Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já bych ráda chodila, ale nestíhám. Ségra chodí jako dobrovolník na LDNku, předčítá knížky, hrají společenské hry, nebo si jen povídá s těmi, kdo má zájem. Občas ji to dává zabrat. Chodí na oddělení pro staré lidi, kteří jsou tam už většinou na dožití, sice čekají na místo v domově důchodců, ale málokdo se dočká.
Mela jsem nejakou zkusenost s LDN v Praze v Repich, u radovych sester. Jsou tam szari lidi nemocni vesmes na dlouho. Za nekterymi chodi pribuzni a za jinymi ne. Kazdy hovor nebo zajem nebo drobma pomoc je k necemu. Neboj se, zeptej se primo v hospici nebo v nejake LDN.
Pockam az bude mimino vetsi, 2-3m a jdu tam taky. Bud hospic, nebo treba na detskem ve spitale. Kdyby se ti chtelo so privydelat tak zkus Asistovat. Dostanes moznani zaplaceno nebo tam jsi gratis a s postizenymi zabehnes na urad, nebo na prochazku. Jeste bylo neco jako,,adoptuj babicku,, a vlastna s babcou z duchadu jdes pokecat. Muze jich jit i vic. Je fine si najit neco ze zacatku pohodovejsiho na psychiku, abys pak zvladla ty horsi levely. Tolik to pak s tebou nezaclouma.
Ja asistovala u tech postizenych, to bylo fine, byla i sranda
Hospic je nejtěžší kalibr. Nejdříve bych začala něčím snazsim jako třeba domov seniorů apod. Já bych třeba realitu umírajících třeba i mladých lidí neustála.
Ahoj, není tady mezi vámi někdo, kdo dělá dobrovolníka v hospici a svěřil by se mi se svou zkušeností?
a mít ze sebe lepší pocit.
Mám nějaký volný čas a trávit ho trochu smysluplněji než jen doma u telky. V neposlední řadě si chci trochu „koupit“ karmu
Snad se někdo ozve