Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dvojčátka
- Fotoalbum (29)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.2.07 14:07
Nisso ,
k tomu porodu CŘ: Myslím, že je to opět velmi individuální záležitost, každá ženská to má jinak a případ od případu je jiný . Řekla bych, že se nedá obecně tvrdit: klasika je lepší nebo CŘ je lepší. Obecně se dá říct jen: klasika je přirozenější (CŘ je operace se vším všudy a to nic přirozeného není). A dá se říct: CŘ je pro dvojčata méně rizikový způsob porodu. Takže obecně bych se CŘ nebála…
Moje (čistě osobní a individuální) zkušenost je následující:
1. porod - spontánně - hrůza.
2. porod - CŘ v epidurální anestézii - celkem pohoda.
Po prvním porodu jsem si ještě několik týdnů dnů doma pořádně nesedla, teď po CŘ jsem přesně měsíc po porodu lyžovala - bez bolesti! Teď mám 7 týdnů po CŘ a o jizvě ani nevím… Vůbec nic mě nebolí! Ani když cvičím.
Po CŘ bylo skutečně krutých asi 48 hod. po porodu. Jak psala tuším Pitrska, nebolí ani tak jizva samotná, ale to, jak těžké břicho visí přes jizvu a táhne dolů. První „výlet“ do sprchy je zážitek! Ale jinak celkově byl pro mně CŘ mnohem méně nepříjemný a bolestivý než klasika. Žádné čůrání se slzami v očích, se slzami v očích na velkou… atd. atd.
Je jasné, že fůra holek by to vyhodnotila naopak - CŘ jako hrůzu a klasiku jako lepší a fůra holek nemá srovnání, protože zažily jen to nebo ono… Plyne z toho jediný závěr: předem nemůžeš vědět, co bude lepší pro Tebe!!
Zavinování dělohy podruhé fakt bolí (ale žádná hrůza), poprvé jsem to vnímala jen jako docela příjemné šimrání.
Zatím PAPA
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
22.2.07 16:31
Ahoj holky,můžu se k vám přidat? Jsem 10tt+5dní a čekám dvojvaječná dvojčátka. Byl to pro mě hrozný šok,když mi to dr v úterý č¨řekl,a od té doby hledám na internetu nějaké takovéhle fotum,kde bych se dozvěděla něco víc.
- Citovat
- Upravit
22.2.07 17:04
ahojky nová tváře, nevím jak tě mám oslovovat, nejsi přihlášená. Vítám tě tu. 
Určitě tě vezmeme mezi sebe, uvidíš, tady se toho dozvíš spousta a vůbec se nestrachuj. vše zvládneš. my tě určitě podpoříme 
taky pro mě byl šok, že jsou hned dvě, ale bylo mi to vlastně jedno, protože jsem čekala rok a půl než jsem vůbec otěhotněla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.07 17:31
Ahojky,omlouvám se,zapomněla jsem tu registraci aktivovat mailem,teď už to snad tam bude. Jsem ještě pořád taková vyjukaná,mámtotiž doma už dva kluky,jednomu je 12,mladšímu bude 7,a teď další dvě 
Je tolik věcí,které mě zajímají,musím to vaše forum pročíst zpětně,protože jsem neználek,ale to jste asi byly všechny,co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.07 19:08
Zdravím 
Na chvíli jsem usedka k počítači
především:
MÍŠE OBROVSKÁ GRATULACE - HODNĚ ZDRAVÍČKA VÁM VŠEM 
Michaelo vítej mezi námi. Myslím, že stejné překvapení jsme zažívaly všechny… Hlavně klid a hodně zdravíčka!!!!!!!!
Stíhám to tu tak maximálně číst, máme celá rodina chřipku, tak jen doufám, že to Anetka s Matýskem zvládnou!!!!!!!!!! Už aby to bylo za námi.
Mějte se moc fajn, PA
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.07 21:56
Ahoj Michaelo !
