Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Druhé dítě ve 41 letech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.10.24 12:39
Ja nevim, ale to jsi doted nevedela o tom, ze s vekem roste riziko spojenych s tehotenstvim a porodem? Nikdo nerika, ze je to pravidlo, ale pravdepodobnost komplikaci roste.
Jinak samozrejme rozhodnuti je vzdy jen na tobe a manzelovi.
Ale i kdybys otehotnela dneska, tak mezi detmi bude cca 9 let rozdil, takze je dost nepravdepodobne, ze si spolu budou hrat a budou mit takovy ten pravy sourozenecky vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ledová káva
11.10.24 12:39
Hele moc času už na rozmýšlení nemáš, doktorka straší protože je doktorka, stát se může všechno kdykoliv, za mě běžte do toho 
Akorát by sis to pak vyčítala, že jste to nezkusili, že je dcera jedináček a už to nepůjde. Třeba já mám trochu postižené 2 děti ze 3 a to jsem rodila mladá. Nikdy nevíš. Ale to je život. 
Příspěvek upraven 11.10.24 v 12:43
- Citovat
- Upravit
11.10.24 12:40
@Anonymní píše: VíceŘekla bych, že těhotenství je vždycky sázka do loterie. Nikdo ti neřekne, jak to bude.Mohu jen za sebe, já si vůbec nepřipustila, že dítě nemusí být zdravé. Plánovaný syn nebyl a dobrovolně bych do toho nešla. Nicméně narodil se když mi bylo 41 a půl, na den. Komplikace u porodu nebyly, dítě se narodilo v 38 týdnu, vlastně nejpozději ze všech mých dětí, první dcera ve 21 letech,36 týden, druhá 25 let,37 týden. Syn je zdravý, porod trval půl hodiny.Dnes je mu taky přesně na den třináct a půl roku. Popravdě ani můj gynekolog tehdy nepřipustil, že by dítě nemělo být ok.Na plodovou vodu jsem byla poslána jen kvůli věku, ale bylo mi řečeno, že na ní nemusím, že mám výsledky dobré. Přesto jsem tedy na zákrok šla. Spíš proto, abych si něco nevyčítala, ale tak nějak vnitřně jsem byla úplně klidná. Až se tomu dnes skoro divím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 12:42
Jestli to druhé opravdu chcete moc, tak bych do toho šla ale dala si limit taky max ten rok a pak už se na to vykašlala.
Já jsem měla poslední dite půl roku před 38 narozeninami a bylo to pro mě úplně na hraně. Ale já jsem měla už třetí a poměrně blízko toho druhýho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 12:46
Tak to ví snad každý, že s věkem roste i riziko nějakých vad a podobně….
Navíc děti budeš mít sice 2, ale samotné si k sobě blízko (alespoň ne v dětství) nebudou.
Ten věkový rozdíl je fakt velký.
Pokud 2. dítě chceš a nebojíš se toho, tak do toho jdi. Je to jen na tobě.
Já sama mám hranici do 35-38let, pak už by mi to přišlo sobecké i vůči tomu dítěti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 12:46
Holka, nevím. Doktorka je realista, nemaže ti med kolem úst. Rozhodnout se budete muset sami. Jako chápu tu touhu po dalším dítěti, ale ono se taky komplet změní všechno, i stran první dcery, a i zdravé dítě není jen to usměvavé miminko v peřince. Úplně bych se nestresovala, jestli bude postižené. Diagnostické metody jsou na mnoho vad dost přesné, aby se odhalily. Ale mně je teď tolik co tobě a upřímně, další dítě bych už fyzicky ani psychicky nedala. Sotva trochu odrostly, aby jim člověk nemusel utírat nudle a krmit je, měl by být další človíček odznova.. Takže hodně štěstí, pokud do toho půjdeš, a hlavně pevné nervy!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 12:46
Znam i strasi matky, takze 41 je jeste dobrý vek, divím se, ale ze jste do toho nesli driv.. Doktorka je holt asi stara škola, rizika určitě nějaká jsou, od toho jsou, ale všechny vyšetření aby se vyloučily. Me muj gynekolog naopak v tomhle věku vzdycky zlobil hláskama, ze mam hezkou dělohu, pekny vajíčka, to by bylo ještě miminko. 
