Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chtěla bych druhé dítě, ale jsem nervózní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.2.26 13:34
Čím bys jako synovi měla ublížit? 
My jsme chtěli děti 2 roky od sebe a klaplo to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.26 13:40
@Bytsamsebou ono to bude fakt třeba znít divně, ale jsem člověk který si to fakt jaksi na jednu stranu nedokáže představit a na druhou ano. A je to velký krok a to si uvědomuju a uměle si z toho dělám ještě těší. Takhle to mám v životě celkově v práci u přátel atd. Kdo mě zná ten už ví 
dělám si všechno zbytečně těžké.. a já mám furt v hlavě že o mě z jedné části přijde… nechtěla bych mu nijak ublížit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.2.26 13:41
@Bytsamsebou a možná hloupá otázka a nemístná, ale můžu se zeptat jak dlouho vám trvalo než jste otěhotněla po druhé? Pokud se ptám nevhod omlouvám se
- Citovat
- Upravit
6.2.26 13:41
@Anonymní píše: Více
No a čeho se teda bojíš? Jak bys měla synovi ublížit? Tím že by bylo miminko, a neměla bys na něj už tolik času? Tak to prostě chodí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.26 13:43
@arinecka ano přesně toho se bojím…a vím že to tak chodí ale nedokážu se přesto přenést asi bych potřebovala aby to přišlo náhodou a rozhodlo se to za mě a já nad tím tak nedumala a jen si to užívala
- Citovat
- Upravit
6.2.26 13:44
@Anonymní píše: Více
Měsíc. První měsíc ne, druhý už jsem otěhotněla. Zkus se naučit míň přemýšlet nad kravinami 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.26 14:32
@Anonymní píše: Více
Druhé dítě samozřejmě změní spoustu veci. Hodně věcí zteatite, jiné zase získáte. Později se mohou děti mít rady nebo se můžou nemít rady od dětství. Pokud chcete druhé dítě, tak ho mějte. Kvůli sobě. A neřeš, co bude, stejně se to vůbec nedá odhadnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.26 14:35
Jestli jediným důvodem, proč váháš nad druhým dítětem, je to, abys první dítě neobrala o péči a čas, tak se na to zkus podívat takhle: chceš vychovat dítě, které bude permanentně opečovávané, dost možná méně samostatné, zvyklé na veškerý servis kdykoliv a kdekoliv? Klasického rozmazleného jedináčka? (Ano, i jedináček může být samostatný a skvěle vychovaný, ale mám pocit, že u tebe zakladatelko by to sklouzko do nezdravého opečovávání…a chápu to, že když máš za sebou potrat, tak si toho dítěte o to víc vážíš). A ano, s druhým dítětem budeš muset holt svůj čas a péči dělit mezi dvě osůbky. Ale má to zas spoustu výhod: děti budou mít sourozence, parťáka na hraní v dětství a na těžkosti života v dospělosti, starší ti může s malým pomáhat a péče o miminko může být super zábava (podává plínky, vybírá oblečení, pomáhá koupat)# naučí se, že svět se netočí jen kolem něj, naučí se dělit..hele, já třeba nemám tak pohodové děti jako ty a ani tolik pomoci manžela a rodiny už vůbec ne, ale jsem hrozně ráda, že mám dvě děti. Miluji pozorovat, když se děti spolu nahaneji, vymýšlí blbinky, hrají si spolu, dělí se o jídlo, cákají se ve vaně, ten starší učí malého mluvit, mladší se snaží ve vsem dohnat staršího atd. Jsou to ještě dva prďoši, ale už teď mají spolu krásný vztah a doufám, že jim to tak vydrží napořád. Jasně, taky na sebe ječí a tahají se o hračky, idylku doma nemame 
A jo, vždycky je riziko, že se narodí náročné dítko, že spolu sourozenci vztah nebudou mít nejlepší atd atd…ale kdyby měl člověk promyslet všechno, tak si radši nepořídí ani jedno dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.26 15:02
@Pauznuto děkuji moc toto mě nakoplo 
já jen úplně nemám možnost se zeptat třeba tchýně nebo mamky protože jejich názor vím a každá ma jiný. Já mám bratra o 11 let staršího a mamka chtěla takový věkový rozdíl a tchýně nemá rozdíl mezi dětmi ani rok a taky to tak chtěla a já nejsem ani pro jednu variantu, takže úplně se mi to ani nechce snima řešit takže fakt děkuji asi něco takového jsem potřebovala a chtěla slyšet. Můžu se zeptat jaký máte věkový rozdíl mezi dětmi?
