Duch v domě?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
7.1.18 17:49
@LimitedEdition píše:
My když hlídáme babi raťafáka tak pokaždé z ničeho nic se postaví do chodby a na něco štěká, ale úplně hrůzostrašně a minule to dělal u dcerky v pokoji. Budu rohy vysypávat solí a pálit šalvěj, sama o sobě se tu kolikrát cítím divně plus si musím koupit pryskyřici a nějaké kameny a udělám pár orgonitů. Mám doma knihu stínů, autora teď nevím. Raven něco tak mrknu jestli tam není něco na vyčištění domu.

Jako dítě jsem vídala postavy, jako by mlhy. Řekla bych že děti a zvířata něco vidí..

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.1.18 17:50
@Evulina píše:
Zkus nejdřív si s tím dotyčným promluvit..říct, že by jsi mu moc ráda pomohla, že mu přeješ klid..ale poprosit ho taky, ať už vás neděsí. Uvidíš..když to nepřestane, šla bych za tím farářem.
My zas s mamkou, nezávisle na sobě, slyšíme občas na hřbitově, kde jsou pochováni moji prarodiče, hlasité mužské kroky v písečné cestičce, co tam vede. Ustane to vždycky, když se pokřižujeme..Resp. máma ty kroky slyšela nedávno, je to asi měsíc zpátky a volala mi co zažila a jaké kroky jsem tam tehdy (asi 5 let zpátky) slyšela já a byly to naprosto ty samé..někdo nemá klid.
Neznamená to rovnou, že vám chce ublížit. Nám tady taky chvíli „strašilo“ - dcera ve svých asi 3 letech viděla pořád na lustru „pána a paní“, usmívala se na ně a říkala, že oni na ní také. Tak jsem je taky vždycky pozdravila, i když jsem je neviděla. Pak jsme pátrali, ukazovali dceři různé fotky příbuzných apod. a ona pořád vrtěla hlavou, že ti to nejsou. Až nakonec mě napadlo půjčit si dole u pana domácího jeho album a ona bez mžiknutí oka poznala jeho rodiče. Tak jsme přemýšleli, co asi potřebují. Nakonec za pár týdnů nato manžel při vyklízení „starého stavení“, kde byl akorát neskutečný binec, narazil na urnu otce pana domácího!! Normálně ho tehdy nepohřbil a on ležel zapadnutý v příšerném binci. Tak jsme ho pohřbili po boku své manželky a od té doby klid.
Možná ti dotyčný taky dá nějak najevo, co potřebuje, když se ho zeptáš :think:

To jsem zkoušela, a nic… Příběh teda mrazivý… :?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.1.18 17:52
@zudina píše:
Proste ti doma strasi nejaka zemrela duse co se nechce od toho mista odpoutat

Už jsem psala Elatě (vím že ona se vyzná), byla u nás paní a odvedla duši, ale prý tam ještě něco je, neví co…

  • Citovat
  • Upravit
7.1.18 18:36

edit admin - reklama

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14885
7.1.18 19:14

Jsem taky strašpytel, proto jsem ráda, že máme psa. Když něco šustne na chodbě, tak hned běží ke dveřím a když je to moc blízko, štěká. Věřím, že by vyhnal i ducha. Když je klidný pes, jsem klidná i já :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7.1.18 19:15

Jasně, záleží jen na Vás ;-) také nechci právě moc veřejně a dávám pracovní mail :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.1.18 19:46

Hlídač se vším všudy :palec: :potlesk:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.1.18 19:47

Jen se ještě zeptám; Vy jste z Kladna?

