Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já to měla o to jednodušší, že jsem s manželem, se kterým mám obě děti, jen jsme chtěli 3.. takže potřebu „společného“ dítěte jsme neměli..
Přesto jsem to obrečela.. a prostě jsem si říkala, že můžu být ráda, že mám 2 krásné zdravé děti.. a po 2 letech nás doktor mile překvapil, když přišel s tím, že to zas takový problém nebude. Chce to čas, nic jiného ti asi nepomůže..
Je to podobné, jako když jsem v 11tt přišla o miminko.. už od 5.tt se nevyvíjelo jako mělo, pořád bylo víc a víc opožděné, ale stále jsem doufala.. 2× bilo srdíčko na utz.. v 11tt už bohužel ne.. mozek si to zdůvodnil, věděla jsem velmi dobře, že lepší takovéto řešení, než kdybych o miminko přišla mnohem později, nebo po porodu, nebo se narodilo hodně těžce postižené.. ale srdíčko to pochopit nedokázalo. Jen čas (a v mém případě další těhotenství) tomu pomohly..
Tak tomu dej čas a zkus se soustředit na něco jiného (najdi si třeba nový koníček).. a hlavně přeji hodně zdraví tobě i dětem ![]()
@janullka123 Já vím, že to bude znít asi hloupě, ale já bych ho chtěla asi hlavně i z důvodu, že tak moc přítele miluji a chtěla bych mu dítě „dopřát“. Prostě mě strašně mrzí, že tak úžasný člověk, který dokáže vroucně milovat i „netabulkové“ dítě (což dcera rozhodně je a exmanžel jí nikdy nemiloval jako syna), „nemůže“ mít vlastní dítě.