Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Hele ono se to zmeni, neboj. Ani se nenadejes a z miminka bude drzkatej pubos. Neni to navzdy, klid. Par mesicu a uz to zas bude jinak. Mam tri deti, neco o tom tusim.
Já když byla na mateřské a muž pracoval taky cca 10hodin denně. Tak nějak jsem stíhala vše. Nenapadlo mě po něm něco chtít, vyklidil třeba myčku, nebo okoupal malou večer a takové drbky.Nebo ji vzal do kočárku a já si dala kafe v klidu
. Uklizeno, navařeno, vypráno, nakoupeno vše bylo vesměs hotové… Manželovi jsem vařila obědy do práce, snídaně, večeře si už řešil sám. Na velký nákup jednou týdně jsem si zajela jak přišel muž domu a já si vzala auto a jela sama. Další nákupy jsem si objezdila s kočárkem. Možná první tři týdny měsíc jsem byla pomalejší a bylo míň práce co jsem stíhala… ale rozhodně si nemapatují muže s vysavačem, žehličkou, mopem… Nyní už dcera má pět, já pracují mín časově náročné… takže stále zastávám většinu věci co se domácnosti týče. Ale už pomáhá více i manžel, než když jsem byla doma na rodičáku.
Tak otázkou je, nakolik teď nic nestíhá protože miminko, a nakolik si už předtím zvykla, že doma děláš všechno ty ![]()
Mimochodem, když ty o víkendu třeba makáš, uklízíš atd., co dělá ona? Když prcka večer koupeš a ukládáš, tak ona co? Kouká na televizi nebo aspoň zamete, dá nádobí do myčky?
Jak to bylo v době před porodem? To o domácnost dbala nebo taky spíš ne?
Základní údržbu domácnosti by zvládnout měla. Uvařit jedno jídlo, vyprat, vyluxovat, prostě udržet domácnost v obyvatelném stavu. Je možné, že se jí servis z tvé strany zalíbil a využívá tě. Sedni si s ní a promluvte si.
S měsíčním miminek jsem nezvládala nic, jen to mimino
jídlo jsme řešili dovozem a úklid obstaral manžel. Ono se to nezdá, ale s prvním dítětem je to hodně náročné, je to všechno nové. Navíc moje dcera byla neodložitelné dítě, pořad byla na prsu.
@unuděná píše:
Mimochodem, když ty o víkendu třeba makáš, uklízíš atd., co dělá ona? Když prcka večer koupeš a ukládáš, tak ona co? Kouká na televizi nebo aspoň zamete, dá nádobí do myčky?
Jde se najíst, umýt nebo koukne na televizi. A když se nají, můžu jít uklidit kuchyň ![]()
No, každá je jiná.. já mám třeba na úklid vysoké požadavky, ale taky mě nikdy nenapadlo, aby to dělal chlap. Asi se přetěžuju, ale pouze svoji vinou a nestěžuju si. A pak je třeba můj opak a chlap musí makat za dva. Buď se změní až bude dítě starší (pochybuju), nebo to tak bude na věky a je jen na tobě, co s tím uděláš.
Ono dost záleží, jaké je děcko (kolik toho naspí nebo jak dlouho vydrží jen tak ležet, koukat a neřvat), jak je maminka organizovaná.
U nás doma zásadně mokrý úklid dělá manžel (kopelna, záchod, vytírání, okna).
Když jsem byla doma s dětmi, tak jsem vařila, uklízela přes den provozní bordel, vyluxovala, prala, žehlila (když se nestíhalo, střídali jsme se u toho s mužem). Ale taky mi chvilku trvalo, než jsem si našla nějaký rytmus.
Manžel nakupoval, vytíral, myl koupelnu a záchod, občas uvařil.
Neměli jsme myčku, tak v mytí nádobí jsme se střídali.
Nicméně tvoje přítelkyně by snad měla zvládnout hodit prádlo do pračky a zmáčknout čudlík, vyndat/nandat myčku a uvařit něco jednoduchého.
Před dítětem to bylo s jejím podílem na domácích pracích jak?
To máš kus od kusu.
Většina ženských si naopak stěžuje, že chlap doma nehne prstem, protože mají pocit, že když je žena na mateřský a on živí, tak nemusí nic.
TOhle je druhej extrém.
Každá s dítětem zvládne řekla bych něco okolo 80 % věcí, co zvládala předtím. Takže je fajn pomoct, zeptat se, co bys mohl udělat navíc, nabídnout - vzít kočár a nechat ji vyspat nebo si třeba zrovna zajít zacvičit.
Ale aby paní nezvládla ani připravit jídlo nebo hodit prádlo do pračky, to by musela mít hodně náročná dvojčata a bejt po nepovedeným blbě se hojícím císaři skoro nepohyblivá. Jinak se ten základ dá podle mě zvládnout vždy.
Já byla první půlrok s malým docela vyšťavená, spíš z té nutnosti být pořád jakoby „vpozoru“, ženská neví, učí se, občas dítě půldne řve a nikdo neví proč, a kojit nejde a spodek bolí a bla bla bla tisíc věcí. Přesto jsem základně dokázala všechno víceméně v pohodě a když mě chlap sem tam s něčím pomohl a nechal mě vyspat, šlo to. Jo, byly dny, kdy sem ještě ve tři odpoledne neměla vyčištěný zuby, ale určitě né pořád.
