Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Qwask myslím, že tohle neovlivníš. Záleží, jaká je povaha, pokud potřebuje všechno zkusit, tak to asi zkusí tak jako tak. Podle mně klíčové je to nezakazování a netrestání, protože pak to ty děti dělají i natruc. Ale to ostatní záleží prostě na té povaze.
Já jsem byla vždycky hodně rozumná, v pubertě se mnou nebyly žádné problémy, ale nevinná jsem taky nebyla. Zkusila jsem různé věci, ale zůstalo to jen u zkoušení při pár příležitostech. Nikdy jsem se třeba neopila do němoty, ani to neumím. Ale samozřejmě jsme s kamarádama za mlada pili. Všechno tak nějak normálně, v rámci mezí.
Jsme hodně benevolentní rodiče, děláme a povolujeme věci, které by třeba mně oficiálně neprošly (neoficiálně jsem si stejně dělala, co jsem chtěla).
Nejstarší dítě (v září 17) je striktní nekuřák a abstinent, fakt netušíme, kde se to tam vzalo. Odmítá i ochutnat plněné bonbóny… Zato nás baví historkami z pařeb, plesů, výletů a lyžáků a musím říct, že bych některé raději neslyšela… Myslím tím ty ze školních akcí, trochu s nimi mám profesně problém…
Prostřední dítě (15) sice rádo ochutnává, co si dáme my, ale zatím nemá potřebu zkoušet mimo domov.
Problém bude nejmladší (v létě 13), to je divočák… Teda teprve bude. Nevím, zda tam naše benevolentní povaha nenarazí na kámen… Takže se háčkuji a jsem zvědavá na rady ostatních.
Neřešila bych to dřív, než to začne řešit on. Klíčové je, že mezi jeho vrstevníky kouření není cool, a když tak elektrické cigarety.
Nemá smysl to zakazovat preventivně a něčím vyhrožovat, můžete udělat dohodu, že si myslíte že kouření je problém kvůli tomu a tomu, ale že peklo z toho doma dělat nebudete.
Nemusíte povolovat, stačí dekriminalizovat ![]()
@Petra67 píše:
Moje mamka kouří, nikdy mi to nezakazovala, ani alkohol… kouření me nikdy nelakalo, ani alkohol. Urcite bych to diteti neschvalovala…porad jsou tu dost vazne zdravotní dusledky jak kouření, tak alloholu. Asi bych se snazila promluvit si s ditetem, co ho k tomu vede…bez vycitek a zkusit rict, ze me to mrzí, ze si ničí zdraví, ale ze je mi jasne, ze zakazy nic nezmůžou…trochu zahrat na city treba. Idealni je, kdyz jdou rodice prikladem. U nas v rodine se nikdy nepilo…ani při oslavách, nikdy mi to tudíž neprislo „potrebne“… Naopak si myslim, ze zakazovani, vyhruzky, tresty jsou kontraproduktivní..v tom zila sestrenka a bratranec a vzdycky delali vsechno, ale potaji…sestrenice kouri do dneska a do dneška to pred matkou taji a kdyby ji mela videt, rychle to tipne…je ji 40…😄
My teda zatím nevíme že by to zkoušel (i když je mi jasné, že s tímhle by se nám prostě nepochlubil, ale po čase je od toho cejtit oblečení atd. A my sami, a i tak nás starší syn, jsme začínali až nějak teď v jeho věku v tomto čase a pohybuje se mezi " lidmi na úrovni " chodi na osmiletej gympl a z vlastní zkušenosti vím, že většina z nás žácinala až v tom prváku), takže nějaký rozhovor proč to dělá asi neproběhne, my tomu spíš chceme předcházet, protože když to necháme být, tak to pravděpodobně dopadne stejně jak u nás a u staršího, že bude kouřit celou středku a postupem času stejně jak my zjistí že to nemá cenu. My bychom určitě nějaké tresty ani výhrůžky nezavadeli (ostatně tresty u nás nikdy moc nejeli, jenom jednou u staršího když udělal mega průser, tak jsme museli razantneji zakročit). A teoreticky bysme jim v tomhle měli jít prikladem, třeba někdy si skleničku dáme, ale nikdy se neopijime a před dětma jsme nikdy nekouřili (už ani bekourime, dame sijenom příležitostne, když jsme bez děti úplně a to fakt výjimečně a třeba za poslední tři měsíce jsme určo ani jednu neměli)
@Qwask píše:
To s tím že by právě před náma nějak hodne kouřil, si myslím že by nenastalo právě proto, ze já ani manžel už bekourime (možná někdy na nějaké dovolené, ale bez dětí), tak by mu bylo blbý před náma, my to tak ani nemysleli že by to musel zkusit s náma, ale že by to měl ofiko povolený a třeba by to ani nechtěl zkusit (ostatně s manželem jsme začali právě kvůli tomu jak nám pořád rodiče predhazivali že kuřáci jsou to největší zlo), ale on je prostě takový jako my, takže se obáváme, že bude chtít vyzkoušet všechno a třeba něčemu bysme chtěli předejít. Třeba zrovna ten alkohol jsme mu „povolili“ a jednou když byl problém že pili někde na veřejnosti tak kupodivu, jeho kamarádi byli fakt na šrot a on byl „jenom“ v náladě (prostě neměl zapotřebí se úplně zničit), tak jsme si právě říkali jestli by to nepomohlo i u cigaret
Však jo, ale proto mu to nemusíš přímo dovolovat. Prostě to neřešit a pokud to zjistíš nebo se sám přizná, nedělal bych žádný divadlo kolem toho, ale v klidu bych si s ním promluvil a znova řekl všechna negativa a vyjádřil lítost, že mě to mrzí, že je to škoda že si takový šikovný kluk ničí zdraví. Zároveň bych ale vyjádřil pochopení, že jsem nebyl jiný. Na druhou stranu bych dodal, ať se podívá, kdo dneska hlavně kouří atd Prostě bych trochu zahrál na city a víc bych to neřešil. Nemyslím si, že by na tom něco změnilo, kdyby si mu řekla, fajn Pepíčku ode dneška můžeš kouřit jak ti hrdlo ráčí. Prostě to neřešit a jestli už kouří, tak bych se zachoval tak jak jsem psal výše a víc bych to neřešil, jen bych tiše doufal, že dostane rozum. Myslím, že v tomto je dobrá cesta ukazovat odstrašující příklady už od mala a přitom nějak netlacit na pilu a úplně to striktně nezakazovat.
@SAJ píše:
Jsme hodně benevolentní rodiče, děláme a povolujeme věci, které by třeba mně oficiálně neprošly (neoficiálně jsem si stejně dělala, co jsem chtěla).Nejstarší dítě (v září 17) je striktní nekuřák a abstinent, fakt netušíme, kde se to tam vzalo. Odmítá i ochutnat plněné bonbóny… Zato nás baví historkami z pařeb, plesů, výletů a lyžáků a musím říct, že bych některé raději neslyšela… Myslím tím ty ze školních akcí, trochu s nimi mám profesně problém…
Prostřední dítě (15) sice rádo ochutnává, co si dáme my, ale zatím nemá potřebu zkoušet mimo domov.
Problém bude nejmladší (v létě 13), to je divočák… Teda teprve bude. Nevím, zda tam naše benevolentní povaha nenarazí na kámen… Takže se háčkuji a jsem zvědavá na rady ostatních.
No a přesně takový divočáci jsme s manželem v pubertě byli, hlavně všechno vyzkoušet, nejlíp na truc, to že nám to zničí zdraví nezájem
akorát mi to měli snížení celkem přísnou výchovou
@Qwask píše:
No a přesně takový divočáci jsme s manželem v pubertě byli, hlavně všechno vyzkoušet, nejlíp na truc, to že nám to zničí zdraví nezájem![]()
akorát mi to měli snížení celkem přísnou výchovou
Zas třeba doufám, ze z toho to nejmladší vyroste. Nejstarší byl ve třinácti taky fracek k pohledání…
Já si občas zapálila ke konci ZŠ, pak sem šla studovat do ciziny a tam začala pravidelně kouřit. Taťka kouřil docela dost, mamka nikdy, tehdy mi řekli, že od nich neuvidím nikdy cigára a jestli si chci vyhulovat zobák, tak si na to musím vydělat. Tak tomu skutečně vždy bylo
Teď mi je 34 let, za měsíc mám TP a s cigárama sem sekla úplně dá se říct od zjištění těhotenství a doufám, že mi to už tentokrát vydrží ![]()
Takže bych asi úplně nezakazovala, protože sama vím, že pokud se doma něco zakázalo, tak tuplem to bylo potěšením
![]()
@SAJ píše:No a přesně takový divočáci jsme s manželem v pubertě byli, hlavně všechno vyzkoušet, nejlíp na truc, to že nám to zničí zdraví nezájem
Jsme hodně benevolentní rodiče, děláme a povolujeme věci, které by třeba mně oficiálně neprošly (neoficiálně jsem si stejně dělala, co jsem chtěla).Nejstarší dítě (v září 17) je striktní nekuřák a abstinent, fakt netušíme, kde se to tam vzalo. Odmítá i ochutnat plněné bonbóny… Zato nás baví historkami z pařeb, plesů, výletů a lyžáků a musím říct, že bych některé raději neslyšela… Myslím tím ty ze školních akcí, trochu s nimi mám profesně problém…
Prostřední dítě (15) sice rádo ochutnává, co si dáme my, ale zatím nemá potřebu zkoušet mimo domov.