Přestal s tim asi v 45..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.10.24 12:49
Mám lehce postižené dítě, které jsem rodila v 33 letech. Pak mám dítě naprosto zdravé a to jsem rodila ve 40 letech. Tak si vyber no 
- Citovat
- Upravit
11.10.24 12:52
Ja se nechci dotknout nikoho, ja mam nazor, ze to chci dite kolem 40 je spis babickovsky pud. Plne chapu, kdyz se snazim o dite cely zivot a pak se zadari, ale kdyz uz dite mam, tak bych dobrovolne uz nechtela. Nejde o to, ze treba dite muze byt postizene, ale kdyz me bude pres 50, mit doma pubertaka, muzu mit i JA zdravotni problemy …
Ale opravdu je to jen vas 🤗 musite vedet vy, co chcete. Nokdo jiny vam do toho nemuze kecat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 12:57
Znam i zeny, ktere mely prvni dite po 40. Ale aby duvodem byl partak pro dceru, ze si dcera preje sourozence.. vzdyt ma 8, nez otehotnis a miminko se narodi tak bude mit 10, nebo treba i 12 pokud neotehotnis hned. To uz budou uplne dva jedinacci, zadni partaci ani ted, a mozna ani v dospelosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 13:05
Nemáš pravdu. Moje švagrová má mezi dětmi rozdíl 11 let. Jsou to ti největší kamarádi, pomáhají jeden druhému. Možná když byly děti, tak ten rozdíl byl citelný, ale teď v dospělosti je to úplně o jiném.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 13:06
Ja jsem nekde zaznamenala, ze realne se vice postizenych deti rodi mladym zenam, neb nepodstupuji tolik vysetreni a nejsou tak hlidane jako ty stare. Nemam ale cas to overovat. Pokud po diteti touzis, tak to proste zkuste. Ja mam treti v temer 42, problemy zadne. Ale byla jsem rozhodnuta, ze to necham na prirode, do umeleho oplodneni bych nesla. A mam podporujici doktorku, ktera si vubec nemyslela, ze bych mela byt babicka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 13:11
Kamarádka měla první v 41, dřív se nedařilo. A dnes má krásnou zdravou 6ti letou holčičku. Osobně bych to zkusila, ale nešla bych do toho nějak na sílu. Prostě když se podaří, tak super. Ale nepočítala bych kvůli tomu plodné dny, měření teploty, či co se vše dělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.24 13:14
Pokud druhé chcete, tak do toho, na nikoho se neohlížej. Já měla 3. dítě ve 36.5 letech a oproti 1. a 2. dítěti, které jsem měla ve 26 a 28 je těch 10 let znát., navíc jsem neměla tolik maminek s dětmi, protože jsem už byla „starší“ matka. Musela jsem všechno kupovat znovu 😁 a vlastně všechno znova… už teď máte pohodu a šli byste do toho od znova… já chtěla tak moc, že jsem nic neřešila a pomlslná třešnička na dortu, bylo to, že napotreti vyšla holčička.
Kolem a kolem jdi do toho..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojky všem. Je mi 40.let . Máme dceru 8.let ( po ročním snažení ).Přirozeně, těhu v pohodě, jen ť. cukrovka, jinak La La, porod složitější, ale nakonec vše dobře dopadlo.
Jsme zabezpečení, manžel super, vše o. k.
Vždy jsem chtěla jen 1.dítě asi postupem let se mé priority mění a
teď jsem začala přemýšlet o tom, že cítím, že nám doma někdo chybí.
S manželem jsme se začali bavit o druhém dítěti. Já bych ho moc chtěla, jak kvůli sobě, tak kvůli dceři - moc si přeje sourozence a já najednou nechci, aby byla sama. Manžel by ho taky chtěl. Byla jsem u dr na prohlídce a povídám jí o tom a ta mě docela postrašila, že už jsem starší a že se může cokoli stát ( větší procento komplikací při těhu, porodu, vady dětí atd ) Říká mi - jako je to na vás, ale já když tady vidím ty maminky, jak mi tady pak pláčou, že mají postižené děti, to nikomu nepřeji. Prej jestli dceři někdo chybí, mám jí koupit jorkšíra 🙈 🙈 Že hold to procento komplikací u starších roste a že ona si v 50 ti nedovede představit, že má doma 9.l dítě, ale že co by nezvládla ona ať neberu v potaz.
Já furt přemýšlím, jestli jo, nebo ne.
Dítě chci, ale ona mě tak vyděsila, že jako se fakt bojím. U dcery mě ani nenapadlo přemýšlet o vadách, komplikacích a nedejbože úmrtí ditěte.
Ještě mi řekla - jste si vědoma, že kdyby se vám narodilo postižené dítě, tak se vám život obrátí o 380 °? Jestli tohle unesete, tak do toho. Docela drsná slova, ale mě v té hlavě utkvěla.
Je tady holky taky nějaká maminka, která měla taky takový strach, ale přesto do toho šla? Asi potřebuji nakopnout, nebo fakt nevím..
Omlouvám se za anonym, je to pro mě hodně citlivé téma.