Jedna Míša už je mezi námi a zrovna je čerstvě mamina, tuším 2.nebo 3.den, tak jak Ti máme říkat? Michaela je takový dlouhý …
Tak to vítej mezi námi dvoj těhulky nebo maminky, to se nám to tu pěkně rozrůstá! Gratuluju k té novince (mimochodem, to je šok,co?), ještě dnes to mám v živé paměťi… To budete mít tedy doma veselo Ale kluci už jsou velký, tak nevyžadují tolik péče a budou třeba i pomáhat … Asi si přejete aspoň jednu holčičku,co?
Když jsem zjistila, že čekám dvojčata, taky jsem si to tu všechno pročetla, i ted někdy zabrousím na staré příspěvky, abych se dozvěděla, co holky řešily, když byly na tom „služebně“ stejně jak já … Takže se tady zabydli a kdyby Tě něco zajímalo, či trápilo, tak piš - zkušené dvojčecí maminy tady vždycky poradí, přestože se starají o minimálně dvě dětičky, tak si na nás tady udělají čas a vzájemně se podporujeme Takže vidíš, že ty dvojčata nejsou tak hrozný, když mají tolik času, aby seděly u netu a odpovídaly (samozřejmě zlehčuju a omlouvám se tímto všem, však já vím, za pár měsíců uvidím na vlastní kůži …)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 10:03
ale jo Ivuško, jen zlehčuj proč ne, když máš takový nadkhled, je to paráda ne no já ty první 3 měsíce nevěděla co dřív, to je fakt, domácnost byla tabu, občas pro nás jsem něco rychlýho uklohnila, ale jinak byli kluci na prvním místě,ale teď už je to opravdu něco jiného. zažitý režim a člověk si najde čas i na sebe i na vás uvidíte těhulky, že to taky zvládnete. já teď už zase musím, pro kluky musím udělat obídek, tak pa a opatrujte se. papa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 11:15
Ahojky,
Míšo, moc a moc gratulujeme k párečku! Váhy jsou tedy úctyhodné!!! Už to máš za sebou, tak přejeme co nejvíc pohody a ať prďolkové krásně rostou a prospívají! Hodně štěstíčka!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 11:29
Vítám mezi námi Michaelu!
Včera jsme absolvovali Vítání občánků. Bylo to fajn. Holkám se to moc líbilo. Koukaly jako špionky. Oči vyvalený! Hihi. Nakonec nás fotili u kolíbky. Holky, já a manža. No a zrovna, když nás fotograf krásně našteloval, tak Alex začala tlačit a ona u toho vydává parádní zvuky, tak celá obřadka se smála. 
To víte, že se pěkně posrajdila.
Dituš, máš pravdu, na společné fotce jsou holčičky už každá jiná. Oči mají podobné, ale zbytek je odlišný.
Pitrsko, teda Romík má tváře jako slabikáře! Je fakt hezký, jak je každej jinej! Stejně jako u nás. Taky máme jednu modrookou blondýnku a druhou tmavovlásku. To by byli ženiši!
Co se týče císaře , tak samotný zákrok mi byl nepříjemný. 
Při samotné operaci jsem si připadala jako po velmi těžké opici. Bylo mi hrozně zle od žaludku. Zvracela bych, dokonce mi to i personál říkal, ať si ulevím, ale nebylo co. Ale vzniklo to tím, jak mi rejbovali v břiše a hodně mi podráždili žaludek. Ten mě doslova „pálel“. Takový pocit jsem nikdy nezažila. Příště bych asi volila celkovou anestezii. Ta spinální mi fakt nesedla. ALe zase co neudělat pro miminka, že? Ta spinální je šetrnější. Po císaři jsem byla pěkně oblblá a pocit ochrnutých nohou nic moc, ale věřím, že klasický porod musí být ještě daleko horší. Jak to začalo přicházet k sobě, byla to velká bolest. Nejhorší ovšem bylo druhý den ráno v šest, to nás vyhnali do sprchy. Měla jsem pocit, že mi to vše praskne. Byly tam i holky, které sebou sekly. Ale dalo se to přežít. Asi dva dny po císaři to byla krutá bolest. ALe prý se to má „rozchodit“. Takže já chodila a chodila. Akorát lehce v předklonu a držela jsem si jizvu a převisující břicho.
