrovna náladu jít si někam vyrazit, a pak se pár měsíců nebo let neozveš. Já mám pár dobrých přátel, které jsem pozbírala cestou životem, ale zůstali jsme přátelé právě proto, že se bereme takoví, jací jsme, i se všemi negativními vlastnostmi. Protože nikdo z nás není dokonalý. Někdy se dokonce i pohádáme, ale můžeme se na sebe spolehnout. A můžeme si říkat i nepříjemné pravdy. Vím, že introverti to mají v tomto směru těžké, ale snaha a dobrá vůle se vždycky cení. A s tím, že si připadáš sama sobě mladší než jsi… Zrovna nedávno jsem četla článek, že vědci přišli na to, že od středního věku většina lidí vnímá ostatní vrstevníky jako vzhledově a mentálně starší, než jsou oni. Je to samozřejmě čistě subjektivní pocit, málokdo si chce připustit, že stárne. V tom nejsi nijak výjimečná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.22 23:59
@Anonymní píše:
Díky všem a jsem ráda, že se ozvali i tací, co to mají hodně podobně a nejsem v tom sama..
Přiznám se, že mám v hlavě hrozný chaos, na jednu stranu mi to vyhovuje, na stranu druhou, když mám zrovna chuť něco podnikat, tak zjišťuju, že kromě partnera nemám s kým..
Prostě asi ego, stud, strach z odmítnutí a já nevím co ještě..
Prostě uzamknutá patnáctka ve 40cítce…
Jsem hodně svá.., ale občas tam to někoho potřebuju, ale paradoxně pak ty lidi nějak odháním, neozývám se a tak..
Je to naprosto jednoduché a prosté. Potřebuješ si vše řídit sama. O tom to je. Když nemáš chuť, nebudeš třeba zvedat lidem telefony. A pokud zrovna máš chuť s někým promluvit a někam zajít, sdílet, potřebuješ, aby oni ti ten telefon zvedli a bez zbytečných řeči někam s tebou zašli.
- Citovat
- Upravit
Vesmírná drůbež
7.2.22 07:23
@amuse bouche měla bych si založit ten instáč, ať jsem alespoň v něčem in.
- Citovat
- Upravit
Vesmírná drůbež
7.2.22 07:33
@Kočka nedomácí hele a vidíš to, já do vztahů s lidmi investuji ze sebe sama víc než dost. A zpět se mi nevrací nic. Typicky bych mohla popsat situaci, kdy se například necelé dva roky nějak „přátelím“ s jinou ženou. Za tu dobu jsem jí ke svým čtyřem dětem třikrát pohlídala dvě její. Třeba jen na dvě tři hodiny, když někam potřebovala sama. Radila jsem jí s běžnými zdravotními problémy dětí, občas nějaké to krafání na hřišti, apod. Inu a loni v červnu jsem si chtěla zajet na druhou dávku očkování s tím, že mi ona pohlídá moje nejmladší, v té době čtyřletého hocha. Byly jsme tak domluveny několik dní dopředu. V pondělí ráno jsem tedy vyrazila, volám jí, že už jsme na cestě k ní a ona mi řekla, že si to rozmyslela, hocha mi hlídat nebude a ať si to zařídím jinak. Jak jsem si to asi mohla zařídit? Musel se mnou. A tak se s ní již nestýkám, žádné rady neposkytuji a ona se diví a nazvala mne tehdy kdečím. A na tohle už jsem nejspíš i stará.
- Citovat
- Upravit
7.2.22 08:31
Jsem asi podobná, s tím rozdílem, že já jsem spokojená, nejraději trávím čas se svojí rodinou. V práci mám celkem fajn kolegyně, pár kamarádek mam, ale s žádnou neudrzuju intenzivní vztah, že by jsme si pořád volaly, nebo psaly, to mě nebaví. Nevadí mi být sama, když se mi poštěstí a jsem sama doma dokážu si to krásné užít. Nikdy jsem se nesnažila kamaradit se a někým podobným jako jsem já, protože trávit čas s introvertem je náročné a vyčerpává mě to. Naopak když už se s někamarádim je to extrovertka, která má plno dalších kámošek, takže se na mě neupina a společný čas, pro mě není žádná námaha, protože extrovert má pořád co mluvit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.22 08:45
@Anonymní píše:
Díky všem a jsem ráda, že se ozvali i tací, co to mají hodně podobně a nejsem v tom sama..
Přiznám se, že mám v hlavě hrozný chaos, na jednu stranu mi to vyhovuje, na stranu druhou, když mám zrovna chuť něco podnikat, tak zjišťuju, že kromě partnera nemám s kým..
Prostě asi ego, stud, strach z odmítnutí a já nevím co ještě..
Prostě uzamknutá patnáctka ve 40cítce…
Jsem hodně svá.., ale občas tam to někoho potřebuju, ale paradoxně pak ty lidi nějak odháním, neozývám se a tak..
Ale houno. Nejsi divná. Prostě se k lidem chováš jako pica a pak se bojíš, aby se lidi nechovali k tobě taky tak, když je zrovna potřebuješ. Nic víc za tím nehledej. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.22 08:49
Tak plody přátelství se sklízí až za nějakou dobu. A je to přesně o tom, co se mnohým nechce - kvůli kámošce se hecnout a dělat i to, co se mi nechce.
Ono na zábavu se dá najít vcelku dost lidí, ale pak když přijdou starosti, tak sdílet je dost pomáhá. Jenže kdo je na to zvědavý? No právě ti přátelé…i tady platí - v dobrém i zlém.
A opravdu nejde jen brát a využívat…občas člověk musí vystoupit ze své komfortní zóny… jenže pro přátele to nakonec udělá rád.
