Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chi to jako bych četla náš případ. S manželem budeme v březnu 12 let. (2 roky vzití) Máme 5letou dceru a 16měs. syna. Před dětmi jsme se nehádali. Co máme děti, hlavně toho mladšího nerváčka, tak manžel je také nervní. Máme odlišný názor na výchovu, co se týče bezpečnosti. Tak se hádáme také často. Manžel také vtipkuje, že si najdu někoho lepšího, kdo mi bude nosit kytky, lepší v sexu, více mi dávat city na jevo…atd. U nás když je bouře, často si spolu promluvíme. Co je paradox, vždy když je mezi náma dusno, máme štěstí, že se zrovna díváme na nějaký film ze života - o rodině, manželství…pak si řekneme naši situaci, a je dobře. Promluv si s manželem, zeptej se co ho trápí, proč je takový? Slíbili jste si přeci, že budete spolu v dobrém i ve zlém, a spolu vše vyřešíte.. Bohužel i když jsou chlapy jak děti a sobci, jsme to my ženské, kdo musí udělat první krok, ale…vyplatí se…
Zakladatelko co takhle o tom více mluvit společně řešit problém nebo co vs trápí? Zajeďte si společně s dětma někam na výlet trošku vydechnout a neřešit domacnost prostě si užijte hezký den jako rodina uvidíš že to bude fajn. Nevím jak to doma opravdu máte ![]()
Ono je snazší se politovat a nadhodit že by s někým jiným bylo ženě líp, než se snažit aby jí bylo dobře už teď s ním že jo. ![]()
Nemá choť tak trochu problémy sám se sebou? Ta jeho posedlost uklízením mi normální nepřijde (taky by mi to lezlo na nervy), copak nevidí realitu? Udržet sterilní prostředí s děvma mrňaty není možné a snažit se o to je hloupost a akorát to otravuje život.
A tvrdit ať si najdeš lepšího že je ubožák..tak ať se tak nechová proboha. Je to na něm. Pokud mu to ty sama neříkáš a neponižuješ, tak fakt nechápu..
@Klurynka25 píše:
Zakladatelko co takhle o tom více mluvit společně řešit problém nebo co vs trápí? Zajeďte si společně s dětma někam na výlet trošku vydechnout a neřešit domacnost prostě si užijte hezký den jako rodina uvidíš že to bude fajn. Nevím jak to doma opravdu máte
my na výlety jezdíme, třba do zoo, dinoparku.. kde se da jet s detma. Je to vzdy moc fajn, drzime se za ruce, pusinky, lehtive recicky do ouska a jak prijdem domu, hadka.. jsme utahani, decka jeci kvuli ruzným duvodum, je tu bordel, ten se musí hned uklizet, pak je mi vycteno, ze tu do pulnoci lital a uklizel (ty tri talire a par drobku)..
takze tak:D ja nevím, je to ode me sobecké, ze se snazim dokoncit vysokou? chodím tam dva dny v tydnu, jinak jsem porad doma, nikam sama nechodim. Na nakupy si je taky beru s sebou, ikdyz je to na budku. To mi pak rekne, ze jede na nakupy sam, protoze kupuju same hovadiny, ze doma nic neni. Ale ze sni na posezeni 20 dkg sunky, 5 rohliku, mliko a pastiku…DDD jako jsou to malichernosti a musim rict, ze me dosti veci se.re, ale tak to k souziti patri, ze kazdy delame neco, co druhemu vadi, ale toleruje to, ne? ja taky delam nejake ty serozni veci:D ja nevim, on prahne po dokonale dokonalosti ve vsem, je vodnar a me z toho obcas hrabe, ted casteji nez jindy, protoze mam tlak ve skole.
Dokonalá dokonalost neexistuje. Čím dřív to pochopí tím lépe. Pokud nepochopí..no, nechtěla bych s ním žít. Ať si uvědomí, že tohleto se dlouhodobě snáší těžko, v dusnu se nedá žít, v honbě za dokonalostí..co by dělal kdybys to už nesnesla a on si mohl oprašovat jen svůj vlastní kutloch a uklízet jen po dětech, bez tebe?
Podle tvého popisu je to u vás blázinec - já bych si to na jeho místě rovnou hodila - dvě malé děti kousek od sebe, ženská studující, do toho ještě sáňkující kočka, bordel - no jela bych si asi odpočinout do Bohnic. Nezlob se na mě ale tobě to nepřijde trochu moc?? Pokud mu vadí bordel tak proč neuklidíš?? A pokud těch krámů máte tolik že nelze udržet pořádek, tak některé věci vyházej. A ještě jednu věc jsem postřehla a to je nízké sebevědomí tvého partnera a s tím uděláš velký kulový a bohužel to bude asi kazit náladu všem členům vaší rodiny čas od času až dokud on neumře.
Ještě jeden dotaz. Hádám, že tvůj partner vysokou školu nemá co?
@Lynette píše:
já bych si to na jeho místě rovnou hodila - dvě malé děti kousek od sebe, ženská studující, do toho ještě sáňkující kočka, bordel - no jela bych si asi odpočinout do Bohnic. Nezlob se na mě ale tobě to nepřijde trochu moc?? Pokud mu vadí bordel tak proč neuklidíš??
Nějak mi tu chybí smajlíci, abych pochopila, že je to ironie…
@Lynette píše:
@Vorvaň obrovský To není ironie.
Tak teď už tuplem nevím ![]()
@Vorvaň obrovský @Lynette já to chápu, prostě i když se na to podíváte očima toho chlapa, tak je toho moc. Práce, dvě malé děti, zvíře, žena dodělávající školu (můj ex musel školy nechat, resp. hodně zvolnit, protože to fakt nešlo, vůbec jsme ho pak jako otce neviděli, potřebovala jsem aby se věnoval dětem a ne jen práce a škola). Jako jde to, ale i tak je to zápřah pro všechny. Nicméně fakt že si to ještě zhoršuje posedlostí dokonalým úklidem, tím to zabíjí úplně.
Tak když si místo školy dosadím práce, tak to nejsou jen 2 dny v týdnu, ale dnů pět. To pak jako bude dělat manžel co???
A když jsem ve vaně, tak je snad logické, že děje-li se něco, je manžel k dispozici, jako v případě kočky. Kdyby někdo zazvonil, taky nepoběžím mokrá ke dveřím, ale otevře manžel.
@Vorvaň obrovský pravděpodobně děti půjdou do školky ne? To druhé je asi dost malé, když píše o kojení.
Zdravím, omlouvám se za anonym, ale znám tu dost lidí a je to pro me osobní. Prosím za pochopení
Milé emiminačky, poradte mi, jak vycházet s manzelem. Máme období jak sinosová krivka
jednu dobu, trebas tyden, je to uzasne, jsme k sobe mili, milujeme se casto, nehádáme se, vycházíme si vstric, máme dobrou náladu.
Pak to klesne a prevrati se naruby, kvuli hovadine se pohadame pomalu az ke"sbohem" manzel zacne psat kecy, ze budu bez neho stastnejsi, ze si asi najdu neco lepsiho, ze me u nej drzi jen penize, ze jsem tyden ok a pak je to uplne na houno… a furt se v nem neco lame a ze uz to nechce resit a ze ten vztah stoji za houno a ze se furt hadame… add. vsuvka - muj nazor: nehadaji se vsichni? obcas? nikdy si nenadavame sproste, nekricime na sebe, jen nejsme vstricni a stastni.. on me buzeruje, ze je doma bordel, - on si to predstavuje, ze tu bude porad jak na operacnim sale pred navstevou..
mame dve malinke deti, maly kousek od sebe, obe aktivni jak blazen, chodím do skoly 2× tydne na cely den. - musím priznat, ze nebyt jeho, tak do skoly nechodím, protoze bych si proste ty deti musela dat asi na hrb a jit s nima.
takze ja jdu do skoly rano a on je nemocny, doma s detma. On si s nema nelehne do hracek, on cele dny uklizi a to jeste tak, ze povyhazuje plno dulezitych veci (ted jsem dve hodky v desti hrabala v popelnici plne deckych hovinek…) jeste mi lze, se dival, co vyhazuje… takze vysledek je takovy, ze je mu blbeji nez predtim (v nemoci), doma je uklizene, vsechno lepi:DD ja prijdu a decka vybuch stesti a aktivity, maly hned zacne jecet, ze chce prso.. chaos jak blazen.
jsme spolu 10 let a je nam kolem 30 obema.
dalsi pokracovani: sedim s nima ve vane, kocka po vystupu s kociciho wc zjistuje, ze ji honi hovinko, ja ve vane s deckama, takze nemuzu zasahnout a kocka sankuje, ma krvavy zadek a on ji sadisticky chyti za skur a vyhodi ven.. no byla hadka, ze on uklizi a je to na pr---, protoze si ho nikdo nevazi… mohla bych tu psat az do aleluja, valny smysl to nedava, sorry, pisu to ve vzteku… mate napad, jak s nim vychazet, abychom byli statstni a spokojeni ale stenfordske panicky? kdy ja idealne budu poslusna, podrizena zenuska?… napada me lobotomie, ale nesla by mi ta skola… ja jsem unavena, beru to s humorem, ale asi me to prejde, mrzi me, ze on se citi zle, ja si fakt vazim toho, ze pomaha a je takovy chlap, co umi pomoct, rikam mu to porad, ze si ho vazim, chvalim ho, ale jak mu vyctu, ze mi vyhodil neco duleziteho, tak on hnedka, ze doufa, ze vyhraju v loterii a ze si najdu nekoho lepsiho, kdyz je takovy ubozak… ja uz nevim, jak s nim…