Takže spíš bych se zamyslela, jaká lemra a bordelářka byla před porodem. A samozřejmě, jestli ty naopak nejsi přehnaný puntičkář, který bazíruje na vycíděném, když stačí poklizené.
@Anonymní píše:
Jde se najíst, umýt nebo koukne na televizi. A když se nají, můžu jít uklidit kuchyň
Mnooo, tuhle diskuzi dám přečíst synovi, snad ho to přiměje používat pečlivě kondom
Budeš si s ní muset promluvit a dohodnout se, kdo co doma bude dělat. Pokud nezvládá péči o dítě a domácnost, může jít pracovat. Ty bys to evidentně zvládl levou zadní.
Hele promiň, nevím jaká je jinak, ale pro mě narození syna byl fakt zahul. Taky jsem to doma nezvládala. Ono se ze stavu dělám si co chci a kdy chci, stalo jsem doma „na zadeli“ s dítětem. Všichni jsou v práci nebo nemají náladu na tvoje mimino. Prostě smysl života se fakt změní, tělo dostalo těhotenstvím a porodem fakt zabrat, byla jsem dost unavená a podle fotek i ošklivá. Do teď se divím že se manžel na mě nevybodnul
. Prostě najít si nový systém, který bude fungovat není snadné. Třeba první půlrok jsem vždycky když dopoledne syn spal tak jsem spala taky a začala jsem fungovat až odpoledne.
Jako s měsíčním miminkem se toho tolik stihnout neda. Já jsem stihala uvařit, udělat nádobí, vyprat a občas vytrit. Ale žádná hitparáda to taky nebyla, takovéhle skvrne se kojí třeba i hodinu a za hodinu a půl chce zas. A ženská se stará ne jen o ně, ale musí dbát hodně o sebe kvůli ocistkum a tak. Často se sprchovat apod. Měla by i víc spát, ideálně spát s miminkem. Vařit si jídlo, čaj. Miminko někdy není k utiseni, tak je třeba ho nosit a Kolíbat… Tak proste někdy to nejde, měsíc je ještě krátká doba, jistě žena naskočí do procesu. Kazda to máme jinak a po sestinedelce proste nemuzes chtít servis ![]()
Ahoj, rád bych se zde maminek zeptal, co vše během těhotenství a šestinedělí zvládají - jak moc je to omezující? Chápu, že každá to má vzhledem k průběhu těhotenství nebo životnímu stylu apod jinak.
My máme první (a asi poslední) dítě. Prdíky, nespavost, jinak úplně zdravé a silné. Porod byl plánovaným císařem - KP. Jinak bez komplikací, rekonvalescence myslím rychlá. Šestinedělí bude u konce.
Přítelkyně je s dítětem doma, já chodím do práce, která i s cestou zabere 10 hodin. Jeden den v týdnu se snažím brát homeoffice.
Sestěhovali jsme až po zjištění, že čekáme dítě, někdy začátkem druhého měsíce. Nebylo plánované, ale snažil jsem se k tomu postavit čelem. Nedávno jsme si pořídili vlastní a větší byt, který bylo potřeba zařídit a vybavit. Problém mám s tím, že téměř všechno zařizuji a dělám sám. Chápu stěhování a skládání nábytku a podobné technické věci. Ale mám na triku finance, pojistky, účty, výběr nábytku, výběr spotřebičů, nákupy všech možných potřeb, doplňků, potravin, drogerie, nádobí… Doma vařím já, snažím se uklízet, nádobí umývám v myčce, luxuji, vytiram, praní máme tak 50/50. Auto nemá, dlouho neřídila, veškeré cesty zase já b Nedělám jen žehlení, ale čekáme na sušičku. Neříkám, že dělám hospodyňku, spíš to zachraňuji. Přítelkyně nestíhá, nemůže, neumí nebo nechce. Určitě máme jiné nároky na úklid a hygienu. V podstatě nic kromě žehlení, kojení a stárání se o malé nedělá. Jestli ano, tak opravdu výjimečně. Nechci to znevazovat, jenom nevím, jak dlouho mě tohle bude bavit. Nevadí mi práce, ale štve mě nepoměr a být za blbce. Ráno vstát, vyndat myčku, rychle do práce, z práce přes nějaký obchod rychle domů, abych mohl koupat. Poklidit, složit další kus nábytku, něco k jídlu, pochovat malého… Na víkend potom plánovat vysávání, vytirani, vaření. Volný čas náhodou? Je jí smutno, bojí se sama, nudí se. Takže doma. Ví že nic nebude zvládat ale plánuje dny kdy chodit cvičit. Vím že si za to můžu sám jenže když to neudělám já tak nikdo.
Co všechno zvládá zdravá maminka s cca měsíčním dítětem? Máme poloviční emancipation, takže ženské práce já, a mužské jsou pro muže? Příjem mám vyšší, sice platím víc, ale beru to. Tohle funguje. Zbytek je děs. Život se mi obrátil naruby.