Když to zkonstatuji dnes, dva měsíce po císaři, tak mám krásnou jizvu, která ani trochu nebolí a pod jizvou (svaly atd.) to lehce cítím, ale není to vůbec nic šílenýho. Asi to i brzy odezní. Jelikož to bude i tím, že se mi možná i dýl zavinovala děloha, protože šestinedělí mi netrvalo 6 neděl, ale teprve teď se to začíná dočišťovat. Takže u mě tak 8 neděl. Zavinování dělohy mě trochu bolelo, asi jako menstruační bolesti. Hlavně při kojení. Nejvíc mě to zavinování bolelo teď ke konci. To už jsem chtěla sahat po prášku (ale nešlo to, když částečně kojím). AKorát mě mrzelo, že po tom císaři se mi až za dlouho rozjelo kojení - asi 6. - 7. den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 11:30
Jani, Letadlo , jak se pozná ten rozestup břišních svalů? A poporodní kýla? Mám urpostřed břicha jámu, tak ti nevím… Na kontrolu po šestinedělí jdu teprve příští týden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 12:29
Ahojky maminy,tak jsem včera pilně pročítala příspěvky,a můžu říct,že je strašně krásný číst,jaké jste měly starosti o miminka,když jste byly na startu,jako teď já,a pak sjedu myší níž a tam jsou už míto metříku vaše děťáka! Hrozně mě to těší a uklidňuje,nemám pak už takové obavy. Holčičku bych si strašně přála,aspoň jednu,ale když to budou kluci,tak se nezblázním,myslela jsem,že mi to bude vadit,ale po tom šoku,že jsou dvě,už mě asi nepřekvapí nic.Jak tak čtu,dost vás asi rodilo císařem,je to lepší pro miminka? Nebo jste měly už nějaké trable a řešilo se to takhle? Mám strach,že budu mít nějaké problémy a budu muset ležet v n emocnici,mám bezmocnou maminku,a ty dva raubíře,tak by to byla asi hrůza Holky,chystaly jste si výbavičku dřív,než někdy v 7měsíci jako u norm. těhu? A byly jste dlouho po porodu v nemocnici vy a nebo mimísci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 12:57
Ahoj Míšo, císař je samozřejmě šetrnější pro mimča, ale četla jsem i články od mamin, co rodily )lně bez problémů normální cestou. je to opravdu individuální, záleží na tom, jestli je tam riziko, jak leží miminka atd. Já rodila ve Varech i Lioness a tam dvojčátka jinak než císařem nerodí, zduvod'noval to tam jeden dr. že pro to druhé mimčo je pak riziko že se může děloha stáhnout a pak se musí stejně rodit císařem, no na to jsou různé názory. u mě by byl ale stejně císař, jelikož první byl nožkama dolů, takže by ani spontánní porod nepřicházel v úvahu. Já třeba ležela od 23.tt v nemocnici, ale to už jsem psala, ale samozřejmě jsou tu i maminy, které chodili do poslední chvíle do práce atd…takže jsem ani výbavičku chystat nemohla, dělal to za mě přítel se ségrou, já vždycky napsala seznam, co je potřeba a oni to vyřídili, no nic jiného jim nezbývalo, protože to vypadalo, že tam budu do konce. V porodnici jsem pak čekala na váhu Kubíka, byla jsem tam 3 týdny. Kluci se narodili 2600g Romča a 2130g Kubík, ten pak zhubnul ještě na 1900g, takže se čekalo na jeho váhu. Kubík 14 dní nechtěl jíst sám, museli ho sondovat do žaludku, ale přibýval, to bylo hlavní, pak za ty 2 týdny se to zkouplo a začal papkat sám a za 3 dny jsme šli všichni domů. Ale ty 3 týdny tam byli hrozný záhul. Romča byl se mnou na pokoji, Kubík na JIPce, takže jsem lítala jak blázen. ale i to se vše dá zvládnout a to je samozřejmě můj příběh, ty ho můžeš mít úplně jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 19:44