Problém bude nejmladší (v létě 13), to je divočák… Teda teprve bude. Nevím, zda tam naše benevolentní povaha nenarazí na kámen… Takže se háčkuji a jsem zvědavá na rady ostatních.
@SAJ píše:
Zas třeba doufám, ze z toho to nejmladší vyroste. Nejstarší byl ve třinácti taky fracek k pohledání…
Přesně, to se teďka nemůže vůbec vědět, akorát my to máme naopak, protože třeba zrovna ve 13 mi přišel klidnější než teď ![]()
Já měla s alkoholem co si povolila dětem, že jsem si mohla od 15 dát třeba skleničku vína a nevyužívala jsem to. Občas půl skleničky, když si naši otevřeli nějaké víno co mi chutnalo. Opilá jsem byla za život párkrát a až ve vyšším věku, když jsem vždy udělala nějakou chybu (zapomněla se najíst, málo to pokládala nealkem atd. ) Cigarety ani nevím jestli jsem měla zakázané, každopádně jsem nikdy nekouřila. Pokud jsem někde byla, dávala jsem si na pití pozor, abych byla vždy při smyslech. Takže za mě to povolení může pomoci k tomu, že to není zakázané, není to zajímavé.
Mam 16-ti letou dcerku a je nekuřák
. Ja teda nesnasim koureni, posledni cigareru jsen mela pred 20-ti lety..Dceri jsem i rekla, ze je naprosto v poradku, kdyz bude chtit na nejake party, vyzkouset cigarety, ale ani pry nechce kourit..Ale obcas byla na rande
na vodni dymce(ale mimochodem je i od 15-ti )
Vim, ze kdyz je nekde s kamaradama venku, na nejake akci, tak maji alkohol-to je taky u pubertaku normalni..Docela se mi. i sveruje.
Od urcitehi veku jako davame dceri ochutnavat alkohol, kdyz obcas neco doma mame
. S nami ochutnava pra e kvaitni francouzske champagne
. S kamarady Avanti atp
![]()
Máma říkala, ať slíbím, že nikdy - no a v 9. třídě už jsem se zařadila mezi frajerky
Třeba jen 1 cigareta denně, ale ten pocit tenkrát
potřebovala jsem někam patřit, no.
Kouřila jsme až do otěhotnění, ale nikdy ne krabku denně, to jen když se někam šlo. Neměla jsem problém přestat.
Ale co je na tom nejzábavnější, že na své svatbě jsem si zapálila před veškerým příbuzenstvem a jediný, kdo se vyděsil, byl můj otec - vůbec, za celé ty roky nevěděl, že kouřím. ![]()
@Kazimíra Olejovka píše:
Máma říkala, ať slíbím, že nikdy - no a v 9. třídě už jsem se zařadila mezi frajerkyTřeba jen 1 cigareta denně, ale ten pocit tenkrát
![]()
![]()
potřebovala jsem někam patřit, no.
Kouřila jsme až do otěhotnění, ale nikdy ne krabku denně, to jen když se někam šlo. Neměla jsem problém přestat.
Ale co je na tom nejzábavnější, že na své svatbě jsem si zapálila před veškerým příbuzenstvem a jediný, kdo se vyděsil, byl můj otec - vůbec, za celé ty roky nevěděl, že kouřím.
Je jsem taky kouřila do otěhotněni (ale já už otěhotněla v 18), ale asi tak tři denně, kdybych si zapálila na svatbě, tak i dneska by mě moje máma asi zabila
![]()
@Aspera píše:
Já měla s alkoholem co si povolila dětem, že jsem si mohla od 15 dát třeba skleničku vína a nevyužívala jsem to. Občas půl skleničky, když si naši otevřeli nějaké víno co mi chutnalo. Opilá jsem byla za život párkrát a až ve vyšším věku, když jsem vždy udělala nějakou chybu (zapomněla se najíst, málo to pokládala nealkem atd. ) Cigarety ani nevím jestli jsem měla zakázané, každopádně jsem nikdy nekouřila. Pokud jsem někde byla, dávala jsem si na pití pozor, abych byla vždy při smyslech. Takže za mě to povolení může pomoci k tomu, že to není zakázané, není to zajímavé.
Právě že kdyz to má povolené, tak co tak vím se snad nikdy neopil ( samozřejmě žen kdyby se opil do němoty, tak se mi nepřízna
) zatímco ti co to měli zakázány, toho využívaj mimo dohled a skončilo to vždycky špatně
, ale u těch cigaret se obávám aby se to nevymklo a nerozkoiril se, protože pre e jenom maj horší dopad na to tělo ![]()
@Qwask Potíž je, že až dostane rozum, bude chtít přestat. Skoro 100% kuřáků s maturitou a výš se někdy snažilo přestat. Čím míň bude zavislej, tím líp.