Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No tak ten by letěl. Buran, co se neumí k holce chovat, žárlí a jako bonus je k němu barák na vsi s bábou a dědkem
děkuju pěkně, když si budu chtít posrat život, tak jsou i příjemnější způsoby.
No…mam zkusenost, zatim nevim, jak to dopadne. Do zprav ty pusinky posilal, ale jinak se projevoval spis činy, takze jezdil, kytky, pomoc, darecky, pozornosti, prikryl me dekou, uvaril caj, sehnal, kpupil, privezl atd. Sex taky vyborny. Za par mesicu se rozehral, takze tu a tam i pohladil nebo libnul, ale zase mame neco jineho, o tom ale mluvit nechci. Fakt nevim, jestli se to da. Ja jsem hodne emocionalni a temperamentni, dost mi to chybi, hlavne kdyz vim, ze to bude spis horsi ![]()
Jestli ti to vadí ted, po pul roce, tak si predstav sama sebe za 10 let. A ver mi, ze ruzove bryle opadnou. Ale podle me ho ted nedokazes opustit…takze to bud dopadne rozchodem později (doufejme bez detí), nebo tvojí celoživotní frustrací.
Nemam zkusenost s muzem, ale mam bohuzel jeste vice osobni zkusenost, jelikoz ja sama takova jsem…nerekla bych sice vyslovene emocne chladna, ale nemam potrebu si davat lasku najevo dotyky, slovy aj. verbalnim ci nonverbalnim projevem…i ja sama je nerada prijimam, nevim, jak na ne reagovat, opetovat, vadi mi i pochvaleni, hledam slova a vetsinou se snazim obratit rec jinde..
Nejake cukrovani po telefonu uz jde uplne mimo me
Takhle to zni hodne tvrde, vypada to, jak kdybych byla nejaka tvrda skala bez emoci, co snad ani slzu neuroni(to praveze ne, placu dost
Hodne i smichy.mm
),ale mam to spis hodne v sobe, snazim se s tim dost pracovat a hlidam se…mam dve deti, takze nejak vzniknout musely
Zdedila jsem to po svem otci, ktery je snad jeste o level horsi, mozna i proto, ze je to chlap! ale reknu ti jedno, ze moje mamina to hodne spatne nesla(nese do ted) a cim je tatka starsi, tim je to horsi, jenze u nej byl problem, ze si to nikdy nepriznal a jako problem to nevidel…
Muj manzel je uplny opak me a taky nam to obcas dela problemy
I od te doby, co mame deti se musim rozdelit na 3 strany a pripada mi, ze toho kontaktu je po me pozadovano nejak moc
Ps: Nesnasim cestovani MHD, protoze tam mi vzdy narusi nekdo me osobni pole
Znami a cela rodina to o me vi, kdyz dojde na pusu na privitanou, tak si ze me jeste utahuji a schvalne se na me nalepi jeste vic
Naopak jsem zas hodne vnimava, takova vrba, rekla bych dost empatickach, ale bohuzel bez toho pohlazeni
![]()
Nemam zkusenost s muzem, ale mam bohuzel jeste vice osobni zkusenost, jelikoz ja sama takova jsem…nerekla bych sice vyslovene emocne chladna, ale nemam potrebu si davat lasku najevo dotyky, slovy aj. verbalnim ci nonverbalnim projevem…i ja sama je nerada prijimam, nevim, jak na ne reagovat, opetovat, vadi mi i pochvaleni, hledam slova a vetsinou se snazim obratit rec jinde..
Nejake cukrovani po telefonu uz jde uplne mimo me
Takhle to zni hodne tvrde, vypada to, jak kdybych byla nejaka tvrda skala bez emoci, co snad ani slzu neuroni(to praveze ne, placu dost
Hodne i smichy.mm
),ale mam to spis hodne v sobe, snazim se s tim dost pracovat a hlidam se…mam dve deti, takze nejak vzniknout musely
Zdedila jsem to po svem otci, ktery je snad jeste o level horsi, mozna i proto, ze je to chlap! ale reknu ti jedno, ze moje mamina to hodne spatne nesla(nese do ted) a cim je tatka starsi, tim je to horsi, jenze u nej byl problem, ze si to nikdy nepriznal a jako problem to nevidel…
Muj manzel je uplny opak me a taky nam to obcas dela problemy
I od te doby, co mame deti se musim rozdelit na 3 strany a pripada mi, ze toho kontaktu je po me pozadovano nejak moc
Ps: Nesnasim cestovani MHD, protoze tam mi vzdy narusi nekdo me osobni pole
Znami a cela rodina to o me vi, kdyz dojde na pusu na privitanou, tak si ze me jeste utahuji a schvalne se na me nalepi jeste vic
Naopak jsem zas hodne vnimava, takova vrba, rekla bych dost empatickach, ale bohuzel bez toho pohlazeni
![]()
Lide maji ruzne zpusoby, jak vyjadrovat naklonost druhym, mozna to bude jeho pripad. Mrkni treba na knizku https://www.megaknihy.cz/…u-lasky.html?…, nebo si jen vygoogluj 5 jazyku lasky. Podle mne je lepsi zkusit druheho pochopit, nez bez toho davat kopacky, protoze mi neco nevyhovuje. Zadny dlouhodoby a spokojeny vztah neroste na strome a je treba na nem pracovat ![]()
@vaks píše:
Nemam zkusenost s muzem, ale mam bohuzel jeste vice osobni zkusenost, jelikoz ja sama takova jsem…nerekla bych sice vyslovene emocne chladna, ale nemam potrebu si davat lasku najevo dotyky, slovy aj. verbalnim ci nonverbalnim projevem…i ja sama je nerada prijimam, nevim, jak na ne reagovat, opetovat, vadi mi i pochvaleni, hledam slova a vetsinou se snazim obratit rec jinde..![]()
Nejake cukrovani po telefonu uz jde uplne mimo me
Takhle to zni hodne tvrde, vypada to, jak kdybych byla nejaka tvrda skala bez emoci, co snad ani slzu neuroni(to praveze ne, placu dost
Hodne i smichy.mm
),ale mam to spis hodne v sobe, snazim se s tim dost pracovat a hlidam se…mam dve deti, takze nejak vzniknout musely
Zdedila jsem to po svem otci, ktery je snad jeste o level horsi, mozna i proto, ze je to chlap! ale reknu ti jedno, ze moje mamina to hodne spatne nesla(nese do ted) a cim je tatka starsi, tim je to horsi, jenze u nej byl problem, ze si to nikdy nepriznal a jako problem to nevidel…
Muj manzel je uplny opak me a taky nam to obcas dela problemy
I od te doby, co mame deti se musim rozdelit na 3 strany a pripada mi, ze toho kontaktu je po me pozadovano nejak moc
Ps: Nesnasim cestovani MHD, protoze tam mi vzdy narusi nekdo me osobni pole
Znami a cela rodina to o me vi, kdyz dojde na pusu na privitanou, tak si ze me jeste utahuji a schvalne se na me nalepi jeste vic
Naopak jsem zas hodne vnimava, takova vrba, rekla bych dost empatickach, ale bohuzel bez toho pohlazeni
![]()
Můžu se Vás zeptat na jednu věc? Myslíte si, že svého muže milujete stejně hluboce, jsko on Vás? Jak moc oproti ostatním lidem myslite, že dokážete cítit emoce a lásku k druhémi pohlaví?
Buď zakladatelko ráda, že máš aspoň nějakýho mužského…chlap to je veliká hodnota a vzácnost, tak si ho snaž udržet…
Buď zakladatelko ráda, že máš aspoň nějakýho mužského…chlap to je veliká hodnota a vzácnost, tak si ho snaž udržet…
No mě by hlavně děsilo to, že ve třiceti bydlí s rodiči a nechce se od nich ( asi nikdy?) stěhovat… Že tam musí být… To by taky u něj mohli mít rodiče vždycky větší slovo než ty a vůbec se vše točit jen kolem nich na úkor tebe a vaší potencionální rodiny…
Lide maji ruzne zpusoby, jak vyjadrovat naklonost druhym, mozna to bude jeho pripad. Mrkni treba na knizku https://www.megaknihy.cz/…u-lasky.html?…, nebo si jen vygoogluj 5 jazyku lasky. Podle mne je lepsi zkusit druheho pochopit, nez bez toho davat kopacky, protoze mi neco nevyhovuje. Zadny dlouhodoby a spokojeny vztah neroste na strome a je treba na nem pracovat ![]()
@sediza troufam si tvrdit, ze ho miluju snad jeste vice hluboce, nez on me..a verim, ze i kdyz kvuli tomu mame obcas rozepre, tak jsou situace, kdy si toho je vedom i on…jak uz radila o prispevek vyse @Zuzi79 se vyjadruji ruzne a nekdy k dobremu, laskyplnemu vztahu slova, objeti a polibky nestaci…kompenzuji to napr. obetavosti, ktera neni nucena, pochopenim, toleranci, naslouchanim, podporou..takto pristupuji i ke svym dvema dceram, u kterych se samozrejme velmi snazim, aby tu lasku citily slovem i dotekem, ale nejvice chci, aby ve mne mely tu jistotu/duveru, ze jsem tedy pro ne a manzela…
Někdo takový prostě je, pokud je to pro tebe takový problém najdi si jiného. Jste spolu půl roku. Mám takového podobného v rodině, jenže jeho žena si jej takového našla, akceptuje jaký je a nesnaží se ho měnit. To že bydlí u rodičů a ještě se nechce sestehovat a plodit děti mě nijak nepřekvapuje, jste spolu krátce a ještě se ani pořádně neznáte, navíc s ohledem na jeho omezení co se emocí týče to u něj bude možná trvat ještě o něco déle. Navíc spolu zřejmě ani neumíte mluvit. Což je základ všeho. Pokud chceš svatbu, děti a delat hospodyni tak hledej někoho podobného ražení.
@ontar píše:
Buď zakladatelko ráda, že máš aspoň nějakýho mužského…chlap to je veliká hodnota a vzácnost, tak si ho snaž udržet…
Jasne v 23 letech uz v zivote nepotka zadneho chlapa. Nikdy!!!
Zdravím všechny, jsem tu nová a mám tu známí takže anonym…Jdu na Vás s otázkou ohledně emočně chladných můžu, mám přítele půl roku a nikdy jsem nebyla tak zamilovaná, možná dokonce poprvé i miluju, ale trápí mě, protože nedává najevo žádné city, nekdy jsou dny kdy se mě krom vyžadování sexu ani nedotkne(ten nám funguje výborně)Celkově je tichý. Nikdy mi neřekne třeba sluší ti to, nebo mám tě rád, obejmutí pusa jen tak, takovy ty blbosti jako třeba pusinka ve zprávách, kytička. Myslím že začátky mají být nejhezčí a tyto „blbustky“ se maji posouvat v smysluplné životní kroky. Já se snažím, vařím mu, snažím se mu dělat radost, ale často bez reakce. Mě je 23 jemu 30. Bydlí u rodičů v baráku na vesnici kde i pracuje, já kousek ve městě žiju sama už dlouho. Nikdy nežil jinde prej tam musí být (dluhy nemá),bojím se že se nikdy nebude chtít odstěhovat a bydlet společně, svatbu nebo dokonce dítě po kterém já moc toužím, chtěla bych takový ten život jenom pro rodinu, být hospodyní, ale nemluvíme o tom vůbec. Zajímalo by mě jestli jste takového přítele třeba měli a nebo ho máte a něco se změnilo nebo já nevím, nikdy se takhle odtažitě nikdo nikdy ke mě nechoval, prej to jen neumí
často nevím ani co dělá když jsem v práci, na mě ale žárlí dost. V soukromí když si k němu lehnu OBČAS mě hladí, ale to je asi tak vše, já mu lásku dávám najevo často, jsem otevřená a snažím se, dávám si i pozor abych to až nepřeháněla, ale jeho chování mě zacina odrazovat se vůbec snažit když nedává skoro nic na zpět. Možná je to brzo ale zacinam být zoufalá 