Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zemřela mi maminka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.9.14 12:09
Zemřela mi maminka
Ahoj holky, potřebuju se vypsat a také hledám spřízněnou dušičku, která bojuje s tím stejným co já. Je to 6 týdnů kdy mi zemřela maminka. Byla nemocná, ale ne nějak vážně, ale bohužel se ráno neprobudila ze spánku…z ničeho nic.
Mám 1,5 letou dceru, kterou ona zbožňovala, jezdila jsem často k našim na celé týdny a bylo mi tam moc fajn.
A najednou je konec. Nemůžu už mamce zavolat a vypovídat se z čehokoliv. Už mi s ničím neporadí. Cítím se tak sama i když manžel se snaží, ale to není ono. Nevím, jestli chápete. Nevím, jak z toho bludného kruhu ven. Terezka říká první slova a já u toho pláču, protože je mamka už nemůže slyšet a takové ty útěchy (slyší je z nebe) mě moc neuklidňujou.
Jsem jak tělo bez duše, střídají se u mě nálady bezmoci, vzteku, frustrace.
Nemáte někdo stejnou zkušenost? Jak jste se s tím dokázaly vypořádat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.9.14 12:12
Upřímnou soustrast. Já i dcera máme k mé mamce velký citový vztah.Je pro mě nejlepší kamarádkou. Mrzí mě to..jak se s tím vyrovnat netuším, mě to děsí už teď. Pomůže jen čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:20
Upřímnou soustrast. Mě umřel táta před necelými dvěma lety. Až zpětně mi došlo, co pro mě znamenal 
. Každý den si říkám, jak by byl šťastný ze svojí vnučky, kterou nestihl poznat. Tady opravdu pomůže čas. Ono to bude pořád bolet, ale postupně ta bolest otupí a přijmeš to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:21
@handa30 upřímnou soustrast…nic nepomůže, jen čas a nedusit smutek v sobě..funguj před dcerou a večer si vyplač…obejmi manžela, obejmi dítě a dívej se do předu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:22
@handa30 Prožila jsem a vlastně prožívám do dneška to samé. Úplně jsi mě rozbrečela. Není jediný den, kdy bych si nevzpomněla na oba rodiče, na to, že nevidí vyrůstat moje děti, malou nikdy ani nepoznali, ona nikdy nepozná je, přemýšlím nad tím, jak by jí milovali a milion dalších věcí… Nikdy to nepřebolí, budou mi chybět, byla jsem mladá, když jsem během pár měsíců o všechny přišla. Bud ráda, že máš manžela, že máš oporu, je dobře, že se máš o koho opřít. Nepřebolí to nikdy, ta bezmoc je nejhorší, ale zvykneš si. Nic jiného ti totiž bohužel nezbývá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:26
@handa30 upřímnou soustrast, mě vloni, týden před narozením dcery, zemřel táta, bylo mu 53 let. v den jeho pohřbu jsem rodila,. nestihl ani vidět svojí vnučku, vím, že jakákoliv slova útěchy jsou zbytečná, prostě to bolí. ty musíš být silná pro svoje dítě..čas to zahojí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:30
@handa30 
ahoj to je mi moc líto, mě umřela maminka, když měl můj syn rok a tři měsíce, bylo to náhlé a nečekané, taky jsem to nechápala, nemohla jsem se z toho vzpamatovat, nic jiného než čas ti nepomůže, kromě teda tvojí dcerky ještě, já tenkrát nemít syna, nejspíš bych dopadla špatně, věř že jednou bude líp, ted to nepochopíš, ale bude určitě to ti slibuji 
,nikdy nezapomeneš a nepřestane to bolet, ale zvykneš si
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:36
Upřímnnou soustrast. Mně zemřel táta před dvěma lety a 3 dny. Jel do práce a cestou se mu udělalo špatně. I když mu mamka zavolala záchranku a ta přijela dřív než ztratil vědomí nedokázali mu už pomoci. Taky mi až po jeho smrti došlo, jak moc jsem ho měla ráda. Jsou to dva roky, žijeme dál, ale pořád jsem se s tím nevyrovnala, nesmířila. Je to prostě těžké, když si na něj vzpomenu, vyhrknou mi i teď slzy. Asi ta bolest nikdy nezmizí, jen časem ustoupí a zeslábne. Pořád mám v mobilu jeho číslo i s fotkou, vím že nezavolá, ale nemám sílu ho smazat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:38
Ahoj, me umrela mamka pred 7 tydny, necekane… jsem na tom uplne stejne. Snazim se normalne fungovat, ale smrt mamky je prvni vec na kterou myslim, kdyz vstanu a posledni myslenka se kterou usinam…Behem dne me to prepadne nescetnekrat…radu nemam, sama bojuju…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.14 12:41
Holky, díky za reakce. Nevím, vlastně co chci slyšet, jen se cítím sama a je dobré vědět, že se v tom člověk nepatlá sám. Furt čekám, že se něco stane a přijde nějaká úleva, ale ono nic 
Kdybych aspoň dostala nějakou naději, že je opravdu v nebi a že mě vidí, ale nějak tomu nevěřím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.14 12:43
Je to smuné, ale život je i o smrti. Má máma neviděla ani jedno pravnouče a moc si přála vidět aspoň jedno od milované vnučky. Máma chybí vždy, ale když odejde, nic s tím nenaděláme. Vzpomínej na to hezké, co jste prožili a nech ji v klidu spát. Mě vloni zemřel i táta, je těžké se se smrtí rodičů smířit, jenže…
- Citovat
- Upravit
8.9.14 12:46
Upřímnou soustrast. Jak psaly už holky přede mnou. Nikdy to úplně nepřebolí, ale člověk časem otupí a už mu není tak často smutno…prostě si zvykneš.
Budou to dva roky co mi umřel táta…ještě když byl doma, tvrdil, že nikdy neudiví Gábi chodit a nikdy se nepodívá na náš nový dům (koupili jsme starší baráček a rekonstruujeme)…říkala jsem mu ať nepřehání, že všechno bude v pohodě…bohužel měl pravdu..dcera začala chodit 3 dny před jeho smrtí, ale to už byl v nemocnici na morfiu…
Přes den funguj pro prcka, večer si pobřeč do polštáře. Časem to vážně už nebude tak moc bolavý i když teď tu brečím jak želva 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
