Duchové doma
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@FikuLenka já jo, já bych to chtěla mít vyřešené. Tak se to nehne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
paranormálni jev
Ahoj, přidávám se k diskuzi a chtěla bych poradit. Nikdy jsem se nesetkala s duchem nebo něčím podobným až dneska večer a jsem z toho docela vyděšená a nevím co si mám o tom myslet. Kolem třetí ráno jsem vypnula počítač a ulehla ke spánku. V klidu a unavená jsem usínala a z bdění jsem uslyšela, jak mi zavrzala postel u nohou a cítila jsem, jak na konci mé postele někdo sedí. V tu chvíli se mi zvýšil tem a polilo mě neskutečné horko. Měla jsem strašný strach, že jsem se ani nehýbala a děla jsem, že spím. Nedokázala jsem otevřít oči s hrůzou co bych viděla, protože jsem opravdu cítila, že v pokoji nejsem sama a čekala jsem co se bude dít a přála si ať je co nejrychleji pryč ať už to je cokoli. Ležela jsem a na nic se hrůzou nezmohla. Po chvíli jsem ucítila chlad na krku. Rozhodla jsem se pomalu otočila na bok a chlad byl pryč a otevírala oči. Naštěstí jsem nic neviděla za to jsem moc ráda, jinak bych se asi zbláznila. Pak jsem pocítila úlevu a cítila, že už jsem sama. Nevím co to bylo a děsí mě to. Celý den na to myslím a nedokážu si to nějak vysvětlit. Nechci tento zážitek nikomu vyprávět nikdo by mi nevěřil a myslel si, že jsem se zbláznila. Máte někdo podobné zkušenosti???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kristina88 no zkušenost nemám, ale vím, že to tady holky někde v diskuzích psaly. Upřímně ti povím, stát se to mě, tak umřu. Stačí, když si tady sadomasochisticky pročítám diskuze s touto tématikou a pak jdu večer spát, jednou jsem příteli udělala v noci takovou scénu, že se pak bál i on, zdálo se mi, že se nad něj někdo nahýbá, byl to sen, ale začla jsem ječet, pak jsem se probrala a jako by mi někdo strhl peřinu u nohou, to jsem si potom dokázala logicky vysvětlit, no ale rozespalá, uječená, on chudák vystrašenej. Stejně sem zase zabrousím a čtu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ale že se takové diskuze rozjedou vždy v ten týden, co má můj chlap noční… V noci mi z pod peřiny čouhaly snad jenom vlasy.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dneska v noci naštěstí nic. Ale pořád na to myslím co to mělo znamenat a nedokážu na to přestat myslet, proč a z jakého důvodu se mi tohle stalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kristina88 Jednoduše u Tebe byla nějaká duše. Pracuji s tím a odvádím je denně. Prostě Ti tam někdo vlezl, třeba hledal pomoc, cokoli, cítil jak se bojíš, tak se sebral a šel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Diky za odpověď, tak to jsem ráda a doufám, že už se to nebude opakovat, protože z takových věcí jsem přímo posraná strachy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kristina88 Neboj. Pokud z Tebe cítil strach a že netušíš, o co jde, tak nejspíš už nepřijde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Elata Jen tak mimo téma. Jak mohu zjistit, že jsou u nás přítomné duše mých prarodičů? Někdy bych si to přála, protože se moc těšili, až jednou budu mamka a nakonec babička zemřela 2 roky před otěhotněním na rakovinu a dědeček 1 rok před otěhotněním na udušení nechci být paranoidní, ale malý se občas moc culí „do neznáma“ a natahuje ruce do prázdna, že chce zvednout. Minule mi začala chůvička chrčet a pak jsem slyšela, jak se malý culí. Přišla jsem do pokoje a on vyculený v postýlce. Stále se díval jakoby za mě.
Je mi trapné trošku o tom psát. Ale připouštím, že něco mezi nebem a zemí prostě asi musí být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Maculinka Tak pokud se spokojeně culí, tak je to dobré. Pokud doma nejste nikdo vyčerpaní, tak je to ok. Můžeš tam mít prarodiče, můžeš tam mít nějakého anděla, jinou pozitivní dušičku. Pokud je Vám doma dobře a malý je vysmátý, tak je to ok. Kdyby někdy plakal nebo Vám byla najednou zima, zničeho nic pocit strachu apod.. tak to už by dobré nebylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Elata Nestraš. To je tu poslední měsíc. Při usínání, když zhasneme, je problém, celý se klepe, hystericky ječí. Malému je pár dní přes rok. Nikdy toto nedělal. Jak je světlo, tak nemá problém s usínáním a hlavně u toho musí někdo být. Jenom nesmí být tma. Tehdy, jak mi začala chrčet ta chůvička, tak to jsem měla rozsvícenou lampičku a jeho oblíbenou hudbu (je po ní klidnější). Ale jinak je uspávání hrůza. Jenomže přes den je vysmátý, natahuje se do neznáma a to večerní uspávání bývá hysterické. Stojí v postýlce, jen co k němu přijdu, táhne se mi na ruce, třese se, nechce mě pustit. Už ho ani nenechávám usínat samotného, protože vidím, že je nervózní. Kdybych byla až moc věřící, řekla bych, že přes den tu má neviditelné dobré kamarády a v noci ty špatné. Moje matka mi byla svědkem, když jsem už byla zoufalá a stále hystericky plakal, že mi pomohlo, když jsem zapálila svíčky a před ní jsem prosila, ať jeho nevinnou duši stráží andělé a vyženou zlou energii pryč. Tehdy dvě hodiny jsme ho nemohli uspat (u mých rodičů spí běžně do dvou minut, co ho tam položíme). Nakonec jsem v zoufalosti udělala ten proces se svíčkami a on po chvilku na to spal jak dřevo. Moje máma tehdy byla ohromena. Já taky, protože na takové věci moc nejsem, nikdy jsem nějak zvlášť přístupná těmto aktivitám nebyla a byl to spíš krok ze zoufalosti, který opravdu zabral. Opravdu připouštím, že něco existuje, ale nechci, aby to ovlivňovalo můj život. Připadám si jak blázen, jak to tu popisuji. Ale zachovám si férovost a píšu bez anonymity. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