Většinou si lidé v rodině pomáhají, protože je to rodina, i když vám třeba někteří členové nesedí. Prostě ač neradi, tak jdete a uděláte to…no přítel je ten, koho si sami můžete vybrat. Záleží na vás, kým se obklopíte.
Na druhou stranu, vše by mělo mít pravidla. Pomocí přátelům neznamená se nechat využívat či zneužívat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
7.2.22 08:57
To je krásná diskuze. Můžu se taky zařadit mezi hejtry lidí? 
veškeré snahy vybudovat si lidský kapitál jsem už dávno vzdala, moje povaha je holt silnější
Pro lidskou komunikaci pro nás introverty existuje vynikající věc, která se jmenuje internet. Cvak - zapneš, cvak - vypneš a dávkuješ si to dle potřeby.
- Citovat
- Upravit
Mango_Lassi
7.2.22 08:59
@samá práce píše:
Ale houno. Nejsi divná. Prostě se k lidem chováš jako pica a pak se bojíš, aby se lidi nechovali k tobě taky tak, když je zrovna potřebuješ. Nic víc za tím nehledej.
Je to tak a je to krásný. Moc investic a příliš málo benefitů 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.22 22:41
@samá práce píše:
Ale houno. Nejsi divná. Prostě se k lidem chováš jako pica a pak se bojíš, aby se lidi nechovali k tobě taky tak, když je zrovna potřebuješ. Nic víc za tím nehledej.
asi teď máš pocit, jak si mi „to nandal“, ale zklamu tě, takhle to není. Nejsem na druhé hnusná, naopak, dokážu pomoct a udělat radost o tom to není. Lidé si mají pomáhat.., jen jako introvert prostě neumím udržet to přátelství.. Nechávám to plynout až tak moc, že to pak uvadá.. A v tu chvíli se ozve to moje ego, stud a kdo ví co, potlačí to.. a.. je to..
A jo, jsem p. iča… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.22 22:43
@Vesmírná drůbež píše:
@Kočka nedomácí hele a vidíš to, já do vztahů s lidmi investuji ze sebe sama víc než dost. A zpět se mi nevrací nic. Typicky bych mohla popsat situaci, kdy se například necelé dva roky nějak „přátelím“ s jinou ženou. Za tu dobu jsem jí ke svým čtyřem dětem třikrát pohlídala dvě její. Třeba jen na dvě tři hodiny, když někam potřebovala sama. Radila jsem jí s běžnými zdravotními problémy dětí, občas nějaké to krafání na hřišti, apod. Inu a loni v červnu jsem si chtěla zajet na druhou dávku očkování s tím, že mi ona pohlídá moje nejmladší, v té době čtyřletého hocha. Byly jsme tak domluveny několik dní dopředu. V pondělí ráno jsem tedy vyrazila, volám jí, že už jsme na cestě k ní a ona mi řekla, že si to rozmyslela, hocha mi hlídat nebude a ať si to zařídím jinak. Jak jsem si to asi mohla zařídit? Musel se mnou. A tak se s ní již nestýkám, žádné rady neposkytuji a ona se diví a nazvala mne tehdy kdečím. A na tohle už jsem nejspíš i stará.
tak tam bych to také utla, tohle se nedělá. Ať jsem jaká jsem, jsem zastáncem fér jednání, spolehlivosti a zodpovědnosti, pokud se něco domluví
- Citovat
- Upravit
11.2.22 17:19
Ahoj, ja ti hrozne rozumim 
uplne jsem se v tom tvem textu nasla. Presne nemam skoro zadne pratele ale nevadi mi to, jsem rada sama se sebou ale obcas bych potrebovala nekoho, kdo by se mnou nekam zasel kdyz je chut, a ne aby mi porad vypisoval kdy zajdem tam a tam Staci mi si obcas napsat, domluvit se na necem kdyz je na to zrovna nalada. Proto nerada planuju akce dopredu protoze nikdy nevim jak „socialni“ ten den budu a to nemam soc. fobii Mam kolegyni a ta to ma uplne stejne. Mam tedy pritele takze partaka na podnikani neceho mam to je vyhoda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.22 17:50
@amuse bouche píše:
@Vesmírná drůbež
Se přidám. Vadí mi lidi, co jezdí zasírat Šumavu, protože Policie Modrava. Lidi, co se naprosto nevěnují svým dětem, ale na instagramu mají sebeprezentaci jako matka Tereza.
Lidi, co se bojí důsledků svých rozhodnutí a raději žijí ve lži. Lidi, co kritizují náš sociální systém, netuše, že ve Státech by jim doktor ani neotevřel dveře ordinace, i když „celej život si přece platim pojištění“. Nekonečně mnoho variací a kombinací, co mi vadí na lidech..
Ale zvířátka na instagramu mám moc ráda
Přidám se. Vadí mi lidi, co mají Facebook a instagram, chlapi, co smrdí chlastem a potem nebo nohama. A vlezdopr. deláči s křivou hubou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Díky všem a jsem ráda, že se ozvali i tací, co to mají hodně podobně a nejsem v tom sama..
A taky mám paradoxně velkou nechuť se ozývat někomu konkrétnímu,.. a když to teda hodím do placu veřejně, je to bez odezvy..
Přiznám se, že mám v hlavě hrozný chaos, na jednu stranu mi to vyhovuje, na stranu druhou, když mám zrovna chuť něco podnikat, tak zjišťuju, že kromě partnera nemám s kým..
Prostě asi ego, stud, strach z odmítnutí a já nevím co ještě..
Prostě uzamknutá patnáctka ve 40cítce…
Jsem hodně svá.., ale občas tam to někoho potřebuju, ale paradoxně pak ty lidi nějak odháním, neozývám se a tak..