- Citovat
- Upravit
6.2.26 15:36
Mela jsem prvni dite narocne a chvili jsem nemela na druhe ani pomysleni, ale pak na to taky doslo a svym zpusobem jsem mela podobne pocity. Syn byl na me hodne navazany, prvni 2 roky jsem mu rikala nalepka, mela jsem strach, jak by nesl konkurenci. Jenze jsem v nejakem momente pochopila, ze mu to nejen ze neublizi, ale.ze mu to prospeje a me taky, jinak se priznam, ze u me nejspis hrozila poradne opici laska. Vim, ze zadna zaruka to neni, ale u nas to (zatim) nastesti klape dobre, kluci se maji hrozne radi (jo, porafou se, ne ze ne, ale celkove jsou stastni, ze se maji). Jo, prinasi to situace, kdy se jeden nebo druhy musi omezit, prinasi to vic chaosu v tech prvnich letech, spousta veci by byla s jednim jednodussi…ale je krasne pak na to koukat, kdyz spolu funguji. Za me to je hrozne uzitecne pro vsechny…ale ve finale si to musis vyhodnotit sama.
Jinak rozdil mame 3 roky…nekdy bych brala i o neco mene, obcas se s tim blbe planuji aktivity, ale vzdy to ma neco pro a neco proti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.26 16:00
@Anonymní píše: Více
Chápu, ale tak to prostě v životě chodí. Syn si zvykne. Začátek bude dost možná hodně náročný, když uvidí že veškerá tvoje pozornost nepatří jen jemu, dost možná bude žárlit. Tohle dpředu nikdo neví. Jestli ale chceš druhé dítě, tam směle do toho. Nějak bylo, nějak bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
Ale jako těhotná jsem to tak vůbec neměla. Syn byl náročné miminko. Teď má 16 měsíců a je super parťák. Má pěknou rutinu, ale když se rozhodí vždy se s tím v pohodě vypořádáme je to spáč a spí celou noc už dobrý rok. No a teď k pointě této diskuze. S manželem chceme děti dvě. Manžel už před půl rokem byl pro druhé tak jsem mu řekla že je brzo 
samozřejmě řekl že to zaleží na nás obou a hlavně na mě, uvědomuje si že jsem s dítětem hlavně já. Manžel mi pomáhá hodně nemůžu si vůbec stěžovat. A teď nadešel ten čas u mě a přišla touha po druhém dítěti. Chtěli jsme aby měli děti k sobě blízko tak rozdíl 2-2,5 roku. Jen prostě se ve mě pořád misí syn, prostě mám o něj strach tak strašně ho miluju že bych mu nijak nechtěla ublížit. Přitom si živě dokážu představit jak má sourozence. Tyjo já mám v hlavě takový guláš. Tak moc chci a zároveň se tak bojím a mám prostě problém si představit fyzicky druhé dítě a tak jsem to měla i se synem. Měl to taky někdo tak..? Ale ta touha je tak silná kór když nám doma vše tak šlape se synem a finančně jsme taky zajištění, manžel je připravený já taky ale moje hlava ta je mimo 
toto je otázka na kterou mi samozřejmě nikdo nedokáže odpovědět a je to jen pouze na mě, ale zajímalo by mě jestli jste to měla některá taky tak. Mám syna 16 měsíců. Když jsem byla těhotná tak jsem si to furt neuvědomovala, jednou jsem potratila a to mě zlomilo. Když jsem čekala syna tak jsem si říkala tyjo já asi necítím takovou lásku jako ostatní mámy. Co když ho nebudu mít ráda? Byla jsem na rizikovém furt jsem měla nějaké potíže a strach se mě držel při každém píchnutí. No porodila jsem syna a bum to byla ta láska, pravá a čistá můj svět je plný. A já už věděla co je opravdově milovat.