Ahoj Pitrsko,tak to jsi měla tedy docela husté,to je přesně ta věc,které se bojím,ale kdyby měly být s mimísky problémy,tak bych taky musela. Tak jsem tak zhruba prolétla vaše starší příspěvky,a mám aspoň dobré tipy na kočárky I když mám na takové věci ještě dost času,ale chci být v obraze,kdybych nedejbože musela do nemocnice,tak ať můžu instruovat ostatní A jak se to dá zvládnout? Myslím když si broučky přineseš domů,stíháte i něco jiného než péči o ně? Miška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 21:20
Holky,
nestihla jsem nic dočíst, jen jdu nabonzovat, že Zdenikovi praskla voda a asi je v porodnici. Budu postupně informovat, snad ji Junior nebude dlouho trápit. Stejně se těším, co na to budou říkat bambulky.
Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.07 22:32
Michaelo,
neboj, zvládat se to dá. Vezmu to od konce. První měsíce jsem nezvládala nic jiného než péči o kluky, mamka mi vařila, tchýně žehlila a obě pomáhaly uklízet a všichni mi pomáhali s péčí o Kajku. Postupně se to srovnalo a teď bych řekla, že zvládám všechno sama a manžel příliš doma není. Teď mám třeba doma všechny tři děti, sama je uložím a zvládám. Je to o organizaci a pak se to dá. Jasně, jsou dny, kdy nic neuděláš, ale nemá cenu se nervovat. Tak to uděláš jindy, však ono se to nezblázní.
Já jsem měla pohodové těhotenství, kluci jsou jednovaječní, rodila jsem je 37+2 přirozeně, byli hlavičkama dolů. Po porodu jsem se cítila dobře, sice jsem skoro 12 hodin nevstala z postele, ztratila jsem hodně krve a motala se mi hlava. Kluky mi nosili na kojení první den, pak jsem je měla u sebe. Domů jsme šli 4. den, všichni z toho byli v šoku a nějak to nemohli rozdýchat. Asi kdybych chtěla rodit císařem, tak by to nebyl problém, ale já tak chtěla rodit přirozeně a můj doktor to věděl, tak mi vyhověl. Sice jsem strach měla, ale v průběhu porodu jsem o sobě nepochybovala. Ptala jsem se, jak rychle musí jít kluci po sobě, aby to bylo ještě v pohodě, tak mi řekli, že 5 minut je nádhera, 15 minut dobrý, 30 minut už nic moc. A kluci jsou těch 5 minut po sobě.
Věř si, mysli pozitivně a uvidíš, že bude dobře.
Lio, rozestup poznám tak, že když zatnu břišní svaly - udělám takový polosed, a dám prsty do břicha, cítím tam díru ohraničenou svaly. A pupeční kýla nevím, já jsem měla stále vylezlý a na dotek bolestivý pupík. Teď, co nosím pás, je zalezlý a nebolí. A ten rozestup se asi zmenšuje, podle mého pozorování. Zkus zajít k chirurgovi, ten Ti asi řekne nejvíc.
Po porodu jsem se čistila hodně dlouho, rozhodně 6 týdnů. Měla jsem silný takový vodový výtok, taky jsem měla strach. Ale po 7 týdnech jsem byla dobrá, děloha čistá a velikost naprosto normální.
Holky pohlaďte děti a pupíky.
Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