  • Citovat
  • Upravit
7.1.18 19:59

Manžel tu kdysi krátce po nastěhování viděl ženu. Vzbudil se, tma a jen okny prosvítalo světlo z pouliční lampy a u nohou mu stála nějaká ženská postava a dívala se směrem k obýváku kde jsem byla já s dcerou, která mi plakala bolestí, protože mi jí macecha málem dostala do nemocnice když si hrála hru snědla jsem Šalamounovo houno. Říkal, že byl úplně paralyzovaný, nemohl se hnout a chtěl křičet, ale nevydal ani hlásku. Pak se mu povedlo zavřít oči a jak je otevřel byla pryč a normálně vztal. Byl úplně zelený. A pak když jsem usla v obýváku jednou tak cítil vedle sebe jak si někdo jakoby lehá a prohýbala se normálně matrace tak že natáhl ruku ať se k němu přitulím a nenahmatal mě tak se zvedl, rozvítil a tam nikdo. Takže bych i věřila, že hafan něco zmerčil. I dcera, která tam teď má pokoj kolikrát začala v noci strašně brečet a nešla utišit a pak tam jednu dobu odmítala spát, že tam je bubák.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.1.18 20:16
@LimitedEdition píše:
Manžel tu kdysi krátce po nastěhování viděl ženu. Vzbudil se, tma a jen okny prosvítalo světlo z pouliční lampy a u nohou mu stála nějaká ženská postava a dívala se směrem k obýváku kde jsem byla já s dcerou, která mi plakala bolestí, protože mi jí macecha málem dostala do nemocnice když si hrála hru snědla jsem Šalamounovo houno. Říkal, že byl úplně paralyzovaný, nemohl se hnout a chtěl křičet, ale nevydal ani hlásku. Pak se mu povedlo zavřít oči a jak je otevřel byla pryč a normálně vztal. Byl úplně zelený. A pak když jsem usla v obýváku jednou tak cítil vedle sebe jak si někdo jakoby lehá a prohýbala se normálně matrace tak že natáhl ruku ať se k němu přitulím a nenahmatal mě tak se zvedl, rozvítil a tam nikdo. Takže bych i věřila, že hafan něco zmerčil. I dcera, která tam teď má pokoj kolikrát začala v noci strašně brečet a nešla utišit a pak tam jednu dobu odmítala spát, že tam je bubák.

A řešili jste to? Nebo to přetrvává?

  • Citovat
  • Upravit
18304
7.1.18 20:26

Tak pro mě jsou spíš mrazivý ty kroky na hřbitově. O těch rodičích pana domácího jsem věděla, že byli hodní, to vědí i lidi z vesnice. Jich jsem se nebála. Když jsem i viděla, jak se na ně dcerka krásně usmívá..byla jsem ráda, že jsme tu urnu našli a mohli pohřbít..chudák, takhle být pohozený mezi krámama a špínou leta letoucí..holt pan domácí byl vždy trochu lajdák, i když tohle už teda přesáhlo mez, nechat takhle pohozeného vlastního otce, to jsem fakt nechápala.. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7.1.18 21:01

Neřešili a od té doby se nic podobného nestalo, akorát občas ta dcera no… Ale já v tom pokoji mám celkové divný pocit. Už bych tam spát nemohla a jak tam jdu v noci mám divný pocit a necítím se dobře. Ale občas se mi stane, že periferně něco zahlédnu, takový jakoby… nevím jak to popsat, ale jak se otočím nic tam není.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
398
7.1.18 21:36
@LimitedEdition píše:
Neřešili a od té doby se nic podobného nestalo, akorát občas ta dcera no… Ale já v tom pokoji mám celkové divný pocit. Už bych tam spát nemohla a jak tam jdu v noci mám divný pocit a necítím se dobře. Ale občas se mi stane, že periferně něco zahlédnu, takový jakoby… nevím jak to popsat, ale jak se otočím nic tam není.

A vy se tam necítíte dobře a nastěhujete tam dceru, která se tam bojí? Chuděra

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.1.18 22:00
@Evulina píše:
Tak pro mě jsou spíš mrazivý ty kroky na hřbitově. O těch rodičích pana domácího jsem věděla, že byli hodní, to vědí i lidi z vesnice. Jich jsem se nebála. Když jsem i viděla, jak se na ně dcerka krásně usmívá..byla jsem ráda, že jsme tu urnu našli a mohli pohřbít..chudák, takhle být pohozený mezi krámama a špínou leta letoucí..holt pan domácí byl vždy trochu lajdák, i když tohle už teda přesáhlo mez, nechat takhle pohozeného vlastního otce, to jsem fakt nechápala.. :roll:

Ty kroky na hřbitově asi nejsou úplně neobvyklé. Ale děsivé jsou, o tom žádná. Na hřbitov jedině ve dvou! ;)

Máš pravdu že ten domácí nezná hranice slušnosti, bez úcty k otci :(

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.1.18 22:04
@LimitedEdition píše:
Neřešili a od té doby se nic podobného nestalo, akorát občas ta dcera no… Ale já v tom pokoji mám celkové divný pocit. Už bych tam spát nemohla a jak tam jdu v noci mám divný pocit a necítím se dobře. Ale občas se mi stane, že periferně něco zahlédnu, takový jakoby… nevím jak to popsat, ale jak se otočím nic tam není.

Taky bych tam asi nespala, nevím no… Já už jsem z těch věcí tak unavená, že bych tam možná i usnula a občas bych ze spaní kolem sebe cákala svěcenou vodu :lol: S tím periferním viděním to mívám často, i ve dne. Třeba jsem v kuchyni u linky, nebo v koupelně na bobku řídím prádlo, mám pocit že někdo přišel, periferně mrknu a potvrdí se mi to. Tak začnu mluvit, otočím se a nikde nikdo. Jednou jsem mluvila pět minut :lol:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat