Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Soud mu to tedy může nařídit. Max. může prihlednout k jeho přání
Jediná hranice, kdy mu do toho nikdo nemůže kecat je plnoletost
@Anonymní píše:
Ahojky, slyšeli jste někdo pojem „dvanáctiletá plnoletost“? Jde prý o to, že se dvanáctileté dítě může samo rozhodnout, zda chce být u otce nebo u matky a nikdo, ani soud mu v tom nemůže bránit. Jde mi o to, že syn nechce u otce trávit tolik času. Máme střídavou péči, ale on tam zkrátka nechce být celý týden. Teď je mu 9 a jeho otec by byl schopný tahat ho po soudech a psycholožkách a tvrdit, že já ho manipuluju proti němu, kdybych mu ho nedala a to nechci. Ale na druhou stranu nechci ignorovat synovo přání. Ne, že by tam nechtěl vůbec, ale když se mi pak doma rozbrečí, že nechce, tak to pro mě není zrovna ideální. Ale neposlat ho tam, tak mám za pár dní ve schránce obsílku. Je tedy nějaký věk…dejme tomu těch 12 let, kdy se dítě může rozhodnout a nikdo, ani soud mu to nemůže nařídit?
Já bych věřil tomu, že tak nejak plizive pomalu různýma řecma si ho zmanipulovala. Je to velice velice částy jev. Někdy děti musí dělat i to co nechtějí. Takže se snaž ať tam chce. Děláš pro to něco?
@BukvickaMalicka píše:
Já bych věřil tomu, že tak nejak plizive pomalu různýma řecma si ho zmanipulovala. Je to velice velice částy jev. Někdy děti musí dělat i to co nechtějí. Takže se snaž ať tam chce. Děláš pro to něco?
Ne, opravdu nemám důvod ho manipulovat a tvrdit něco takového o někom, koho neznáš je dost odvážné
Nechápu, proč si hned všichni myslí, že když dítě nechce k jednomu z rodičů, musí ho automaticky ten druhý ovlivňovat. Syn tráví naprosto stejný čas jak u mě, tak u ex-manžela. Navíc vztahy mezi sebou máme dobré, nikdy jsme po sobě nešli. Takže asi tak. Nejspíš v tom hraje roli i jeho partnerka. Není na něj zlá, to ne, ale holt upřednostňuje poněkud radikálnější typ výchovy, jak jsem zjistila. Jak říkám, není to o tom, že by tam syn nechtěl být, jen prostě někdy má své dny a nechce
a mě to ničí, že ho tam musím dát proti jeho vůli, protože je mi jasné, že by to mělo dohru.
Asi neporadím, jen tak nad tím přemýšlím: Někdy mi není jasné, jestli pravidlo „dítě má nárok na oba rodiče“ se náhodou netransformuje do pravidla „rodiče mají právo na dítě“. Znám velmi podobný případ a otec si střídavku prostě vydupal i přes nesouhlas dítěte (vyřčený u soudu). Takže si myslím, že omezit styk s otcem asi nepůjde.
@Anonymní píše:
Ne, opravdu nemám důvod ho manipulovat a tvrdit něco takového o někom, koho neznáš je dost odvážnéNechápu, proč si hned všichni myslí, že když dítě nechce k jednomu z rodičů, musí ho automaticky ten druhý ovlivňovat. Syn tráví naprosto stejný čas jak u mě, tak u ex-manžela. Navíc vztahy mezi sebou máme dobré, nikdy jsme po sobě nešli. Takže asi tak. Nejspíš v tom hraje roli i jeho partnerka. Není na něj zlá, to ne, ale holt upřednostňuje poněkud radikálnější typ výchovy, jak jsem zjistila. Jak říkám, není to o tom, že by tam syn nechtěl být, jen prostě někdy má své dny a nechce
a mě to ničí, že ho tam musím dát proti jeho vůli, protože je mi jasné, že by to mělo dohru.
Víš proč si to každej myslí? Protože se to potvrzuje často ve spoustě případů. Proto…
Takže to není o tom, že tam nechce nebo je? Pokud ne, tak ho tam dej a neřeš to. Tebe to ničí? Jenže o tebe nejde. Takže nech syna ať se s tím popasuje.
Mluv s tím dítětem a podpor ho v tom aby tam chtěl. Vypadá to nejen že tohle té nenapadlo, ale že to ani není věc kterou vy si chtěla. Je a vzdycly.to bude jeho táta. Všechny dny nemůžou být slunickovy. Vzpamauj se.
@BukvickaMalicka píše:
Víš proč si to každej myslí? Protože se to potvrzuje často ve spoustě případů. Proto…Takže to není o tom, že tam nechce nebo je? Pokud ne, tak ho tam dej a neřeš to. Tebe to ničí? Jenže o tebe nejde. Takže nech syna ať se s tím popasuje.
Ty jo nevím, ale já jako dospělá bych hodně těžko nesla, kdybych měla pobývat každý týden někde jinde, natož jako dítě. Tohle není jednání v zájmu dítěte, zvlášť, když si to výslovně nepřeje. ![]()
@AZ29 píše:
Ty jo nevím, ale já jako dospělá bych hodně těžko nesla, kdybych měla pobývat každý týden někde jinde, natož jako dítě. Tohle není jednání v zájmu dítěte, zvlášť, když si to výslovně nepřeje.
To přirovnání ti moc nejde.
Je v jeho zájmu aby měl OBA rodiče i když maminka z touhy po pomstě by ráda aby ona byla ta jediná a on utrel.
Pěkně dramatický napsaný.. Není to někde jinde. Je to u táty.
Ženy umí citové vydírat a manipulovat a kor dítě…
I rodič má právo vychovávat dítě podle sebe. Není to i tom, že dítě si řekne a všichni budou skákat podle něj.
Jestli máte s bývalým tak dobre vztahy, tak to s ním prober
Nejprve to porešte jako rodiče, pak to proberte s klukem. Komunikujte a snad to vyresite sami bez nutnosti upravovat styk nebo tahat do toho soudy…
@BukvickaMalicka píše:Že se jedná o manipulaci ze strany matky sis tady vyfantazírovala ty. Jenže tady nejde o to, že by někdo skákal podle dítěte. Tady dítě skáče jak píská soud/otec. Pocit domova a zázemí je základní lidská potřeba, notabene u dítěte. Není to žádný nadstandard, který by si dítě muselo nějak vydupávat.
To přirovnání ti moc nejde.Je v jeho zájmu aby měl OBA rodiče i když maminka z touhy po pomstě by ráda aby ona byla ta jediná a on utrel.
Pěkně dramatický napsaný.. Není to někde jinde. Je to u táty.
Ženy umí citové vydírat a manipulovat a kor dítě…
I rodič má právo vychovávat dítě podle sebe. Není to i tom, že dítě si řekne a všichni budou skákat podle něj.
Proč to řešíš na internetu a ne s právníkem?
není žádná plnoletost, jen čím je dítě starš, tím více soud přihlíží k jeho názoru.
Pokud to chceš vyřešit s nejmenší zátěžeí pro dítě (chtít po něm aby si veřejně vybralo mezi tatínkem a maminkou je dost traumatizuící), domluvte si mediátora jak ty, tak otec tvých dětí a posléze k dohodě přiberte i děti a hledejte cestu, která bude vyhovovat všem.
@BukvickaMalicka píše:
To přirovnání ti moc nejde.Je v jeho zájmu aby měl OBA rodiče i když maminka z touhy po pomstě by ráda aby ona byla ta jediná a on utrel.
Pěkně dramatický napsaný.. Není to někde jinde. Je to u táty.
Ženy umí citové vydírat a manipulovat a kor dítě…
I rodič má právo vychovávat dítě podle sebe. Není to i tom, že dítě si řekne a všichni budou skákat podle něj.
Kdyby šlo OPRAVDU O ZÁJEM DÍTĚTE tak se každý týden nestěhuje děcko, ale rodiče. Protože dítě je mnohem zranitelnější a citlivější než rodiče a mělo by mít právo na svůj domov a své místo a svůj klid. A rodiče ať si klidně balí kufry třeba co dva dny a šaškují zleva doprava. Ale kdyby na to opravdu došlo - tak jsou rodiče do pár měsíců úplně psychicky hin a možná si pravidelnou střídavou péči pěkně rychle rozmyslí. Každý rodič, který zarputile trvá na této formě střídavé péče by si ji měl na rok vyzkoušet na vlastní kůži. Moc by mě zajímalo, zda by pak ještě své vlastní dítě do něčeho takového tak usilovně tlačil.
@IvanaOl píše:
Kdyby šlo OPRAVDU O ZÁJEM DÍTĚTE tak se každý týden nestěhuje děcko, ale rodiče. Protože dítě je mnohem zranitelnější a citlivější než rodiče a mělo by mít právo na svůj domov a své místo a svůj klid. A rodiče ať si klidně balí kufry třeba co dva dny a šaškují zleva doprava. Ale kdyby na to opravdu došlo - tak jsou rodiče do pár měsíců úplně psychicky hin a možná si pravidelnou střídavou péči pěkně rychle rozmyslí. Každý rodič, který zarputile trvá na této formě střídavé péče by si ji měl na rok vyzkoušet na vlastní kůži. Moc by mě zajímalo, zda by pak ještě své vlastní dítě do něčeho takového tak usilovně tlačil.
@BukvickaMalicka píše:
To přirovnání ti moc nejde.Je v jeho zájmu aby měl OBA rodiče i když maminka z touhy po pomstě by ráda aby ona byla ta jediná a on utrel.
Pěkně dramatický napsaný.. Není to někde jinde. Je to u táty.
Ženy umí citové vydírat a manipulovat a kor dítě…
I rodič má právo vychovávat dítě podle sebe. Není to i tom, že dítě si řekne a všichni budou skákat podle něj.
Rodič ano…cizí ženská ne.Ale to pochopí jenom Ti, kdo měli v životě s nějakou echt macechou tu čest. Dovedu si to tak nějak zhruba představit a nedivím se zakladatelčině synovi, že tam nechce trávit polovinu času. Moje děti by mohli vyprávět a jsem ráda, že jsme společně docílily toho, že se s otcem stýkají mimo jeho domov a tu ženskou už asi 2 roky neviděly. Ale u nás je to štěstí, že tatínek je natolik laxní, že soudit se určitě nikdy nebude.
Ahojky, slyšeli jste někdo pojem „dvanáctiletá plnoletost“? Jde prý o to, že se dvanáctileté dítě může samo rozhodnout, zda chce být u otce nebo u matky a nikdo, ani soud mu v tom nemůže bránit. Jde mi o to, že syn nechce u otce trávit tolik času. Máme střídavou péči, ale on tam zkrátka nechce být celý týden. Teď je mu 9 a jeho otec by byl schopný tahat ho po soudech a psycholožkách a tvrdit, že já ho manipuluju proti němu, kdybych mu ho nedala a to nechci. Ale na druhou stranu nechci ignorovat synovo přání. Ne, že by tam nechtěl vůbec, ale když se mi pak doma rozbrečí, že nechce, tak to pro mě není zrovna ideální. Ale neposlat ho tam, tak mám za pár dní ve schránce obsílku. Je tedy nějaký věk…dejme tomu těch 12 let, kdy se dítě může rozhodnout a nikdo, ani soud mu to nemůže nařídit?